Sekularisté vítězí v tuniských volbách. Konstruktivní islamisté skončili druzí

Tunis - Nedělní parlamentní volby v Tunisku vyhrála sekulární strana Hlas Tuniska, která získala 85 z 217 parlamentních křesel. Vyplývá to z konečných výsledků, které dnes zveřejnil místní volební úřad ISIE. Islamistická strana obnovy, která měla převahu po revoluci v roce 2011, obdržela od voličů 69 mandátů. Hlasování mnozí označovali za klíčové pro demokratický vývoj v zemi, které se jako jediné z těch, v nichž proběhlo arabské jaro, podařilo celkem vyhnout násilnému porevolučnímu chaosu známému z Egypta či Libye.

Hlas Tuniska si nyní bude muset hledat koaliční spojence, s nimiž bude mít parlamentní většinu 109 křesel. Jednání se podle pozorovatelů mohou protáhnout i kvůli volbě prezidenta, která je vypsaná na 23. listopadu. „Hlas Tuniska je moderní, otevřenou a demokratickou stranou, která je připravena spolupracovat s ostatními politickými formacemi. V souladu s ústavou,“ uvedl stranický předák Mustafa ben Ahmed.

Nedělní volby byly druhým svobodným hlasováním od svržení diktátorským způsobem vládnoucího prezidenta Zína Abidína bin Alího v roce 2011. Tehdy tím začalo arabské jaro a právě v Tunisku mají jeho ideje největší šanci dojít alespoň částečného naplnění. Zásluhu na tom mají i umírnění islamisté ze zmiňované Strany obnovy, kteří měli dosud nejsilnější zastoupení v parlamentu a v této pozici se výrazně podíleli na přípravě nové ústavy. Tu zákonodárný sbor letos v lednu drtivou většinou schválil.

Ústava je považovaná za jednu z nejpokrokovějších v regionu. Poskytuje širokou náboženskou svobodu a jako první v arabském světě zaručuje ženám stejná práva jako mužům. „Strana obnovy se odkazuje k islámu a tvrdí, že demokracie je jeho součástí. Islám podle nás garantuje ženská práva stejně jako rovnoprávnost menšin,“ nechal se slyšet Rašíd Ghannúší, nestor islamistického hnutí.

Pro nadcházející prezidentské volby nepostaví islamisté svého kandidáta, což odůvodňují tím, že nechtějí udělat stejnou chybu, jaké se dopustilo Muslimské bratrstvo v Egyptě. „Rozhodli jsme se, že v této fázi přechodu k demokracii je nejvíce potřeba zemi sjednotit, a ne ji rozdělovat polarizací politické scény,“ vysvětlil Lotfi Zitoun ze Strany obnovy, poradce někdejšího premiéra Hamadi Jebaliho, jenž zemi vedl od prosince 2011 do března 2013.

I Tunisko se ale potýká s islamistickými extremisty. Jen několik dní před volbami se na okraji Tunisu střetli policisté s radikály a při následné střelbě zabili jednoho muže a pět žen. Země je také největším dodavatelem zahraničních bojovníků Islámskému státu - do Sýrie a Iráku jich odešly už tři tisícovky.

Frustrace mladých lidí pramení zejména z nedostatku pracovních příležitostí, míra nezaměstnanosti se dlouhodobě drží nad 15 procenty. Ekonomické problémy budou proto tím hlavním, co bude muset nová vláda urychleně řešit. „Ekonomicky jsme hodně pozadu. Potřebujeme v čele lidi, kteří mají nápady, velké plány. A dokáží nastartovat spolupráci se zahraničím,“ doufá Hamrí Mohamed, obyvatel Tunisu.