Čína budoucnosti – vertikální megaměsta

Peking - Světová populace roste, města jsou přelidněná a jejich tvář se mění. Snad nikde to není vidět lépe než v Číně. Do konce příštího roku tam bude stát každý třetí mrakodrap vyšší než 150 metrů. Stavební boom pohání státem organizovaná urbanizace a rychle nabyté bohatství.

Zdroj: ČTK/imago stock&people/imago stock&people

Pro stavební boom jsou typické rozvleklé aglomerace a výškové budovy, jež jsou otázkou prestiže. Čínská města soupeří. V každé zapadlé provincii musejí mít svůj mrakodrap. Do roku 2020 bude mít země šest z deseti nejvyšších budov světa. 

Odpor, s jakým se potýkala třeba stavba londýnského Střepu, je v Číně nepředstavitelný. Vláda jedné strany a direktivní řízení dramatické experimenty usnadňují. Stavební boom jde ruku v ruce s vládní politikou, která vede ke zběsilému zahušťování. Vláda chce restrukturalizovat ekonomiku - přesměrovat ji od závislosti na exportu k domácí spotřebě. 

Urbanizace má být motorem růstu

Zatímco před třiceti lety byli Číňané hlavně rolníci, v roce 2011 už ve městech žila polovina obyvatel. Do roku 2030 to bude 70 procent. Rozvoj špatným směrem by vedl ke vzniku slumů a sociální nestabilitě. 

Ve snaze zahušťovat a zároveň udržet lidský rozměr dávají architekti do mrakodrapů tolik věcí, aby obyvatelé neměli potřebu vycházet - byty, obchody, kanceláře, galerie, kina i nebeské zahrady. Budoucností Číny totiž mají být vertikální megaměsta jako z fantastických filmů.