Zemědělská revoluce? Brambory, které nepotřebují solit

Amsterdam - V Nizozemsku vypěstoval tým farmářů brambory, které není třeba solit. Navíc jsou prý chutnější než ty klasické. Za vším stojí experiment, který může vést k zemědělské revoluci - zalévání brambor mořskou vodou na jednom z nizozemských ostrůvků. Farmáři se už chystají na expanzi do Asie.

První přirozeně slané brambory představili v Nizozemsku. Do zemědělského experimentu se pustil Marc van Rijsselberghe. Svoji úrodu dobrovolně hubí. Řádky brambor totiž zalévá zředěnou mořskou vodou. „Máme tu hodně sazenic. Zaléváme je sladkou i mořskou vodou a ředěnými variantami. Pak vidíme, ve kterém prostředí ještě úroda přežije a kde už umírá,“ prohlásil farmář. 

Nizozemský farmář 

„Na světě je 89 procent slané vody, 50 procent zemědělské půdy je ohroženo slanou vodou, a miliony lidí žijí v solí kontaminovaných oblastech. Takže není těžké pochopit, že máme menší problém. Až dosud se všichni soustředili na to, jak udělat ze slané vody sladkou. My těžíme z toho, co nám příroda poskytla.“ 


Brambory překvapivě nehnijí – soli vydrží dost. Oproti sladkovodním bratrancům jsou sice menšího vzrůstu, podle farmáře ovšem chutnější. „Proč lidé solí brambory? Aby měly lepší aroma. Na tyhle brambory nepotřebujete žádnou další sůl, takže ve výsledku jsou méně slané než normální brambory,“ konstatoval farmář. Na ostrovní farmě se snaží taky o slané mrkve, zelí, cibuli nebo červenou řepu. 

Gastronomická pochoutka může mít i vzhledem ke změnám světového klimatu velmi praktické využití třeba v pobřežních oblastech, kde stoupající hladina oceánu ohrožuje úrodnou půdu nebo tam, kde je málo sladké vody. 

Před pár týdny projekt porazil 560 soupeřů z 90 zemí a získal prestižní USAID Grand Challenge Award. Nápad by se mohl uchytit také v zahraničí. „Poslali jsme několik sazenic do Pákistánu. Byly to čtyři odrůdy, které slané prostředí zvládaly velmi dobře. A pojedeme je tam pěstovat,“ podotkl van Rijsselberghe. 

V případě, že experiment zafunguje a slaným bramborám se bude dařit i v asijském klimatu, mohlo by to změnit život nejen malým zemědělcům v Pákistánu a Bangladéši. Povodně a mořská voda obecně tam pravidelně ničí úrodu. Půda s vyšším obsahem soli se vyskytuje na Zemi na rozloze, kde žije 250 milionů lidí.

/*json*/{"map":{"lat":53.07320558366856,"lng":4.780806050000024,"zoom":10,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":{},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/