Evropa má mít bezpečnostní strukturu s Ruskem, míní americký diplomat

Praha  Jack Matlock strávil v amerických diplomatických službách více než tři dekády. Specializoval se na vztahy se Sovětským svazem, v Moskvě také působil jako velvyslanec mezi roky 19871991. V 80. letech zastával stejný post v Československu. Po pádu železné opony sledoval rozpad SSSR, konec Varšavské smlouvy a nebývalou expanzi Severoatlantické aliance. Už tehdy pohlížel kriticky na její rozšiřování směrem na východ. „Právě způsob, jakým se NATO rozšířilo na východ, a to, co potom následovalo, dalo podnět k současnému dění na Ukrajině,“ řekl Jack Matlock v rozhovoru pro ČT24, který vedla Adriana Dergam.

Jack Matlock:

„Neschvaluji spoustu věcí, jež se dějí v Rusku. Ale Západ se svými tlaky a pokusy, aby to (Rusko) dělalo jinak, vyvolává většinou negativní reakci.“


Potýkání se obou supervelmocí na diplomatickém poli v dobách bipolarity bylo Matlockovou doménou – překládal např. komunikaci mezi Kennedym a Chruščovem během Karibské krize na začátku 60. let, připravoval také historické setkání Gorbačova a Reagana v roce 1985. Co si teď myslí o dění v Kremlu, na Ukrajině a americké politice vůči Moskvě?

Myslíte si, že svět má opět namířeno k jakési formě studené války?
„Ne. Nemyslím si to. Domnívám se, že současné problémy jsou docela odlišné. Co teď sledujeme ve východní Evropě, je v podstatě taková rodinná hádka. A kdyby ještě existoval Sovětský svaz, tak by to byla vnitřní záležitost.“

Chruščov a Kennedy v roce 1961
Zdroj: Wikipedia

Říkáte, že nemáme mluvit o studené válce. Nevrací se ale Rusko k vládě v sovětském stylu?
„Myslím si, že tam je mnoho aspektů, které jsou pro pozorovatele zvenku znepokojující.  Rostoucí úcta ke Stalinovi, která je podle mě negativní. Určitě i omezení v tisku a v některých částech občanské společnosti. Neschvaluji spoustu věcí, co se děje v Rusku. Ale Západ se svými tlaky a pokusy, aby to (Rusko) dělalo jinak, vyvolává většinou negativní reakci. A zejména když se o to snaží Spojené státy.“

V roce 1997 jste byl velmi kritický vůči rozšiřování NATO na východ. Máte stejný názor i dnes, po tom, co se stalo na Ukrajině?
„Samozřejmě. Protože byl to právě způsob, jak se NATO rozšířilo na východ, a to, co potom následovalo, co dalo podnět k současnému dění na Ukrajině. A ve své době jsme to říkali: vybudujte bezpečnostní strukturu v Evropě, která bude zahrnovat Rusko. To je jediný způsob, jak budete mít Evropu vcelku a svobodnou. Protože žádná ruská vláda, ať už jakkoli demokratická, nedopustí, aby Ukrajina, kterou stále cítí v podstatě jako součást své země, byla členem vojenské aliance, kterou řídí jiní.“

Co si myslíte o politice Baracka Obamy vůči Rusku?
„Myslím, že skutečně usiloval o resetování vztahů. Ale podle mě to nefungovalo, protože to doprovázely snahy propagovat demokracii a lidská práva v Rusku. A to, dle mého názoru, mohou dělat jen Rusové. Na začátku rozšiřování NATO Moskva připojení Česka, Maďarska a Polska akceptovala. Ale pak hned Aliance začala bombardovat Srbsko, které přitom nezaútočilo na žádnou zemi NATO - bez povolení OSN. A tohle sdělovalo Rusům, že se jedná o nepřátelskou alianci. A tím, že pokračovala v expanzi, v jednáních, a někdy i s vojenskými základnami, začala být vnímána jako hrozba. A nakonec, když Kyjev ovládla vláda, která zdánlivě chce být součástí NATO, tak Rusové řekli: 'Tak dost! To musí přestat! Nebo budeme mít základnu amerického námořnictva v Sevastopolu.' Opravdu to tak vnímali.“