Zeman nabízí Ukrajině „finlandizaci“

Astana (Kazachstán) – Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by Česko nemělo říkat Ukrajině, jakou si má zvolit budoucnost. Zaorálkův názor sdílí i vicepremiér Andrej Babiš (ANO). Oba reagovali na prohlášení prezidenta Miloše Zemana, který nesouhlasí s tím, aby Ukrajina vstupovala do NATO. Podle jeho vyjádření při návštěvě Kazachstánu by měla Ukrajina zůstat neutrální a následovat koncept tzv. „finlandizace“. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka tím má prezident na mysli pomyslný most mezi dvěma sférami vlivu. Historicky se přitom daný termín chápe spíše jako dobrovolné uznání vlivové sféry mocného souseda.

Termín finlandizace se dostal do politického slovníku po druhé světové válce jako označení pro komplikovaný vývoj vztahu poválečného Finska k Sovětskému svazu. V zájmu zachování své svrchovanosti tehdy Finsko řídilo svou zahraniční politiku s ohledem na stanoviska sousední komunistické mocnosti.

Podle Hynka Kmoníčka, ředitele zahraničního odboru Pražského hradu, je finlandizací rozuměno „samostatné, dobrovolné sebeomezení některých ambicí ve prospěch ochrany vlastních vyšších národních zájmů“. Mluvčí Hradu Ovčáček to pak vysvětluje jako termín pro neutrální status. „Finlandizace není definována jako podřízení zahraniční politiky jinému státu, ale jako neutrální status, tedy pomyslný most,“ vzkázal mluvčí esemeskou.

Prezident reagoval na otázku, zda souhlasí se stanoviskem německého ministra zahraničí Frank-Waltera Steinmeiera, který členství Kyjeva v NATO odmítá. „Já s tímto názorem naprosto souhlasím,“ řekl Zeman.  

Zeman věří, že Porošenko vstoupí do dějin jako prezident míru
Zdroj: ČTK
Autor: Jan Koller

Steinmeier se ve víkendovém rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel vyslovil proti členství Ukrajiny v Alianci. „Připouštím partnerské vztahy Ukrajiny a NATO, nikoli ale její členství v Alianci,“ řekl německý politik. Hospodářská a politická modernizace Ukrajiny je podle něj „projektem na několik pokolení“. V této souvislosti nemá ani smysl spekulovat o členství Ukrajiny v Evropské unii, řekl Steinmeier. 

Ukrajina je podle dosud platné ústavy neutrálním státem a její členství ve vojenských paktech je nepřípustné. Nová proevropská koalice, která vzešla z nedávných parlamentních voleb, ale v připravovaném programovém prohlášení členství v Severoatlantické alianci označuje za jeden ze svých cílů. Prezident Petro Porošenko v neděli prohlásil, že o vztahu země k NATO nebude rozhodovat nikdo jiný než ukrajinský lid v referendu. 

„Chtěl bych (Steinmeiera) ještě doplnit slovy předsedy SPD pana (Sigmara) Gabriela, která pronesl v Srbsku, kde říkal, že Německo by mělo přehodnotit v pozitivním smyslu své vztahy s Ruskem,“ poznamenal Zeman. „Jsem rád, že dochází k postupnému obratu. I když jsem byl jeden z těch, kdo za tento obrat sklidili nechci říci urážky, ale poměrně hloupou formu agrese, tak vidím, že tato tendence se posiluje,“ dodal prezident.

Reakce českých politiků

Lubomír Zaorálek, ministr zahraničí

"Neměli bychom mít žádnou tendenci říkat zemím kolem sebe, jakou budoucnost by
si měli vybrat. Nemyslím si že bychom měli dávat jakákoli doporučení například Ukrajině, kudy se vydat. To je cesta, o které musí svrchovaně rozhodovat oni sami. Je to věc občanů Ukrajiny."

Andrej Babiš, ministr financí

„Určitě nesouhlasím s tím, že zahraniční politika Ukrajiny má být řízena odjinud než z Kyjeva. Já myslím, že je to samostatný stát, aby si to rozhodoval sám, a ne, aby mu to někdo diktoval zvenčí.“


Podle názoru bývalé ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové ale prezident v zájmu Ruska pouze štěpí jednotu Evropy a Západu. „Zeman popírá agresi Ruska na Ukrajině, na rozdíl od většiny států EU sankce odmítá. Společné prohlášení obou prezidentů včera kvitoval i prezident Putin, který volal Nazarbajevovi poté, co na ruském programu byl odvysílán spot s výmluvným názvem – Praha a Astana jsou proti sankcím,“ reagovala Stehlíková. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý pak polemizoval přímo s vyjádřením Zemana ohledně NATO. Pokud prý Ukrajina splní všechny požadavky, není důvod tvrdit, že nemůže být součastí Aliance.

Zeman při návštěvě vyhlídkové věže v Astaně
Zdroj: ČTK

„Smlouvy s kazašskými firmami budou dlouhodobé a výhodně“

Jeho cesta do kazachstánu ale měla hlavně ekonomickou náplň. Sám Zeman si kladl za cíl hlavně otevřít cestu pro nové kontrakty. Kazachstán má podle jeho informací dolarové rezervy ve výši 100 miliard, což vylučuje obavy, že by zakázky nesplácel.

Zeman se dnes sešel s předsedou kazašského Senátu Kasimem Tokajevem. Hovořil s ním o pomoci, kterou Kazachstán jako regionální mocnost poskytuje sousedním státům, a o hrozbě mezinárodního terorismu. Českého prezidenta zajímalo, zda Kazachstán není vystaven islamistické hrozbě jako Tádžikistán sousedící s Afghánistánem. Zeman byl prý ujištěn, že mnohonárodnostní Kazachstán dbá na etnický a náboženský smír.

Video Stehlíková: Zeman zneužívá svou pozici pro ruské zájmy
video

Stehlíková: Zeman zneužívá svou pozici pro ruské zájmy