Neplánovaná schůzka Hollande–Putin o Ukrajině. Na Mistraly nedošlo

Moskva – Francouzský prezident Francois Hollande se neplánovaně sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na moskevském letišti Vnukovo, kam přiletěl z návštěvy Kazachstánu. Šéfa Kremlu varoval, před „stavěním dalších zdí“. Putin po schůzce vyjádřil naději, že se brzy podaří uzavřít novou dohodu o příměří na východě Ukrajiny. O prodeji válečných lodí třídy Mistral se prý prezidenti nebavili. Ukrajinský prezident mezitím oznámil, že v konfliktu padlo už více než 1 250 vojáků, skoro tři tisíce jich bylo zraněno.

Hollande ještě před schůzkou s Putinem telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem o příměří a humanitární krizi na východě Ukrajiny. „Myslím, že bychom se měli vyvarovat toho, abychom tady měli další zdi, které nás mohou oddělovat. Je třeba v jistém okamžiku být schopen překonat překážky a nalézt řešení,“ řekl Hollande. „Přelétal jsem nad Moskvou a rozhodl jsem se tu zastavit, abych s vámi posoudil nejzávažnější problémy okolo ukrajinské krize a všeho utrpení, které kvůli této krizi zakoušejí Ukrajinci, Evropská unie a Rusko,“ dodal.
  
Putin vyjádřil přesvědčení, že i krátká schůzka přispěje k řešení problémů. Na setkání se oba prezidenti prý domlouvali už v polovině listopadu na summitu G20 v australském Brisbane.

Francouzský prezident

„Je třeba využít všech existujících možností pro nalezení východiska z krize. Chci teď s prezidentem Putinem vyslat poselství o snížení napětí, o tom, že to je nyní možné.“

Francouzský prezident v pátek na tiskové konferenci v kazašské Astaně vyzval Putina, aby se místo ohlížení za minulostí soustředil na budoucnost a pomohl ukončit napětí na Ukrajině. Ruský prezident ve svém čtvrtečním poselství o stavu Ruské federace s poukazem na minulé události obvinil z řady problémů v regionu Západ, který se podle něj snaží spustit kolem Ruska novou železnou oponu. „Napětí a tlak v tomto okamžiku nemohou nijak přispět k řešení problémů,“ prohlásil tehdy Hollande s tím, že on, Putin, ukrajinský prezident Petro Porošenko a německá kancléřka Angela Merkelová by měli společně „zahájit proces zmírňování napětí“.  

Francoise Hollande ve francouzské televizi
Zdroj: ČTK/AP/Martin Bureau

O lodích třídy Mistral se podle Putina vůbec nehovořilo. „Ani jsme tuto otázku nezmínili. Ale máme dohodu a vycházíme ze zásady, že dohody se plní. V opačném případě doufáme, že dostaneme zpět peníze, které jsme zaplatili,“ řekl.

Paříž koncem listopadu oznámila, že odkládá na neurčito plánované předání prvního ze dvou Mistralů Rusku, a to kvůli ruské intervenci na Ukrajině. Byl to již druhý odklad dodávky. Smlouvu o dodávce dvou plavidel podepsala Francie s Ruskem v roce 2011, tedy dlouho před ukrajinskou krizí. Ruská armáda měla první ze dvou moderních výsadkových lodí od Francouzů převzít již na konci října.

Ukrajinská armáda dostala k svátku výbavu

V bojích s proruskými separatisty na východě Ukrajiny už padlo více než 1250 vojáků vládních sil, oznámil ukrajinský prezident Petro Porošenko v projevu před příslušníky ozbrojených sil na letišti Čuhujiv u Charkova. „Agrese donutila statisíce lidí stát se vysídlenci, statisíce lidí na okupovaných územích hladoví, ale nejsme s to jim pomoci, protože jsou na územích ovládaných teroristy,“ dodal podle agentury Interfax.

Porošenko předal ukrajinské armádě více než stovku kusů vojenské techniky, včetně tří desítek modernizovaných tanků T-64 a T-72 a desítky vrtulníků, jakož i obrněných transportérů, samohybných děl a nákladních vozů. „Ať tyto zbraně, vojenská technika a láska k vlasti vždy přinesou vítězství a přiblíží okamžik osvobození naší země od nepřátel, okupantů,“ prohlásil Porošenko v narážce na ruskou účast v konfliktu, kterou Moskva oficiálně popírá, a březnovou anexi Krymu.

Ukrajinské jednotky
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Další ruské kolony

Ukrajinské úřady dnes podle listu Ukrajinska pravda oznámily, že zaznamenaly příjezd dalších dvou ruských kolon s téměř 120 kusy vojenské techniky pro  separatisty, včetně tanků, raketometů, bojových vozidel pěchoty a samohybných houfnic.

Proruské povstání vypuklo na východě Ukrajiny v dubnu. Podle odhadu OSN si konflikt vyžádal přes 4350 mrtvých a více než 10 tisíc zraněných. Údaje zahrnují mrtvé a zraněné vojáky, povstalce i civilisty.

Další kolo mírových rozhovorů o konfliktu na východě Ukrajiny je podle ukrajinského prezidenta plánováno na 9. prosince v Minsku.