CIA zaplatila Varšavě, aby přijala další vězně

Washington/Varšava - Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zaplatila Polsku značnou sumu peněz, neboť v roce 2003 Varšava hrozila, že přestane přijímat další vězně do tajné americké věznice na polském území. Vyplývá to ze zprávy o výslechových metodách CIA zveřejněné v úterý Senátem, jejíž závěry tehdejší polský premiér označil za pomluvu. Naopak polský exprezident Aleksander Kwaśniewski dnes jako vůbec první politik existenci tajné americké věznice připustil.  

V dokumentu jsou sice názvy zemí začerněny, z kontextu je však podle agentury Reuters i polských médií zřejmé, že je její významná část věnována věznici na polském území. Polští představitelé prý svolili po teroristických útocích z 11. září 2001 umístit zařízení CIA z důvodu udržení dobrých vztahů s Washingtonem, kvůli obavám z nelegálních praktik však v roce 2003 odmítli přijímat další vězně.

Neochotu Varšavy přijímat další vězně vyřešily miliony dolarů

„Dohoda o umístění zadržovacího zařízení CIA v zemi vedla k mnoha trvalým neshodám mezi zemí a CIA,“ uvádí zpráva s tím, že neshody musela překonat intervence amerického velvyslance u polského vedení. Ambasador podle zprávy dojednal zaplacení „milionů dolarů“ (číslovka označující počet milionů je rovněž začerněna), načež Varšava své rozhodnutí přehodnotila a přijala další vězně.

Polský zpravodajský web dziennik.pl napsal, že zpráva potvrzuje dřívější informace o 15 milionech dolarů, které vedení země obdrželo za to, že USA poskytlo pro vytvoření věznice armádní středisko polské zpravodajské služby u vsi Stare Kiejkuty. Její existenci uznal i dřívější verdikt Evropského soudu pro lidská práva.

Polská ústava zcela zakazuje mučení či jakékoli nelidské zacházení. Podle zprávy byla přitom v Polsku mučena řada vězňů, například Palestinec abú Zubajdá podezřelý z organizování cest pro špičky al-Káidy v Afghánistánu.

Vojenská základna u Stare Kiejkuty
Zdroj: ČTK/PAP
Autor: Tomasz Waszczuk

Pro peníze zradili všechny hodnoty, zlobí se obhájci lidských práv

Vedení CIA odmítlo zprávu komentovat, představitelé tehdejší polské vlády existenci věznice popírají. „Pokud jde o teze zprávy, že polská zpravodajská služba jednala tak či onak za peníze, tak to je jednoduše pomluva,“ reagoval tehdejší premiér Leszek Miller.

Výjimkou je tehdejší prezident Aleksander Kwaśniewski, který připustil, že za jeho působení v prezidentském úřadu Polsko nabídlo USA místo pro tajnou věznici, mučení však neodsouhlasilo. V době po útocích na New York a Washington považovalo NATO USA za ohroženou zemi a Polsko jí chtělo pomoci, uvedl bývalý polský vůdce. O drsných praktikách prý nevěděl a v dohodě obsaženy nebyly. „Jste tak naivní, že si myslíte, že tajná služba přijde k prezidentovi a řekne: 'Šéfe, budeme porušovat zákony, mučit, a nepřinese to žádný výsledek?' O tom se nemluví,“ odpověděl Kwaśniewski. Po nátlaku polského vedení věznice skončila, dodal Kwaśniewski. 

Podle Millera je informace o penězích, za něž Polsko dočasně přistoupilo na prodloužení spolupráce, nepravdivá: „Pokud jde o teze zprávy, že polská zpravodajská služba jednala tak či onak za peníze, tak to je jednoduše pomluva.“

Americký prezident Barack Obama upozornil současnou šéfku vlády Ewu Kopaczovou na možné důsledky zprávy již den před jejím zveřejněním. Premiérka země, která dlouhodobě patří k hlavním americkým spojencům ve střední Evropě, Obamu ujistila, že zpráva nebude mít na vztahy obou zemí žádný dopad.

Polští obhájci lidských práv však v dokumentu vidí další důkaz o tom, že na polském území docházelo k jejich vážnému porušování. „Ve velké míře zradili za peníze polskou ústavu a všechny hodnoty, které jsou s ní spjaty,“ řekl na adresu tehdejších polských představitelů viceprezident varšavské Helsinské nadace pro lidská práva Adam Bodnar. 

Video OSN žádá stíhání amerických politiků
video

OSN žádá stíhání amerických politiků