Od příměří zemřelo na Ukrajině přes 1300 lidí – skoro třetina všech obětí

Kyjev  Letošní konflikt na Ukrajině si vyžádal 4 707 obětí, přičemž 1 357 z nich přišlo o život od 5. září, kdy bylo vyhlášeno příměří. „Konflikt dospěl do devátého měsíce a pro obyvatelstvo na východě je situace stále obtížnější,“ uvádí se ve zprávě Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna, která zahrnuje období bojů od dubna do 12. prosince.

Centrální vláda v Kyjevě přiškrtila finance pro separatistické oblasti a z obav, že budou peníze použity k financování povstalců, zkrátila výplaty penzí a sociálních dávek. OSN konstatuje, že to dále zhoršuje situaci obyvatel ukrajinského východu. Povstalci sice usilují o plnohodnotnou autonomii, ale zatím nevyřešili finanční záležitosti, což vytváří institucionální vakuum. Občané, kteří žijí na území kontrolovaném rebely proti své vůli, se podle zprávy mohli ocitnout v „ohrožení života“.

Zpráva také poukazuje na porušování lidských práv na Krymu, který Rusko anektovalo v březnu. OSN znepokojuje zacházení s tamními náboženskými a etnickými menšinami. Pozorovatelé OSN konstatovali, že ti, kdo se proti anexi ohradili, čelí zabavení majetku a zpochybnění svého občanství.

Zaorálek: EU chce vidět reformní snahy Ukrajiny, poté může pomoci

Konkrétní kroky ukrajinské vlády směrem k reformám jsou podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka předpokladem k poskytnutí další finanční pomoci zemi. Šéf české diplomacie to novinářům řekl v Bruselu při příchodu na dnešní jednání ministrů zahraničí EU. Už ráno o podpoře Kyjeva diskutoval spolu s kolegy například z Polska, Švédska či Dánska, ale také ukrajinským ministrem zahraničí Pavlem Klimkinem či šéfkou evropské diplomacie Federicou Mogheriniovou.

„Není pochyb o naší vůli pomoci. Ale když říkáme, že vláda musí doručit konkrétní kroky, tak k nim skutečně musí dojít,“ řekl Zaorálek. Zmínil například potřebu reformy bezpečnostních sil. EU žádá také reformy soudnictví, nebo energetické a hospodářské politiky. „Pomoc je možná pouze za předpokladu, že Ukrajina předvede, že bojuje s korupcí,“ poznamenal také.

Jako jeden z příkladů potřebných kroků Zaorálek zmínil například vybudování měřících zařízení průtoku plynu na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou. „Takovéto viditelné kroky musí být výsledek činnosti té vlády,“ podotkl český ministr. V otázce tranzitu plynu přes ukrajinské území musí být podle něj k dispozici přesná čísla.

Jaceňuk: Ukrajina potřebuje pomoc. A to rychle

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk se přitom dnes nechal v Bruselu slyšet, že Ukrajina by novou finanční pomoc potřebovala „už včera“. Eurokomisař pro sousedskou politiku Johannes Hahn ho ujistil, že EU je připravena dál poskytovat „dosud nevídanou“ úroveň podpory, podmiňuje ji však skutečným zahájením hlubokých a systémových reforem v zemi. Po dnešním prvním jednání Asociační rady EU-Ukrajina prý nemá o odhodlání ukrajinské vlády k reformám pochyby.

Vládní program Jaceňukovy vlády podle eurokomisaře obsahuje dlouhý seznam konkrétních kroků. Nyní je prý ale potřeba je přesně rozepsat tak, aby bylo možné sledovat stav a termíny plnění.

Jaceňuk přípravu konkrétní národní reformní strategie, tedy „jízdního řádu reforem“, spojil s uspořádáním dárcovské či investorské konference. Akce, která by měla dokázat pro zemi v problémech najít další peníze, má být společným projektem EU, Mezinárodního měnového fondu (MMF), Světové banky a zemí skupiny G7.