V Německu sílí hnutí proti islamizaci Západu

Drážďany - Protiislámské hnutí v Drážďanech sílí i v předvánoční době. Na pravidelnou demonstraci tak zvaných „Vlasteneckých Evropanů proti islamizaci Západu (Pegida)“ přišlo 15 tisíc lidí – o třetinu víc než před týdnem. Tisícovky lidí se sešly před radnicí města a vydaly se na protestní pochod proti „islamizaci Západu“ a „zločinným žadatelům o azyl“. Mnoho lidí v davu drželo německé vlajky, někteří skandovali „Probuďte se“ nebo „Už nás neoklamou“. Zároveň se tu sešel se i několikatisícový protest těch, kteří hnutí Pegida viní z neonacismu.

Zatímco jedni demonstranti chtějí, aby Německo zůstalo otevřené uprchlíkům, jiní tvrdí, že přijímání cizinců a zejména muslimů může přivést Evropu ke zkáze. Přívrženců druhé skupiny přibývá. Na první demonstraci před dvěma měsíci se jich sešly dvě stovky, v pondělí večer už 15 tisíc. Hnutí Pegida se děsí aktuální statisícové vlny utečenců, podvodní žadatelé o azyl podle něj vysávají státní kasu. „Důchodci, kteří celý život pracovali, nemají o Vánocích ani na kus vánočky!“ říká zakladatel hnutí Pegida Lutz Bachmann.

Organizátoři protestů zdůrazňují, že nemají nic společného s neonacisty. Ti na demonstrace sice chodí také, podle policie jich tu ale bývá jen několik stovek. Označovat demonstranty za neonacisty odmítá i politolog Caspar Koschmieder. Jejich vůdce ale podezřívá z populismu – i proto, že v Sasku, dějišti demonstrací, skoro žádní muslimové nežijí. Koschmieder považuje za absurdní, že by zdejší čtyři tisícovky muslimů mohly tuto spolkovou zemi islamizovat.

Video V Drážďanech sílí protiislámské hnutí
video

V Drážďanech sílí protiislámské hnutí

Bachmann sice pranýřuje kriminálníky mezi azylanty, sám ale dostal tříletý trest za sérii vloupání; policie ho navíc podezírá z obchodu s drogami. Demonstranti mu přesto věří víc než údajně prolhaným politikům a novinářům. Politici si s Pegidou nevědí rady. Jeden ministr hnutí označuje za hanbu Německa, druhý radí naslouchat strachu prostých lidi. Kancléřka Angela Merkelová zatím demonstrantům vyjít vstříc odmítá. „V Německu sice je svoboda shromažďování, ale není tu místa pro navádění k násilí a urážení lidí, kteří k nám přicházejí z jiných zemí,“ řekla Merkelová novinářům. Každý, kdo se účastní akcí hnutí Pegida, si podle ní musí dát pozor, aby se nestal nástrojem v rukou lidí, kteří takové akce organizují.

Hnuti Pegida ale hrají do karet opakované provokace německých islamistů. Do předvánoční drážďanské atmosféry proniká strach, který je snadné zneužít. V saské metropoli se konají protesty již několik týdnů, v neděli se naopak zhruba 15 000 lidí zúčastnilo poklidné demonstrace proti rasismu a xenofobii v Kolíně nad Rýnem. Akce byla odpovědí na demonstraci pravicových extremistů, která se uskutečnila před sedmi týdny a vyústila ve střety s policií.

V Německu hrozí další střety salafistů a pravicových radikálů

V Německu hrozí v příštím roce násilné střety mezi ultrakonzervativními islámskými salafisty a pravicovými radikály, varoval v dnešním vydání deníku Süddeutsche Zeitung šéf Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) Hans-Georg Maassen. Podle něj ale také trvá riziko teroristického útoku, který by mohl spáchat některý z německých navrátilců ze Sýrie.

„Pozorujeme razantní růst počtu salafistů a zároveň znepokojující posilování aktivit zaměřených proti cizincům,“ řekl Maassen. Podle něj se kvůli tomu zvyšuje napětí ve společnosti, které může vést k násilnostem mezi oběma radikálními skupinami.

Nebezpečí pro německou společnost vidí šéf úřadu, který slouží jako kontrarozvědka, také ze strany islámských radikálů, kteří odjeli bojovat po boku hnutí Islámský stát do Sýrie a do Iráku. Podle Maassena z Německa odjelo na Blízký východ kolem 550 lidí. „To je enormní nárůst. Na počátku roku to bylo jen asi 270 osob,“ řekl.

Podle BfV zhruba 60 německých islamistů na Blízkém východě zahynulo, dalších 180 se vrátilo do vlasti. „Ti jsou hrozbou pro naši zemi, protože většinu z nich boje bohužel neodstrašily, naopak se tam ještě víc radikalizovali,“ řekl Maassen. Na německé islamistické scéně jsou tito navrátilci vnímáni jako hrdinové, takže mohou snadněji přimět další muslimy k cestě do Sýrie nebo k provedení útoku na německém území.