Co má na svědomí pákistánský Taliban?

Islámábád – Úterní útok na školu v Péšaváru, který si vyžádal přes 140 mrtvých a desítky zraněných, patří k nejkrvavějším, k nimž se pákistánská odnož Talibanu přihlásila. Tito radikální islamisté přitom mají na svědomí stovky útoků a tisíce obětí, pákistánská armáda jim ale dosud nedokázala zasadit smrtící úder – mimo jiné i proto, že vztah jaderné velmoci Pákistánu s Talibanem je už dvacet let velmi rozpolcený.

Ještě minulý měsíc se pákistánští generálové chlubili, že letošní velká ofenziva proti Talibanu přinesla ovoce; 1 200 mrtvých bojovníků sice vojáci neukázali, do vyčištěné části severního Vazíristánu ale novináře pustili. Předvedli jim pečlivě naaranžované zabavené zbraně a pochvalovali si hladký průběh operace – islamisté prý nekladli očekávaný odpor a odpověděli jen několika ojedinělými útoky.

Teď radikálové vrátili úder. Znovu dokázali, že vymýtit povstalce z těžko přístupných horských údolí je extrémně složité. Právě na kmenových územích na severu Pákistánu Taliban na začátku 90. let vznikl a ovládl odtud postupně i sousední Afghánistán. Sem se ozbrojenci stáhli i v roce 2001, kdy je vyhnaly jednotky NATO.

Pákistán se tehdy ocitl před těžkou volbou. Západ na vládu tlačil, aby Taliban rozmetala, pákistánské tajné služby si ale zničení islamistické organizace úplně nepřály. Podle bezpečnostních odborníků měla armáda dostatečnou sílu k jejímu rozprášení, nakonec se ale s radikály dohodla - a z Vazíristánu nepřímo udělala jejich útočiště. Vojáci byli v tomto ohledu rozdělení: Tolerovali je a také jim pomáhali.

Právě v Pákistánu pod kontrolou Talibanu se dlouho ukrýval i nejhledanější terorista světa Usáma bin Ládin. Tvrdší přístup proti islamistům začal Islámábád praktikovat až v posledních pěti letech - pod velkým tlakem Washingtonu. Tuhé boje se nejdřív vedly hlavně v údolí Svát, které získaly úřady zpátky pod svou kontrolu. V červnu pak armáda spustila rozsáhlou operaci ve Vazíristánu. Vládě pomohli i Američané - loni při útocích bezpilotních letadel zabili tři vůdce Talibanu.

Současný pákistánský premiér Naváz Šaríf doufal, že se s radikály dohodne. V únoru obě strany poprvé zasedly k mírovým rozhovorům. Vzájemná nedůvěra ale přetrvává a po posledním útoku na školu se ji podaří překonat jen těžko.

Masakr na škole v Péšávaru je jednou z nejkrvavějších akcí TTP

Pákistánská odnož Talibanu (TTP) oficiálně vznikla v prosinci 2007, její základy ale byly položeny již v roce 2002 - krátce po americké invazi do Afghánistánu. Hlavním působištěm islamistických ozbrojenců je právě Vazíristán, hornatá oblast severozápadního Pákistánu.

TTP má podle odhadu 25 tisíc bojovníků, vůdcem je od 7. listopadu 2013 mauláná Fazlulláh, který nechvalně proslul především tím, že v říjnu 2012 naplánoval útok na letošní nositelku Nobelovy ceny za mír, pákistánskou školačku a bojovnici za právo dívek na vzdělání Malalu Júsufzaiovou.

Od afghánského Talibanu se TTP liší především tím, že je volnější koalicí různých militantních skupin, které spojuje nepřátelství vůči pákistánské vládě. Obě odnože Talibanu se liší také historií a strategickými cíli, přestože jsou obě převážně paštunské. TTP se v minulosti na rozdíl od afghánského Talibanu orientovalo převážně na cíle umístěné na pákistánském území. Obě organizace jsou spojenci v boji za svržení vlád ve svých zemích, je ale třeba připomenout, že afghánský Taliban útok proti škole v Péšávaru odsoudil. Mluvčí afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid vydal písemné prohlášení, že záměrné zabíjení nevinných je proti základům islámu, což je kritérium, jež by měly dodržovat všechny muslimské strany a vlády.

Za jakými útoky stojí TTP?

Podle amerických úřadů se TTP podílelo i na pokusu o bombový útok na newyorském Times Square v květnu 2010 a pákistánská vláda TTP obvinila z podílu na atentátu na někdejší premiérku Bénazír Bhuttovou, která byla zavražděna v prosinci 2007. TTP stojí i za dvěma pumovými útoky ve městě Čársadda na severozápadě Pákistánu, které si v květnu 2011 vyžádaly nejméně 80 mrtvých a které měly za cíl pomstít smrt Usámy bin Ládina. V říjnu vyjádřilo TTP podporu hnutí Islámský stát (IS) a nařídilo bojovníkům v regionu, aby pomohli této radikální skupině v jejím boji za vytvoření globálního islámského chalífátu.