Oteplování vztahů mezi USA a Kubou: Dosavadní politika se přežila

Washington/Havana – Malou úspěšností a zastaralostí dosavadní konfrontační politiky zdůvodnil dnes v projevu americký prezident Barack Obama náhlé oteplení vztahů s Kubou. Oznámil také, že USA znovu na Kubě otevřou velvyslanectví. Součástí plánu normalizace vztahů by mělo být i zmírnění amerického embarga a stažení Kuby ze seznamu zemí, které podporují terorismus. Vztahy obou zemí byly poznamenány nepřátelstvím od nástupu kubánských komunistů k moci v roce 1959.

Nová politika usnadní také Američanům cestu na Kubu, ostrovní stát ale musí podle Obamy učinit další hospodářské reformy a zlepšit dodržování lidských práv. Prezident připustil, že jeho rozhodnutí sblížit se s Kubou neuspokojí mnohé lidi, zejména bojovníky za demokracii. Prohlásil, že jejich postoj respektuje, ale je přesvědčen, že při prosazování demokratických principů je třeba zkusit jiný přístup.

Obama dále řekl, že dal svému ministrovi zahraničí Johnu Kerrymu za úkol, aby jednal s Kubou o normalizaci vzájemných vztahů. Vyjádřil víru v to, že USA mohou více pomoci kubánskému lidu, když budou přímo jednat s kubánskou vládou. Hovořil i o rozšíření obchodních styků a otevření telefonické a internetové komunikace. V Obamově pravomoci je možné určité usnadnění volného pohybu osob, zboží a služeb mezi oběma státy. V komerční oblasti by se to mělo omezeně projevit například v maloobchodu či ve stavebnictví, v bankovnictví otevřením účtů, používáním platebních karet a omezeném transferu peněz.

Video Historický přelom v americko-kubánských vztazích
video

Historický přelom v americko-kubánských vztazích

Kuba dnes propustila pět let vězněného Američana Alana Grosse, za což USA pustily na svobodu trojici vězněných kubánských agentů. Havana pak propustila vězněného Kubánce odsouzeného za špionáž pro Spojené státy.

O zlepšování vztahů mezi USA a Kubou hovořil Obama už v úterý telefonicky s kubánským vůdcem Raúlem Castrem. Telefonát, který byl prvním podobně významným rozhovorem vůdců obou zemí od roku 1961, navázal na více než rok trvající tajná vyjednávání mezi americkými a kubánskými činiteli a doladil dohodu mezi oběma zeměmi. Oba státníci, kteří spolu mluvili přes 45 minut, si podali ruku už na loňském pohřbu Nelsona Mandely. 

Barack Obama oznámil normalizaci vztahů s KubouBarack Obama v televizním projevu oznámil novou kapitolu v americko-kubánských vztazích:

„Nekompromisní americká politika vůči Kubě v posledních desítkách let měla nepatrný vliv. Izolace nezafungovala.“


Castro: Jsme připraveni k normalizaci vztahů

Kuba je připravena přijmout společné kroky s USA k normalizaci vzájemných vztahů, řekl Castro v televizním projevu vysílaném paralelně s tím Obamovým. Dodal, že rozhodnutí šéfa Bílého domu propustit vězněné Kubánce si zaslouží respekt kubánského lidu. Po dohodě prezidentů se Kuba údajně rozhodla propustit 53 politických vězňů zadržovaných kvůli kritice kubánského komunistického režimu.

Navrhli jsme spolu s USA přijmout společná opatření k normalizaci vzájemných vztahů, která budou založená na principech mezinárodního práva a na Chartě OSN," prohlásil Castro. Podle něj je pro kubánskou stranu zásadní věcí vyřešení přes půlstoletí trvajícího amerického obchodního embarga, na jehož případných změnách se ale oba vůdci zatím nedohodli. Obama ale oznámil, že požádá Kongres o zrušení embarga. K tomu by mělo dojít před vypršením jeho prezidentského mandátu v roce 2017.

Ke zlepšení vztahů pomohla Kanada a papež František

Klíčovou roli v historickém sblížení obou zemí sehrál papež František. Oba lídry prý letos dopisem vyzval k takovému kroku, Vatikán navíc hostil delegace obou zemí, které tu dojednávaly podrobnosti dohody. Papež František také podle Obamy osobně vyvíjel na kubánský režim tlak, aby propustil vězněného Alana Grosse. Obama prohlásil, že významnou roli při zlepšení americko-kubánských vztahů vedle papeže sehrála i Kanada, která také hostila rozhovory obou stran.

Castro v prohlášení rovněž poděkoval Kanadě a Františkovi. Ten dnes oběma zemím k oteplení vztahů blahopřál, uspokojení nad pozitivním vývojem vyjádřil i generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Co se zlepší?

Diplomatické vztahy:
- Obnovení vzájemných diplomatických styků, které byly přerušeny v roce 1961.
- Obama chce otevřít velvyslanectví v Havaně, což musí být ještě schváleno Senátem. Republikáni ale již dnes oznámili, že hodlají zablokovat obnovení veškerých diplomatických styků a otevření zastupitelských úřadů. Variantou pro USA by bylo otevření velvyslanectví v Havaně bez velvyslance, ale s jiným diplomatem v čele.
- Během příštích šesti měsíců americký ministr zahraničí John Kerry přehodnotí vyškrtnutí Kuby ze seznamu zemí podporujících terorismus, kam ji USA zapsaly v roce 1982.
- Uspořádání bilaterálních rozhovorů na vysoké úrovni o otázkách migrace, narkotik, ochrany životního prostředí a obchodu s lidmi.

Cestování:
- Větší počet amerických občanů bude mít možnost vycestovat na Kubu.
- Povoleny budou cesty v rámci rodinných návštěv; úřední jednání vlády USA, zahraničních vlád a některých mezivládních organizací; novinářské cesty; odborný výzkum a setkání; veřejná vystoupení; humanitární projekty; činnost soukromých nadací či výzkumných a vzdělávacích institucí; vývoz, dovoz nebo přenos informací nebo informačních materiálů a některé další vývozní aktivity. Cestování za účelem turistiky bude nadále zakázáno.

Obchod:
- Bude povoleno obchodování s kubánskými společnostmi z oblasti stavebnictví a zemědělství.
- Podnikatelé cestující z USA na Kubu si budou moci z Kuby přivézt zboží v hodnotě 400 amerických dolarů, včetně tabáku a alkoholických výrobků v celkové výši 100 dolarů. Kubánské doutníky přivezené do USA musí být použity jen pro osobní potřebu, nikoliv k dalšímu prodeji.

Bankovnictví:
- Americké finanční instituce si budou moci otevřít účet u kubánských bank.
- Kuba bude přijímat americké kreditní a debetní karty.
- Američtí občané budou moci poslat kubánským státním příslušníkům, s výjimkou některých vládních úředníků a představitelů komunistické strany, finanční pomoc ve výši 2000 dolarů čtvrtletně.

Komunikace:
- Povolení vývozu telekomunikačních zařízení a služeb na Kubu.
- Poskytování komerčních telekomunikačních a internetových služeb a prodej souvisejících komunikačních zařízení.
- Zlepšení míry pokrytí internetovým připojením.


Sbližování s Kubou chtějí republikáni blokovat, svět oteplení vítá

Nepřátelské vztahy mezi USA a Kubou panují od roku 1959, kdy se po převratu chopili v ostrovní zemi moci komunisté vedení Fidelem Castrem. Jen pro zajímavost - Barack Obama se narodil až dva roky poté. Kuba se nyní především snaží dosáhnout zrušení americké obchodní blokády, která má zničující vliv na její bídnou ekonomickou situaci. Republikáni ale vyhlásili, že sbližování s nedemokratickou zemí budou blokovat. Šéf republikánů ve Sněmovně reprezentantů John Boehner podotkl, že revize či normalizace vzájemných vztahů není možná bez toho, aby si kubánský lid užíval svobody. Obamův krok označil za další ze série „bezduchých ústupků“ diktátorům.

Demonstrace za ukončení blokády Kuby
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Pablo Martinez Monsivais

Republikánský senátor a možný prezidentský kandidát Marco Rubio prohlásil, že hodlá zablokovat snahu Bílého domu o obnovení diplomatických vztahů s Kubou a otevření zastupitelských úřadů. Rubio, který má kubánské kořeny a patří na Floridě k silné kubánské přistěhovalecké komunitě krajně nesnášející kubánský režim, prohlásil, že Bílý dům ustoupil Kubě úplně ve všem, ale získal pro USA jen málo. Ke kritice se přidal také další z možných kandidátů pro prezidentské volby 2016 Jeb Bush či respektovaný senátní veterán John McCain. Republikánský senátor Jeff Flake, který se vrátil z Kuby s propuštěným Grossem, se naopak domnívá, že většina zákonodárců změnu americké politiky vůči Kubě podporuje.

Odmítavé reakce ale zazněly i z řad Obamovy Demokratické strany, jejíž členové většinou zastávají podobně umírněný přístup jako prezident. Senátor kubánského původu Robert Menendez šéfa Bílého domu obvinil, že se pokouší obejít americké zákony i Kongres. V kubánské komunitě na Floridě jsou reakce na historickou zprávu smíšené. Zatímco starší lidé a aktivisté snažící se z exilu přispět k demokratickým změnám na Kubě jsou rozhořčeni a někteří hovoří o Obamově „zradě“, část mladší populace naopak změny vítá.

Papež František blahopřál USA a Kubě k tomu, že se rozhodly obnovit vzájemné vztahy, a slíbil, že Vatikán bude pokračovat v podpoře upevňování styků mezi oběma zeměmi. Vatikán upozornil, že jeho diplomaté usnadnili vyjednávání, z něhož vyplynulo řešení přijatelné pro obě strany. Ve Vatikánu proběhlo nejméně jedno neveřejné jednání, většina tajných schůzek se ale odehrávala v Kanadě, která má s Kubou na rozdíl od USA plnohodnotné diplomatické styky. Premiér Stephen Harper dnes zdůraznil, že jeho země zprostředkovala jednání, neboť podporuje budoucnost Kuby jako země uznávající „hodnoty svobody, demokracie, lidských práv a vládu zákona“.

Obamův krok hodnotí pozitivně i čeští politici:

Karel Schwarzenberg (TOP 09):
„V okamžiku, kdy propustí politické vězně, tak je Obamův krok správný. Ani Raúl Castro si nebude moct dovolit nedodržet slovo, za které nepřímo ručí papež, protože potom by měl opravdu i doma největší těžkosti.“

Vojtěch Filip (KSČM):
„Myslím, že je to logický důsledek toho, že USA se svou politikou vůči Kubě dostali v mezinárodním společenství na frak.“

Česká republika patří v posledních desetiletích k výrazným kritikům kubánského režimu a vztahy obou zemí jsou chladné. Diplomacie i zástupci nevládních organizací opakovaně upozorňovali na totalitní praktiky na ostrově. Známý je například případ Ivana Pilipa a Jana Bubeníka, kteří byli v lednu 2001 zadrženi na čtyři týdny kubánskými úřady kvůli setkání se zástupci kubánské opozice.


Šéf OSN Pan Ki-mun označil informaci o oteplení americko-kubánských vztahů za „velmi pozitivní“ a dodal, že je načase, aby obě země svoje styky normalizovaly. Kubánským vítězstvím nazval dohodu obou zemí socialistický prezident Venezuely Nicolás Maduro, který patří k největším latinskoamerickým kritikům Washingtonu. Tentokrát však Obamův krok označil za „odvážné gesto“, které si podle něj zaslouží uznání. Postup amerického prezidenta jako krok správným směrem ocenil i náměstek ruského ministra zahraničních věcí Sergej Rjabkov. „Nemyslíme si, že by uvalení amerických sankcí proti jakékoliv zemi mělo legitimní základ a právní oporu,“ podotkl.

Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a místopředsedkyně Evropské komise Federica Mogheriniová označila iniciativu k obnovení diplomatických vztahů USA a Kuby za „historický zlomový bod“. „Dnes začala padat další zeď,“ konstatovala ve svém prohlášení s narážkou na pád Berlínské zdi v roce 1989, jenž symbolizoval konec „železné opony“ mezi Východem a Západem.

Havana
Zdroj: Isifa/Rex Features
Autor: Ilpo Musto

Oteplení po 55 letech

  • Nepřátelské vztahy mezi USA a Kubou panují od roku 1959, kdy se po převratu chopili v ostrovní zemi moci komunisté vedení Fidelem Castrem. Po pozemkové reformě Castro znárodnil majetek zahraničních i domácích podnikatelů a zrušil politické strany. V politických procesech byla odsouzena k trestu smrti či dlouholetému žaláři řada odpůrců režimu i někteří bývalí Castrovi compaňeros.
  • V zahraniční politice se Castro vymezil proti USA mimo jiné s programem „dva tři Vietnamy“, který měl vyvolat ve světě několik lokálních konfliktů, jež by USA nedokázaly zvládnout. V tomto duchu začala Kuba podporovat partyzánská hnutí v Latinské Americe a Africe.
  • První hospodářskou blokádu proti Kubě zavedly Spojené státy v říjnu 1960 a v následujících letech ji zostřovaly. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato v únoru zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou.
  • V dubnu 1961 se skupina kubánských emigrantů, řízených americkou zpravodajskou službou CIA, vylodila v Zátoce sviní na jihovýchodě Kuby s cílem zažehnout v zemi povstání proti vládě. Bez původně slibované letecké podpory USA však akce skončila po třech dnech; výsledkem bylo 300 mrtvých a 1200 zajatců. Akce Castrův režim posílila a vyhrotila americko-kubánské vztahy.
  • Kolaps ekonomiky v polovině 60. let donutil Fidela Castra rezignovat na nezávislou politiku a definitivně se přiklonit k Sovětskému svazu. Učinil tak podporou invaze do Československa v srpnu 1968, čímž ztratil část příznivců, ale získal materiální pomoc a odbytiště pro kubánský cukr.
  • Po „karibské krizi“, kdy USA zahájily námořní blokádu Kuby na protest proti přítomnosti sovětských raket na Kubě z podzimu 1962, zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoli finanční transakce s Kubou. Toto nařízení rovněž výrazně omezilo cesty Američanů na Kubu, neboť jim tam zakázalo utrácet peníze i dostávat dary, pokud nemají povolení ministerstva financí.
  • Rozpad Sovětského svazu zasadil po roce 1991 kubánskému hospodářství další citelnou ránu, takže Castro slevil ze svých dogmat, ovšem jen hospodářských.
  • Další zpřísnění embarga přinesl v roce 1992 „Torricelliho zákon“, který mimo jiné zakázal obchod s Kubou i zahraničním pobočkám amerických podniků. V roce 1996 následovalo přitvrzení takzvaným Helms-Burtonovým zákonem, který vyvolal kritiku v řadě zemí a dostal se i na půdu Světové obchodní organizace.
  • Mírnou oblevu v hospodářské blokádě Kuby přinesl přelom tisíciletí. V létě 1999 přijel na pracovní návštěvu Kuby, během níž hovořil i s Fidelem Castrem, prezident obchodní komory USA Thomas Donohue - jednalo se o první návštěvu svého druhu po 40 letech. Týž rok v prosinci bylo obnoveno přímé letecké spojení mezi New-Yorkem a Havanou, zastavené v roce 1962.
  • Vztahy mezi Washingtonem a Havanou znovu ochladly po zatčení Američana Alana Grosse na Kubě v roce 2009. To již byl u moci Fidelův mladší bratr Raúl, který Fidela vystřídal v únoru 2008. Gross byl spolupracovníkem programu na podporu budování demokracie, financovaného americkou vládní Agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID). V březnu 2011 byl za pašování satelitních telefonů a počítačů odsouzen k 15 letům vězení. Dnes byl Gross v rámci humanitární výměny vězňů, kdy USA pustily na svobodu trojici vězněných Kubánců, propuštěn. Kuba se dnes rozhodla také propustit 53 politických vězňů zadržovaných kvůli kritice místního komunistického režimu.
  • Americký prezident Barack Obama uvolnil v lednu 2011 omezení cestování na Kubu, vydávání víz a zasílání peněz kubánským rodinám z USA - údajně takto ročně na ostrov proudí kolem dvou miliard dolarů. Další zmírňující opatření se dotklo leteckých spojů.
  • Kuba také dlouhodobě trvá na vyškrtnutí ze seznamu zemí podporujících terorismus, kam ji USA zapsaly v roce 1982. Důvodem pro zařazení Kuby byla zejména podpora baskické separatistické skupiny ETA a kolumbijských rebelů FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie).
  • Kuba letos v červnu vyčíslila hospodářské škody způsobené její ekonomice v důsledku embarga na více než bilion amerických dolarů (více než 21 bilionů Kč). Ke zrušení amerického hospodářského embarga vyzývá od roku 1992 každoročně i Valné shromáždění OSN.

Video Události k historickému zlepšení vztahů USA-Kuba
video

Události k historickému zlepšení vztahů USA-Kuba