Výsledky rozhovorů o Ukrajině odmítají zatím obě strany komentovat

Minsk – Středeční kolo mírových jednání znepřátelených stran o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny označili jeho aktéři za velmi těžké. O dosavadních výsledcích rozhovorů, jež trvaly v běloruské metropoli v Lukašenkově prezidentské rezidenci přes pět hodin, ale zatím nechtějí zúčastněné strany hovořit. V Doněcku to dnes řekl vůdce proruských radikálů Alexandr Zacharčenko, podle něhož vzájemné konzultace probíhají i dnes. „Pokračují i v tomto okamžiku formou videokonference,“ řekl povstalecký vůdce a dodal, že datum dalších jednání kontaktní skupiny v Minsku by mohlo být oznámeno do dvou dnů. Generál Oleksandr Rozmaznin z generálního štábu ukrajinské armády řekl, že stahování těžkých zbraní by mělo začít po 26. prosinci.

Zdroj: ČTK/ZUMA/Xinhua Autor: Chen Junfeng

„Bylo to těžké předběžné setkání,“ řekl po jednání emisar samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin. Zástupce druhé samozvané Luhanské lidové republiky Vladislav Dějněgo také popsal jednání jako „těžká“ a stejně jako Zacharčenko zdůraznil, že datum nového setkání „nebylo stanoveno“.

Podle šéfa luhanských radikálů Igora Plotnického se do konce týdne uskuteční výměna zajatců. To je jediná dohoda, které bylo ve středu v Minsku dosaženo. Proběhnout by měla nejpozději v neděli s tím, že Kyjev údajně osvobodí 150 zadržovaných povstalců a separatisté 225 Ukrajinců. Stejné počty uvedl i Zacharčenko, Kyjev zatím dohodu o výměně zajatců nepotvrdil.

Generálmajor Oleksandr Rozmaznin z generálního štábu ukrajinské armády dnes podle agentury Ukrinform uvedl, že „mechanismus minského memoranda“ počítá s tím, že po první etapě - dodržování příměří - bude po 26. prosinci následovat odsun dělostřeleckých systémů ráže nad 100 milimetrů s cílem vytvořit třicetikilometrové bezpečnostní pásmo. Přesun těžké výzbroje na stanovenou vzdálenost mají podle něj kontrolovat představitelé mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Video Cesta k podepsání konečné dohody bude hodně trnitá
video

Cesta k podepsání konečné dohody bude hodně trnitá

Schůzky takzvané kontaktní skupiny v běloruské metropoli se kromě proruských separatistů zúčastnili zástupci Ukrajiny, Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Rusko na minské rozhovory delegovalo svého velvyslance v Kyjevě Michaila Zurabova, Kyjev bývalého prezidenta Leonida Kučmu. Prostředníkem jednání znepřátelených stran je již zmiňovaná Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jmenovitě tuto roli plní švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová.

Arsenij Jaceňuk, ukrajinský premiér: „Důležité ale nejsou kontakty, nýbrž rozhodnutí. Musí propustit náš humanitární konvoj, splnit minské závazky a stáhnout se z ukrajinského území. Pak krok za krokem budeme situaci stabilizovat.“


Jednání se měla zaměřit zejména na potvrzení předchozích úmluv o příměří a podle ukrajinského prezidenta se mělo mluvit rovněž o stažení vojsk a těžké výzbroje od frontové linie a o brzkém osvobození všech zajatců.

Z ruského Jekatěrinburgu prý odjela na Donbas šedesátka veteránů

Desítky bývalých příslušníků ruských speciálních jednotek z Jekatěrinburgu tajně na Donbas dopravily humanitární kolony vypravené z Ruska. V rozhovoru pro místní server Jekatěrinburg online to dnes uvedl šéf jekatěrinburských válečných veteránů Vladimir Jefimov. Od léta prý vyslal na Donbas šedesátku bývalých vojáků ruské armády.

Městský soud v Moskvě dnes odsoudil k sedmi letům tuhého žaláře krymského Ukrajince Gennadije Afanasjeva za údajnou přípravu teroristických útoků na okupovaném poloostrově. Zprávu přinesla agentura TASS. Afanasjev podle tvrzení ruské kontrarozvědky FSB letos v květnu připravoval pumové útoky na ruské objekty v Simferopolu. Afanasjev žil na Krymu a byl aktivním odpůrcem březnové ruské anexe, které předcházela ozbrojená operace maskovaných ruských vojáků.


Verbováním veteránů se Jefimov zabýval ještě před březnovou anexí ukrajinského Krymu. Po záboru vysílal dobrovolníky do Doněcké a Luhanské oblasti, kde od dubna proruští radikálové bojují proti jednotkám ukrajinské armády. Ruští veteráni tam podle Jefimova mají „zavést pořádek“.
 
Rusko-ukrajinskou hranici překročili ruští žoldnéři v kolonách, které s humanitárním nákladem na Donbas vysílá Rusko, přiznal Jefimov. Moskva jakýkoli podíl na organizování dobrovolnických oddílů odmítá, odbavení na hranicích ale probíhá bez účasti ukrajinských celníků. Na Donbas už od léta Rusko vyslalo deset humanitárních kolon. Někteří ruští bojovníci sem prý pronikli jako doprovod vozidel Mezinárodního výboru Červeného kříže.

Jefimov jekatěrinburský server informoval i o výši platů, které ruští veteráni bojující na východě Ukrajiny pobírají. Řadoví vojáci si prý měsíčně přijdou na 90 000 rublů (39 000 korun), důstojníci na 150 000, ale třeba i 240 000 rublů (až 103 000 korun).
 
Motivy jejich působení na neklidném Donbasu jsou prý různé: „Někdo vyhledává adrenalin, někdo se prostě doma nudí,“ řekl Jefimov. Jiní si jedou vydělat. Ruský server dokonce otiskl kopii formuláře, jímž se dobrovolníci k bojům na Ukrajině mohou hlásit.

  • Ukrajinský parlament dnes schválil zákon o výrazném rozšíření pravomocí Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO), který dosavadní spíše koordinační funkce tohoto bezpečnostního orgánu rozšiřuje o funkce exekutivní. Zákon, který ještě v úterý poslanci odmítli schválit a odeslali navrhovatelům k přepracování, prošel dnes většinou 253 hlasů při 226 potřebných.
  • Nové kompetence dávají RNBO i právo zasahovat do tak klíčových státních funkcí, jako je vyhlášení války, mobilizace nebo válečného či výjimečného stavu. Novela zákona posiluje i pozici tajemníka, tedy šéfa RNBO, který se podle výkladu některých ukrajinských komentátorů stává fakticky ukrajinským viceprezidentem.