Tématem voleb se stal Zeman. Ostatní věci jsou podružné, míní politologové

Osoba stávajícího prezidenta Miloše Zemana se stala ústředním tématem letošní volby prezidenta. Vyplývá to z odpovědí politologů, které oslovila redakce webu ČT24 s anketní otázkou „jaké téma dominuje těmto volbám“. Zemanův přístup k prezidentským pravomocím zároveň podle politologů dělá volbu významnější, než by byla za „standardní“ situace. 

Tím, jak Miloš Zeman jako prezident soustavně vytvářel ve společnosti dva tábory, učinil hlavním tématem voleb sám sebe, míní Pavel Šaradin z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Mezi dalšími oslovenými politology převládá podobný názor. „Prezidentským volbám dominuje téma vztahu ke stávajícímu prezidentovi a způsobu výkonu jeho mandátu,“ prohlásil Stanislav Balík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

„Jde primárně o to, zda současný prezident má ve funkci pokračovat další volební období, či nikoliv. To je logický důsledek toho, že Miloši Zemanovi končí první mandát a jako kandidát usiluje o druhý. V každých prezidentských volbách, kde stávající prezident obhajuje svůj mandát, jsou tyto volby především hodnocením dosavadního působení stávajícího prezidenta v úřadě,“ uvedl Jan Bureš z katedry politologie a humanitních studií Metropolitní univerzity Praha.

„Všechna další témata jsou vlastně podružná. O migraci nejde vůbec, kandidáti na tuto otázku odpovídají jen proto, že se jich na to novináři ptají – kdyby se novináři neptali, tak se k tomu většina z nich vůbec vyjadřovat nebude, protože toto téma nyní není ani aktuální, ani důležité,“ dodal Bureš.

Milan Znoj z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy sice mezi hlavní témata těchto voleb zařadil zahraničně politickou orientaci Česka, vztah k EU a domácí xenofobii či zhrublý nacionalismus, avšak i on označil za štěpící téma prezidenta Zemana a jeho politické způsoby. „Neboť v těchto otázkách zaujímá silné postoje, které společnost rozdělují, a ostatní kandidáti se tak s ním musí konfrontovat, ať chtějí nebo nechtějí,“ popsal.

Daniel Kroupa z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně míní, že téma orientace Česka ve světě je hlavním prvkem letošní prezidentské volby. „Jde o odpověď na otázku, zda Česká republika chce usilovat o významné postavení v Evropské unii nebo zda bude pokračovat v příklonu na východ. S tím souvisí pochopitelně i otázka, zda se v České republice bude rozvíjet demokracie podle evropských standardů, nebo zda se bude prosazovat demokracie ‚řízená' zájmy oligarchických vládců,“ zmínil.

Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie, která popularizuje hodnoty sociální demokracie, zase dochází k závěru, že aktuální prezidentské volbě žádné téma nedominuje. „Místo toho volby probíhají ve stínu tahanic o vládu, ba možná přímo jako jejich podmnožina. Kandidáti se vymezují zejména vůči Miloši Zemanovi a Andreji Babišovi a zdůrazňují svůj přístup k ústavě, zatímco voliči si vybírají příštího prezidenta podle dojmu, který uchazeči budí. Někdo dává přednost adeptům umírněným, nekonfliktním (Drahoš, Horáček, Fischer), další silným politickým figurám (Zeman, Topolánek). Společné mají voliči to, že chtějí prezidenta zásadového, což ale není žádné překvapení,“ řekl.

Velké a nosné téma kampaně hledá těžko i spolupracovník ČT Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Kandidáti se často vymezovali buď vůči sobě navzájem, nebo se jednalo o více či méně adresné vymezování vůči současné hlavě státu a jejímu způsobu vykonávání úřadu,“ dodal. „S tím souvisí i mobilizace voličů. Buď to byla argumentace odkazující ke změně stylu vedení úřadu, případně směřování zahraniční politiky,“ řekl Švec.

Svévolné interpretace pravomocí dělají z nevýznamné volby významnou

Politologové také často opakují, že za „standardní situace“ by nebyla volba prezidenta zase tak významná. „Smysl dává jen coby součást systému brzd a protivah. Jinak bychom se bez prezidenta i obešli,“ podotkl Jelínek.

„Ovšem vzhledem k tomu, že se nám zde rozmohl zlozvyk natahovat a svévolně interpretovat pravomoce samotnými prezidenty a že současná hlava pohrdá ústavními zvyklostmi, pokládám za velmi důležité, kdo bude prezidentský úřad zastávat,“ doplnil Jelínek.

„Značná část společnosti má pocit, že stávající prezident se choval v uplynulém volebním období natolik kontroverzně, že se ústřední otázkou voleb stává, zda má Miloš Zeman vůbec být nadále prezidentem,“ přiblížil Bureš.

Zemanovi odpůrci jsou podle Bureše šokováni působením současného prezidenta na Hradě a považují za zásadní úkol těchto voleb zabránit mu v dalším mandátu. „Pro tuto skupinu jsou volby prezidenta velmi významné – jednak z důvodů obavy o zahraniční renomé a postavení České republiky (vyčítají Zemanovi jeho proruskou a pročínskou politiku) a jednak z obavy z vnitropolitických důsledků spojenectví Miloše Zemana s Andrejem Babišem,“ přiblížil.

Tato skupina voličů má podle Bureše větší motivaci Zemana z Hradu sesadit. Zemanovi voliči mu sice hlas dají, ale pokud Zeman prohraje, smíří se s jeho prohrou snadněji, než první skupina s případnou Zemanovou výhrou, míní Bureš.

Balík také dává význam volby prezidenta do souvislosti s postavou současného českého premiéra. „Rozhoduje se o tom, kdo bude spolu s Andrejem Babišem hlavním reprezentantem, respektive rozhodujeme o tom, zda bude mít Babiš na postu prezidenta silného spojence, silného protihráče, nebo slabého protivníka,“ upozornil.

Podle Znoje volby také naznačí, zda se Česká republika přidá k Polsku a Maďarsku v obstrukcích vůči EU, anebo zda zůstaneme v jádru evropské integrace. „Buď potvrdí trend, který nastoupila Česká republika po prvních přímých volbách prezidenta a po posledních volbách do poslanecké sněmovny, nebo zda voliči vyjádří svůj nesouhlas,“ dodal Kroupa.