KLDR má miliony vojáků a širokou škálu techniky, jaderné zbraně ale jsou její jedinou pojistkou

Jaderné a chemické zbraně začala Korejská lidově demokratická republika vyvíjet v 60. letech minulého století. Vedle pojistky před útokem ze strany Washingtonu a Soulu měly být prostředkem, který vyrovnával její zastarávající konvenční prostředky.

Co se týče techniky, infrastruktury a personálu, Severokorejci se za půlstoletí dokázali dostat zhruba na úroveň, kterou měly americké jaderné zbraně první a druhé generace. Tedy ty, které v USA přestali vyvíjet nejpozději v 60. letech.

Data o vyzbrojení severokorejské armády jsou kvůli povaze režimu většinou pouze odhadem, popřípadě se opírají o čísla, která KLDR uvádí ve zprávách pro mezinárodní organizace, například Registr konvenčních zbraní při OSN.

Navzdory absenci přesných údajů ale lze říct, že společnost v KLDR má velmi vysokou míru militarizace. „Je to zřejmé už jen z faktu, že na 24 milionů obyvatel mají 1,2 milionu vojáků,“ říká Marius Bales z německé nevládní organizace Bonn International Center for Conversions, která zveřejňuje index militarizace jednotlivých států světa. Vedle více než milionu vojáků je navíc připraveno dalších šest milionů záložáků.

Poměřování nepoměřitelného

Zejména v případě Severní Koreje nelze poměřovat armádu čistě na základě absolutních čísel; významnou roli totiž hraje zastaralost výzbroje. „Sovětské tanky T-62 z 60. let, kterými disponuje severokorejská armáda, se jednoduše nemůžou rovnat moderním jihokorejským tankům KL Black Panter,“ vysvětluje Bales, že jakékoliv porovnávání armád s tou severokorejskou nemá vypovídající hodnotu.

KLDR přesto vynakládá na armádu deset miliard dolarů ročně, což je celá čtvrtina jejího rozpočtu. Asi pětinu vojáků tvoří ženy, které narukují na sedm let, zatímco muži povinně na deset. Službu si samozřejmě mohou prodloužit.

Jak již dříve v rozhovoru pro ČT uvedl koreanista Jaromír Chlada, situace běžných vojáků není nijak radostná. „V dnešní době mají civilisté větší možnost dostat se k potravě, mohou si něco vypěstovat. Vojáci jsou ale často podvyživení,“ upozornil Chlada. Špatné podmínky mají na vojáky demoralizující účinek, proto se velká část severokorejských uprchlíků rekrutuje právě z řad vojska.

KLDR vyvinula rakety schopné zasáhnout USA

Podle odborníků má KLDR dost plutonia na výrobu jaderných bomb, problém měla ovšem s nosiči, protože celá řada jejich testů skončila nezdarem. „Nejvyšší odhady hovoří o šesti desítkách jaderných hlavic, nejnižší o zhruba třiceti,“ uvedl pro NBC News Jeffrey Lewis z Institutu mezinárodních studií v Monterey.

Upozornil, že jaderné zbraně se dělí podle účinnosti a jsou mezi nimi obrovské rozdíly – podle toho, jak velké území jsou schopny zasáhnout. V případě KLDR však není jasné, jakými druhy přesně disponuje.

Experti odhadují, že země má k dispozici na tisíc střel různého doletu. Konkrétně Hwasong-5 a Hwasong-6, jež jsou krátkého doletu, by zasáhly Soul. Rakety středně dlouhého letu Nodong pak potenciálně ohrožují celé Japonsko. A rakety dlouhého doletu Musudan i americkou základnu na Guamu. USA předpokládají, že v KLDR probíhá i vývoj raket KN-08, které by mohly zasáhnout americkou pevninu.

Podle Mezinároního institutu pro strategická studia disponují Severokorejci zhruba 3500 tanky: desítky let starými T-34, T-54, T-55 a T-62, ale i 21 tisíci kusy dělostřelecké techniky. Námořnictvo může využít sedm desítek taktických ponorek, tři fregaty a téměř čtyři sta hlídkových lodí. Letectvo KLDR má 545 bojových strojů, hlavně čínských J-5, J-6 a J-7 z padesátých a šedesátých let. Dále jde o MiG-21, MiG-23 a malý počet letounů MiG-29. 

Jak pro letectvo, tak i pro námořnictvo platí, že je proti západním armádám značně pozadu. „V případě, že by Severokorejci bránili jen své území a operovali pouze v nejbližším okolí, tak síla armády je i s těmito zastaralými zbraněmi dost velká na to, aby nějakou dobu odolávali. Pokud by se snažili o útočnou válku, tak ta schopnost je velmi nízká, velmi rychle by byli poraženi,“ poznamenal Chlada.

Loni v prosinci Rada bezpečnosti OSN jednomyslně přijala rezoluci, která proti Severní Koreji zavedla rozsáhlé sankce kvůli zkoušce mezikontinentální rakety. Podle jihokorejské armády raketa dosáhla výšky 4500 kilometrů, což bylo v rámci severokorejských testů nejvíce.

Na summitu v Singapuru ale severokorejský vůdce Kim Čong-un slíbil, že žádné další testy balistických raket už jeho země nepodnikne.