Větrný vír podle údajů Národní meteorologické služby (NWS) místy dosahoval šířky až tří kilometrů. Zraněno bylo přes dvě stě lidí. Tornádo vzniklo na jižním cípu Oklahoma City, prohnalo se jižně od města a směřovalo dál na severovýchod. Jeho dráha byla zhruba 32 kilometrů. Meteorologové vydali varování kvůli vzniku podobně silných tornád i pro následující dny.

Tornádo přímo zasáhlo nejméně dvě školy. Základní škole Plaza Towers vítr utrhl střechu a zbořil zdi. Záchranáři a dobrovolníci si podávali vyproštěné děti v živém řetězu, řadu z nich se podařilo zachránit bez zranění. Záchranáři s pomocí vycvičených psů ale našli také nejméně dvě desítky mrtvých dětí. Většině z nich bylo méně než 12 let. "Před školu tornádo navršilo třímetrovou vrstvu dřeva, železa a dalšího stavebního materiálu, přes kterou se musí záchranáři dostat," popsal redaktor ČT Martin Řezníček.

Živel zasáhl i místní nemocnici: "Zdá se, že jsme přišli o nemocnici. Projížděl jsem kolem ní před chvilkou a je celkem dost zničená," řekl starosta města Moore Glenn Lewis.

"Záchranářům se zatím podařilo prohledat asi 50 procent trosek. Hlavním problémem je rozsah poškozené plochy," uvedl zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka.

V Oklahomě platí stav katastrofy

Prezident Obama vyhlásil v Oklahomě stav katastrofy. Ten umožní úřadům rychlejší rozhodování a postižené oblasti efektivnější čerpání státní pomoci. Bílý dům zároveň informoval, že vládní pomoc může zahrnovat například finanční podporu dočasného bydlení či oprav domů, náhradu ztrát nepojištěného majetku či podporu dalších aktivit směřujících k obnově regionu. Prezident nejprve vyjádřil svou účast obyvatelům postiženým tragédií v telefonátu s oklahomskou guvernérkou Mary Fallinovou Obama a pak i na tiskové konferenci. Federální úřady již vyslaly do oblasti speciální krizový tým.

Rozsah škod ještě není podle Obamy úplně vyčíslen. Prezident ujistil, že v oblasti probíhají intenzivní záchranné práce. Poděkoval všem, kteří se jich účastní – jak samotným záchranářům, tak i místním obyvatelům. Ti, které katastrofa nepostihla, nabízejí postiženým ubytování. Lidé, kteří přišli o své domovy, se kromě toho mohou ubytovat třeba v muzeu nebo v místních kostelech.

NWS ohodnotila tornádo stupněm EF4, což je na Fujitově stupnici síly tornád druhý nejvyšší stupeň. Větry uvnitř víru dosahovaly podle meteorologů rychlosti až 320 kilometrů za hodinu. Takovéto rychlosti dosáhne méně než jedno procento ze všech tornád na území Spojených států.

Ani včasné varování nestačilo...

Město dostalo od meteorologů varování 16 minut předtím, než větrná bouře udeřila minutu po 15. hodině místního času (22:01 SELČ). Podle NWS je přitom průměrný čas varování před samotným úderem bouře u tornád 10 minut. Vzhledem k síle živlu však řada lidí neměla velkou šanci za tuto dobu odejít do bezpečí. "Lidé se to mohou doslechnout, když jsou někde venku, ale nemají se kam uchýlit. Šestnáct minut může být dostatečně dlouhá doba, ale pokud někam přejíždíte autem, tak to zas až tak dlouhá doba není," dodal Pohanka.

Podle meteorologů jde o nejničivější tornádo od roku 2011, kdy větrná smršť zabila ve státě Missouri 161 lidí. Za loňský rok zemřelo kvůli tornádům v celých Spojených státech 70 lidí.

Město Oklahoma City zasáhlo v minulosti více tornád než kterékoli jiné město USA. Stejná oblast byla v roce 1999 zasažena větrnou bouří nejvyššího stupně intenzity, jejíž větry dosahovaly až 486 kilometrů za hodinu. Komentátoři místních televizních stanic se však shodují, že dopad této bouře je nejhorší, jaký kdy viděli. "Za těch 18 let, co dělám zprávy o tornádech v Oklahoma City, jsem nic podobného neviděl. Tohle je bez debat to nejhorší," prohlásil reportér stanice KFOR Lance West.

O incidentu napsal o víkendu majitel lodi Jü Süe-ťün na čínský internetový server Weibo. Na něm také dnes propuštění své lodi potvrdil. Podle něj Severokorejci za propuštění lodi a posádky požadovali výkupné, částka ale byla nad jeho možnosti. Jü poděkoval čínskému ministerstvu zahraničí, že se do případu vložilo a pomohlo propuštění lodi vyjednat. Severokorejci prý ukradli většinu paliva a potravin z plavidla a zbili kapitána. "Žádáme Severní Koreu, aby důkladně případ prošetřila, poskytla Číně podrobnosti a přijala opatření, aby se podobné činy již neopakovaly," uvedlo k incidentu čínské ministerstvo zahraničí.

Loni v květnu severokorejská loď unesla tři čínská plavidla s 29 rybáři. Státní sdělovací prostředky tehdy psaly, že za jejich propuštění bylo požadováno v přepočtu 190 000 dolarů (asi 3,8 milionu korun). Muži byli propuštěni během několika týdnů.

"Izraelské vojenské vozidlo bylo zničeno i se vším, co bylo uvnitř," uvedla syrská armáda bez dalších podrobností. Jakýkoliv pokus narušit svrchovanost Sýrie vyvolá "okamžitou a tvrdou odplatu".

O střelbě na izraelské vojenské vozidlo už předtím informovala izraelská armáda. Auto bylo poškozeno, nikdo ale nebyl zraněn, oznámila. Izraelští vojáci prý palbu opětovali a zasáhli střelce na druhé straně hranice. Armádní mluvčí po vydání syrského prohlášení však popřel, že bylo vozidlo zničeno, a zopakoval předchozí informaci o incidentu na Golanech.

Do severní části Golan dopadlo před týdnem několik raket odpálených ze Sýrie. Izrael tehdy vojensky nereagoval, protože usoudil, že střely z vnitrosyrských bojů přeletěly hranici omylem.

Přeshraniční střelba na Golanských výšinách se v minulých měsících během občanské války v Sýrii několikrát opakovala. Izraelský vojenský rozhlas uvedl, že dnešní incident byl v tomto týdnu už třetí.

Panství Baskervilů je stále zahaleno tajemnou atmosférou. Chladné a větrné počasí okolních blat celkový dojem ještě umocňuje. Vytí legendráního psa už ale slyšet není. "Ten příběh má skvělou atmosféru hlavně díky jeho umístění. Tím je právě vzdálené panství mezi blaty," konstatoval expert na Sherlocka Holmese Roy Upton Holder. 

O panství je velký zájem

"Lidé mají pocit, že když ten zámek bude jejich, budou vlastnit i jeho minulost. Původ baskervilského rodu se datuje do roku 1066," podotkl realitní agent Michael Rylandse. Většina pokojů přitom zůstala i po tolika letech stále stejná jako na historických fotografiích. Jediné, co se změnilo, je zavedení elektřiny, plastová okna a některé moderní spotřebiče.

"V Británii existuje spousta nemovitostí, které přitahují lidi svou historií. Baskervilský příběh je ale jeden z nejpopulárnějších. Lidi ho stále milují, a tím ho drží naživu i přes jeho stáří," řekl Rylandse. 

Spisovatel prý na panství sám žil

Současný majitel - podnikatel David Hodby - koupil Baskervilské panství v roce 1980 a předělal ho na luxusní hotel. "Potomci bývalých zaměstnanců tady na panství říkali, že tu Conan Doyle chvíli žil, bavil se s členy rodiny a chodil s nimi na hony. Choval se jako rodinný přítel. Poprosil je i o svolení, jestli by mohl použít jméno jejich rodu a jeho historii ve své knize," poznamenal Hodby. 

Podle něj se nejvíce přijíždějí ubytovat a nasát atmosféru místa právě fanoušci Sherlocka Holmese. Jeden z nich by se tak mohl stát novým majitelem panství.

Hadí samičku našel a nožem zabil Jason Leon jihovýchodně od Miami. Během měsíčního honu bylo v této oblasti pochytáno 63 krajt.

Krajty tmavé (Python bivittatus) mají původní domov v jihovýchodní Asii, ale v mokřinách Everglades se jich zabydlely tisíce. Situaci zavinili především chovatelé, kteří je měli jako domácí mazlíčky, ale pak je pustili do přírody. Krajtám se v Everglades velmi daří. Naopak snaha o snížení jejich počtu zatím vyznívá naprázdno, a to i přesto, že byl povolen jejich odchyt.

Soud nižší instance se předminulý týden usnesl, že 86letý Montt měl podíl na smrti více než 1 700 domorodců, viněných z podpory levicových povstaleckých skupin. Jeho obhájci se proti rozsudku, který vzhledem k jeho věku fakticky znamenal doživotí, okamžitě odvolali.

Montt se dostal k moci pučem v roce 1982 a vydržel v čele Guatemaly 17 měsíců, než byl sám svržen. Masakry se odehrávaly ve třech městech provincie El Quiché na severozápadě země. Maximálně možný trest v Guatemale je 50 let odnětí svobody. Montt dostal 50 let za genocidu a 30 let za zločiny proti lidskosti. Žaloba nyní bude muset jeho vinu dokazovat znovu.

"Vypadalo to jako obrovský mixér, přesně tak, jak to ukazují ve filmech. Absolutní masakr. Obloha byla najednou plná věcí, které jsou za normálních okolností na zemi. Bylo to naprosto šílené," říká Insane Brodericková.

Lando Hite televizi CNN popsal úder tornáda na místní farmu: "Bylo to jako ve filmu Twister. Koně a všechny věci létali všude kolem." Na farmě bylo přes 80 koní, většina z nich zkázu nepřežila. "Snažil jsem se vyvést alespoň některé ze stájí. Myslel jsem, že tak budou mít větší šanci. Tornádo nakonec stáje posunulo o sto metrů."

"Když to všechno začalo létat, jen jsem skočil do boudy. A to je poslední, co vím. Přikryly mě trosky a suť, a to mě zatlačilo hlouběji do kůlny. Měl jsem asi velké štěstí," dodal Hite.

Ricky Stover se se svou rodinou před tornádem schoval ve sklepních dveřích. Silný vítr je ale dokázal otevřít - a Stover skrz ně pozoroval zkázu domu svého souseda: "Zamkli jsme se, jakmile jsme viděli, že se to blíží. Najednou vítr zesílil a pak vidíme, jak povoluje západka. Nedosáhli jsme na ni a vítr prostě dveře vyrval. Pak na nás začalo padat sklo a sutiny. Po pravdě jsme si mysleli, že je po nás."

James Rushing vběhl do budovy základní školy Plaza Towers chvíli předtím, než z ní vichr serval střechu. Dozvěděl se o blížícím se tornádu a běžel do školy, kam chodí jeho pětiletý nevlastní syn Aiden. Věřil, že tam bude ve větším bezpečí. "Asi po dvou minutách, co jsem se tam dostal, se škola začala rozpadat." Žáci byli evakuováni na toalety, které ve vesměs dřevěných a sádrokartonových stavbách v USA patří spolu s betonovými sklepy k nejodolnějším místům. Pokud je ovšem nezatopí voda, což se nyní stalo osudným nejméně sedmi školákům, kteří se v podzemním úkrytu utopili.

Po úderu tornáda telefonovala Tiffany Thronesberryové její zoufalá matka: "Pomoc! Pomoc! Nemůžu dýchat! Dům se na mě zhroutil!" Ženu naštěstí jen s řeznými poraněními vyprostili sousedé.

"Byla jsem schovaná ve skříni a slyšela jsem hluk, jako když se řítí vlak," popisovala 48letá Ninia Layová. Tornádo její dům srovnalo se zemí a ona uvízla na dvě hodiny pod troskami, dokud ji její manžel spolu se záchranáři neosvobodil. "Děkuji Bohu za svůj mobilní telefon. Zavolala jsem manželovi o pomoc," dodala. Šťastná mohla být i ze zprávy, že katastrofu přežila také její sedmiletá dcera Catherine, která byla zrovna ve škole a uchýlila se se spolužáky a učiteli do umývárny.

Smršť se podařilo přečkat i Stevu Wilkersonovi. Z domu mu zbylo jen pár věcí, které naskládal do koše na prádlo. "Dřete 20 let a během 15 minut všechno ztratíte."

• TORNÁDO EF5
  Je charakterizováno třívteřinovými nárazy větru o síle 320 až 376 kilometrů v hodině, které i pevné domy dokážou vyrvat ze základů. Automobily odhazuje do stometrové vzdálenosti a je schopné servat kůru ze stromů.
• TORNÁDO EF4
  Dokáže zbořit domy a ty se slabšími základy odfouknout pryč, stejně jako automobily. Provázejí ho nárazy větru o síle 270 až 319 kilometrů v hodině.
• TORNÁDO EF3
  Může strhávat střechy a zdi domů. Je schopné vyvracet stromy a zvedat auta ze země. Vítr dosahuje rychlosti 138 až 269 kilometrů za hodinu.
• TORNÁDO EF2
  Může strhat střechy, ničit karavany, převracet dodávky a lámat či vyvracet velké stromy. Charakterizují ho nárazy větru o síle 177 až 219 kilometrů za hodinu.
• TORNÁDO EF1
  Může přinést mírné škody, strhat střešní krytinu, posunout karavany či sfouknout vozidla ze silnice. Vítr v nárazech dosahuje rychlosti 138 až 176 kilometrů za hodinu.
• TORNÁDO EF0
  Nejslabší, mezi následky mohou být škody na komínech, větvích stromů a vyvrácení mělce kořenících dřevin. Vítr má v nárazech rychlost 104 až 137 kilometrů za hodinu.

TAZ: Zeman až na hranici svých pravomocí

List připomíná, že na stranu literárního historika se postavila opoziční sociální demokracie i vládní strany včetně Schwarzenberga, který se Zemanem už několik týdnů vede boj o jmenování některých velvyslanců. "Zatímco bitva o posty velvyslanců se zatím jeví jako spor dvou alfa samců, Zemanův zásah do jmenování profesorů mnozí považují za vyhlášení války české demokracii," zdůrazňuje TAZ. 

• "Miloš Zeman je v úřadu českého prezidenta zhruba deset týdnů. Jeho styl zavdává stále více důvodů k obavám, že osmašedesátiletý politik chce svou zemi přebudovat z parlamentní na prezidentskou demokracii. Tak jako pes, který zvedá svou nohu, aby si označkoval své území, jde Zeman až na hranice svých prezidentských pravomocí," soudí berlínský levicový deník. 

Jde o spojenectví s katolickou církví, které "neposlušný" Putna leží v žaludku?

Slovenský deník Sme vidí v Zemanově kroku zárodky spojenectví prezidenta s katolickou církví, které Putna kvůli svým názorům už dlouhou dobu leží v žaludku. "Spojenectví s církví, které od nikoli právě věřícího (Václava) Klause přebírá ateista Zeman, je mocenským paktem. Jeho účastníky spojuje pouze snaha o maximalizaci vlivu, o trestání kritiků a zejména představa, že mají právo mocensky určit, které názory a postoje jsou přípustné a podporované a které naopak je třeba potlačovat, ačkoli nikoho neohrožují," poznamenal deník.

• List píše, že odmítavý postoj Zemana k udělení profesorského titulu Putnovi katolická církev podpořila. "Její většině leží katolík Putna v žaludku už dvacet let, nikoli kvůli sexuální orientaci, ale pro neposlušnost a buřičské názory," tvrdí deník. 

Zemanovi podle jeho mluvčí minulý týden za postoj ke jmenování Putny profesorem poděkoval opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný. Ten ovšem později internetovému magazínu Christnet.cz sdělil, že případné jmenování Putny profesorem se mu nelíbí, což také řekl prezidentovi, ale že plně respektuje krok Univerzity Karlovy, která Putnu navrhla. 

• Podle Sme rozhodovat o udělení titulu profesora náleží akademickým orgánům. "Feudální přežitky jako prezidentův podpis pod profesurou jsou jen ozdobným doplňkem jmenovací listiny. Alespoň v demokratickém, svobodném státě, jehož podmínkou jsou i akademické svobody," zdůraznil komentátor. 

Zeman odmítl jmenovat Putnu profesorem, aniž veřejně uvedl důvod. Toto rozhodnutí hlavy státu vyvolalo pobouření akademické obce, studentů i politiků. V pondělí prezident uvedl, že respektuje sexuální orientaci akademika, ale že mu vadí, s jakým transparentem vystoupil v Praze na pochodu homosexuálů.

Nemalou část slovenské populace rozzlobilo, že kromě povinnosti oznámit úřadům vycestování například na déle trvající dovolenou nebo na delší studijní pobyt musí státu poskytnout i informaci o předpokládaném místě a době pobytu v zahraničí. Změna by se podle odhadů měla týkat tisícovek Slováků.

Ministr vnitra Róbert Kaliňák, jehož resort změnu zákona navrhl, opatření obhajuje s odůvodněním, že stát má mít přehled o svých občanech. "Přehled o počtu občanů dlouhodobě působících v zahraničí nám umožní eliminovat případy Slováků dlouhodobě žijících a vydělávajících v cizině, kteří jsou současně příjemci sociálních dávek na Slovensku, protože se neodhlásili z místa trvalého pobytu," tvrdí ministerstvo vnitra.

Resort si ovšem od novely slibuje především méně byrokracie a zrychlení odbavování žádostí na úřadech. Povinnost občanů hlásit pobyt mimo hranice delší než 90 dní má být totiž podle úředníků zavedena kvůli připravované elektronizaci slovenské veřejné správy a pro služby eGovernmentu. Bez přesných informací o pohybu Slováků v zahraničí si ministr Kaliňák nedokáže představit fungování plánovaného Registru fyzických osob, jehož smyslem je předávání základních údajů o občanech mezi jednotlivými úřady. "Občan své údaje předloží orgánu veřejné správy jen jednou a prostřednictvím registru si je přeberou i ostatní informační systémy veřejné zprávy," slibují úředníci. 

Žádná novinka? Jen jedno slovo

Ustanovení zákona o nahlašování údajů o odjezdu do ciziny přitom platí na Slovensku už od roku 1998, kdy ji do tamního právního řádu prosadila vláda premiéra Vladimíra Mečiara. Zákon jen téměř nikdo nedodržoval, doteď tato povinnost nebyla výslovně uložena. "Novelou jsme přidali slovo 'povinný', aby nevznikaly pochybnosti," vysvětlil Kaliňák.

Proti legislativní novince se v Národní radě postavily opoziční strany SaS a Most-Híd, které už požádaly prezidenta Ivana Gašparoviče, aby kontroverzní normu nepodepisoval. "Jsme toho názoru, že tato novela je obrovským krokem zpět. Svobodný pohyb občanů je ikonickým výdobytkem Listopadu 1989. Neexistuje žádný důvod, aby stát takto šikanoval občany a dělal z nich nesvéprávné osoby," napsal slovenské hlavě státu šéf Mostu-Híd Béla Bugár.

Podle SaS se vláda Roberta Fica novelou přihlásila k temnému období mečiarismu. "SaS to považuje za nepřijatelný zásah státu do osobních svobod občanů, za úřední šikanování hodné policejního státu a dobrý důvod na občanskou neposlušnost," uvedla strana ve svém prohlášení. "Povím vám, i když to není pěkné slovo, je to čistá buzerace," rozohnil se během rozpravy poslanec strany SaS Petr Osuský. Mimo jiné se mu nelíbí, že povinnost hlášení mají i vysokoškoláci, kteří do zahraničí cestují na studijní či pracovní pobyty.

Češi svou polohu hlásit nemusí

V Česku žádný podobný zákon, nutící občany dopředu hlásit odjezd a místo pobytu v cizině, neexistuje. Pouze pokud někdo hodlá zůstat ve členské zemi EU déle než 3 měsíce, je pro něj výhodnější, aby u příslušných úřadů odhlásil platby zdravotního a sociálního pojištění.

Tento úzus ovšem platí napříč celou Evropou. Evropská pravidla o sociálním zabezpečení totiž zaručují, že občané EU mohou využívat sociální ochranu i v jiné členské zemi a že se některé výhody domovské země přenášejí i do zahraničí. Žádné sankce Čechům za nenahlášení pobytu v cizině nehrozí, maximálně mohou v nové zemi po třech měsících přijít o nárok na podporu v nezaměstnanosti.

"Vážený súdruh Kaliňák ..."

Proti povinnému sdělování informací o odjezdu do ciziny se v internetových diskusích postavila řada Slováků. "Pane ministře, co se týká mé polohy, jsem ještě stále na Slovensku, i když místy mě chytá pochybnost, jestli nejsem v Absurdistánu. Nyní se jdu na pár hodin přemístit do Říše snu. Po návratu vás budu informovat," zněl jeden z příspěvku na Facebooku. Na této sociální síti také vzniklo několik skupin (Kaliňíkov zapisniček polohy či Uvedomelí občania hlásia ministrovi Kaliňákovi svoju polohu), kde lidé nespokojení s novým nařízením sdílejí vtipy a fotomontáže s tématikou "úřední buzerace".

Přestože centrální ohlašovna pobytu má vzniknout až začátkem nového roku, recesité pro tento úřad už vytvořili neoficiální webové stránky, uživatelé zde však namísto polohy v zahraničí raději hlásí své návštěvy toalety či soukromé erotické praktiky. Kritici rovněž vybídli ostatní uživatele internetu, aby ministerstvo vnitra zaplavili e-maily s informacemi o místě svého pobytu. Slovenský deník Sme zase otiskl karikaturu s výrokem "Hranice nejsou korzo", který v roce 1969 pronesl komunistický politik a pozdější československý prezident Gustáv Husák.

Ministr couvl, hlášení se kontrolovat nebude

Nátlak občanů a opozičních politiků se ale evidentně vyplatil. Necelých 24 hodin po oznámení o přijetí novely totiž ministr Kaliňák na tiskové konferenci oznámil, že jeho úřad občany za nesplnění povinnosti hlásit dlouhodobý pobyt automaticky pokutovat nebude. "Ministerstvo vnitra SR místa pobytu občanů proaktivně kontrolovat nebude s výjimkou orgánů činných v trestním řízení při postupu podle trestního řádu," uvedlo ministerstvo.

Podle šéfa rezortu Kaliňáka stát nechce vůči svým občanům vyvíjet žádné represe, novela prý naopak měla fungovat v jejich prospěch. "Nemáme zájem toto kontrolovat, člověk tím způsobuje škodu pouze sám sobě," upozornil slovenský ministr.

Úřady se tak chtějí vyhnout situaci, kdy si lidé, kteří odjeli na delší dobu mimo Slovensko, po návratu stěžovali, že stát zanedbal nějakou povinnosti vůči nim – nedoručil jim úřední poštu či přestal poskytovat dávky. Pokuta prý hrozí pouze v případě, že nenahlášením pobytu mimo hranice vznikne nějaká škoda. Výše sankce se pak může vyšplhat až na zmíněných 33 eur (více než 850 korun).

Washingtonská cesta barmského vůdce je první státní návštěvou prezidenta této země od roku 1966. Barmu dlouhá desetiletí ovládala vojenská junta a Obama kvůli schůzce čelil kritice od lidskoprávních organizací, které mu vyčítaly, že údajně legitimizuje režim násilně potírající politické oponenty.

Thein Sein krátce před cestou do USA amnestoval více než dvě desítky politických vězňů v rámci demokratických reforem zahájených předloni, kdy juntu vystřídala civilní vláda. Dnes podle Obamy přislíbil, že propustí další vězně. Od jeho nástupu do čela státu se dostaly na svobodu stovky vězňů svědomí včetně vůdkyně barmské opozice a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij.

Podle obhájců lidských práv však další stovky politických vězňů zůstávají za mřížemi a režim je propouští pouze v diplomaticky dobře načasovaných chvílích.

V reakci na reformní proces v Barmě Washington zrušil většinu sankcí, které vůči režimu uplatňoval kvůli porušování lidských práv. Zlepšující se vztahy mezi Barmou a Západem symbolizovala v listopadu návštěva Obamy v Barmě, kam zavítal jako vůbec první americký prezident v dějinách.

Během dnešní schůzky Obama ocenil snahu Thein Seina vést zemi na "dlouhou a někdy obtížnou, ale v posledku správnou a následováníhodnou cestu" k demokracii. Padesátimilionová země má podle něj předpoklady stát se nejen fungující demokracií respekutjící lidská práva, ale i úspěšnou ekonomikou.

Podle šéfa Bílého domu se však musí Barma nejprve vypořádat s násilím vůči muslimům, ke kterému v zemi opakovaně dochází. "Vysidlování lidí, násilí, které je vůči nim směřováno, to musí skončit," řekl Obama.

Raketa Minuteman III bez nálože bude vypuštěna z kalifornské základny Vandenberg a po letu dlouhém přes 6700 kilometrů má dopadnout u tichomořského atolu Kwajalein. Test je jedním ze série pokusných startů, které mají ověřit spolehlivost strategických raket.

Spojené státy mají ve výzbroji 450 těchto raket vyzbrojených jadernými hlavicemi. V podzemních silech v pěti amerických státech čekají na případný rozkaz amerického prezidenta.

V dubnu ministr Chuck Hagel testovací start rakety odložil kvůli obavám, že by v době rostoucího napětí na Korejském poloostrově mohl být nesprávně pochopen a mohl by dál vyostřit napjaté vztahy s KLDR.

Severní Korea dnes třetí den po sobě vypálila ze svého východního pobřeží rakety krátkého doletu. Obě dnešní střely dopadly jako v předešlých případech do Japonského moře. Spojené státy i Moskva hodnotí severokorejské manévry zdrženlivě.

S nápadem na vytvoření sochy představující hlavu římskokatolické církve v celé její skromnosti přišel italský herec Barbato De Stefano, který také vše financoval.

Socha byla v neděli na několik hodin slavnostně odhalena v De Stefanově rodné obci Cicciano nedaleko Neapole. V červnu bude darována papežovi.

Podle De Stefanova přání má papežova socha v obličeji trošičku naivní výraz, s jakým se František poprvé ukázal veřejnosti v lodžii Svatopetrského chrámu ve Vatikánu krátce po zvolení. "Potřeboval jen několik okamžiků k tomu, aby pronikl do srdcí lidí," řekl k tomu De Stefano.

František, občanským jménem Jorge Mario Bergoglio, se narodil v roce 1936 italským přistěhovalcům. Jeho předci se věnovali zejména pěstování brambor, což byla v meziválečné době jedna z hlavních plodin v Piemontu.

Antisemitismus v muslimských zemích nabírá na síle a imámové nezřídka čerpají informace o židovském národě z neblaze proslulých a výrazně antisemitských Protokolů sionských mudrců. Návštěva ve Varšavě jim má ukázat, co se zde před 70 lety opravdu dělo.

Podle posledních statistik zemřelo v nacistických vyhlazovacích táborech na území Polska zhruba šest milionů Židů, z toho tři miliony místních. Jen ve Varšavě žilo před válkou skoro 300 000 Židů. Nacistické vraždění jejich komunitu téměř vymazalo. Teď se paměť o ní postupně vrací.   

Pomohlo 70. výročí povstání ve varšavském ghettu i moderní Muzeum polských Židů. Není ještě úplně hotové, ale jeho budovu i první akce už navštívily desítky tisíc lidí. "Jsme velmi spokojení. Chtěli bychom, aby chodilo ještě víc osob, ale to nás teprve čeká," doufá Pawel Wojtalewski z festivalu Nové židovské hudby.

Populární začínají být i historické procházky po stopách dávné židovské čtvrti. Z předválečné židovské Varšavy téměř nic nezůstalo, její poslední stopy ale přitahují čím dál více lidí, i když si většinu budov musí už jenom představovat.

Delegaci imámů ještě čeká setkání s polským vrchním zemským rabínem Michaelem Schudrichem a setkání s místními křesťanskými a židovskými komunitami v Polsku. Podobně zaměřených návštěv z muslimského světa v poslední době přibývá, nedávno zavítala třicetičlenná delegace imámů do Francie.

Za budováním nového systému veřejné dopravy v Rijádu stojí král Abdalláh. Podle jeho vizí bude v pětimilionovém hlavním městě už za čtyři roky fungovat šest linek podzemní dráhy.

Zaha Hadid bude mít na starosti stavbu rozlehlé stanice ve finanční čtvrti, která je po králi pojmenovaná (King Abdullah Financial district neboli KAFD). Ve stanici má probíhat několikaúrovňové křížení tras, kde se budou pěší pohybovat ve čtyřech patrech po visutých lávkách a eskalátorech. Některé vlaky budou projíždět prosklenými tubusy a zvenčí pak má budova připomínat zaoceánský parník. Architektka hodlá použít také mramor nebo zlato.

Britka Hadid (63 let) patří k nejznámějším světovým architektům. Za svou práci dostala řadu prestižních ocenění včetně Pritzkerovy ceny, již v roce 2004 získala jako vůbec první žena v její historii. Je také dvojnásobnou držitelkou Stirlingovy ceny pro britské architekty. Mezi její nejznámější stavby patří například muzeum moderního umění MAXXI v Římě, budova opery v čínském Kantonu či plavecká hala pro olympiádu v Londýně.

K atentátům se nepřihlásila žádná skupina. Napětí, které nyní panuje mezi vládnoucími a většinovými šíity na jedné straně a menšinovými sunnity na druhé, vyvolává obavy z nového občanského konfliktu. Ten minulý stál Irák v letech 2006 až 2007 desítky tisíc lidských životů, každý měsíc umíralo přes 1000 lidí.

V Bagdádu výbuchy pum v převážně šíitských čtvrtích zabily 37 lidí a přes 100 dalších zranily, dvě nálože explodovaly v Basře, kde přišlo o život 13 lidí a 30 bylo zraněno. Auta s trhavinami byla v obou městech nastražena na autobusových zastávkách, tržištích a u restaurace. Odpálena byla v rušných ranních hodinách.

Při střetech v neklidné západní provincii Anbár bylo v noci na dnešek zabito 24 policistů. Dvanáct jich přišlo o život při operaci s cílem osvobodit policisty, které ozbrojenci v sobotu zajali na dálnici z Iráku do Jordánska a zadržovali v pouštní oblasti. Dalších 12 policistů bylo zabito při dvou nočních útocích na dvě policejní stanice v Hadíse v téže provincii.

Večer pak násilí pokračovalo v Hille, která leží 100 kilometrů jižně od Bagdádu. Při útocích na tamní dvě šíitské mešity přišlo o život 13 lidí a sedm desítek osob bylo zraněno.

V posledních dnech zasáhla Irák velká vlna násilností. Situace je napjatá a sílí obavy, že země se propadá do nového kola sektářských bojů. Pátek byl s bilancí takřka 80 obětí násilných útoků nejkrvavějším dnem v Iráku za posledních osm měsíců. Situace připomíná léta 2006 a 2007, kdy v Iráku bojovali proti sobě šíité a sunnité. Konflikt měl desítky tisíc obětí a zastavily ho až posílené americké jednotky a také sunitská domobrana, která se tehdy připojila k Američanům a začala bránit jednotlivé vesnice před extremisty.

Premiér Núrí Málikí oznámil, že vláda hodlá změnit bezpečnostní strategii a učinit personální změny v oblasti bezpečnosti na vysokých i středních postech. Zásadní rozhodnutí prý padne na úterní schůzi vlády. Ujistil také, že navzdory mnoha obětem nových atentátů se útočníkům nepodaří v Iráku obnovit vlnu útoků sunnitů proti šíitům.