"Ukazuje se, že lidé stále mají vůli k protestu, že se vracejí a že neodejdou," prohlásil bahrajnský aktivista Nabíl Radžáb, který patřil k pořadatelům dnešní demonstrace. Při protestu v Manámě policisté rovněž zadrželi dva Američany z organizace Witness Bahrain, která demonstrace v zemi monitoruje. Podle úřadů budou oba vyhoštěni, protože při příjezdu do země lhali o účelu své cesty.

Organizace uvedla, že i přes vypovězení svých dvou spolupracovníků bude dál sledovat vývoj v zemi, kde se očekávají další protivládní protesty. "V nadcházejících dnech a týdnech bude Witness Bahrain stát po boku lidí, kteří vyjdou do ulic s požadavkem demokracie, rovnosti a respektu k lidským právům," uvedla organizace v tiskovém prohlášení.

Podle Reuters se očekává, že se protesty budou stupňovat s nadcházejícím výročím zahájení loňských protivládních demonstrací, které připadá na 14. února. Bahrajnští šíité loni protestovali proti údajné diskriminaci ze strany menšinových sunnitů, kteří zemi vládnou, a požadovali větší podíl na moci. Demonstrace ukončil zásah bahrajnských ozbrojených sil, které podpořila saúdskoarabská armáda.

Policie zadržela šéfredaktorova zástupce Jeffa Webstera a čtyři další redaktory včetně hlavního reportéra listu. Vydavatelská skupina News Corporation, která The Sun vydává, potvrdila zadržení pěti svých zaměstnanců s tím, že policisté prohledali jejich domovy i pracoviště. "Všech pět bylo zatčeno pro podezření z korupce, napomáhání a navádění k nekalému chování a spiknutí," uvedla policie ve svém stanovisku.

V rámci tzv. operace Elveden už dříve skončilo ve vazbě přes deset lidí včetně čtyř bývalých i současných členů vedení Sunu. Celkem se tak už ocitlo v rukou vyšetřovatelů 21 lidí. Žádný z nich však zatím nebyl obviněn. Šéfredaktor listu vydal prohlášení, v němž uvedl, že je zatčením svých spolupracovníků šokován. Ujistil rovněž, že redakce pracuje na tom, aby pondělní číslo vyšlo jako obvykle.

Murdoch vyjádřil zaměstnancům podporu

News Corporation hovoří v souvislosti se zadržením svých lidí o "honu na čarodějnice" a snaze vyvolat strach v redakci úspěšného deníku. Mediální magnát Rupert Murdoch a majitel vydavatelství vyjádřil deníku The Sun podporu, v příštím týdnu by měl zaměstnance listu navštívit osobně.

Vyšetřování uplácení policistů a úředníků deníkem The Sun přišlo zhruba rok po neslavném konci dalšího úspěšného bulvárního titulu vydavatelského domu News Corporation. Deník Guardian tehdy zjistil, že zaměstnanci týdeníku News of the World získávají informace nezákonným způsobem, například odposlechem telefonů. Tím se britská policie rovněž nadále zabývá, vyšetřování běží souběžně se šetřením praktik v Sunu.

Dvoudenní generální stávka má v Řecku skončit dnes, odbory ale vyzvaly k pokračování protestů i nadále. Je proto možné, že lidé vyjdou do ulic i v neděli a připraví tak atmosféru k parlamentnímu hlasování o úsporném balíku, ke kterému by mělo dojít v neděli večer.

Schválení úspor přitom není zcela jisté, část koaličních poslanců totiž naznačila, že se postaví proti dalším úsporám. Na protest proti navrženému balíku už z vlády odešli zástupci nacionalistické pravice i někteří zástupci Panhelénského socialistického hnutí (PASOK). Přesto má podle analytiků vláda ještě dost širokou podporu, aby úsporná opatření skutečně schválila.

Balík důrazně podpořili předsedové dvou velkých stran. Zatímco šéf hnutí PASOK Jorgos Papandreu hovořil o katastrofě v případě zamítnutí balíku, předseda konzervativců Antonis Samaras rovnou pohrozil svým poslancům, že je vyškrtne z kandidátek, budou-li hlasovat proti.

Ve večerním televizním projevu poté předseda řecké vlády varoval, že pokud v neděli poslanci úspory neodsouhlasí, občany země bude čekat zhroucení životní úrovně a nedostatek pohonných hmot nebo léčiv. Podle Papadimose dohoda rozhodne o budoucnosti země.

Zadržen byl v indonéské provincii Západní Papua a ještě téhož dne propuštěn. Muž fotografoval demonstraci za nezávislost v odlehlé indonéské oblasti, přitom k tomu neměl povolení, které tamní úřady požadují. Prokazoval se totiž jako novinář, i když neměl průkaz. Pak ho vyslechl imigrační úřad. Zámečník je šéfredaktorem Fincentra Media. Podle televize Nova se domníval, že fotí slavnost a netušil, že se jedná o demonstraci. Hrozilo mu indonéské vězení, nakonec přišel pouze o pořízené fotky.

Indonésie vydává turistům víza na Papuu se striktními pravidly a na zahraniční novináře uvaluje přísné restrikce, pokud chtějí v regionu pořizovat reportáže. Indonéské úřady tvrdí, že toto opatření má sloužit bezpečnosti novinářů, protože provincie Papua i Západní Papua byly opakovaně svědkem násilností od roku 1969, kdy se staly součástí Indonésie. Jakarta anektovala Papuu v roce 1969 v referendu o takzvaném sebeurčení.

Zámečník se plánuje do Indonésie vrátit. "Je to skvělé místo pro potápění, mám vytipovaných několik lokalit, které bych chtěl navštívit. A mám tam také přátele," řekl Nově.

"Asturské vesnice se vylidňují od poloviny dvacátého století. Tento trend nyní pokračuje," vysvětluje Diego Cánado, jenž se úbytkem obyvatel na severu země dlouhodobě zabývá. V provincii Asturia je celkem 408 vesnic zcela neobydlených, další více než 500 městeček obývají pouze jeden až tři lidé.

Další severní regiony jsou na tom velmi podobně. Z venkovských domků se tak v lepším případě buďto stávají rekreační objekty, kam majitelé nejezdí, nebo vybydlené zříceniny. "Dřív to tu bylo zábavnější. Nebyla televize ani rádio, ale byli tu mladí a hodně se tancovalo," vzpomíná na časy, kdy byly vesnice plné života, Maria Rodríguezová z malé vesničky Villagermonde.

Mladí však z vesnic prchají do měst. Z idylické krajiny je vyhání především nedostatek vhodných příležitostí k výdělku. "Místní skupiny, které se starají o rozvoj venkova, jsou čím dál tím menší kvůli ekonomickým problémům," popisuje Francisco González, vedoucí centra pro rozvoj venkova v Asturii.

V Evropské unii je nezaměstnanost nejvyšší právě ve Španělsku. Její míra se v posledním čtvrtletí vyšplhala na 22,85 procenta, což je nejvíce za 17 let. A problémy pracovního trhu nejtvrději dopadají právě na mladé lidi. Nová vláda bojuje s ekonomickou krizí na celostátní úrovni. Škrtat chce mimo jiné i v rozpočtech regionálních vlád. Což ale znamená jediné: úbytek obyvatel španělských vesnic bude dál pokračovat.

Geert Wilders dosud proslul především kritickými výroky na adresu muslimů, všechny soudy, před kterými proto stanul, vyhrál. Tentokrát postoupil o krok dále a vyzval Nizozemce, aby mu psali o konkrétních problémech, které pocítili kvůli lidem ze střední a východní Evropy. "Ztratili jste práci kvůli Polákovi, Bulharovi, Rumunovi nebo někomu ze střední či východní Evropy? Chceme to vědět," vyzvala na svém webu Wildersova Strana pro svobodu (PVV). Zejména potom stranu zajímají informace o alkoholismu, drogách nebo prostituci. "Očekáváme všechny druhy stížností – od toho, že přespávají před něčími dveřmi, až po to, že si dělají barbecue pozdě do noci," prohlásil Ino van den Besselaar z PVV.

Brusel a diplomati se zlobí, Wilderse to nezlobí

Výzva Wildersovy strany už vzbudila bouřlivou politickou odezvu. Jako první zareagovala Evropská komise, podle které je web PVV v rozporu s principy svobody, volného pohybu osob v EU. "Apelujeme na nizozemské občany, aby nenásledovali tuto netoleranci. Měli by naopak na webu PVV jasně vyjádřit, že Evropa je místem svobody. Netolerance nemá na našem kontinentu místo," uvedla komisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství Vivianne Redingová. Na její prohlášení ovšem reagoval Geert Wilders prostě: "Kašlu na Brusel."

Ozvali se ale také zástupci Polska a Rumunska, kteří cítí ohrožení svých komunit. "Nechceme, aby Strana pro svobodu nebo některá jiná Poláky diskriminovala," sdělil mluvčí polské ambasády v Amsterdamu Janusz Wolosz.

V Nizozemsku nárazově pracují i stovky Čechů

České ministerstvo zahraničí se potom rozmýšlí, zda na Wildersovu výzvu také nějak zareaguje. "Její obsah považujeme za velice problematický, jsme si ale zároveň velmi dobře vědomi toho, že se nejedná o oficiální postoj nizozemské vlády," uvedl Karel Šrol z tiskového oddělení ministerstva zahraničních věcí. V Nizozemsku podle něj žije asi sedm tisíc Čechů, další stovky lidí tam nárazově pracují.

Nizozemská vláda, která existuje díky podpoře PVV, je potom k udávání gastarbajtrů velmi smířlivá. "Je na každé straně, aby zvážila, jaké aktivity bude vyvíjet," prohlásil ministr sociálních věcí Henk Kamp. Strana pro svobodu tvrdí, že má stránka úspěch, podle Wilderse se už ozvaly desetitisíce lidí.

Mezi prvními Evropany, kteří dnes kvůli ACTA vyšli do ulic, byli podle AP Litevci ve své metropoli Vilniusu nebo sousední estonský Tallin. "Jako skladatel nechci jít do vězení za to, že doma poslouchám přes internet vlastní hudbu," sdělil během pochodu městem skladatel Urmars Sisaks.  

Také desítky Poláků se dnes vedle teplého oblečení vyzbrojily i transparenty a bílými maskami. Protestovalo se i v Německu. Na rozdíl od hojné účasti v bavorském Mnichově zaznamenaly Berlín nebo porýnský Kolín asi 2 000 demonstrantů, uvedla agentura DPA. K protestům v Německu vyzvalo přes padesát organizací a pořadatelé připravili nesouhlasné akce v 60 německých městech.

V Rakousku vyšlo do ulic několika velkých měst podle agentury AFP asi 6 000 protestujících. Zhruba polovina z nich podle odhadů policie vyjádřila svůj nesouhlas ve Vídni, další lidé demonstrovali ve Štýrském Hradci, Innsbrucku, Linci nebo v Salcburku. Organizátory holandských demonstrací naopak účast trochu zklamala. V hlavním městě země s tradičně liberálním smýšlením se sešlo jen asi 250 lidí.         

V Sofii se před parlamentem sešlo asi 300 Bulharů. Obdobné protesty bulharští organizátoři na dnešek naplánovali v dalších 14 městech, mimo jiné ve Varně nebo černomořském Burgasu. Bulharsko sice dokument podepsalo, ale dohoda ještě čeká na ratifikaci v parlamentu. Protesty v zemi podporuje šéf socialistické opozice Sergej Stanišev.

Asi 500 lidí se dopoledne sešlo v maltské metropoli Vallettě. Dav s transparenty a maskami Guye Fawkese z komiksu a filmu V jako Vendeta, které symbolizují hackerskou skupinu Anonymous odmítající ACTA, se dožadoval, aby vláda od sporné dohody odstoupila.

Evropská komise dnes ve snaze rozptýlit obavy kritiků zveřejnila na internetu podrobnosti o přípravě ACTA i o samotném dokumentu. Dohoda byla projednávána od června 2008 do října 2010 a EK souběžně vedla sérii konzultací s Evropským parlamentem jako reprezentantem občanů unijních zemí, uvádí komise. Její internetová informace, jejíž zveřejnění se časově shoduje s dnešními protesty, také ujišťuje, že k ACTA nepatří žádné tajné protokoly, že dohoda nevyžaduje změny současného unijního práva a že nepředpokládá monitorování internetu či kontrolu počítačů na hranicích.

Některé vlády však pod sílícím tlakem demonstrantů i hackerů obrací. Dosud 5 evropských zemí včetně ČR schvalování nebo podpis kontroverzní smlouvy odložilo. Jako poslední se k pochybovačům přidalo Lotyšsko a Německo. Berlín chce počkat, jak se k dohodě ACTA postaví Evropský parlament.

Palba vládních sil směřovala na obytnou čtvrť Bábá Amr, která byla vystavena minometným a raketometným útokům během celého uplynulého týdne. Dnes jeden z granátů zasáhl i obytný dům, v němž zahynuli nejméně čtyři lidé včetně pětapadesátileté ženy.

Kromě Sýrie se vyskytly konflikty Asadových příznivců a odpůrců také v sousedním Libanonu. Na severu země nedaleko hranic se Sýrií došlo ke krvavé potyčce, kdy zemřeli dva lidé, dalších dvanáct utrpělo zranění. Libanonská armáda začala v oblasti zabavovat zbraně, aby předešla dalším konfliktům.

Činnost syrské armády zatím zaznamenaly i satelity firmy DigitalGlobe Inc. Její analytik Stephen Wood řekl, že snímky oproti situaci před 24 hodinami ukazují vzestup vojenské činnosti v Homsu a v jeho okolí. Město podle něj vypadá opuštěné a snímky ukazují, že v ulicích je jen velmi málo vozů. Na některých fotkách se prý obrněné vozy nacházejí blízko obytných domů.

Celkem prý v pátek v zemi podle aktivistů zahynulo 72 lidí. Kromě obětí z Homsu jsou mezi nimi také mrtví po dvou útocích ve druhém nejdůležitějším syrském městě Halab, které se dosud k protivládním protestům nepřipojovalo. Damašek toto násilí podobně jako řadu dřívějších násilných incidentů během 11 měsíců trvajícího povstání připsal teroristům. Podle televize Al-Džazíra ale chtěla vláda prezidenta Bašára Asada hlavně odvrátit pozornost od masakrů v Homsu.   

DigitalGlobe prodává satelitní snímky a jejich analýzu klientele zahrnující i americkou armádu. Firma disponuje třemi satelity a buduje čtvrtý. V prosinci zveřejnila údajně první snímky nové čínské letadlové lodi při jejích testech ve Žlutém moři.

Osm lidí zemřelo v noci při požárech, které vypukly v Polsku v domech s technicky špatně zabezpečeným topením. Nejtragičtější požár vypukl ve východopolské obci Kolembrody, kde v dřevěném domě uhořeli tři lidé. Dva lidé zemřeli a další dva byli zraněni také při požáru v městě Siemianowice Slonskie v jižním Polsku. Ve Velkopolsku na středozápadě země si plameny vyžádaly dva mrtvé a v jihopolské obci Žarczyce Duže jednoho mrtvého.

V Itálii si naopak lidské životy vyžádal přímo mráz. Střed a jih země zasáhlo neobvykle zimní počasí, v Římě už od pátku nepřetržitě sněží. Umrzlo šest lidí, úřady se ale především zabývají dopravním kolapsem, který má také vliv na zásobování. Mimo provoz jsou železnice i zasněžené silnice, římské letiště Fiumicino zrušilo v pátek večer na dvacet letů. Desítky dalších spojů zrušilo letiště dnes dopoledne. Odpoledne už byla situace lepší, odpadaly pouze odjedinělé lety. Problémy má i další římské letiště Ciampino. Úřady zcela uzavřely letiště Rimini a sardinské Alghero.

Spotřebu energií se potom radikálním způsobem rozhodla snížit srbská vláda, která v noci na dnešek rozhodla o vyhlášení mimořádného týdenního volna pro úředníky a zaměstnance státních podniků. Uzavřít provozy by měly i soukromé firmy. Uzavřeny budou také školy a univerzity. "Hovoříme o nebezpečí, že rozvodná síť spadne," vysvětlily srbské úřady pracovní volno.

Ani Německo nežije v mrazivé době bez potíží. Na Neckaru zamrzlo 42 lodí, když se úřady rozhodly uzavřít plavební komory mezi Heilbronnem a Mannheimem.

Proti vojenské vládě protestovali Egypťané už v minulých dnech, dnešní akce je oproti nim neobvykle klidná. Na náměstí Tahrír se sešlo několik set politických aktivistů zastupujících čtyři revoluční politické strany. Do protestů se zapojili také studenti, kteří však pouze vyvěsili transparenty na univerzitních budovách.

Letos protestují Egypťané především proti vlivu, který má vláda vojenské rady na vznik nové ústavy. Většina lidí se ale kvůli situaci, ve které země je, odmítla zapojit do vyhlášené stávky.

Do Benátek se na karneval se staletou tradicí sjíždějí lidé ze všech koutů Itálie i ze zahraničí. Benátčané se především těší na jejich peníze, jsou proto pozorní hostitelé. Fontánu na náměstí svatého Marka naplnili vínem místo vody, napojit by tak mohli statisíce utrácejících lidí. Loni jen na poslední karnevalový víkend přijelo 250 tisíc návštěvníků.

Kdo byl na benátském karnevalu loni, přitom letos nebude mít pocit, že prožívá docela totéž, námět slavnosti je tentokrát jiný. "Letos jsme zvolili téma, které přináší Benátky zpátky k jejich původu, stejně jako karneval. Téma je Život je divadlo, pojďme všichni nosit masky. V 17. a 18. století začali lidi nosit masky při zahájení divadelní sezony a nosili je šest měsíců," přiblížil umělecký ředitel festivalu Davide Rampello.

Masky mají ve městě dlouhou tradici, nosí se už od roku 1436. I dnes jsou k dostání na každém rohu. Některé jsou vyráběné tradičně, na ulicích se ale prodávají spíše ty levnější, připravené speciálně pro karneval.

Podrobnosti o úspěších a projektech, o nichž chce v nejbližších dnech promluvit, zatím prezident Ahmadínežád neřekl. "V příštích dnech bude svět svědkem íránského oznámení o velmi důležitých a velmi podstatných jaderných úspěších," oznámil pouze. Hovořil k mnohatisícovému shromáždění v Teheránu věnovanému 33. výročí revoluce, která přivedla k moci radikální muslimské duchovní. Podle oficiálních zpráv se dnes podobné demonstrace konají ve všech větších íránských městech a účastní se jich statisíce lidí.

Na shromáždění promluvil také předseda vlády Pásma Gazy Ismáíl Haníja. V projevu zdůraznil, že hnutí Hamas, k jehož představitelům Haníja patří, nikdy neuzná Izrael. "Boj Palestinců bude pokračovat až do osvobození celé Palestiny a celého Jeruzaléma a do návratu všech palestinských uprchlíků do vlasti," řekl Haníja.

Írán je dlouhodobě kritizován a vystaven tvrdým mezinárodním sankcím za svůj neprůhledný jaderný program. Ujištění Teheránu, že obohacování uranu slouží výhradně pro potřeby íránské energetiky a zdravotnictví, západní země zpochybňují a obviňují Írán z vývoje atomové bomby.

Na Falklandy už dříve připlula britská válečná loď a dorazil také princ William. Argentina si ostrovy i 30 let po prohrané válce stále nárokuje. Její představitelé ale zdůrazňují, že tentokrát se nechystají k boji. Ministr zahraničí Timerman naopak uvedl, že jeho země přijala nabídku generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna na zprostředkování.

Falklandské ostrovy, které leží asi 460 kilometrů východně od argentinských břehů, převzala Argentina v roce 1820 z titulu nástupnictví po Španělsku a Britové je ovládli v roce 1833. Roku 1982 se Argentina ostrovů, jejichž obyvatelstvo se hlásí k Británii, zmocnila. Následnému britskému protiútoku však argentinské síly neodolaly, Falklandy tak zůstávají britské.

Nedostatečné prokrvení srdce zjistili lékaři japonskému císaři při pravidelné prohlídce loni v lednu. Následně podstoupil vyšetření tepen. Nyní ho čeká radiologické vyšetření tepen, v nemocnici by měl strávit noc na neděli.

Císař Akihito má v posledních letech vážné zdravotní potíže. V roce 2003 se podrobil operaci kvůli rakovině prostaty, koncem roku 2008 trpěl zdravotními problémy spojenými s nadměrným stresem, včetně nepravidelného tepu a krvácení do žaludku. Naposledy pobyl v nemocnici loni v listopadu, kdy ho postihla bronchitida, lehký zápal plic a vysoké horečky.

Akihito se narodil v Tokiu v roce 1933. Korunním princem se stal roku 1952 a korunován byl roku 1990, po smrti svého otce, císaře Hirohita. S císařovnou Mičiko mají tři děti.

Čína je velmoc závislá na exportu a i samotná vláda si dobře uvědomuje, že musí své hospodaření od začátku restrukturalizovat. "Je příliš závislá na tom, kolik toho kupuje Evropa a Spojené státy," podotýká Etzler. Právě ekonomická krize těchto dvou klíčových vývozních destinací způsobí Číně velké ekonomické problémy. Čínští vůdci chtějí v první řadě stimulovat domácí poptávku. "To by potažmo pomohlo i Evropě. Jestliže Číňané začnou víc nakupovat, začnou se i střední vrstvy více zajímat o evropské zboží. Takhle změnit hospodářství ale trvá několik let. Je otázka, zda na to má čínská vláda čas," dodal Etzler.

Možná ekonomická recese je ale pro stát noční můrou. Krize v Evropě a Spojených státech na přelomu let 2008 a 2009 ve svém důsledku přinesla Číně ztrátu milionu pracovních míst. "Jestliže se situace bude opakovat v horším měřítku, čínská vláda se pochopitelně bojí sociálních nepokojů. Proto se snaží diverzifikovat své hospodářství, a proto si myslím, že pomůže Evropě," podotkl Etzler.

Číňané se o komunistickou stranu nezajímají

Přestože v současné komunistické Číně existuje řada disidentů, chybí jí hnutí, které by umožnilo reálný převrat režimu. "Většině Číňanů je úplně jedno, co komunistická strana dělá," upozorňuje Etzler. Lidé si uvědomují mizivý vliv, který na dění ve straně mají, a pokud jim režim nezasahuje do života, v podstatě ho ignorují. "Berou to jako entitu, která tam je, ale s kterou nic neudělají," doplnil Etzler.

Nicméně právě skrytá nespokojenost s korupcí a arogancí režimu může vyústit ve vládou tolik obávané nepokoje. V současné době se lidé velice snadno organizují díky internetu, proto je pro vládu prioritou číslo jedna udržet "sociální harmonii"."Většině Číňanů nejde o demokracii, protože si mnohdy na venkově ani neumí představit, co to demokracie je. Číňanům jde o spravedlnost. Vidí, že si strana a její orgány kolikrát dělají, co chtějí, a stojí nad zákonem," upozorňuje Etzler.

"Kamarádka" Severní Korea je pro Čínu lepší varianta

Čína má také podle Etzlera výhradní zájem na udržení pozitivních vztahů se Severní Korejí. "KLDR je i pro Čínu nepohodlným sousedem. Ale pro Čínu je mít nevypočitatelného souseda, který je jí ideologicky blízký, daleko přijatelnější než tam mít sjednocený Korejský poloostrov, který by byl pravděpodobně demokratickou zemí s hlavním městem v Soulu. A nebyl by spojencem Číny, ale Spojených států a Japonska," zdůraznil Etzler.

Číňané ale ve své zemi nejsou uzavřeni a stačí jím pouze dostatek peněz, aby mohli vycestovat. Čínská střední vrstva se stále rozrůstá a úměrně s tím i počet čínských turistů v Evropě. "Pokud Číňané mají peníze a nejsou sledovanými disidenty, a těch je jen pár tisíc v miliardové zemi, tak mohou cestovat naprosto volně. Neexistují tam žádné bariéry a nemusí se platit úplatky."