"Je to velmi skromná mladá žena, zvládá to velmi dobře, vyslovila velké poděkování personálu nemocnice," uvedl Zdeněk Osmanczyk. Vychovatelku i ředitelku školy, které se podařilo ze školy rychle a bezpečně dostat všechny ostatní, chce primátor ocenit.

Násilnice, která v úterý ohrožovala v havířovské základní škole žákyni a vychovatelku, se do objektu dostala otevřeným a nehlídaným vchodem z jídelny. Nově začaly školy kontrolovat všechny lidi vcházející do jejich budov. V samotné Základní škole Moravská však dnes žádná zvláštní opatření nejsou potřeba. Školáci totiž dostali mimořádné volno, aby se z dramatických událostí končícího týdne vzpamatovali. 

Podle všeho má 24letá útočnice schizofrenii a už dříve se s ní léčila. I proto nemusela být v době útoku příčetná. Posudky, které by měly tuto teorii potvrdit či vyvrátit, by měl soudní znalec připravit do několika týdnů. Momentálně je v psychiatrické léčebně v Opavě.

Útočnici zatím policie nevyslechla kvůli jejímu psychickému stavu, žena navíc nespolupracuje. Policie ji musela převézt do psychiatrické léčebny v Opavě. Zřejmě trpí schizofrenií a ve chvíli útoku nemusela být příčetná. Potvrzoval by to i důvod, proč s ní policisté přestali vyjednávat. "Zjistili infromace, které vedly k podezření, že pachatelka si může sama ublížit. Ve vhodnou chvíli proto zasáhli a dívenku osvobodili," řekla ČT mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská.

Případ kriminalisté kvalifikovali jako pokus o vraždu a braní rukojmí, za což ženě hrozí až 18 let. Podle Štětínské měla navíc zadržená u sebe několik zbraní. "Do školy už přišla s tím, že si vezme rukojmí. Chtěla tak získat pro sebe výhodu. Jakou, ale zatím nechceme specifikovat," dodala s tím, že jde o zcela výjimečný případ: "Pracovnice školy ve chvíli ohrožení zareagovala tak, že se snažila dítě bránit svým tělem, a utrpěla vážná zranění."

Podle některých svědků se žena skutečně chovala pomateně. Když vstoupila do jídelny, snažila se zaútočit na děti. Ředitelka školy se domnívá, že incident byl věcí náhody: "Je to vyšinutá žena. Se školou nemá nic společného. Vstoupila do jídelny a vzala si první dítě, které potkala. Vychovatelka holčičku bránila, a proto ji pobodala. Moc mě mrzí, co se stalo. Kolegyně se ale zachovala moc statečně a věřím, že ji vedení města odmění." S vychovatelkou mají dlouhodobě dobré zkušenosti také rodiče dětí, nyní je pro ně navíc i hrdinka. "Je to obětavá paní učitelka, která by za děti dýchala, je strašně šikovná," řekla ČT matka holčičky z druhé třídy Alena Šambergrová.

K incidentu došlo v úterý kolem 13:00, když žena vešla do školní jídelny, kde právě děti jedly. Do budovy vstoupila zadními dveřmi, kterými do jídelny přicházejí pro oběd senioři nebo rodiče nemocných školáků. Jednu z vychovatelek napadla nožem a sedmkrát ji bodla. Pak se i s dívkou zavřela ve vedlejší místnosti. Policistům se s ženou podařilo navázat kontakt. Během vyjednávání se jim naskytl prostor pro rychlý zásah. Pomocí dělobuchu a dýmovnice pachatelku zaskočili a dítě osvobodili.

Dnes už stál u zadního vchodu do jídelny školník a kontroloval, kdo do budovy vchází. Havířovský magistrát už také nechal prověřit bezpečnost dětí ve všech svých základních a mateřských školách. "Chceme zabránit tomu, aby se podobné události opakovaly," řekla mluvčí radnice Eva Wojnarová. Ve všech 37 městských školách a školkách proto vedení města zavedlo oddělené obědy pro žáky a cizí strávníky.

Podle jedné z verzí chtěla trojice mužů vykrást v Chotěbuzi dům, který zvenku vypadá jako neobydlený. Živnost v něm však má muž, který se rozhodl, že svůj majetek bude bránit kuší. Postřelený okamžitě upadl do bezvědomí a i s šípem, jehož asi třiceticentimetrová část mu trčela z hlavy, byl v kritickém stavu převezen do nemocnice. O několik dní později pak na  následky svých zranění zemřel.

Za střelce se postavila část veřejnosti, podle níž se jednalo o nutnou obranu a muž pouze bránil svůj majetek. Na jeho podporu vznikla také petice, kterou již podepsalo několik set lidí. Situace ale využili i pravicoví extrémisté, kteří minulou sobotu v Chotěbuzi pořádali akci na podporu střílejícího muže. 

Druhou verzi celého incidentu zveřejnil server Romea.cz. Skupina čtyř mužů podle ní mířila ke rozbořenému domu, kde jen chtěli hledat staré železo. Jeden z nich serveru řekl, že neměli v plánu krást. Než ale stihli k objektu dorazit, přišel k nim muž s kuší, rasisticky jim nadával a vyhrožoval, že je zabije. Poté, co jednoho z údajných sběračů kovů střelil do hlavy, odmítal prý přivolat záchranku. Zdravotníky zavolal až jeden z kolemjedoucích řidičů.

Ukázalo se, že z 22 dnů sledovaného období, kdy byl v Ostravě nejhorší vzduch, byl jeho stav v patnácti případech významně ovlivněn z Polska. V dalších třech monitorovaných dnech byl vliv polských znečisťovatelů na stav ostravského ovzduší označen jako malý a ve čtyřech případech se polský vliv neprokázal. 

Podle Jiřího Bílka ze Zdravotního ústavu Ostrava ovšem zdaleka není jediným zdrojem smogu průmysl – ať už přichází znečistění z kterékoli země. "Byly to buď sídelné zóny, to znamená lokální topeniště, nebo smíšené, tedy průmysl, lokální topeniště a dálkový transport," charakterizoval Jiří Bílek původce znečistění. Dodal ovšem, že v případě smíšeného znečistění není možné určit, jak velký podíl mají průmyslové podniky.

Výzkumníci shrnuli hodinové koncentrace polétavého prachu na devíti ostravských měřících stanicích v letech 2006 až 2011. Ve sledovaném období byla v 22 dnech alespoň na jedné ze stanic průměrná denní koncentrace hodinových hodnot vyšší než 200 mikrogramů na metr krychlový (zdravotní limit je 50 mikrogramů). Původ škodlivin v ovzduší pak odborníci zkoumali metodou zpětné trajektorie, která umožnila vypočítat místo, kde byly škodliviny vypuštěny.

Kvalita ovzduší je pro město i celý kraj jedním z nejpalčivějších problémů. Protože však podle vedení města stát nebere v úvahu vážnost situace, která v Ostravě panuje zejména v topné sezoně na podzim a v zimě, chce radnice vypracovat vlastní akční plán s návrhy na řešení. "Přestože jsme dali žalobu na Vládu České republiky, a je to už více než dva roky, tak se s žalobou nic neděje," dodal primátor Petr Kajnar. Primátor také chce, aby vláda s Polskem a případně i Bruselem jednala o přístupu Polska ke znečištění ovzduší.

Že jsou všichni obvinění venku z vazební věznice, potvrdil dozorující státní zástupce Ladislav Hradil. "Jednoho z podnikatelů jsem z vazby propustil už počátkem května. Doznal se a spolupracoval. Mám informace, že stejně soud rozhodl i u ostatních stíhaných. Vazební důvody už pominuly," řekl.

Na konci dubna obvinila policie kvůli sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a zneužití pravomoci veřejného činitele šéfa frýdeckomísteckých strážníků Milana Sněhotu, vedoucího IT oddělení magistrátu Petra Budínského a dva podnikatele. V pondělí k nim přibyl ještě další úředník. První čtyři obvinění strávili asi měsíc ve vazební věznici, pátý je od počátku vyšetřován na svobodě. Všem ale hrozí až dalších osm let za mřížemi.

Pětice podle státního zástupce zmanipulovala devět zakázek. Část z nich se týkala dodávek a služeb pro magistrát, další pro Městskou policii Frýdek-Místek. Obvinění podle vyšetřovatelů předem určovali, kdo tendry vyhraje. "Bylo domluveno, že zástupce jedné soukromé společnosti osloví další dvě firmy, které se do tendrů přihlásí pouze formálně s tím, že vždy dají vyšší cenu. Spřízněná společnost pak veřejnou zakázku získá," popsal kriminalista Miroslav Šotek. Protože se většina obviněných vyskytla pouze v některých případech, policisté i žalobce nyní hledají osobu, která praktiky na magistrátu zavedla a všechny obviněné spojuje.

K pádu trubek a části podlah lešení došlo před šestou hodinou večerní na náměstí Budovatelů, které právě prochází celkovou rekonstrukcí. Podle svědků nebylo lešení dostatečně zajištěné a zřítilo se poryvem větru. Kolem zrovna procházeli dva malí chlapci, jeden má zlomenou nohu, druhý zranění na hlavě. Záchranáři je okamžitě převezli do nemocnice, teď už jsou oba v domácím ošetřování.

Policie nyní šetří, jestli firma nepochybila, podle některých svědků totiž dělníci na stavbě popíjeli a celé lešení začali zajišťovat až ve chvíli, kdy k nehodě došlo. Majitel domů ale tvrdí, že firma, která rekonstrukci provádí, za nehodu nemůže. V danou dobu totiž už na stavbě její pracovníci prý vůbec nebyli. Na vině jsou rozkradači kovů, kteří lešení den co den poškozují.

Kolem 13:00 vešla žena do školní jídelny, kde právě jedly děti. Napadla nožem jednu z vychovatelek a sedmkrát ji bodla. Pak se i s dívkou zavřela ve vedlejší místnosti. "Na místo dorazili policisté obvodního oddělení, členové zásahové jednotky a vyjednavač," řekla mluvčí karvinské policie Zlatuše Viačková.

Policistům se s ženou podařilo navázat kontakt. Během vyjednávání se jim naskytl prostor pro rychlý zásah. Pomocí dělobuchu a dýmovnice pachatelku zaskočili a dítě osvobodili. "Holčička utrpěla šok a nyní je v péči lékařů," řekla Viačková. Podle ní zatím není jasná právní kvalifikace případu. Stejně tak policisté ještě neví, co bylo motivem útoku na vychovatelku. "Všechny okolnosti případu nyní zjišťujeme. Jsme na začátku vyšetřování," řekla Viačková.

Žena se do budovy dostala nejspíše zadním vchodem. Ten je totiž otevřený od jedenácté hodiny, aby si pro oběd mohli přijít senioři a nemocní lidé. Policisté útočnici vyslýchají. Jednou z možných verzí, proč útočila, může být loupež. V kanceláři jídelny je totiž pokladna s penězi za obědy. Policie to ale komentovat nechce.

Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz měnil podle investora Amadeus Real příliš často své stanovisko k projektu rekonstrukce a rozšíření obchodního domu Ostravica. Nejprve s úpravami souhlasil, potom je zamítl a nakonec opět povolil. Firma se zatím rozhodla vypovědět smlouvu, kterou uzavřela s městem. "Jedenáct dní poté, kdy došlo k zastavení územního řízení, městský obvod vydal třetí verzi svého stanoviska – tentokrát kladnou. Ke změně stanoviska došlo, aniž by o ni investor žádal a aniž by došlo k jediné změně v dokumentaci projektu," zdůvodnil výpověď mluvčí společnosti Amadeus Real Jan Piskáček. 

Radnice zdůvodňuje svůj postup tím, že s ní investor nechtěl komunikovat. První zamítnutí ho mělo jen donutit k předložení dokumentů například o počtu zeleně a parkovacích míst.

Ke konečnému souhlasu před měsícem dotlačil radní obvodu magistrát. V té době však už Amadeus Real dopisem oznámil primátorovi Petru Kajnarovi, že od smlouvy odstupuje a bude žádat odškodnění. Město chtělo sporu zabránit, jeho krok však zřejmě přišel pozdě a soudu už se nejspíš nevyhne. "Nás to nepřekvapuje, bylo jasné, že v souvislosti s Novou Karolinou budou těžkosti. Podle mě je to až účelové hledání důvodu, jak odstoupit od smlouvy," prohlásil nyní starosta Moravské Ostravy a Přívozu Jiří Havlíček.

Budovu Ostravice nabízel Amadeus Real městu téměř za 160 milionů, radnice však nabídku odmítla. Bývalý obchodní dům zatím chátrá a památkáři teď na základě statických posudků zjišťují, jestli se dá aspoň část budovy zachránit.

Neštěstí se stalo z dosud nezjištěných příčin kolem třetí hodiny ráno přibližně 870 metrů pod zemí. Přes rychlý zásah lékařů z Hlavní báňské záchranné stanice se pracovníka nepodařilo zachránit. Příčinu neštěstí zjišťuje komise složená ze zástupců báňského úřadu, vedení Dolu ČSM, společnosti OKD a odborářů ve spolupráci s policií.

Letos to je první smrtelný pracovní úraz v podzemí OKD. Loni zemřelo při práci pět horníků, v roce 2010 jich bylo o dva méně. V roce 2011 si například dva lidské životy vyžádaly otřesy, který v rozmezí tří dnů zasáhly Důl Karviná na Karvinsku. Černý prapor nad dolem vlál i začátkem října. Uvolněná hornina tehdy zasáhla dvaatřicetiletého horníka. Muž na místě i přes zásah lékařů zemřel. Další dvě důlní neštěstí se stala při manipulaci se stroji a technikou loni v dubnu a červnu.

Pokud jde o celkový počet úrazů, tedy i těch, které neskončily smrtí,  za posledních pět let se podle Sobola snížil o polovinu. "Loni jsme v tomto ukazateli zaznamenali nejlepší výsledky v historii OKD," řekl mluvčí.

V Ostravě vznikly jeho nejslavnější skladby, v Ostravě se z Karla Kryla stal známý písničkář. Zazářil na konci 60. let. V rozhlasovém studiu nahrál své nejslavnější texty a účinkoval i v kultovním divadle Waterloo. Pak Karel Kryl emigroval a jeho čtyři ostravští přátelé šli do vězení za hanobení státu. Osud zpěváka inspiroval starostu ostravského obvodu Jiřího Havlíčka. Pojmenovat po Karlu Krylovi náměstí je podle něj logické. "Karel Kryl je určitým symbolem svobody a vzdoru proti totalitě, tak jsme si řekli, že by to bylo vhodné, ho připomenout," vysvětluje starosta obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Jiří Havlíček. 

Nápad má ale víc odpůrců než příznivců. Většina těch, co rozhodují o jménu náměstí, dává před Krylem přednost stopadesátileté průmyslové minulosti Karoliny. "Proti Karlu Krylovi nemám ani to nejmenší, ale bohužel se nám to do koncepce nové Karoliny nehodí, protože to nemá souvislost s těžařskou historií tohoto města," zdůrazňuje předsedkyně muzejní a letopisecké komise Zlatuše Klenková. "Myslím si, že v Ostravě náměstí Karla Kryla rozhodně ano, ale tam bych ho nedávala," domnívá se ředitelka Ostravského muzea Jiřina Kábrtová. 

"Šumná" - neboli "krásná" – ostravský výraz, který proslavil David Vávra v cyklu Šumná města. Tak by se mohla jmenovat i krátká ulička v budovaném obytném komplexu na Karolině. O Šumné ulici a náměstí Karla Kryla bude ještě hlasovat obvodní i městské zastupitelstvo. Jasno bude do prázdnin. Mezi Ostravany už také koluje recesistický návrh na pojmenování hlavní ulice na Karolině - "Obětem Fukušimy". V narážce na přezdívku, kterou si díky podobě s jadernou elektrárnou vysloužilo tamní nákupní centrum.

Volavka se živí nejčastěji rybami. Zdrojem potravy je pro ni i násada v chovných rybnících nebo v řece Bělé a jejích přítocích. Rybáři pak počítají velké ztráty. Řešení nepříznivé situace vidí v odstřelu. "Kromě predátora kormorána se tu vyskytují i volavky. Na základě počítání a určitých pozorování jsme získali dojem, že jsou přemnožené," říká předseda Českého rybářského svazu Jeseník Michal Ondruch. 

Jenže ochranáři přírody jsou opačného názoru a žádost k odstřelu zamítli. "Populace volavky popelavé není v tomto regionu na takovém stavu, aby bylo potřeba tlumit tento druh právě odlovem," vysvětluje rozhodnutí ornitolog ze Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj.

Rybáři neuspěli ani u Městského úřadu v Jeseníku. Odvolali se až na kraj a zatím čekají na vyjádření krajského úřadu.

Rybník Želva v areálu bývalých kasáren v Jeseníku je místem, které volavky popelavé vyhledávají k lovu pravidelně. Ptáci sem přilétávají v zimě, když není voda zamrzlá. Živí se nejčastěji ploticemi, okouny nebo cejny. "Volavky jsou dost plaché. Protože tady vždycky někdo je, stačí dvakrát tlesknout a ony odletí," uvádí rybář Jan Druhan. 

Stejně jako kormorán, ani volavka popelavá nemá na Jesenicku stálé hnízdiště. Kormorána ale mohou zdejší rybáři už druhým rokem střílet. "Redukce kormorána jako rybožravého predátora byla ze strany CHKO Jeseníkem povolena opravdu výjimečně," upozorňuje Petr Šaj. "Mnohdy máme dojem, když žádáme a bojujeme s těmi ochranáři, že oni chrání vlastně tvory, které jde vidět. Ale pod tu vodní hladinu se nepodívají," naznačuje příčinu problému Milan Ondruch. 

Rybáři se nevzdávají. V případě neúspěchu chtějí požádat o povolení k redukci ptáků o rok později.

Symbolický poplatek museli zaplatit také návštěvníci hradu Špilberk – pokud chtěli nahlédnout do interiérů – venkovní program na nádvoří byl i letos zdarma. Většina návštěvníků ale byla shovívavá a symbolické vstupné přijala jako samozřejmost. 

Vstupné zavedlo například i Moravské zemské muzeum. Za 20 korun si zájemci kupovali pásku na ruku, která je oprávnila k návštěvě pěti brněnských budov muzea. "Prodali jsme jich přibližně 10 tisíc," uvedla mluvčí muzea Eva Pánková. 

Zdarma si lidé prohlédli všechny tři paláce Moravské galerie, ty přilákaly až 30 tisíc návštěvníků. Hvězdárnu a planetárium Brno na Kraví hoře prakticky celý večer obtáčela fronta lidí. Chtěli si prohlédnout stavbu, která nedávno prodělala velkou rekonstrukci. Prohlídková trasa však měla omezenou kapacitu. Velké fronty se podobně jako v minulých letech tvořily také v Technickém muzeu, a to i přesto, že lidé tam museli platit vstupné. 

Kulturní instituce se shodují na tom, že množství lidí, kteří navštíví muzea a galerie během muzejní noci, je mnohdy až neúnosné a návštěvníci tak nemají dostatek komfortu na to, aby si expozice prohlédli. Například loni se muzejní noci v Brně zúčastnilo přes 40 tisíc lidí.

V průmyslové zóně panuje nervozita

"Chceme zůstat na zóně, protože je to asi rok a půl, co jsme dostavěli poslední část areálu, takže nemáme absolutně chuť se stěhovat," tvrdí Jiří Kotas, jednatel společnosti Lift Components.

CzechInvest nabízí pomocnou ruku

Některé firmy přesun svého podnikání zvažují. Pomocnou ruku přijela podat státní agentura Czechinvest. Průmyslovou zónu pomáhala budovat a většinu firem získala i podpořila.

Vlastníkem většiny pozemků v průmyslové zoně je město, to považuje případné stěhování firem sice za možné krajní řešení. Krizová varianta je přesunout některé firmy pryč, místa ve firmách by ale měla být zachována pro občany Karviné.

"Byl bych ochotný jezdit jinam, kdyby to bylo možné. Práce je potřebná, tady v Karviné je vysoká nezaměstnanost, takže nic jiného mi nezbývá," říká jeden ze zaměstnanců v Karviné.

Vladislav Sobol, mluvčí OKD

"Všechny firmy jsme teď vyzvali dopisem, aby zpracovaly své plány s ohledem na novou situaci, aby se zamyslely, za jakých podmínek by se byly schopny dohodnout." Podle OKD jsou minimálně dvě místa, kam by se mohly firmy přestěhovat a zůstat na Karvinsku.

Poslední úpravy v předvečer znovuotevření patřily detailům, předtím ale budova prošla velkou proměnou. Ze dvou podlaží jsou čtyři, na střechu budovy z konce 19. století se vrátili Pegasové a socha Génia. Na návštěvníky netrpělivě čeká i personál. Neví, jak lidé přijmou návrat ke kořenům muzejnictví - místo obrazovek teď nabízí více exponátů. "Sázíme na autentické sbírkové předměty, na originály, které opravdu pocházejí z konkrétního prostředí," říká ředitel muzea Antonín Šimčík.

Původně vlhké sklepy oživil například největší český vycpaný medvěd nebo model plísně na rohlíku i se zrnkem máku. Ani dějiny Slezska nemají nudit, provázejí jimi dobové předměty. A muzejníci mysleli i na nejmladší návštěvníky. Muzeum nabídne imitaci jeskyně pouze pro děti. S umělými netopýry a údajně slezskými jeskynními malbami. Nejvzácnější exponát, meč posledního Přemyslovce z opavské větve Valentina Hrbatého, zapůjčilo pouze na týden muzeum v polské Ratiboři.

Vyšetřování jedné z největších drogových kauz na Ostravsku za posledních deset let odstartovala smrt devatenáctileté narkomanky, která se předávkovala heroinem. Stalo se to před dvěma lety. Drogu jí přinesl kamarád, který ji koupil v takzvaném Pinkhausu v Ostravě. Bývalý nevěstinec před lety koupil dnes padesátiletý muž původem z Vietnamu. Se svými přítelkyněmi udělal z takzvaného Pinkhausu nonstop obchod na drogy.

Dům ukryli za dvoumetrovou zdí s vysypaným sklem a vraty s hřebíky. Do nonstopu chodilo pravidelně 250 narkomanů. Drogy takto údajně prodávali nejméně šest let. "Co se týče zisku, obecně se pohybujeme v rozmezí asi dva miliony korun za heroin a milion za pervitin," uvedla státní zástupkyně Jarmila Alizeyová.

Trojice obžalovaných vysloužila nepodmíněné tresty ve výši 11, 8 a 2,5 roku. "To je rozsudek, proti kterému se bude dobře psát odvolání," myslí si obhájce Jiří Ježek. "Soud vůbec nezohlednil dokazování, které před ním proběhlo, a odsoudil to jen podle obžaloby," dodal.

Z takzvaných tvrdých drog je v Ostravě podle policistů dlouhodobě nejoblíbenější pervitin. Do popředí se ale stále častěji dostává kokain. Takzvanou drogu bohatých tady nejčastěji prodávají kosovští Albánci a Poláci.