Zastupující říšský protektor a architekt tzv. konečného řešení židovské otázky Reinhard Heydrich směřoval ve středu 27. května ze svého zámeckého sídla v Panenských Břežanech na Pražský hrad. Osudnou se mu stala dnes již neexistující ostrá zatáčka v pražských Kobylisích. Před Josefem Gabčíkem se samopalem v ruce ho sice na poslední chvíli varoval řidič vozu (byl slunný květný den a protektor jel v kabrioletu) Johannes Klein, Heydrich ovšem nedal pokyn ujet. Namísto toho rozhodl o zastavení a ve voze se postavil.

Následná exploze mu zlomila žebro a narušila slezinu

V jakém pořadí se kroky českých parašutistů odehrály, ovšem nyní – na základě Stehlíkových zjištění - není zřejmé. Až dosud se mělo za to, že poté, co se Gabčíkovi zasekl samopal STEN, hodil Kubiš pod kola vozu bombu. Údaje z výcviku, který na podzim roku 1941 probíhal ve Velké Británii, ovšem hovoří o cvičení zcela odlišné taktiky.

"První bomba měla být vržena na předek vozu, aby zničila motor a auto tak zastavilo. Druhá bomba pak do prostoru osádky, kde měla zabít Heydricha a případně i jeho řidiče. Gabčíkův úkol byl v případě potřeby  'práci' dokončit - ať již střelbou ze samopalu, nebo z pistole," informoval v rozhovoru pro Český rozhlas Stehlík.

Historik Vojenského historického ústavu se odvolává na materiály uložené ve Velké Británii, které vydávají o přípravách českých atentátníků podrobné informace. O atentátu na Heydricha bylo rozhodnuto bezprostředně poté, co se v protektorátu ujal vrcholné funkce (27. září 1941) a spustil první vlnu represí včetně stanného práva.

Za atentátem stála i osobní msta za popravené důstojníky

Klíčovou roli v rozhodování o postupu proti zastupujícímu říšskému protektorovi měl plukovník generálního štábu František Moravec. Podle Stehlíka měla dokonce celá příprava atentátu i osobní rozměr; v první skupině lidí, které dal Heydrich po nástupu do funkce popravit, byl totiž i armádní generál Josef Bílý, Moravcův někdejší nadřízený, který nad plukovníkem držel ochrannou ruku a pomohl mu i k další kariéře na Hlavním štábu čs. branné moci.

"Rozhodnutí o atentátu je vlastně reakce na popravu oblíbeného nadřízeného," upozornil Stehlík v rozhovoru pro Český rozhlas s tím, že o několik dní později nacisté popravili dalších 13 vysokých důstojníků generálního štábu. "Šlo o mstu za naše padlé, za vražděné lidi tady doma, aby - jak se přímo říká v příslušné instrukci – Němci poznali, že vracíme ránu za ránu," dodává Stehlík.

Nejdřív bomba, potom střelba – nikoli naopak

Už 3. října byli vybráni potenciální útočníci. Vedle Slováka Josefa Gabčíka šlo o Karla Svobodu, kvůli zranění po seskoku z balonu ho později vystřídal Jan Kubiš. Atentát byl původně naplánován na 28. října 1941, čili na nacisty zakázaný státní svátek vzpomínající výročí vzniku samostatného Československa. Jeho symbolický rozměr ještě posilovala skutečnost, že pouhé dva roky předtím, 28. října 1939, proběhly v Praze studentské demonstrace, při nichž byl nacisty smrtelně zraněn medik Jan Opletal (zemřel 11. listopadu).

Od poloviny října procházeli Gabčík s Kubišem doplňujícím výcvikem a speciální přípravou. Vše probíhalo v režii britské SOE (Special Operations Executive),  která ve svých materiálem operaci Antropoid dodnes eviduje jako vlastní akci. Britové se podíleli nejen na výcviku a vyzbrojení obou parašutistů, ale i na naplánování vlastního útoku,  jehož podoba se výrazně liší od tradované verze atentátu.

Podle připraveného plánu byl prioritní bombový útok. Oba čeští parašutisté si ho zkoušeli ve  výcvikovém středisku Aston House u Stevenage, kde v tamním zámeckém parku, maketou bomby útočili na kapotu „cvičebního“ vozu Austin. Britského instruktora majora Petera Wilkinsona a jeho přítele kapitána Alfgara Hesketh-Pricharda ovšem vyváděli z míry, protože se jim maketou granátu do jedoucího automobilu dařilo trefit jen sporadicky. Na rozdíl od nich oba Britové vozidlo zasahovali prakticky každým hodem. Jak zdůrazňovali, bylo to jistě jen a jen proto, že Češi nehrají kriket.

Logiku zvolené taktiky potvrzují i členové speciálních policejních a vojenských jednotek; všichni se shodují na tom, že prioritní je v případě podobného útoku, jaký provedli čeští atentátníci, auto zastavit – a nezačínat střelbou. "Jsou to logické a přesvědčivé závěry," konstatoval také Vojtěch Šustek z Archivu hlavního města Prahy, který patří ke znalcům období nacistického teroru.

Jak to bylo se samopalem?

"Sedmdesát let je to známo tak, že Kubiš hodil bombu až poté, co Gabčíkovi selhal samopal. Na druhé straně verze Eduarda Stehlíka logiku má. Odpovídá zásadám útoku na vozidlo. A ty takové opravdu byly," citoval historika Jana Břečku server iDnes.cz. Břečka ovšem zároveň upozornil na to, že dobové zprávy o atentátu včetně Heydrichovy výpovědi o tomto postupu nehovoří.

Šustek také upozornil na mezery ve Stehlíkově hypotéze. Heydrichova limuzína projížděla ostrou zatáčkou tak blízko parašutistů, že je mohl výbuch bomby ohrozit, proto zřejmě dali přednost střelbě ze samopalu. "Je těžko říci, jestli se rozhodli, že si úkoly prohodí, že nebudou používat bombu, protože jim přišla spolehlivější střelná zbraň, která nakonec selhala," připouští Stehlík. "Všechno mohlo úplně jinak, Gabčík se mohl se jít podívat, jestli už Heydrich jede, mohl mít výhled zakrytý  tramvají přijíždějící od Kobylis, kterou Heydrichovo auto předjíždělo zleva, a tak se za ni na několik cenných vteřin „schovalo“. Parašutisté tak museli improvizovat, reagovat ve velice krátké době, a proto zaútočili oba prakticky současně" dodává vojenský historik. 

"Vnímám to jako nepovedenou klukovinu. Omlouvám se Romům," uvedla matka. Zdůraznila, že sama je zvratem v celé kauze značně zaskočena. Nepředpokládala prý, že by policejní vyšetřování mohlo ukázat, že její patnáctiletý syn nebyl napaden, ale že si zranění způsobil sám při nepovedeném akrobatickém kousku.

"Jsem tady, abych se omluvila v prvé řadě romské minoritě, Břeclavanům i všem, kterých se to dotklo. Moc mě mrzí, že ten výrok, který jsem pronesla, vzbudil hodně zla, a omlouvám se za vše, co tato nepravdivá slova způsobila," uvedla chlapcova matka v odpoledním vystupení před novináři. Poděkovala též personálu břeclavské nemocnice, kde chlapce ošetřovali, policii a také břeclavské radnici.  

"Včerejší den byl pro mne velmi těžký, zranění syna byl hrozný zážitek, když jsem se dozvěděla, jak se událost skutečně odehrála, tak jsem nevěděla, jestli se mám radovat z toho, že tu svoji lehkovážnost přežil, nebo mám být naštvaná, že obelhal nejen mě, ale i celou zemi. (…) Jen jsem se chovala jako matka, nechtěla jsem nikomu ublížit a nechtěla jsem nikomu uškodit."

Starosta Břeclavi Oldřich Ryšavý (ČSSD) vnímá omluvu matky jako krok správným směrem: "Jsem o tom přesvědčen, že omluva matky sehraje velmi pozitivní roli a že se situace v Břeclavi uklidní," uvedl pro Události. Městská policie zaměstnává od 1. května druhého romského koordinátora a radnice připravuje i další opatření, která by měla zvýšit bezpečnost ve městě. "Jsem přesvědčen, že se peníze na bezpečnostní opatření najdou," dodal starosta.  

Chlapcovo tvrzení o zranění způsobeném skupinou Romů se stalo záminkou několika demonstrací ve městě. Policie se případem intenzivně zabývala a po výpovědi několika osob se včera rozhodla samotného chlapce podrobit detektoru lži. "Bylo zjištěno, že výpověď chlapce se nejeví věrohodně… Následně chlapec uvedl, že čin se neodehrál tak, jak původně popsal a že si ho způsobil sám," sdělil zástupce vedoucího odboru obecné kriminality Luděk Blahák.

Podle Blaháka došlo k chlapcově zranění ve skutečnosti v osmém patře bytového domu, kde při předvádění gymnastických prvků propadl ze schodiště o patro níž a narazil do zábradlí. Při incidentu byly přítomny tři osoby, z toho 2 dívky. Právě snaha zaujmout kamarádky zřejmě vedla chlapce k riskantnímu kroku. Trojice přímých svědků po nasazení detektoru lži pravdu přiznala. Důvodem lživé výpovědi byl podle chlapce strach z reakce matky.

Zájem o případ měl od počátku zpěvák Michal David, který v sobotu věnoval chlapci na svém břeclavském koncertu 100 tisíc korun na jeho rehabilitaci. I Davida vývoj v kauze zaskočil. S napětím očekával, jak matka s penězi po přiznání naloží. "Samozřejmě, že jsme peníze vrátili i s omluvným dopisem," uvedla. V něm se pokusila situaci vysvětlit a upozornila zpěváka na postižené dívky z Přerovska, které by mohly finanční pomoc od něj dostat místo jejího syna.

Romská asociace omluvu vítá, zvažuje trestní oznámení

Celostátní asociace Romů zvažuje kvůli případu břeclavského hocha podání trestního oznámení za podněcování k rasové nenávisti. Na postupu se chce dohodnout s představiteli břeclavských Romů. "Zvažujeme podání trestního oznámení za podněcování k rasové nenávisti, protože to bylo velké peklo, co se prožilo, co hlavně Romové z Břeclavska prožili," uvedl předseda asociace Vladimír Galbavý. Falešné obvinění totiž způsobilo vlnu protiromských nálad - týden po údajném napadení prošel Břeclaví protiromský pochod, místní Romové i jejich děti čelili rasistickým narážkám a útokům a celou dobu vedení radnice a policie neustále řešily bezpečnostní opatření ve městě.

Vedení asociace se mělo dnes kvůli případu sejít s představiteli břeclavských Romů, schůzka se ale odsunula. Asociace se tedy zatím snaží situaci uklidňovat, aby se dál nerozdmýchávaly vášně. Setkání se prý uskuteční nejpozději příští týden, kdy by mělo padnout také konečné rozhodnutí o postupu. 

Dnešní omluvu chlapcovy matky vedení asociace uvítalo. "Omluvu vítáme, o to je to trošičku snadnější. K poškození Romů - a hlavně v Břeclavi - ale došlo, takže lidé to cítí trošičku jinak. Pokud bude nutné, budeme muset podnět (kvůli podněcování k rasové nenávisti) podat. Pokud na tom budou (břeclavští Romové) trvat, vyjdeme jim vstříc," uvedl Galbavý. Břeclavští Romové také chtějí po starostovi města, aby vyčíslil, na kolik Břeclav celá kauza přišla - tuto částku by pak měl chtít po Oksaně Zhyvachivské. Ta je ovšem samoživitelkou dvou dětí a žádný majetek nemá.