"Není důvod cokoli tajit a není třeba dělat větší kabaret, než je, tím, že (předseda VV) Radek John zase bude podávat reportáž z toho, co se dělo. Ať to každý vidí sám," řekl Tejc. John po úterním Rathově slyšení před mandátovým a imunitním výborem uvedl, že přepisy odposlechů Ratha a dalších ukazují, "jak si rochní nad rozdělováním milionů".

Někteří poslanci poukazují na to, že Rath by při veřejném vystoupení mohl porušit účel vazby, kterým je i ovlivňování svědků. Za uzavřené jednání se vyslovili komunisté. Opačného názoru jsou vedle sociálních demokratů Věci veřejné a většinově TOP 09 a Starostové. ODS se o tom teprve bude radit.

Zatím ale není jasné, zda Rath do sněmovny vůbec dorazí. Státní zástupkyně Lenka Bradáčová by podle některých médií s eskortou souhlasila, pokud by Rath o osobní účast požádal. Rath podle poslanců avizoval, že se chce na půdě dolní komory k případu vyjádřit.

Výběrová řízení nemocnic měla jít přes ML Compet

ML Compet patří středočeskému funkcionáři Miroslavu Lepilovi. Její ředitelkou je Lucie Novanská, jedna z osmi obviněných v Rathově úplatkářské kauze. Oficiálně šlo jen o doporučení, ředitele nemocnic se mu ale podřídili. "Firma ML Compet byla generálním dodavatelem administrace pro tento druh projektů a kraj nám uložil, že máme oslovit je," řekl ředitel příbramské nemocnice Stanislav Holobrada. Podobně o tom mluví i šéf kolínské nemocnice Petr Chudomel. ML Compet dříve, pod jiným jménem, patřila Rathovu investičnímu šéfovi nemocnic Filipu Bušinovi. Pak ji převzal místopředseda krajských sociálních demokratů Lepil.

Na společnost byly navázané ještě další tři administrátorské firmy, které podle propočtů HN měly vliv na zakázky za necelé tři a půl miliardy korun. "Z pohledu dneška se to může zdát neuvěřitelné. Před dvěma lety jsme netušili, že by v tom mohl být problém," hájí se Holobrada. Podobně mluví i středočeští radní, kteří o zakázkách rozhodovali. Dnes tvrdí, že jim tendry nikdy nepřišly podezřelé.

Rath si stěžuje v dopise vedení ČSSD

David Rath poslal špičkám ČSSD dopis, ve kterém si stěžuje na svou situaci a odmítá vazbu. Tvrdí, že se stal obětí machinací ministra vnitra Jana Kubiceho a Tomáše Almera, ředitele Útvaru zvláštních činností, který provádí odposlechy. "Nemám žádnou informaci, která by potvrzovala, že by ministr Kubice nějakým způsobem zasahoval do této kauzy. Kdyby to udělal, musel by ve své funkci skončit," uvedl člen výboru pro bezpečnost poslanecké sněmovny František Bublan (ČSSD).

Rath si v dopise stěžuje na Almerovo chování při jednom z výslechů. Měl se smát při pouštění odposlechů. "Pokud je to pravda a Almer neudržel své emoce na uzdě a obviněnému poslanci se vysmíval, je to neprofesionální. Pokud se to potvrdí, měl by být za to minimálně kázeňsky potrestán. Navíc je otázka, co u toho výslechu dělal, protože není vyšetřovatel, ale ředitel servisní složky," dodal Bublan.

Zakázky čeká kontrola, losovačkám odzvonilo

Po Rathově zadržení pokračují změny na Středočeském kraji. Podle Rathova blízkého spolupracovníka Richarda Dolejše musí odpovědnost vyvodit i další členové krajské rady. Zároveň s tím má pokračovat i prověřování zakázek. Kontrolou projdou všechny nemocniční zakázky. Prověřovat by se měly také dokumentace k zakázkám kraje, o kterých se mluví jako o předražených. Je mezi nimi například muzeum letectví v Mladé Boleslavi nebo projekt kraje na rekreační areál v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Projekty, kde ještě nejsou podepsány smlouvy a byly rozhodnuty losovačkou, chce kraj zastavit a dát do klasického výběrového řízení.

Případ Ratha by mohli převzít středočeští žalobci

Podle náměstkyně ústeckých žalobců Lenky Bradáčové se trestná činnost týkající se Rathova případu odehrála na území tří krajů – Ústeckého, Středočeského a Prahy. Bývalý hejtman je ale obviněn pouze z jednoho skutku – přijetí sedmimilionového úplatku. Ten měl dostat v domě Kateřiny Pancové v Rudné u Prahy, tedy ve Středočeském kraji. Kauza by proto mohla být rozdělena a část týkající se Ratha by mohli převzít středočeští žalobci.

"V okamžiku, kdy na základě vyhodnocování důkazů dospějeme k názoru, že bychom nebyli v té kauze věcně či místně příslušní, sami ji předáme tomu, komu bude náležet, anebo o předání dozoru požádáme nadřízené zastupitelství," uvedla pro Právo Bradáčová. Analýza důkazů ale zatím stále probíhá a středočeské zastupitelství o přidělení případu dosud nepožádalo.

"Můj tatínek byl společně se svými kolegy v odboji. Mně byly necelé tři roky, když mě sebrali a odvezli maminku i tatínka. Maminka mě nechala u tatínkovy sestry, kterou požádala, aby se o mě postarala, pokud se oni dva nevrátí. Za čtrnáct dní si ale Němci přijeli i pro mě a odvezli mě do Jenerálky," vysvětlila dcera Vladimíra Vyhnise a Anny Vyhnisové Alena Staňková.

Podle jejích slov bylo na Jenerálce přísně zakázáno, aby si děti říkaly příjmením. "Měla nás zde na starost Němka, která byla velmi přísná. Děti se tu nesměly učit, nesměly číst. Dohlíželo zde i gestapo. Na Jenerálce jsem byla od srpna 1942 do 14. dubna 1944. Potom nás odvezli do Svatobořic, kde byl zřízen internační tábor pro lidi, kteří měli někoho v zahraničí," podotkla Staňková. Ve Svatobořicích už byl prý režim trochu volnější. Děti byly rozděleny na dvě skupiny, kde se mohly učit, tvrdí Staňková. Sama se tam prý naučila číst.

"Po válce jsem žila v rodině tatínkovy sestry, její syn se mi stal bratrem. Pořád se mi zdály špatné sny, že náš bývalý dům v Kaznějově obklopují Němci, že na něj chtějí zaútočit. Své rodiče jsem vůbec nepoznala. Pamatuju si jen našeho pejska, kterého jsme měli. Dnes nás z Jenerálky zbylo už jen dvaadvacet, ale pravidelně se scházíme," dodala Staňková.

Zastupující říšský protektor a architekt tzv. konečného řešení židovské otázky Reinhard Heydrich směřoval ve středu 27. května ze svého zámeckého sídla v Panenských Břežanech na Pražský hrad. Osudnou se mu stala dnes již neexistující ostrá zatáčka v pražských Kobylisích. Před Josefem Gabčíkem se samopalem v ruce ho sice na poslední chvíli varoval řidič vozu (byl slunný květný den a protektor jel v kabrioletu) Johannes Klein, Heydrich ovšem nedal pokyn ujet. Namísto toho rozhodl o zastavení a ve voze se postavil.

Následná exploze mu zlomila žebro a narušila slezinu

V jakém pořadí se kroky českých parašutistů odehrály, ovšem nyní – na základě Stehlíkových zjištění - není zřejmé. Až dosud se mělo za to, že poté, co se Gabčíkovi zasekl samopal STEN, hodil Kubiš pod kola vozu bombu. Údaje z výcviku, který na podzim roku 1941 probíhal ve Velké Británii, ovšem hovoří o cvičení zcela odlišné taktiky.

"První bomba měla být vržena na předek vozu, aby zničila motor a auto tak zastavilo. Druhá bomba pak do prostoru osádky, kde měla zabít Heydricha a případně i jeho řidiče. Gabčíkův úkol byl v případě potřeby  'práci' dokončit - ať již střelbou ze samopalu, nebo z pistole," informoval v rozhovoru pro Český rozhlas Stehlík.

Historik Vojenského historického ústavu se odvolává na materiály uložené ve Velké Británii, které vydávají o přípravách českých atentátníků podrobné informace. O atentátu na Heydricha bylo rozhodnuto bezprostředně poté, co se v protektorátu ujal vrcholné funkce (27. září 1941) a spustil první vlnu represí včetně stanného práva.

Za atentátem stála i osobní msta za popravené důstojníky

Klíčovou roli v rozhodování o postupu proti zastupujícímu říšskému protektorovi měl plukovník generálního štábu František Moravec. Podle Stehlíka měla dokonce celá příprava atentátu i osobní rozměr; v první skupině lidí, které dal Heydrich po nástupu do funkce popravit, byl totiž i armádní generál Josef Bílý, Moravcův někdejší nadřízený, který nad plukovníkem držel ochrannou ruku a pomohl mu i k další kariéře na Hlavním štábu čs. branné moci.

"Rozhodnutí o atentátu je vlastně reakce na popravu oblíbeného nadřízeného," upozornil Stehlík v rozhovoru pro Český rozhlas s tím, že o několik dní později nacisté popravili dalších 13 vysokých důstojníků generálního štábu. "Šlo o mstu za naše padlé, za vražděné lidi tady doma, aby - jak se přímo říká v příslušné instrukci – Němci poznali, že vracíme ránu za ránu," dodává Stehlík.

Nejdřív bomba, potom střelba – nikoli naopak

Už 3. října byli vybráni potenciální útočníci. Vedle Slováka Josefa Gabčíka šlo o Karla Svobodu, kvůli zranění po seskoku z balonu ho později vystřídal Jan Kubiš. Atentát byl původně naplánován na 28. října 1941, čili na nacisty zakázaný státní svátek vzpomínající výročí vzniku samostatného Československa. Jeho symbolický rozměr ještě posilovala skutečnost, že pouhé dva roky předtím, 28. října 1939, proběhly v Praze studentské demonstrace, při nichž byl nacisty smrtelně zraněn medik Jan Opletal (zemřel 11. listopadu).

Od poloviny října procházeli Gabčík s Kubišem doplňujícím výcvikem a speciální přípravou. Vše probíhalo v režii britské SOE (Special Operations Executive),  která ve svých materiálem operaci Antropoid dodnes eviduje jako vlastní akci. Britové se podíleli nejen na výcviku a vyzbrojení obou parašutistů, ale i na naplánování vlastního útoku,  jehož podoba se výrazně liší od tradované verze atentátu.

Podle připraveného plánu byl prioritní bombový útok. Oba čeští parašutisté si ho zkoušeli ve  výcvikovém středisku Aston House u Stevenage, kde v tamním zámeckém parku, maketou bomby útočili na kapotu „cvičebního“ vozu Austin. Britského instruktora majora Petera Wilkinsona a jeho přítele kapitána Alfgara Hesketh-Pricharda ovšem vyváděli z míry, protože se jim maketou granátu do jedoucího automobilu dařilo trefit jen sporadicky. Na rozdíl od nich oba Britové vozidlo zasahovali prakticky každým hodem. Jak zdůrazňovali, bylo to jistě jen a jen proto, že Češi nehrají kriket.

Logiku zvolené taktiky potvrzují i členové speciálních policejních a vojenských jednotek; všichni se shodují na tom, že prioritní je v případě podobného útoku, jaký provedli čeští atentátníci, auto zastavit – a nezačínat střelbou. "Jsou to logické a přesvědčivé závěry," konstatoval také Vojtěch Šustek z Archivu hlavního města Prahy, který patří ke znalcům období nacistického teroru.

Jak to bylo se samopalem?

"Sedmdesát let je to známo tak, že Kubiš hodil bombu až poté, co Gabčíkovi selhal samopal. Na druhé straně verze Eduarda Stehlíka logiku má. Odpovídá zásadám útoku na vozidlo. A ty takové opravdu byly," citoval historika Jana Břečku server iDnes.cz. Břečka ovšem zároveň upozornil na to, že dobové zprávy o atentátu včetně Heydrichovy výpovědi o tomto postupu nehovoří.

Šustek také upozornil na mezery ve Stehlíkově hypotéze. Heydrichova limuzína projížděla ostrou zatáčkou tak blízko parašutistů, že je mohl výbuch bomby ohrozit, proto zřejmě dali přednost střelbě ze samopalu. "Je těžko říci, jestli se rozhodli, že si úkoly prohodí, že nebudou používat bombu, protože jim přišla spolehlivější střelná zbraň, která nakonec selhala," připouští Stehlík. "Všechno mohlo úplně jinak, Gabčík se mohl se jít podívat, jestli už Heydrich jede, mohl mít výhled zakrytý  tramvají přijíždějící od Kobylis, kterou Heydrichovo auto předjíždělo zleva, a tak se za ni na několik cenných vteřin „schovalo“. Parašutisté tak museli improvizovat, reagovat ve velice krátké době, a proto zaútočili oba prakticky současně" dodává vojenský historik. 

Expozice má podle organizátorů připomenout, že atentát z 27. května 1942 byl nejvýznamnějším vystoupením českého odboje za druhé světové války a také jedním z nejdůležitějších odbojových činů v Evropě obsazené nacisty. Významný je také tím, že se na jeho přípravě a provedení podílely jak vojenský zahraniční, tak civilní domácí odboj. "Bez atentátu na Heydricha by Velká Británie ani Francie neanulovaly Mnichovskou dohodu," uvedl ministr obrany Alexandr Vondra (ODS).  

Výstavu tvoří přes šest desítek panelů s dobovými fotografiemi. Třetina expozice je věnována samotnému atentátu, který nakonec provedli parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří byli vycvičeni v Británii. Dvě třetiny si všímají protektorátního života a okolností, které se k atentátu vztahují. Popisují politické a správní fungování protektorátu, represivní nacistický aparát, ale také všechny odbojové organizace.

Dodnes se o ale atentátu neví všechno. Historici stále netuší, kam zmizely hlavy sedmi parašutistů, které po jejich smrti nacisté uřízli. Jasno není ani v tom, jestli s atentátníky v kobyliské zatáčce byl nebo nebyl taky Josef Valčík. "Musíme tvrdit, byť třeba neradi, že máme jistotu pouze Gabčíka a Kubiše, třetího parašutisty asi ne," podotýká Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu.

Nacistická odplata za atentát byla drtivá. Hned v prvních dnech byly pro výstrahu popraveny stovky lidí. V reakci nacisté vypálili Lidice a Ležáky a celkem zavraždili přes 15 tisíc lidí. Velká část z nich přitom prošla koncentračními tábory, hlavně nechvalně známým Mauthausenem, jeho replika se teď staví na pražském Karlově náměstí.

V sobotu začne v Thomayerových sadech dvoudenní akce nazvaná 70 let operace Anthropoid / Muži odplaty. V neděli se uskuteční unikátní komentovaná rekonstrukce útoku na Heydricha, účastnit se bude i mercedes ze 40. let. Oba dva dny bude v sadech vojenský tábor s polní kuchyní a nemocnicí.

Na Václavském náměstí proběhne v neděli akce Protektor smrti. Za účasti význačných osobností politického i veřejného života zde bude zpřístupněna expozice informující o hlavních událostech od září 1941, kdy Reinhard Heydrich přichází do Prahy, až po léto a podzim 1942, kdy probíhají nejtěžší represe vůči českému obyvatelstvu jako odveta za úspěšně provedený atentát. Oficiální zahájení expozice je naplánováno na nedělní dopoledne na 10:20. Expozice je koncipována jako panelová, diváci ale uvidí i dobové kolo, které bylo po atentátu vystaveno v jedné z výloh právě na Václavském náměstí.

Osudové dny roku 1942 přiblíží i expozice před generálním štábem v pražských Dejvicích, která začne v pondělí.

O tom, zda se Rath do sněmovny skutečně dostaví, může ale podle Němcové rozhodnout jen šéf vazební věznice, a to po schválení státním zástupcem. Pokud se tak stane, sněmovna musí jeho přání vystoupit před poslanci respektovat. "Není to vůbec na sněmovně, která by říkala 'přiveďte ho, nepřieďte ho'," řekla poslankyně ČT. Státní zástupkyně Lenka Bradáčová už se nechala slyšet, že v případě žádosti Ratha uvolní, ale s policejní eskortou. Dosud ale žádnou žádost neobdržela. Případná opatření v parlamentu by se pak odvíjela podle toho, zda bude jednání veřejné, či neveřejné.  

Ústecký okresní soud, který Ratha do vazby poslal, dnes uvedl, že poslanec má právo se jednání účastnit. Nic na tom nemění ani to, že jedním z důvodů vazebního stíhání je obava, že by mohl ovlivňovat svědky. "Výkon práva vazebně stíhaného poslance být slyšen před poslanci rozhodujícími o přípustnosti jeho trestního stíhání lze - ve spolupráci příslušných orgánů - nepochybně zajistit tak, aby účel vazby nebyl zmařen," řekl mluvčí soudu Jan Tichý.

Pro otevřené jednání se zatím vyslovili předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc a místopředseda strany a sněmovny Lubomír Zaorálek. "Jsem pro, aby jednání bylo otevřené, nicméně i náš poslanecký klub se tím ještě bude muset zabývat," uvedl Zaorálek. Předseda KŠCM Vojtěch Filip si ale myslí, že státní zástupkyně by Ratha na otevřené jednání z vazby asi nepustila: "Svým vystoupením by mohl mařit účely vazby."

Evropa podobný případ nepamatuje

Němcová se domnívá, že Rathovo vystoupení ve sněmovně by poškodilo Českou republiku i celý parlament. Obrázky s vazebně stíhaným poslancem doprovázeným policisty, ať už v kuklách nebo se zbraní, na jednání sněmovny podle ní obletí celý svět: "O tom není nejmenšího sporu." Nechala si také udělat rešerši parlamentního institutu, zda je v Evropě znám podobný případ, a není. Premiér Petr Nečas už ale dříve uvedl, že právo poslance vystoupit před sněmovnou, která rozhoduje o jeho vydání, nechce zpochybňovat.

Rathovou kauzou se zabývají i žalobci Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ). Jeho mluvčí Irena Válová ve Studiu ČT24 řekla, že mají nad kauzou dohled ze zákona. Informace k případu obdrželi v úterý, nyní je studují. "Obdrželi jsme usnesení, nikoliv spis ani jeho části," podotkla. Tím, že by mohli v Praze kauzu převzít, se ale podle Válové VSZ nezabývá: "Nemáme k tomu žádný zákonný důvod, nebyl podán ani žádný zákonný podnět. Nemáme informace ze spisu, nemůžeme tedy mít ani pochyby o tom, že by dozorový státní zástupce učinil nějakou chybu týkající se místní nebo věcné příslušnosti."    

Rathův jednaosmdesátiletý otec věří, že nalezené miliony nemohou jeho synovi přitížit. Klidně prý doloží, že jde o jeho legální úspory z 90. let, kdy pracoval jako konzultant v Kataru a byl tam velmi dobře placen. Ratmír Rath měl peníze podle svých slov připravené na koupi domečku v Hostivici, o které uvažoval před třemi lety kvůli pocitu opuštěnosti po smrti manželky. Poté, co z koupě sešlo, celoživotní úspory svěřil synovi. O to, jak s nimi naloží, se prý příliš nestaral. Věděl pouze, že je uložil někam v domě.

Sněmovna má jasno v tom, zda Davida Ratha vydat, nebo ne. Vyřešit technickou stránku věci, jak hlasovat, neporušit práva stíhaného poslance, ale taky nepoškodit pověst sněmovny, je pro pro poslance větší problém. Část politiků je pro, aby Rath měl možnost promluvit na schůzi před kamerami.

Rath čelí obvinění kvůli přijetí sedmimilionového úplatku, další desítky milionů se našly při prohlídkách u Ratha doma. Podle Lidových novin šlo konkrétně o deset milionů. Poslanec tvrdí, že šlo o úspory jeho rodičů a jeho otec to potvrzuje. 

Obviněného poslance dnes čeká i setkání s novým advokátem Romanem Jelínkem. Obhajoba chce v první řadě napadnout to, že případ mají na starosti ústečtí žalobci. Kauza prý patří do Středočeského kraje a dosavadní postup může být neplatný.

Hostivice rychle zrušila zakázku na bazén a sokolovnu

David Rath i po svém zatčení zůstává zastupitelem v Hostivici, kde bydlí, i předsedou Výboru regionální rady, který schvaluje přidělování evropských dotací. Podle informací deníku Právo zrušila hostivická radnice v úterý podivně rychle veřejnou zakázku na rekonstrukci sokolovny a stavbu plaveckého bazénu za téměř 52 milionů. Zakázku vyhlásila v březnu, peníze chtěla získat z evropských dotací.

Návštěva policistů na Úřadu Regionální rady tak zřejmě souvisí s kauzou Davida Ratha a dalších lidí stíhaných kvůli podezřelým zakázkám ve Středočeském kraji, například opravě buštěhradského zámku.

Asistentka ředitele úřadu Petra Křečková potvrdila, že se v budově pohybují policisté a odnášejí si materiály. "Nemohu sdělit, o jaké projekty se jedná," uvedla však. Mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej zásah v budově úřadu nepotvrdil. "Kriminalisté našeho útvaru v budově provádějí úkony trestního řízení ohledně jednoho našeho případu," řekl pouze.

S regionálními radami a jimi spravovanými regionálními operačními programy je spojeno již několik případů možného zneužívání peněz z EU. Před soudem nyní stojí někdejší ředitel dotačního úřadu Severozápad Petr Kušnierz a dalších šest lidí obžalovaných z korupce. Kušnierz si podle obžaloby říkal o úplatky od žadatelů o evropské dotace. Nezákonně se prý rozdělovaly evropské dotace také v Jihočeském a Plzeňském kraji.

Kvůli plánovanému zrušení tzv. zelené nafty, tedy daňového zvýhodnění pohonných hmot pro farmáře, zemědělci včera zablokovali silnice ve 12 krajích České republiky. Jejich hlavní argument ve prospěch zelené nafty zní: bez ní hrozí ztráta konkurenceschopnosti. Podle Kalouska to ovšem nebude tak horké. Výši veřejné podpory podle něj totiž nelze posuzovat ve vakuu, ale v celkovém mixu příjmů a výdajů.

"On když pan Veleba říká, že rakouský sedlák má zelenou naftu, a má tedy větší veřejnou podporu, tak má sice pravdu, ale už k tomu neřekne, že on, jako pan Veleba, má třikrát levnější pracovní sílu a desetkrát levnější půdu," zdůraznil Kalousek s tím, že ceny, které za své produkty zemědělci na západě a v Česku dostávají, jsou díky komoditním burzám velmi podobné.

Potravinová soběstačnost Česka od vstupu země do Evropské unie výrazně klesá. Nejmarkantnější to je u vepřového masa. Z dovozu loni pocházelo zhruba 40 procent vepřového zkonzumovaného v Česku. Nejvíce potravin k nám míří z Německa. Hodnota dovezeného potravinářského zboží se loni vyšplhala ke 30 miliardám korun. Následuje Polsko, odkud se loni dovezly potraviny za více než 20 miliard korun. Česko ale zároveň ve velkém potraviny také vyváží, přesto absolutní hodnota dovezených agrárních produktů přesáhla téměř o 35 miliard hodnotu vyvezených výrobků.

Kalousek v reakci na otázky diskutujících také naznačil, že by pro Česko nebylo k zahození, kdyby se úplně zrušily evropské zemědělské dotace. "Kdyby se v EU zrušily všechny dotace, tak bychom my jako Česká republika na tom nebyli zas až tak špatně," poznamenal Kalousek s tím, že se na tom shodl i se zástupci zemědělců. "Oni jenom, když ti druzí mají dotace, tak oni se perou, aby měli aspoň také tak veliké," dodal.

Ministerstvo zemědělství patří k nejúspěšnějším resortům v čerpání dotací z EU. Loni rozdělilo celkem 42,5 miliardy korun, a to formou přímých plateb, národních dotací, dotací z Programu rozvoje venkova a podpory lesního a vodního hospodářství. Čeští zemědělci pobírají z EU stále méně peněz než farmáři z původních členských zemí unie. K západní úrovni se ovšem mohou přiblížit díky dorovnání z národního rozpočtu. Výše unijních plateb by se měla ve starých a nových členských zemích unie vyrovnat v roce 2013.

Prokurátor navrhuje nejvyšší trest za prezidentovu spoluúčast na úmyslných vraždách. Proces se týká úmrtí 22 osob v Kaserínu a Tále, kde byly protesty nejkrvavější. Bin Alí uprchl v době protestů loni 14. ledna do Saúdské Arábie. V minulých kauzách, které bin Alímu vynesly vysoké tresty, šlo hlavně o obchodování s drogami a zneužití veřejných peněz. Obhajoba dnes dostane možnost se vyjádřit v současném procesu.

Spolu s exprezidentem je v něm souzeno dalších 22 osob a pro ně prokuratura žádá co nejtěžší tresty. Nikdo z nich se ale nepřiznal, že vydal rozkaz k palbě do demonstrantů. Tvrdí, že o tom rozhodla speciální skupina z ministerstva vnitra, avšak její členy nikdo nejmenoval. Mezi souzenými jsou bývalí ministři vnitra Rafík Belhadž Kásim a Ahmad Friaa a dále bývalý velitel speciálních jednotek ministerstva vnitra.

Výlet se společností Corrupt Tour si předplatila asi dvacítka turistů. Cesta po korupčních památkách pod názvem Tři pražská nej začíná před jednou z budov pražského magistrátu –Škodův palác. Podle ředitele cestovní agentury Petra Šourka má palác velmi zajímavý nájem. Cesta pak pokračuje k tunelu Blanka, kde si návštěvníci můžou prohlédnout staveniště a hlavně informační centrum. Potom už autobus míří přímo k hlavnímu cíli výletu - do Hostivice. 

Hostivice, kam se David Rath přistěhoval před deseti lety, získala během jeho působení ve funkci hejtmana na dotacích 75 milionů korun. Prohlídka přivádí výletníky k opravené škole, nově zbudované kašně nebo ke rekonstruovanému gymnáziu. Právě zakázku na jeho opravu prověřuje policie. Na závěr mohli účastníci výletu vyhrát při losování z vinných krabic láhev korupčního vína.

Černému s Jelínkem se nelíbí, že případ dozoruje ústecké krajské státní zastupitelství. Budou proti tomu podávat námitku. Ve chvíli, kdy žalobci zahajovali trestní stíhání, měli podle nich předat kauzu do Středočeského kraje. V té chvíli už podle advokátů věděli, že se údajná trestná činnost týká tamějších zakázek a společností.

"Podle mého názoru je to obrovský projev nedůvěry určitých státních zástupců k jiným státním zástupcům," prohlásil Jelínek. Nepředání případu místně příslušnému státnímu zastupitelství pak podle něj znamená, že dosavadní úkony policistů, žalobců a soudu by mohly být neplatné. Pokud si nebyli ústečtí žalobci jisti, kam kauza náleží, měli se podle něj obrátit na Vrchní státní zastupitelství v Praze. To pravděpodobně mělo být o kauze informováno i z toho důvodu, že se jednalo o peníze EU.

Advokáti zároveň upozornili, že odposlouchávání poslance mohlo být nezákonné. "Včera jsme se bavili na mandátním a imunitním výboru, do jaké míry je možné, aby výkonná moc prováděla odposlechy poslanců a jaké jsou možnosti zneužití takových odposlechů výkonnou mocí," uvedl Jelínek. Černý dodal, že právní zástupci měli dnes poprvé možnost nahlédnout do Rathova spisu, například příkazy k odposlechům však zatím nebyly odtajněny.

Právníci také dosud podle svých slov nedostali písemné odůvodnění od Okresního soudu v Ústí nad Labem, proč poslal Ratha do vazby. Ve stížnosti se však pravděpodobně budou bránit zejména proti tomu, že se soud obává možného poslancova útěku. "Zajímavé je, že ostatní, jejichž skutky jsou, myslím, závažnější, tak nedostali útěkovou vazbu. Pan doktor Rath ji dostal," uvedl Jelínek. Advokáti se budou bránit i proti tomu, že by Rath mohl dál páchat trestnou činnost. "Je třeba říct, že je stíhán z přijetí úplatku jako hejtman. Jestliže se vzdal těch funkcí, tak jak může pokračovat v páchání trestné činnosti," řekl Jelínek. 

Policie tvrdí, že v krabici byl úplatek za zmanipulovanou zakázku týkající se opravy buštěhradského zámku. Podle advokátů ale figuruje v usnesení o zahájení trestního stíhání ještě jiná částka než sedm milionů, její výši a v jaké souvislosti padla, však odmítli sdělit. Černý s Jelínkem zároveň popřeli dřívější informace o tom, že Rathova manželka požádala o jeho přeložení z Litoměřic do Prahy.

Spolu s poslancem obvinila policie dalších sedm lidí. Jejich stíhání se údajně týká i dalších zakázek ve Středočeském kraji. Podle Rathových právníků ale policisté jejich obvinění odkládali a stále čekali, zda bude nějak jednat i bývalý hejtman. "To potvrzuje jeho domněnku, že se jednalo o komplot," uzavřel Jelínek. 

Špičky zemědělců jsou s průběhem protestu spokojeni

Agrární komora je s dosavadním průběhem protestu spokojena. Podle ní byla akce vidět a byla bezpečná, neobjevily se během ní žádné problémy. Zemědělci bezproblémovost přičítají tomu, že o akci dostatečně předem informovali a také se domluvili s policií. Do akce se přitom zapojilo mnohem více strojů, než se plánovalo. Z původně hlášených 1 600 traktorů vyjelo na silnice přes 2 000 vozidel. "Například na Břeclavsku došlo ke stoprocentnímu nárůstu množství techniky," doplnil Veleba.

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy se zemědělci, kteří na řadě míst způsobili pomalou jízdou tvoření kolon, setkali s rozhořčením některých řidičů, převládala však prý spíše podpora a pochopení. "My mluvíme za 2,8 milionu hektarů obdělávané půdy, což je 80 procent českého zemědělství. Protestu se zúčastnili všichni (z ohlášených příznivců), v kolonách traktorů jeli i soukromě hospodařící rolníci," dodal Veleba. 

Dnešní provoz na komunikacích na protest zpomalovaly jedoucí traktory s přívěsy, nákladní automobily a další doprovodná vozidla. Protestující zemědělce podle agrárníků podpořily další stovky vozidel, která se sice jízd nezúčastnila, ale při polních pracích byla označena na znamení solidarity s demonstranty. Podle zemědělce Tomáše Cimermana jely traktory přibližně dvacetikilometrovou rychlostí a nechávaly mezi sebou rozestupy tak, aby mohla auta předjíždět.

Milovníci zemědělské techniky si dnes přišli na své ale nejen na silnicích. Traktory se pohybovaly třeba na náměstí v Kroměříži, v Plzni zase stály kombajny. V Olomouci zase zemědělská technika překvapila lidi čekající na tramvaj.

Nejen traktory, ale i koně

Silnice dnes neblokovaly jen pomalu jedoucí traktory, ale také třeba koně. Na silnici je čekal málokterý řidič, podle zemědělců ale měly symbolický význam. "Je to tak trošku recese, že jsme to takto pojali, aby skutečně potom naše zemědělství neskončilo u koní," vysvětil Zdeněk Málek, zemědělec, který dnes protestoval na kozlíku. Se svými dvěma koňmi udával tempo na silnici mezi Starým Hradištěm a Pardubicemi.

Protest zaštítěný Agrární komorou podpořily také Zemědělský svaz ČR a
Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů. Od protestu se distancovala Asociace soukromého zemědělství hájící menší rodinné farmy, které jsou v Česku v menšině. Krok vlády se však nelíbí ani jí. Přesto se k protestu řada drobných zemědělců, kteří jsou členy Agrární komory, také připojila. "V kolonách traktorů jeli i soukromě hospodařící rolníci," uvedl Veleba. Například na Táborsku podle něj 12 z 19 traktorů řídili soukromí sedláci, na Trutnovsku jim patřilo 13 z 21 strojů.

Agrárníci již dříve uvedli, že chtějí nátlakovou akcí zvrátit rozhodnutí vlády. V případě neúspěchu prvního protestu se akce mají opakovat a stupňovat. Největší nevládní organizace českých zemědělců v polovině dubna vyzvala premiéra Petra Nečase (ODS) k jednání o zachování daňových úlev u nafty a dala mu ultimátum do konce dubna. Nečas podle nich dodnes na výzvy nereagoval. Vláda nakonec během protestů opatření schválila a tzv. zelenou naftu zrušila. Změny musí schválit ještě parlament a podepsat prezident. 

Agrární komora je dnešním rozhodnutím vlády rozhořčena. "Stalo se tak bez jednání s námi, považujeme to za jasný doklad arogance moci," podotkl rozhořčený Veleba. Zrušení je součástí opatření, která by měla v letech 2013 a 2014 udržet schodek státního rozpočtu pod třemi procenty HDP.

Zemědělci protestují i proti zrušení zelené nafty

"Vláda dnes schválila to, že od 1. ledna příštího roku tady bude stav, kdy český zemědělec bude platit za litr nafty o 12 korun víc než rakouský, o 9 korun víc než polský a o 5 korun víc než německý… Vláda dnes rozhodla o dalším snížení konkurenceschopnosti českého zemědělství," myslí si Veleba.

"Myslím si, že konkurenceschopnost našeho zemědělství je zásadně porušována někde jinde než zelenou naftou. Jsou to špatně vyjednané podmínky při vstupu do EU a konkurenceschopnost je snižována tím, že zemědělci v těch 'starých' zemích EU mají daleko lepší dotační podmínky, než mají naši zemědělci," argumentuje děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík.

Ještě v tomto roce mají čeští farmáři nárok na vrácení šedesáti procent spotřební daně. Po zrušení zelené nafty by ale platili téměř o jedenáct korun za litr víc a ročně by tak přišli zhruba o jednu miliardu osm set milionů korun. Zrušení zelené nafty podporuje i ministerstvo financí. Přislíbilo ale zemědělcům, že je při sestavování rozpočtu na příští rok nějakou formou kompenzuje.

Do protestů se ale dnes zapojili také vinaři. Těm kromě zrušení zelené nafty vadí také chystané uvalení spotřební daně na tiché víno. Vinaři argumentují tím, že kvůli zavedení této daně vzroste dovoz levného vína ze zahraničí. Navíc prý daň přinese státní kase jen minimální zisk.

"Možná by výtěžěk z toho mohl být 500 milionů, ale proti tomu my odhadujeme 400 až 450 milionů nákladů na výběr a evidenci této daně. Jaký je pak ten význam? Obtěžování dvaceti tisíců lidí, kteří pracují navíc v jednom regionu, prostě nevidím v tom nic jiného, než jakýsi nesmyslný záměr, kterému já nerozumím," prohlásil ve Dvaceti minutách Radiožurnálu jediný kandidát na post předsedy Svazu vinařů Tibor Nyitray.

Další fotografie z protestu najdete zde.

Celá kauza také ukazála na mezery v českém právním řádu. Poslanec například automaticky o mandát nepřijde ani v případě pravomocného rozsudku. Šéfka dolní komory Miroslava Němcová (ODS) proto navrhne, aby důvodem ztráty mandátu byl právě pravomocný odsudek. Poukazuje přitom na praktickou stránku. "Práva a povinnosti poslance nebo senátora nelze ve výkonu trestu odnětí svobody řádně vykonávat," uvedla.

S vystoupením Ratha ve sněmovně musí Němcová podle svých slov počítát, i když si to osobně nepřeje. "Vazba je uložena proto, aby nemohl ovlivňovat svědky. Tím, že vystoupil před mandátovým a imunitním výborem, který je uzavřený, mohl poslancům sdělit to, co potřeboval," řekla České televizi s tím, že pokud Rath před poslanci skutečně vystoupí, přikláněla by se k uzavřenému jednání.  

Je vazba Davida Ratha legální? 

Václav Pavlíček, oborník na ústavní právo z Právnické fakulty UK: "Problém stíhání do té doby (do rozhodnutí sněmovny) je problémem mezer v ústavě." Pavlíček si není jist, zda právní kroky, kromě poslancova zadržení přímo při činu, které nyní orgány činné v trestním řízení provádějí, jsou stále v souladu s odstavcem 5 článku 27 české ústavy. "Nevím, kolik dalších úkonů se ještě může konat, dokud sněmovna s konečnou platností nerozhodne," dodal Pavlíček s tím, že podle něj poslance nelze trestně stíhat, dokud o tom nerozhodne Poslanecká sněmovna. Poslance lze zadržet jen při činu, následné úkony trestního řízení ale budí pochybnosti." (ČTK) 

Cyril Svoboda, právník a bývalý ministr spravedlnosti: "Prvním úkonem je zadržení poslance, je-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. K němu je potřeba souhlas předsedkyně Poslanecké sněmovny. Předsedkyně sněmovny může rozhodnout jen o zadržení. Nemůže rozhodnout o jeho trestním stíhání. Přesně to se stalo. Zadržení ale může trvat nejdéle dva dny! Zásadně odlišným úkonem je trestní stíhání poslance. Ústava stanoví: Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. K tomu v případu Davida Ratha sněmovna souhlas nikdy nedala. Nelze ho zatím trestně stíhat. Protože však lze vazbu uvalit jen na osobu, která je trestně stíhána, je podle mě postup orgánů činných v trestním řízení v rozporu s ústavou." (Blog Cyrila Svobody, Aktuálně.cz) 

Podle Elišky Wagnerové, která letos v březnu z Ústavního soudu odešla, není postup orgánů činných v trestním řízení v případě Davida Ratha zpochybnitelný. Použití odstavce 5 článku 27 české ústavy přirovnává k předběžnému opatření, které dočasně upravuje postavení poslance, přičemž je stále podmíněné konečným rozhodnutím sněmovny. "Pokud je někdo chycen při činu nebo krátce po něm, není přece možné, aby byl puštěn na svobodu a čekalo se až na další schůzi sněmovny. To by přece nebylo rozumné," řekla Wagnerová. (ČTK) 

Aleš Gerloch, děkan pražských práv: "My musíme vidět poslední větu toho odstavce, kde se píše, že sněmovna na své první následující schůzi rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností. Z toho se dá dovodit, že o trestním stíhání se už rozhodlo předtím. Důležitý je také zejména článek osm Listiny základních práv a svobod, která řeší tuto problematiku obecně. Tady je určitá analogie, protože je podle ní možné zadržet osobu obviněnou z trestného činu nebo podezřelou a je třeba ji potom do 48 hodin předat soudci. Jde tedy už o režim stíhání zadržené osoby," řekl v pořadu České televize Události, komentáře. 

Měl by se David Rath 5. června účastnit jednání o svém vydání? 

Jan Wintr, ústavní právník: "Jsem přesvědčen, že záleží na rozhodnutí soudu, který může kdykoli vazbu ukončit nebo přerušit nebo upravit podmínky jejího výkonu. Připustí-li soud účast a vystoupení Davida Ratha na jednání výboru i sněmovny o jeho vydání, nic tomu z ústavního hlediska nebrání." (Právo) 

Může  poslanec, který je ve vazbě, vykonávat svůj poslanecký mandát? 

Eliška Wagnerová, bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu: "Obecně platí, že i když zvolený člověk sedí někde ve vazbě, tak mu zůstává mandát včetně práva a povinností, které z něj vyplývají. Mandát dostal ve volbách od voličů a já si nedovedu představit, že by se někdo postavil nad voliče bez toho, že by k tomu měl zákonné, ústavní zmocnění." (iDnes) 

Aleš Gerloch: "U nás není dokonce ani zánik mandátu v případě pravomocného odsouzení, tím spíše by se asi mělo umožnit, byť třeba nějak omezeně, vykonávat mandát i v době vazby... Na jedné straně má poslanec právo účastnit se jednání sněmovny," uznal. "Není zde, myslím, žádný precedens." Podle Gerlocha je ale nutné rozlišovat mezi odsouzeným a vazebně stíhaným poslancem. "Pan poslanec Rath není pravomocně odsouzen... Je sice otázkou, zda může poslanec vykonávat mandát z vězení, jenže Rath ve vězení není." (Události, komentáře ČT24) 

Stanislav Křeček, místopředseda ústavně-právního výboru: "Pokud bude dr. Rath vydán  Poslaneckou sněmovnou  k trestnímu stíhání, nemůže se domáhat účasti na jednání sněmovny, neboť takováto účast by byla v rozporu s ústavním pořádkem." (Blog Stanislava Křečka, Aktuálně.cz) 

Může poslanec, který byl odsouzen, dál vykonávat poslanecký mandát? 

Aleš Gerloch: "Pokud by byl už pravomocně odsouzen, tak se já domnívám, ale to je samozřejmě jakýsi doktrinální názor, že v takovém případě převáží zájem na výkonu trestu, protože už byl pravomocně odsouzen k výkonu trestu." (ČRo)

Finanční plnění předvolebních slibů sociálně demokratického hejtmana se postupem času stalo neúnosným, systém proplácení jízdného školákům se proto musel změnit. Jízdné si nakonec hradí sami, každý půlrok pak žádají krajský úřad o příspěvek.

Rath měl rovněž slabost pro Kutnou Horu, svou oblibu přetavil do věru štědrých dotací. V současnosti třeba probíhají opravy Jezuitské koleje, v projektu se počítá se stomilionovou částkou. Navíc ze severního křídla koleje chtěl Rath ještě v hejtmanském křesle vystavět královskou univerzitu středních Čech.

Rath rovněž s oblibou sám sebe prezentoval jako velkého donátora sféry umění. Právě v Kutné Hoře otevřel Galerii Středočeského kraje (GASK), kde probíhají neobvyklé, ale také nákladné výstavy. V povědomí lidí nejen ve středních Čechách možná utkvěla také vzpomínka na Rathovu "bitvu" za středověkou iluminaci, kterou v Londýně vydobyl v dražbě za obnos přesahující 17 milionů. Vystavený relikt si už prohlédly desetitisíce lidí.

Miliony korun mohl Středočeský kraj ušetřit také při stavbě nového mostu v Brandýse nad Labem. Místo projektu za 216 milionů korun existovala i levnější varianta, pokud by se zachovala část původní konstrukce mostu. Bývalý hejtman David Rath sice o této variantě věděl, podpořil ale dražší návrh. 

O tom, že existuje konkurenční návrh, věděl také náměstek pro dopravu Robin Povšík. Na radě se prý snažil prosadit, aby kraj drahý projekt ještě přehodnotil a levnější variantu alespoň prověřil, proti Rathovi ale neuspěl: "Preferoval, aby byla udržena původní varianta, byť ta varianta byla dražší než odhad nového technického řešení," uvedl Povšík. 

Další z megalomanských projektů – rekonstrukce zámku Buštěhrad, ale zřejmě Davidovi Rathovi zlomil vaz. Jak se zdá, z realizačního koláče ambiciózní rekonstrukce středověké stavby si chtěl také ukousnout své sousto, protikorupční policie ho však donutila ukousnutý díl zase vyplivnout.