"Trestné činnosti se skupina dopouštěla tím, že nejméně do března 2013 měla nezákonně ukrývat statisíce litrů nezdaněného lihu - hrubým odhadem se bavíme o necelém milionu litrů," informoval ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. "Jen na spotřební dani by vznikla škoda státu o 285 milionů korun."

Podle policie i celníků vstoupí případ do dějin kriminalistiky. "Pokud se týká sofistikovanosti a technického provedení, nepamatuji si, že by se někdo snažil ukrýt líh takovým způsobem," uvedl šéf celní správy Pavel Novotný.

Nádrže skrýval beton na stavbu mostů

K úkrytu lihových zásob měla sloužit bývalá likérka Daněk v Ostravě – Mariánských Horách, stará cihelna v Háji u Duchcova nedaleko Teplic a areál společnosti Morávia-Chem v obci Hrobice u Slušovic. Ve všech případech byly rozsáhlé nerezové nádrže skryté pod podlahou průmyslových hal, zasypané sutí a zalité vrstvou kvalitního betonu pro stavbu mostů. Ta dosahovala až dvoumetrové tloušťky.

Podle Šlachty vznikly podzemní sklady před osmi až deseti lety a jen náklady na jejich vybudování musely vystoupat na desítky milionů korun. Líh zde měl být skrýván dlouhodobě. V Háji u Duchcova si místní lidé podezřelého stavebního ruchu v areálu v minulosti všimli, řešila to tehdy i radnice. "Neustále jsme se pokoušeli spojit s majiteli, ale bohužel nikdy na naše požadavky nereagovali," řekl ČT starosta obce Karel Drašner (nez.).

Samotná společnost Morávia-Chem uvedla, že o skladech netušila. "Všichni byli překvapeni," popsal reakce lidí Roman Velísek z vedení firmy. Podle něj byl sklad v Hrobicích pod podlahou jedné z budov, která je užívána jako sklad. Nedovedl ani vysvětlit, jak je možné, že firma o nelegálním skladu nevěděla. "Všechno bylo dobře ukryto. Když někdo něco takového buduje, dělá to tajně," uvedl Velísek. Objekty podle něj firmě Morávia-Chem nepatří. "Máme tam jen sklady," dodal.

S odhalením skladů museli pomoct geologové a těžká technika

K vypátrání lihových cisteren policie využila pomoc geologů z báňské univerzity v Ostravě, při odkrývání podzemních bazénů lihu potom pomáhala těžká technika hasičského záchranného sboru. "Úkryty byly tak sofistikované, že jsme nebyli schopní nalézt ani otvory nádrží a u některých jsme se museli prořezávat přes pláště, abychom se dostali k jejich obsahu," vysvětlil Šlachta s tím, že tajné sklady nedokázali odhalit ani při předchozích prohlídkách a na cestu k nim je dovedly až informace z dalšího policejního šetření. Podívejte se, jak policejní zásah probíhal:

Informace o tajných skladech přitom před měsícem přinesli i Reportéři ČT, kterým se podařilo získat svědectví někdejšího spolupracovníka Radka Březiny Michala J.; právě Březina je označován za hlavu lihové mafie na východě republiky, policie ho zatkla loni v říjnu během tažení proti pančovanému alkoholu v rámci tzv. metanolové aféry. Podle vyjádření Březinova spolupracovníka mělo mezi areálem Morávia-Chemu, s nímž je Březina spojován, a bývalou likérkou Daněk fungovat dokonce tajné potrubí, kterým se nelegální líh přečerpával. Čtěte víc:

• Jak se na Ostravsku kupčí s lihem: Zazděné sklady a skryté potrubí
• Lihová mafie: Nejen daňové úniky, ale také únosy a mučení

Jestli aktuální případ tajných skladů s Radkem Březinou souvisí, policie nepotvrdila, ani nevyvrátila. Indicie by tomu ale mohly nasvědčovat; policisté totiž dosud nikomu nesdělovali obvinění, protože majitele objektů obvinili už v první, tzv. zlínské kauze daňových úniků. Stávající případ se podle Šlachty týká dvou fyzických osob a jedné firmy.

Podle Velíska detektivové ovšem zatím v případu neobvinili nikoho z Morávia-Chemu. "Jednatel ani já jsme nebyli zatím ani vyslechnuti," uvedl Velísek s tím, že firma nadále funguje bez omezení.

Policie zatím neví, kudy se líh do nádrží dostal

Objekty nyní převzala celní správa a střeží je. "Je před námi poměrně složitý technický problém, nebude úplně jednoduché se do nádrží dostat a líh přečerpat, abychom pro potřeby trestního a daňového řízení přesně spočítali, kolik ho bylo," uvedl ředitel Generálního ředitelství cel Pavel Novotný; policie totiž ve dvou případech zatím neví, odkud se líh do cisteren dostal. "Nejsme schopni se dostat k tomu, odkud byly nádrže plněny a odsávány. Odhadujeme, že výpustě mohou být 50 až 100 metrů od jednotlivých nádrží. Kolem pozemků jsme ale žádné nenašli," řekl Šlachta.

V dalším vyšetřování se kriminalisté chtějí zaměřit na to, kdo je majitelem uskladněného lihu ve všech třech areálech.

"Chceme umožnit veřejnosti, aby měla možnost – v případě, že získá informaci a podklad, na základě čeho je vyžadováno vydání nemovitostí či věcí movitých – informovat příslušný úřad o tom, jaké jsou jiné okolnosti, a poskytla tak dostatek informací k tomu, aby nemovitosti, které podle zákona vydány být nemají, vydávány nebyly," uvedl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Podle něj by se informace měly objevovat na internetu úřadů do 15 dnů od podání žádosti.

Církve mají podle současného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních.

Johana Novotná na středočeském krajském úřadě pracovala v době hejtmana Davida Ratha coby vedoucí odboru veřejných zakázek. V roce 2009 si koupila luxusní stodvacetimetrový byt na pražském Žižkově, jehož koupě vyšla tehdy devětadvacetiletou úřednici na 11,9 milionu korun. Podle Lidových novin, které se odvolávají na kupní smlouvu, nebylo pořízení bytu financováno hypotékou. Noviny dále uvádějí, že pokud si svůj žižkovský byt pořizovala jen z příjmu úřednice, musela by měsíčně pobírat mzdu ve výši tří milionů korun.

Novotná navíc neodevzdala majetkové přiznání, čímž měla porušit zákon o střetu zájmů. "Pokud někdo má vedoucí pozici v oblasti investic a neudělá to, považuji to zkrátka za hrubé porušení zákona," říká bývalý středočeský hejtman Petr Bendl. Středočeský kraj nyní uvádí, že ve věci začal konat. "Paní Novotná nedodala prohlášení o střetu zájmů za část roku 2012, které měla dodat v době, kdy na úřadu skončila. V této věci bude zahájeno správní řízení," uvedla pro LN mluvčí Středočeského kraje Nicole Mertinová.

Novotná chce důkazy předložit spolustraníkům

Sama Novotná ovšem zaslala České televizi písemné vyjádření, ve kterém pochybnosti o nabytí majetku vyvrací. "Pořízení nemovitosti bylo hrazeno z vlastních zdrojů a úvěrem na základě úvěrové smlouvy. Všechny kroky, které jsem při pořízení nemovitosti podnikala, byly v souladu se zákonem a jsou doložitelné písemnými dokumenty," píše se v prohlášení, které zaslala reportérům ČT.

Dokumentaci o financování svého bytu se Novotná chystá předložit i domovské sociální demokracii; ta ji k tomu ostatně sama vyzvala. "Já si myslím, že by měla prokázat, kde ty příjmy vzala, za co koupila, jak to nakoupila," zdůraznil středočeský hejtman Josef Řihák.

Novotná dnes pracuje jako ekonomická náměstkyně v kolínské nemocnici, jejímž zřizovatelem je Středočeský kraj. Ředitel si ji vybral sám, bez výběrového řízení. "Absolvovala Vysokou školu finanční a správní, je inženýrkou a má i MBA, to je myslím si dostatečná kvalifikace," uvedl ředitel Oblastní nemocnice Kolín Petr Chudomel.

Rathovi blízcí s krajem spolupracují dál

Johana Novotná ovšem není jediná postava z éry Davida Ratha, která si s krajem udržela dobré vztahy i po Rathově zatčení; s hejtmanstvím nadále spolupracuje také Rathova bývalá mluvčí Berill Mascheková, jež nyní kraji pomáhá s propagací. Konkrétnější náplň její práce ovšem není známá, sama Mascheková na dotazy ČT nereagovala a lakonická byla i mluvčí hejtmanství Mertinová: "Jedná se celkově o propagaci celkových aktivit Středočeského kraje."

Výměny postů a návraty na vysoké pozice se potom odehrávají i mezi dalšími spojenci Davida Ratha. Například Marek Semerád musel skončit jako šéf zastoupení kraje v Bruselu kvůli možnému střetu zájmů. Spoluvlastnil firmu Cui bono, která obcím vyřizovala evropské dotace. Na roli Semeráda upozornili už loni Reportéři ČT. Dnes je náměstkem hejtmana a v Bruselu nyní kraj zastupuje jeho bývalý firemní společník Lubomír Nymburský.

Letos si studenti náročnost zkoušky nevolili, lehčí úroveň byla společná pro všechny středoškoláky. Podle Ziky test vzhledem k populaci obtížný nebyl, zkouška přesto dopadla hůř než loni. "Byl na úrovni velmi lehkého nebo spíš lehčího testu. Pokud si někteří maturanti myslí, že byl těžký, pak to pravděpodobně bude otázka spíše jejich dovedností a schopností," řekl ve Studiu ČT24. Podle něj je to důsledek nově zavedených široce otevřených úloh, s nimiž slabší žáci mohli mít problém. Cermat rovněž zveřejnil správné odpovědi k testům.

Podle Tomáše Feřtka ze společnosti EDUin je ale možné, že Cermat nedodržel složení maturitního testu podle maturitního katalogu, který je pro něj závazný. "Validační komise bude muset posoudit, zda Cermat zadání dodržel, nebo ne," dodal.

Kdyby se započítaly výsledky všech maturantů včetně repetentů, vyšplhala by neúspěšnost zřejmě mnohem výš. Výsledky testů dostaly školy dnes, studenti je budou znát nejpozději ve čtvrtek, kdy jim také začíná ústní část zkoušek.

• Letos byla v matematice neúspěšnost 20,6 procenta, loni byla v lehčí verzi 19,6 procenta a v těžší 2,8 procenta. V loňských statistikách jsou ale započítáni i studenti, kteří maturitu opakovali.

"Neúspěšnost v didaktickém testu z matematiky je srovnatelná s loňským rokem, potvrzuje dlouhodobější problém v této oblasti, kterým se ministerstvo školství intenzivně zabývá. Proto ministerstvo školství podpořilo několik projektů zaměřených na výuku matematiky a přírodovědných oborů," sdělil v tiskové zprávě úřad.

Co se týká cizích jazyků, nejvíc propadali studenti v němčině, neuspělo jich 7,7 procenta. Z angličtiny propadlo 2,4 procenta studentů, kteří maturovali poprvé, z ruštiny pak 0,9 procenta a ze španělštiny 1,7 procenta. V maturitním testu z francouzštiny uspěli všichni žáci.

ČSSD chystá tři úrovně podle typu školy

Státní maturity prošly od roku 2011, kdy byly spuštěny, už řadou změn. Další úpravy chystají i sociální demokraté. "Dovedu si představit, že bude jedna úroveň pro gymnázia, jedna úroveň pro odborné školy a třetí pro učiliště," řekl Hospodářským novinám stínový ministr školství Marcel Chládek. Jednotná státní maturita pro všechny typy škol totiž podle něj porovnává neporovnatelné.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka chce představit definitivní program příští rok na jaře. "Výhledově by se náš vzdělávací systém mohl připravit na to, aby povinnou součástí státní maturity byla i matematika," dodal. O tom, z jakých předmětů by měli středoškoláci maturovat od roku 2015, se s odbornou komisí radí i současný ministr školství Petr Fiala. Vedle povinné matematiky se uvažuje i o angličtině. Část poslanců ODS v čele s Borisem Šťastným už ale delší dobu volá po úplném zrušení maturit v režii státu.

Na změnách ale nepracují jen politici. Asociace češtinářů tvoří koncept státní maturity z českého jazyka, který by mohl platit od roku 2018. Předseda asociace Jiří Kostečka by vrátil hodnocení slohových prací zpět na centrální úroveň a opět by zavedl dvě úrovně zkoušky. Ty měla státní maturita v roce 2011. Studenti si tehdy mezi nimi mohli vybrat - většina zvolila lehčí variantu. 

Soudy v minulosti přiřkly vlastnictví katedrály státu na základě vládního nařízení z 50. let minulého století. Ústavní soud ale letos v dubnu při posuzování zestátnění jiných nemovitostí na Hradě označil podle Vlka zmíněné vládní nařízení za neplatné.

Pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka uvedl, že pevně stojí za dohodou mezi arcibiskupstvím a Hradem o společné správě katedrály. "Bylo to nejrozumnější řešení a dobrá ukázka toho, že stát a církev umí spolupracovat, aniž by navzájem vyhrocovaly spory," uvedl Duka na svém facebookovém profilu.

Nyní stát a církev v současnosti spravují katedrálu společně. V roce 2010 Vlka na místě pražského arcibiskupa vystřídal právě Duka, který spor ukončil a uzavřel s tehdejším prezidentem Václavem Klausem dohodu, že se o chrám bude starat stát spolu s církví.

Spor o chrám začal v roce 1992. Soudy nejprve rozhodly, že patří církvi, ale Nejvyšší soud (NS) verdikty zrušil. Nižší soudy rozhodnutí respektovaly a v roce 2008 přiřkly katedrálu státu. NS pak v roce 2009 zamítl dovolání církve.

"NS svůj nález založil na vládním nařízení 55/1954," sdělil Vlk. Ústavní soud ale podle něho letos v rozhodnutí o jiných objektech na Hradě prohlásil, že zestátnění na základě tohoto nařízení není platné. "Shrnuje, že vládní nařízení č. 55/1954 Sb. nelze ve vztahu k předmětným nemovitostem pro jeho neurčitost považovat za platný titul pro přechod vlastnictví na stát," citoval kardinál z verdiktu Ústavního soudu.

"Ústavní soud tak de facto potvrdil, že vlastníkem katedrály je i nadále církev. Žádný jiný právní akt ji na stát nemohl převést," míní Vlk. Kardinál rovněž zpochybnil nedávno schválený zákon o církevních restitucích, který sice dává církvím právo žádat zpět zestátněné nemovitosti, ovšem vyjma právě katedrály svatého Víta. "Zmínka v restitučním zákoně 428/2012 Sb., že katedrála je výjimkou a že o ni církev nemůže žádat, je potvrzením výše uvedeného bezpráví bez jakéhokoliv právního podkladu," uvedl kardinál.

Spolu s Davidem Rathem policie v kauze obvinila dalších deset lidí. Hlavní spoluobvinění, Kateřina Pancová a Petr Kott, měli podle žalobce při zasahování do veřejných zakázek jasně rozdělené role, Ratha potom vždy informovali, co dělají. S Pancovou měl bývalý hejtman Rath řešit rekonstrukce a novou výstavbu, s Kottem plánované nákupy zdravotnické technologie.

Rathovo zatčení otřáslo politickou scénou. Z celé akce se navíc v médiích objevily odposlechy, které popisovaly situaci v okolí Davida Ratha před zatčením. Přehled toho, co zaznělo: Rathovy odposlechy přehledně.

Hlavní podíl na tom, že David Rath skončil ve vazbě, má dnešní pražská státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Ona, tehdy ještě v roli ústecké státní zástupkyně, obvinila poslance ČSSD a středočeského hejtmana z přijetí úplatku.

Zatímco Rathův život teď řídí pevný režim věznice, na krajském úřadě se naopak atmosféra uvolnila. Nicméně i po roce jsou podle informací tisku (MfD) v kraji pozůstatky Rathovy vlády zřetelné. Nové vedení kraje se ještě stále nedokázalo vypořádat s některými problematickými projekty a ve funkcích zůstalo několik Rathových blízkých spolupracovníků. V čele Středočeského kraje například znovu sedí čtyři ze sedmi radních za ČSSD, kteří tam byli už za Ratha.

Co je kauza Rath?

David Rath byl loni zadržen v souvislosti s údajně předraženou zakázkou na rekonstrukci zámku v Buštěhradě na Kladensku. Barokní zámek se měl stát reprezentačním prostorem Středočeského kraje. Rathovo vedení plánovalo stavbu rekonstruovat za peníze z dotací Evropské unie. Tendr vyhrála v březnu 2012 společnost Konstruktiva Branko. Práce měly přijít na 214 milionů korun. Podle státního zástupce Petra Jiráta soudní znalec vypočítal, že oprava byla předražená o více než 16 milionů. Obžalovaní, kromě Ratha se jedná i o jeho spolupracovníky Petra Kotta, Kateřinu Pancovou, dále čelí podezření z korupce při nákupu zdravotnického vybavení pro kolínskou, kladenskou a mladoboleslavskou nemocnici. Podle žalobce Rath za zmanipulování zakázek vzal úplatky 16 milionů korun. Původně prý požadoval přes 22 milionů, ale policisté ho zadrželi dříve, než stačil vše převzít. Nyní je exhejtman ve vazbě a čeká na zahájení soudního procesu. Soudy opakovaně zamítly jeho propuštění. Státní zástupce jej začátkem dubna obžaloval z přijetí úplatu a hrozí mu až 12 let vězení.

Kdo je kdo v kauze Rath

Podle státního zástupce Petra Jiráta bude skupina kolem Davida Ratha souzena také pro pokus získat zhruba 300 milionů z evropských dotací. Z těchto peněz však Evropská unie nic nevyplatila, protože kvůli stíhání bylo vyplácení zastaveno. Obžaloba podaná na Ratha a dalších deset obžalovaných má 88 stran.

Další dva hlavní obžalovaní, bývalý poslanec Petr Kott a někdejší ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Pancová, žádali podle žalobce na úplatcích 48,2 milionu korun, dostali zhruba 38,2 milionu. Policie ale podle tisku prověřuje ještě další tři zakázky na nákup zařízení pro kolínskou, kladenskou a mladoboleslavskou nemocnici, které mohly být zmanipulované a na kterých se dvojice podílela.

• Petr Kott - lékař, bývalý poslanec a životní partner obžalované Kateřiny Pancové. Společně podle žalobce žádali na úplatcích přes 48 milionů korun, dostali zhruba o deset méně. Poslancem za ODS byl Kott zvolen v roce 2002 na Liberecku. V říjnu následujícího roku byl ze strany vyloučen, protože se v opilosti nezúčastnil důležitého hlasování o reformě veřejných financí. Kott později posílil řady unionistických poslanců. Před svým odchodem ze sněmovny v roce 2006 jako jeden z mála pravicových poslanců podpořil kontroverzní zákon o neziskových nemocnicích, který prosazoval tehdejší ministr zdravotnictví Rath. Za to si Kott podle médií vysloužil odměnu v podobě ředitelského postu v obnovené středočeské pobočce Všeobecné zdravotní pojišťovny. V jejím čele stál zhruba rok, posléze se stal spolupracovníkem hejtmana Ratha.
• Kateřina Pancová - lékařka, bývalá ředitelka kladenské nemocnice a blízká spolupracovnice Davida Ratha. S ním spolupracovala již v Lékařském odborovém klubu (LOK zakládal právě Rath), společně také vlastnili firmu Paracelsum, která provozovala několik ambulancí. V roce 2010 byla za ČSSD zvolena zastupitelkou v Hostivicích, kde tehdy stejně jako Rath bydlela. Po krajských volbách na podzim 2008 se Pancová stala ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno a o tři roky později stanula v čele příspěvkové organizace Krajská nemocnice Středočeského kraje, kterou nechal Rath založit v roce 2009 a která zastřešovala všechna krajská zdravotnická zařízení.   
• Tomáš Mladý - Bývalý obchodní ředitel stavební společnosti Konstruktiva Branko.
• Lucia Novanská - Členka představenstva administrátorské společnosti ML Compet. Tato firma podle tisku organizovala pro pět středočeských krajských nemocnic skoro všechna výběrová řízení včetně těch, která uvádějí policejní spisy ke kauze Rath.
• Pavel Drážďanský - Bývalý ředitel a člen představenstva stavební společnosti Konstruktiva Branko, která loni na jaře vyhrála soutěž na rekonstrukci zámku v Buštěhradu za bezmála 215 milionů korun. Podle policie byl projekt předražený.
• Martin Jireš - Bývalý místopředseda představenstva společnosti Puro-Klima, která v kauze figuruje jako dodavatel zdravotnického zařízení pro středočeské nemocnice.
• Ivana Salačová - Ředitelka a do loňského léta jednatelka stavební společnosti Fisa ze Slaného. Má statut spolupracující obviněné, který získala díky přiznání a pomoci vyšetřovatelům při rozkrývání korupčních mechanismů. Deník Mladá fronta Dnes koncem března napsal, že Salačová podle policie zprostředkovávala kontakt mezi Pancovou s Kottem a dodavatelskými firmami. Server Lidovky.cz už dříve uvedl, že Salačová při rekonstrukci buštěhradského zámku údajně měnila čisté firemní peníze na miliony určené k uplácení.

Co řekli o kauze Rath

• Miroslav Kalousek, ministr financí a místopředseda TOP 09: "Rád bych apeloval na sociální demokracii, ať přestane ohrožovat finanční stabilitu České republiky a čerpání našich prostředků z Evropské unie svými krajskými satrapy a jejich klientelistickými skupinami." (ČTK, 15. května 2012)
• Petr Nečas, premiér a předseda ODS: "Bylo by nesmírně špatné, kdyby vznikl dojem, že jako Rath jsou všichni politici. Myslím, že již ze způsobu vyjadřování je zjevné, že někteří z nás nejsou Rathové a i v těchto věcech nejsme jako on." (ČTK, 16. května 2012)
• Jiří Paroubek, poslanec LEV 21 (dříve ČSSD): "Ve zdrcující mediální kampani, která následovala po zatčení Davida Ratha, byl již jaksi předem nejen odsouzen, ale také politicky a vlastně i lidsky popraven." (Poslanecká sněmovna, 5. června 2012)
• Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí a předseda TOP 09: "Jsem opravdu rád, že u nás nastal zvrat, že se už policie nevyhýbá vysoce postaveným politikům. To je zdravý symbol toho, že se v pravém slova smyslu stáváme evropskou zemí." (Právo, 16. května 2012)
• Bohuslav Sobotka, poslanec a předseda ČSSD: "To, co se stalo, je jeho individuální selhání. Korupční aféra kolem Davida Ratha nijak nesouvisí s financováním ČSSD." (Právo, 9. června 2012)

Sám Rath ve vazbě nezahálí a snaží se vládě předkládat stále nové úpravy zákonů (např. také o výkonu vazby). Za rok jich do sněmovny poslal už dvanáct. Odmítl se totiž vzdát poslaneckého mandátu a současné zákony neumožňují, aby mu byl odebrán. David Rath dál trvá na své nevinně a poukazuje na manipulaci s policejními odposlechy. Svůj návrat do politiky ale považuje za nemožný. Navíc o svém pobytu ve vazbě napsal i knihu s názvem Přesedněte si, kterou vydalo nakladatelství Petry Paroubkové.

Lihovarníci požadují, aby poslanci v nejbližší době přijali zákony, které by černý trh s lihovinami omezily na minimum a zabránily daňovým únikům. Od metanolové aféry už totiž uplynulo zhruba tři čtvrtě roku a aktivita státu je podle UVDL malá.

"Panuje tu přílišná liberálnost. Není možné, aby lihoviny mohl vyrábět každý," konstatoval Pavlík s tím, že výrobců neustále přibývá a není jednoduché je všechny patřičně zkontrolovat. Podle prezidenta UVDL je problémem zejména vysoký počet skladů a nízké pokuty za porušení zákona.

A právě proto dnes deset velkých výrobců a distributorů podepsalo výzvu s názvem Nezapomeňme na metanol. Jenže příslušná ministerstva vzkazují, že řešení celého problému ještě chvíli potrvá. "Jestliže se něco musí řešit legislativně, tak to samozřejmě trvá nějakou chvíli. Věci záhy doputují do parlamentu a změní se," říká ministr zdravotnictví Leoš Heger. "Já věřím, že to bude nejpozději do podzimu," říká náměstek ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Hajdůšek.

Prohibice? Krok špatným směrem, říkají lihovarníci

Trh s lihovinami loni klesl o více než 10 procent. Jedná se ovšem o dlouhodobý trend, který se po aféře pouze znatelně prohloubil. "Za první čtvrtletí 2013 jsou předpoklady, že došlo k poklesu asi o osm procent. Stát loni přišel o 300 milionů korun jen na spotřební dani. Letos je tu předpoklad, že stát přijde zhruba o jednu miliardu," prohlásil viceprezident UVDL Pavel Dvořáček.

Výrobci lihovin tak utrpěli značnou ztrátu. "Naše ztráty jsou v řádu stovek milionů korun. Nepožadujeme protiplnění ze strany státu, ale požadujeme, aby se něco začalo dít," dodal Dvořáček. Podle ředitele a spolumajitele Fruko Schulz bylo vyhlášení prohibice krokem špatným směrem. "Stát by měl hlavně zakročit razantněji v oblasti daňových úniků," řekl Josef Nejedlý.

Unie výrobců a dovozců lihovin České republiky zastřešuje celkem 13 velkých i malých výrobců a podílí se 80 procenty na prodeji v ČR. "Jsme dostatečně kvalifikovaným partnerem do diskuse. Žádný výrobek členů nebyl kontaminován metylalkoholem," dodal Pavlík.

• Poslanci už v březnu podpořili návrh zákona o povinném značení lihu, který mimo jiné snižuje objem balení alkoholu a zvyšuje některé sankce. Výjimku z povinnosti značení lihu budou mít balení do 0,1 litru a také alkohol z pěstitelských pálenic. Nebude také nutné označovat alkohol dovezený pro osobní spotřebu.
• Mezi opatření, která zákon zavádí, patří například snížení objemu spotřebitelského balení lihu z šesti litrů na jeden litr. Zákon dále zavádí povinnosti pro všechny výrobce a distributory, kteří označují lihoviny kolkem, složit kauci pět milionů korun jako jednu z podmínek pro registraci k podnikání s lihem.
• Zavedena by také měla být nová generace kontrolních pásek s novými ochrannými prvky. V provozovnách, kde se kolkuje tvrdý alkohol, mají být nově kamery propojené na celní správu. Novela zpřísňuje režim kontroly nakládání s kolky a zavádí vyšší sankci za porušování zákona. Navíc zákon nově zavádí povinnost vracet sejmuté neporušené kontrolní kolky celníkům.
• Poslanci v prvním čtení podpořili také novelu, která zavádí koncese pro prodej lihovin. Svaz obchodu a cestovního ruchu ale novelu označuje za bezzubou a chce tvrdší pravidla pro to, kdo smí a nesmí alkohol prodávat.

Církve již podaly v restitucích téměř 200 žádostí, které se týkají skoro deseti tisíc pozemků a 29 staveb. Církev už prozradila, že bude chtít v restitucích vrátit Santiniho kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou nebo velkou část areálu Sázavského kláštera. To jsou ovšem ojedinělé příklady. Seznam drtivé většiny z víc než devíti tisíc nemovitostí, o něž duchovní požádali, zůstává tajný.

Třeba 47 hektarů polí v okolí pražské Březiněvsi vlastnil před válkou řád maltézských rytířů. Jestli zažádal o vrácení všech pozemků, o jejich část, nebo zda s žádostí o jejich vydání zatím vyčkává, neví ani místní starosta Jiří Haramul. "Je to věc, která nám vlastně vadí. Považujeme to za situaci, kdy se rozhoduje trošku o nás bez nás," míní starosta.

Řádu, který s městskou částí ani s médii prakticky nekomunikuje, patřil v Březiněvsi i areál statku, kde stát v současné době pronajímá sedm nájemních bytů. Starosta už proto Státní pozemkový úřad vyzval, aby mu informace o případných církevních nárocích sdělil. Moc šancí ovšem nemá. Ministr zemědělství Petr Bendl, pod kterého Státní pozemkový úřad spadá, totiž se zveřejňováním žádostí o církevní majetek nepočítá. "Zveřejňovat přání, nikoli fakta mi přijde jako matení veřejnosti, která by tím byla zbytečně znepokojována," poznamenal Bendl.

Veřejnost má podle sociálních demokratů právo na informace

Poslanci ČSSD to ale vidí jinak. Příští týden předloží do sněmovny návrh zákona, který by státu zveřejňování samotných žádostí přikázal. "Veřejnost má mít právo vědět, které nemovitosti jsou žádány k vydání. Má to mít ten důsledek, aby si všichni mohli zkontrolovat, jestli je žádost oprávněná," konstatoval předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.

Návrh má v současné sněmovně podporu většiny hlasů. Kromě ČSSD s ním souhlasí i  komunisté, Věci veřejné a strana LIDEM. Proti jsou naopak poslanci ODS a TOP 09. "Mně osobně ten návrh připadá celkem rozumný. Zásadně jsem pro zveřejňování více informací," řekla vicepremiérka Karolína Peake.

Ani katolická církev se odtajnění žádostí nebrání

Katolické církvi, která má dostat v restitucích většinu majetku, by zveřejnění žádostí nevadilo. Sama to prý ale dělat nebude. "Já bych to nenazval nechutí. Je to další byrokratická zátěž a já myslím, že tak, jak je zátěž na církevních subjektech, aby podávaly výzvy, nám docela stačí," podotkl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Pokud by návrh zákona prošel, stát bude muset zveřejňovat žádosti o církevní restituce během podzimu. Navrácení církevního majetku posuzuje také obměněný Ústavní soud. O stížnosti by mohl rozhodnout během tohoto anebo příštího měsíce.

Holub už koncem dubna prohlásil, že počet položek, o něž v dalším půlroce požádají církve a náboženské společnosti v rámci restitucí, může dosáhnout zhruba jednoho sta tisíc. Jedná se o pozemky, stavby i různé umělecké a sakrální předměty. Holub ujistil, že žádné významné umělecké dílo, které se vrátí do majetku církví, neskončí v trezoru a neukryje se před zraky těch, kteří ho chtějí vidět. Díla by měla zůstat na svých místech, kde je nyní lidé obdivují.

O majetek, který se církvím navrátí, se podle shodného názoru biskupů mají postarat diecéze, a to tak, že si najmou ekonomické odborníky a poradce. Nebude to ležet na farářích, kteří mají jiné úkoly.

Holub mimo jiné ocenil, že s Lesy ČR byly ustanoveny pracovní technické komise, které řeší konkrétní věci - třeba jak se starat o majetek v případě, kdy Lesy dosud jsou v pozici hospodářů a mají majetek předávat, aby nebyla narušena kontinuita i k zaměstnancům Lesů. Církve podle Holuba chtějí také velmi individuálně, opatrně a vstřícně přistupovat ke složitým situacím, kdy stát porušil sám vlastní zákony a vydal v minulosti majetky, které byly pod blokací, takže je neměl a nesměl vydat. Církve jsou v takových případech připraveny domluvit se na náhradách.

"Pan Hasenkopf žádným autorem není, žádným spoluautorem není, a dokonce ani vůbec nikdy nevěděl, jak tato amnestie vznikala," řekl Jakl. Podklady k amnestii měl podle svých slov mimo jiné také od právníka Zdeňka Koudelky a téměř všech předchozích ministrů spravedlnosti, nikoli ale od toho současného Pavla Blažka. Ten už dříve uvedl, že amnestie vznikala "určitou skládačkou" a podílelo se na ní více lidí včetně Hasenkopfa a Koudelky, kterého zase za autora amnestie označuje Hasenkopf.

Spor o autorství amnestie se rozhořel poté, co kancléř prezidenta Miloše Zemana Vratislav Mynář prohlásil, že za finálním textem amnestie stojí tři autoři - Hasenkopf, Jakl a někdejší hradní vicekancléř Petr Hájek. Všichni to odmítli. Jakl dnes uvedl, že amnestie vznikla v diskusích prezidenta Klause a jeho tří blízkých spolupracovníků, mezi které patřil, jména dalších ale neuvedl. Prezident je podle něj autorem amnestie nejen de iure, ale i de facto.

Programový ředitel Transparency International ČR Radim Bureš uvedl, že současné spory jsou výsledkem "neuvěřitelného diletantismu", s jakým se o amnestii rozhodovalo. Pozastavil se nad tím, že tak závažný krok se neuskutečnil standardní cestou s využitím úředníků ministerstva spravedlnosti. Jakl oponoval, že justice nemohla návrh amnestie vypracovat, protože amnestie stojí stejně jako prezidentské milosti "vedle nebo nad" spravedlností. Zmínil také nebezpečí neklidu ve věznicích, pokud by se příprava amnestie prozradila.

Větrovcovi zabavili policisté nemovitosti za více než deset milionů korun. Obžaloba ukázala právě na něj jako na hlavu konkursního gangu, který připravil severočeské firmy o více než sto milionů. Větrovec ale tvrdí, že na vrcholku gangu stál někdo jiný. Amnestie se ho dotkla jen zčásti, a to právě za hlavní skutek zločinného spolčení. Pokračuje ale u něj trestní řízení za uplácení.

Volně nakládat může Větrovec s pozemky a domem v Lovosicích, rekreačním zařízením v Jetřichovicích na Litoměřicku, s nemovitostmi v centru Nového Boru i s budovami v horském středisku Harrachov.

Přitom právě Větrovcův majetek měl podle původního a nepravomocného verdiktu táborského krajského soudu celý propadnout ve prospěch poškozených. "Minimálně nám to zkomplikuje život tím, že nastane časová prodleva, než se domůžeme této náhrady," soudí ředitel jedné z poškozených firem Jiří Prášil.

• Poškození, jejichž případy zasáhla prezidentská amnestie, zřejmě v budoucnu nebudou platit soudní poplatky. Vládní novelu schválili poslanci, hladce by měla projít i Senátem.

"Musíme bohužel konstatovat, že případ s otravou metylalkoholem ještě nekončí, protože od začátku roku jsme zaregistrovali sedm dalších případů, z toho ve většině z nich i úmrtí. Bylo to zejména na Děčínsku, Olomoucku, v Praze, v Opavě, v Orlové a na Kladensku," oznámil náměstek policejního prezidenta Václav Kučera. Během celé aféry zemřelo už 45 lidí, policie stíhá zhruba sedmdesátku podezřelých osob.

První obžaloby by měly padnout v polovině roku, uvedl Kučera. Pokud nedojde k nepředvídatelným okolnostem ve vyšetřování, policisté by rádi vyšetřování kauzy ukončili do července. Nic nenasvědčuje tomu, že by bylo více zdrojů toxické látky, za tragédiemi stojí podle policie odkrytá větev z Moravskoslezského a Zlínského kraje.

Kučera ale varoval, že podle policejních odhadů ještě zhruba 2 tisíce litrů metanolu možná kolují někde v distribuční síti nebo mezi spotřebiteli. "V současné době nemáme žádné informace, zda se tyto dva tisíce nacházejí na území ČR," uvedl Kučerův jmenovec, náměstek zlínského krajského ředitele Jindřich Kučera. Upozornil, že jde o množství kontaminované směsi, ale není jisté, zda ji třeba ještě někdo nezředil. V tu chvíli by toxické látky přibylo.

Policie má jasno ve smrti šestnáctileté dívky

Policistům se podle kriminalistky Anity Akulenkové podařilo objasnit mimo jiné případ z ledna, kdy v ústecké nemocnici zemřela šestnáctiletá dívka na otravu metylalkoholem. Ta vypila toxickou látku na rodinné oslavě v Děčíně. Láhev alkoholu zakoupil člen rodiny, která následně práci vyšetřovatelům výrazně zkomplikovala, když manipulovala s důkazy a její členové neustále měnili výpověď. Při pátrání po původu láhve s toxickou látkou se policisté přes síť distributorů dostali až do Středočeského kraje, uvedla kriminalistka. Další podrobnosti ale nemohla s ohledem na probíhající vyšetřování sdělit.

Hasenkopf podle Blažka pokračuje ve svých jednostranných prohlášeních do médií, má čas publikovat své příspěvky na Facebook, ale nemá čas na to, aby přišel na tiskovou konferenci. "Končím tento mediální seriál," dodal Blažek. Bez přítomnosti Hasenkopfa se k amnestii odmítl vyjádřit i Zdeněk Koudelka.

Bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf už dopoledne na svém facebookovém profilu napsal, že pro takovou schůzku nevidí důvod. "Můj postoj není postojem, je informací, tato informace byla sdělena a nějaké jednání nemůže na jejím obsahu nic změnit," stálo tam.

Zaorálek: Blažek nic, on muzikant…

Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek vyřizuje Blažkovi: "Nechoď, Pavle, s pány na led." Mnozí podle něj tento příklad známe, pán uklouzne a sedlák si nohu zláme. Zaorálek to řekl na konto těch, kteří se přetahují o to, kdo na amnestii méně pracoval. Kromě prezidenta má odle Zaorálka zodpovědnost i premiér a ministr spravedlnosti: "Ten ministr spravedlnosti, který dnes mlží a tvrdí, on nic, on muzikant, on skoro ani neví, že se na jeho ministerstvu něco dělo."

Zaorálek se domnívá, že ministr spravedlnosti je s přípravou amnestie více spojen, než to původně vypadalo. "Můj dojem je, že role ministra spravedlnosti byla větší, než jsme si původně mysleli. Já se zdráhám uvěřit tomu, že ministr spravedlnosti nevěděl, že na jeho ministerstvu je člověk, který tak těsně spolupracuje s prezidentskou kanceláří," komentoval Blažkovo vystoupení na mimořádné tiskové konferenci ke sporům kolem přípravy amnestie.

Ve vyjádřeních ministra Blažka je podle Zaorálka celá řada rozporů a posunů ve faktech: "Jestli nám pan ministr neříkal pravdu, tak vás ujišťuji, že kdybychom byli v Německu nebo ve Spojených státech, tak by musel ze své funkce odejít. Ministr spravedlnosti, který podporuje takhle nespravedlivou amnestii, tak pro mě ve skutečnosti žádným ministrem spravedlnosti už není…," pustil se do ministra Blažka Zaorálek.

Autorství amnestie si politici a právníci přehazují jako horký brambor

Prezident Miloš Zeman označil právníka Pavla Hasenkopfa za jednoho ze spoluautorů novoroční amnestie. Podle Zemana se Hasenkopf podílel zejména na kontroverzním aboličním článku, který zastavil dlouhotrvající trestní řízení. Dokazuje to prý jeho e-mailová korespondence s exšéfem politického odboru Hradu Ladislavem Jaklem. Hasenkopf už dříve autorství amnestie odmítl.

Hasenkopf ale trvá na svém, s výsledným zněním amnestie jej prý nic nepojí. Ve vysílání ČT prohlásil, že má důkazy o angažování právníka Zdeňka Koudelky v podobě téměř totožné verze amnestie odesílané z Koudelkova počítače. Stejně se vyjádřil i na svém facebookovém profilu - svůj status zakončil slovy: "Zdeňku, sorry, ale všechno má své meze a dál Tě nebudu krýt." Nicméně právník Zdeněk Koudelka pro Lidové noviny odmítl, že by sporný druhý článek o zrušení dlouhotrvajících soudů vypracoval.

Ministr Pavel Blažek večer pozval exposlance Zdeňka Koudelku a Pavla Hasenkopfa na společné jednání, kde oba právníci měli předložit svá vlastní stanoviska a podklady. Hasenkopf ale dnes dopoledne na svém facebookovém profilu napsal, že nevidí žádný rozumný důvod, proč by se schůzky měl zúčastnit.

Blažek chtěl vyjasnit spory kolem autorství amnestie, zejména článku, který mluví o zastavení vlekoucích se kauz. Sám ministr popírá, že by se jeho úřad na vypracování amnestie nějak podílel, připouští ale, že Hrad mohl se Zdeňkem Koudelkou věci týkající se amnestie nějak konzultovat.

Koudelka na dotaz ministerstva s jednáním souhlasil, Hasenkopfa v době rozhovoru ministerstvo zatím kontaktovalo. "Mě už přestává to poletování výroků bavit. Jediná možnost je, aby si všichni, kdo něco tvrdí, sedli dohromady a veřejnost měla možnost to sledovat. Rozhodl jsem se na zítra pozvat pana Koudelku, pana Hasenkopfa a zvu všechny novináře, kteří mají zájem přijít. Ať si to zítra zmínění v konfrontaci všechno řeknou," řekl v Událostech, komentářích ministr.

Blažek také zopakoval, že jeho resort do konečné podoby amnestie nezasahoval. Právě Koudelka působí jako ministerský stážista. Podle Blažka ale konzultoval řadu věcí pouze jako soukromá osoba a s Hradem dlouhodobě spolupracoval jako odborník na prezidentské pravomoci. "Volal jsem dříve Zdeňkovi Koudelkovi a on mě ujistil, že výsledný text není jeho. Poslal vzorec, jako pravděpodobně zaslali vzorec i jiní právníci. Lze uvažovat o pojmu spoluautorství, ale pak je spoluautorem každý, kdo s Václavem Klausem hovořil o amnestii za posledních 10 let," dodal ministr.

Málokdy veřejný prostor zažíval v jednom dni tak bohatou výměnu prohlášení. Vše přitom začalo už v pátek, kdy bývalý právní poradce Hradu Hasenkopf prohlásil, že ví, kdo stál za výslednou podobou amnestie. Veškeré podklady ale předal prezidentu Miloši Zemanovi s tím, že by jméno měl vyslovit právě on. Zeman ale v pondělí označil za spoluautora právě Hasenkopfa.

Právník se v reakci rozhodl zveřejnit úplný výpis své korespondence s prezidentským úřadem. K tomu dodal, že byl v souvislosti s amnestií osloven k dodání podkladů. Jeho materiál byl ale podle Hradu příliš složitý. Nakonec se Hasenkopf od výsledné podoby prezidentského předpisu distancoval. Dnes proto neváhal ukázat na bývalého poslance ČSSD Zdeňka Koudelku. Ve vysílání ČT opakovaně uvedl, že má důkazy v podobě téměř totožného textu s výslednou amnestii – posílaného z Koudelkova počítače.

Reakce posléze přišla i od samotného Koudelky. Ten sice v loňském roce zasílal na Hrad návrh amnestie, tolik diskutovaný druhý článek prý ale nevymyslel. Jeho samotnou ideu ale považuje za správnou. Osobně ho prý nenapadla, což považuje za chybu. "Protože jsem nepřišel na nejdiskutovanější část amnestie, těžko se můžu hlásit jako její autor. Nicméně s amnestijním rozhodnutím v této části souhlasím," uvedl Koudelka.

Podle ministra mají svůj podíl na amnestii Hasenkopf i Koudelka. "A budou to někteří další, o kterých já teda nevím - kdo tam nějaké návrhy dával, jak má vypadat amnestie... Ale já jsem přesvědčen, naprosto přesvědčen, že rozhodnutí opravdu učinil Václav Klaus," dodal Blažek pro ČRo Radiožurnál. Hasenkopfa také označil za "nesvéprávného úředníka". "Já jako právník vím, co je to nesvéprávná osoba, a zhruba tuším, co je úředník, ale nevím, co je to nesvéprávný úředník. Chtěl bych, aby mi to pan ministr vysvětlil," dodal Hasenkopf.

V souvislosti s amnestií již padlo mnoho jmen těch, kteří se na vypracování textu mohli podílet: Ladislav Jakl, Petr Hájek, někdo z ministerstva spravedlnosti nebo Pavel Hasenkopf. Všichni zodpovědnost za výsledný text odmítli – poslední jmenovaný sice připustil, že v první fázi sbíral podklady pro vypracování amnestie, jeho materiál byl ale podle Hradu příliš složitý. Nakonec se Hasenkopf od výsledné podoby prezidentského předpisu distancoval.

Nyní přišla na další diskutované jméno. Právník a exposlanec ČSSD Zdeněk Koudelka měl k Václavu Klausovi blízko, ostatně byl jedním z jeho neúspěšně navržených kandidátů na ústavní soudce. Právě on měl podle informací LN převzít "projekt" po Hasenkopfovi.

Koudelka v prohlášení uvedl, že aboliční část amnestie nevymyslel a osobně ho nenapadla, což prý považuje za svou chybu. "Protože jsem nepřišel na nejdiskutovanější část amnestie, těžko se můžu hlásit jako její autor. Nicméně s amnestijním rozhodnutím v této části souhlasím," uvedl Koudelka, který prý návrh amnestie vypracoval již v roce 2008 a aktualizovaný ho postoupil na Hrad loni. Koudelka také ocenil tehdejšího prezidenta Václava Klause za osobní i politickou statečnost, s níž učinil rozhodnutí o amnestii.

Hasenkopf, který se považuje za obětního beránka, v pátek předal na podatelnu prezidentské kanceláře podklady, které podle něj dokládají totožnost skutečného autora kontroverzní amnestie vyhlášené v lednu. V dohledné době prý zveřejní i některé textové zprávy, které v minulých dnech dostal od Koudelky a Jakla. Muž, jehož verzi důrazně popírá ministerstvo spravedlnosti, požaduje veřejnou omluvu od Mynáře nebo dementi tvrzení, že zpracoval výslednou verzi amnestie.

• Pavel Hasenkopf v Událostech 6. 5. 2013: "Já bych chtěl vyjádřit pochybnost, jestli pan prezident moje dokumenty vůbec četl. Já jsem nikdy nezpochybňoval, že jsem se podílel na přípravě nějaké formy amnestie, nikoliv té výsledné, s tou nemám nic společného. Já bych pana prezidenta poprosil, ať vezme můj návrh i s tím dalším, dá to specialistům na ústavní právo - ať posoudí, jak dalece ty dvě verze mají něco společného."

Z českých věznic bylo v důsledku amnestie propuštěno zhruba šest a půl tisíce odsouzených. Na základě aboličního článku byla do konce března zastavena trestní stíhání 757 lidí v 415 kauzách. Rozhodnutí se týkala i některých rozsáhlých hospodářských kauz s miliardovými škodami.