Z výsledků vyplývá, že se děti v matematice, čtení a přírodních vědách vyrovnaly běžnému průměru na základních školách, i když 80 procent z nich chodilo v Česku do škol praktických. "Neplatí, že by se romská etnicita rovnala nějakému handicapu sociálnímu či jinému," dodává Lucie Fremlová z nevládní organizace Equality.  

Jedním ze sledovaných dětí byla i Dominika Kandráčová, která se svými rodiči a čtyřmi sourozenci před dvěma lety opoustila Vsetín. Podle rodičů na základní škole šanci nedostala, protože špatně rozuměla česky, proto u nás navštěvovala školu praktickou. V Británii ale problém s přijetím na základní školu nebyl: "Jenom proto, že se ty děti narodily v jiné kultuře, v jiné skupině, nemůžeme jí odmítnout tuto šanci," vysvětluje ředitel školy v britském Peterboroughu. 

Ministerstvo školství jen od roku 2007 čerpalo na projekty podporující inkluzivní vzdělávání skoro 600 milionů a teď se připravují další za 250 milionů. V Česku se ale stejně většina romských dětí vzdělává ve školách praktických – podle programu pro lehce mentálně postižené. Právě za vylučování romských dětí z hlavního vzdělávacího proudu je Česko už několik let terčem ostré kritiky jak nevládních organizací, tak štrasburského soudu pro lidská práva. Vláda se proto zavázala praktické školy v budoucnu zrušit.

Na bratislavském náměstí SNP se dnes odpoledne sešly odhadem asi dva tisíce lidí. Vystoupili před nimi organizátoři protestu a také novinář Tom Nicholson, který kauzu Gorila zveřejnil a kterému soud minulý týden zakázal vydat knihu o korupci v slovenské politice. Na jeho obranu hackeři během demonstrace napadli weby ministerstva spravedlnosti a finanční skupiny Penta. 

Podle organizátorů demonstrace se do protestu zapojila i další města. "Kromě Popradu nás podporuje podle našich informací i Bardejov, Prievidza, Nitra, přidal se i Zvolen a v zahraničí nás podporují krajani v Dublinu a v Praze," říká mluvčí hnutí Gorila Protest Alena Krempaská.

Dnešní protest v Bratislavě skončil po necelých dvou hodinách. Demonstranti na závěr cinkali klíči, hrála česká i slovenská státní hymna. Po ukončení protestu se několik desítek lidí přesunulo k sídlu prezidenta, kde odpalovali dělobuchy, policie proti nim zasáhla.

Zatímco lidé žádají na ulici odstoupení zkorumpovaných politiků, bojuje se i v teple právnických kanceláří. Advokátům Penty se podařilo zastavit vydání knihy Toma Nicholsona. Teď tvrdí, že ministr vnitra při vyšetřování používá nezákonné prostředky. Podle nich výsledky odposlechů získala policie nelegálně. 

"Nezákonný postup při vyšetřování Gorily, který je dnes, žel, realitou, může zabránit tomu, aby byla tato kauza řádně vyšetřena. A je otázka, zdali právě to není skutečným záměrem státních orgánů, jelikož jde o neskutečně obrovský skandál," říká právní zástupce Jaroslava Haščáka z Penta Investments Martin Škubla. 

Politici zatím ke kauze mlčí. Aliance Fair Play chce teď vyzvat otevřeným dopisem premiérku i šéfa tajné služby, aby zbavil mlčenlivosti ty, kteří dokážou do kauzy vnést více světla.

Naposledy se podobný protest tomu dnešnímu ve slovenské metropoli konal minulý týden. Demonstrace po jejím oficiálním ukončení vyvrcholila potyčkou výtržníků s policisty. Demonstranti mimo jiné házeli na strážníky dlažební kostky a několik jich zranili. Policie odpověděla nasazením vodního děla a rozbuškami. Organizátoři mítinku se od násilí distancovali, údajně ho vyprovokovali extremisté a fotbaloví chuligáni.

Shromáždění nesou název podle spisu Gorila, který poukázal na nejrozsáhlejší politickou korupci v historii země. Korupční aféra se zároveň stala jedním z hlavních témat kampaně před březnovými parlamentními volbami.

Objekt začal na piazzettě u divadla vyrůstat už od dnešního rána. Slavnostnímu odhalení odpoledne přihlížela i manželka bývalého prezidenta Dagmar Havlová. "Nejtěžší bylo vydržet s nervama, protože takto sešroubované jsme to ještě nikdy neviděli," řekl ČT spoluautor sochy Roman Švejda. "Z počátku jsem si třeba představoval, že ten vosk budeme loupat a pouštět si k tomu třeba Havlovy hry, ale časem se najednou stanete řemeslníky, protože když pracujete na něčem tak dlouho a intenzivně, tak už trošku otupíte," dodal Gavlovský. 

Symbolická plastika ve tvaru otevřeného srdce vznikala v průběhu ledna, necelé dva měsíce po smrti prvního polistopadového prezidenta. "Bude to vlastně duté srdce, do kterého budete moci vstoupit. I to otevření nám připadá, že je zajímavý námět. Má to spojitost," sdělil spoluautor Gavlovský.

Záměr odlít voskovou plastiku oznámili umělci poté, co úřady začaly uklízet pietní místa, která spontánně vznikla po Havlově smrti. Lidé zapalovali stovky svíček na místech spojených s Havlovým životem či událostmi roku 1989. Se zpracováním tun materiálu autorům pomáhal i tým odborníků.

Češi byli zatčeni loni v říjnu a obviněni ze špionáže kvůli tomu, že fotografovali vojenské letiště a vjezdy do kasáren. Hrozilo jim až 30 let vězení. Z vazby byli po sedmi dnech propuštěni na kauci, zemi ale nesměli opustit a museli se hlásit policii. 

Nový rok už ale slavili se svými rodinami v Česku. Za nevyjasněných okolností se totiž dostali zpět do vlasti. Trojice všechna obvinění odmítá. Zatčení Čechů i jejich následný útěk do vlasti způsobil zvýšené napětí ve vztazích Prahy a Lusaky. Zambijský ministr vnitra se v lednu nechal slyšet, že by se trojice do jihoafrické země měla vrátit a stanout před soudem.

Zambie zvažuje i vydání mezinárodního zatykače pomocí Interpolu. Ani tehdy by ale zřejmě Češi nebyli do Zambie vydáni. Jiří Cetl, jeden z trojice obviněných Čechů, navíc ani nevěří, že by se Interpol vůbec do pátrání zapojil. "Nevěřím tomu, že by Interpol jejich argumentaci uznal, protože celé obvinění je vykonstruované," řekl už v lednu.

Incident se odehrál při návštěvě rodiny v New Yorku během oslav lunárního Nového roku. Sněhové závěje a mráz, že by psa nevyhnal, bylo minus 13 stupňů Celsia. Čtyřletý chlapec přesto musel ven, a to jen v bačkorách a ve spodním prádle. Jeho pláč rozzuřil tisíce amerických rodičů. Jenže podle otce se chlapec narodil nedonošený s podezřením na mozkovou obrnu. A jen díky cvičení a otužování je v pořádku. "Každý den musí ujít alespoň tři kilometry a už od malička se celou zimu sprchuje jen studenou vodou," popisuje otec.

 
Taková výchova je ale pro dnešní Američany nepřípustná. Když jim návrat k drsnějším metodám nedávno doporučila spisovatelka Amy Chuaová, dostala stohy kritických dopisů a dokonce výhružek smrtí. "Myslím, že rodiče na západě se mnohem víc bojí o psychiku a sebeúctu svých dětí, zatímco Číňani a imigranti od nich vyžadují sílu," říká Amy. 

Ta ve svém bestselleru Bojová píseň tygří matky (Battle Hymn of the Tiger Mother) popsala ze západního pohledu přehnaně přísnou výchovu svých dvou dcer a pokusila se vysvětlit kouzlo úspěchu čínských matek, kterým se daří vychovávat veleúspěšné vědce či hudební virtuózy.   

"Když starý orel učí své mladé, vezme orlí mláďata na okraj z útesu a bije je a strká do nich, aby je přiměl používat křídla. Domnívám se, že pomáhám svému synovi stejným způsobem - nutím ho překonávat hranice a překračovat jeho vlastní očekávání," komentuje to otec "malého otužilce". 

Potvrzují to třeba i tréninky čínských dětských gymnastů. Tvrdá příprava sice nese plody v podobě olympijských medailí. Honba za úspěchem ale na práva dětí podle západního střihu moc nehledí. Malí gymnasté navíc riskují mnohem víc než nedobrovolný newyorský otužilec. Pokud se při tréninku zraní nebo dokonce ochrnou, škola se jich zbaví. A na odškodné nebo zaplacení léčebných výloh nemají žádný nárok.

Na oddělení Federální služby pro kontrolu narkotik ve městě Chimki se zlomily životní osudy Romana Kuzněcova, Vitalije Aptikejeva a řady dalších mladých lidí. Policie je obvinila z držení drog. Jejich blízcí se teď spojili a společně vytáhli do boje proti systému, který podle jejich slov místo vymáhání práva jen vymáhá z lidí peníze a z jejich dětí dělá zločince. 

Scházejí se každou středu, aby si navzájem dodali odvahu a sílu. Všechny potkalo stejné neštěstí, jejich příbuzný nebo blízký se ocitl za mřížemi na základě lehce zneužitelného paragrafu o držení narkotických látek. "Zatkli ho, přivezli na policii a tam mu podstrčili drogy. Ani se nesnažili o nějakou rafinovanost. Prostě to položili na stůl a řekli – tohle je teď tvoje," popisuje praktiky policie advokát nevládní organizace Rusko sedící Eduard Kapčikajev. 

Popsané schéma zná dobře i Jelena Kuzněcovová. Její syn Roman si od svých devatenácti odpykává šestiletý trest ve věznici v Archangelském kraji, v místech kde kdysi strádali vězni jednoho z prvních gulagů. Návštěvy má povolené jen jednou za čtyři měsíce. "Policisté chtěli ode mne pět set tisíc. Já ty peníze neměla, tak jsem se obrátila na oficiální místa se stížností na protiprávní postup vyšetřovatelů, ale nikam to nevedlo," stěžuje si Jelena.

Stejně ale dopadli i ti, kteří se policejnímu vydírání zprvu podvolili. Policisté si pak jednoduše řekli o další částku. Otec odsouzeného Vitalije Aptikejeva Timur říká: "Ty, kteří s drogami reálně obchodují, kryjí. Dostávají od nich peníze a jak se říká: slepici, která snáší zlatá vejce, zařezávat nebudou. Protože ale musejí vykazovat nějakou činnost, chytají místo nich kohokoli jiného, kdo se jim namane."

Pokud jde o poplatky za znečištění ovzduší, poslanci vládní předlohu radikálně změnili. Podle původního návrhu kabinetu se totiž měly poplatky za znečištění mezi léty 2017 a 2021 postupně zvyšovat až na 3,5násobek současné sazby. Pak se měly z roku na rok zvednout na dvojnásobek. Sněmovna ale přijala v případě poplatků pozměňovací návrh Jana Bureše (ODS). Poplatky za znečištění jsou v českém právním řádu od roku 1991.

Přijatou změnu v poplatcích už zkritizovalo Hnutí Duha, podle kterého přijde stát zhruba o půl miliardy korun ročně. Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha poukázal na to, že poslanci chtějí odpustit poplatky největším viníkům smogu, například hutím a uhelným elektrárnám. "Je to nehoráznost. A lidé na Ostravsku, kteří trpí zdravotními obtížemi kvůli špinavému vzduchu, patrně budou volit ostřejší slova," uvedl v tiskové zprávě. Rozhodnutí zákonodárců kritizovalo i sdružení Arnika a Greenpeace. "Poplatky za vypouštěné emise představovaly motivaci, aby velcí znečišťovatelé raději zainvestovali do čistějších technologií, než soustavně odváděli státu peníze na poplatcích," řekla Vendula Krčmářová ze sdružení Arnika. Se zrušením poplatků nesouhlasí ani ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Kritici poplatků poukazují na to, že zatěžují průmysl. Odvolávají se například na záměr EU snížit objem emisních povolenek, které by tím razantně podražily. Evropská směrnice o průmyslovém znečištění by navíc zavedla povinnost používat nejlepší dostupné technologie.

Úředníci nebudou moci kontrolovat v domácnostech, čím lidé topí

Ministerstvo životního prostředí nakonec ustoupilo od záměru vložit do zákona pravomoc pro úředníky, aby mohli kontrolovat přímo v domácnostech, čím lidé topí. Poslanci místo toho schválili návrh skupiny poslanců v čele s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou (ODS), který zavádí povinné pravidelné kontroly kotlů na tuhá paliva. Lidé budou předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad potvrzující, že je kotel
instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a zákonem. Ministerstvo navíc chce, aby lidé v budoucnu používali jen ekologičtější kotle. Jejich cena se pohybuje kolem 80 tisíc, mají ale nižší spotřebu paliva, takže je návratnost takové investice asi 15 let.

Norma dále předpokládá možnost vymezit nízkoemisní zónu ve znečištěných městech, lázeňských městech a obcích v chráněných územích. Chalupa uvedl, že by mohly být zavedeny v osmi až devíti z 16 největších měst Moravskoslezského kraje, jehož ovzduší patří k nejvíce znečištěným v Evropě. Norma počítá také s kompenzačními opatřeními, kdy firma bude muset při zavádění nových provozů odstavit staré tak, aby se na daném území emise nezvýšily. V novém zákoně nejsou pravidla pro nakládání s látkami ohrožujícími ozonovou vrstvu Země a klima. Tuto oblast bude ošetřovat samostatný zákon, jak tomu bylo do roku 2002. 

Poslanci také schválili návrh zákona o mediaci, který má umožnit urovnávat mimosoudní cestou nejen trestní, ale i civilní a rodinné spory. Z předlohy odstranili na návrh vicepremiérky Karolíny Peake (VV) pasáž, podle níž by mediátory v jiných než rodinných sporech mohli být pouze lidé, kteří mají právní vzdělání vyžadované pro advokacii. Návrh míří k posouzení senátorům.

Proti některým ustanovením předlohy protestovala Asociace mediátorů, podle níž zvýhodňuje zprostředkovatele, kteří jsou zároveň advokáty. Poslanci ale nepřijali návrh dvou poslankyň TOP 09 aStarostů, který by údajnou diskriminaci odstranil zcela. 

Vojáci nejspíš nedostanou příspěvek na přestěhování

Poslanci dnes schválili novelu o vojácích z povolání, která mimo jiné ruší příspěvky na přestěhování a zavádí další úspory. Vojáci budou muset doplácet část nákladů na používanou výstroj, pokud opustí armádu po dvou letech. Předloha míří nyní do Senátu. 

Novelu nepodpořili sociální demokraté. Podle jejich poslance Antonína Sedi omezuje práva vojáků při jejich propuštění z armády. Vládní předloha zakazuje pít alkohol a užívat drogy ve vojenských objektech. Kouření by bylo povoleno jen ve vyhrazených prostorách. Novela na druhou stranu právně zakotvuje povinnost resortu zajistit vojákům v armádních zahraničních operacích přiměřený kontakt s blízkými, například elektronickou poštou a podobně. Sjednocuje také rodičovskou dovolenou vojáků a civilních zaměstnanců.

Zrušení příspěvku na přestěhování zdůvodňuje ministerstvo obrany tím, že byla zavedena dotace na bydlení, která jej kompenzuje. Úhrada části výstroje by se týkala podle ministerstva zhruba stovky vojáků ročně. Při zániku služebního poměru totiž základní výbava vojákům zůstává. Z roku na šest měsíců navrhuje novela zkrátit dobu, po kterou je nyní vojákům vyplácen jejich plný plat v případě, že voják byl kvůli organizačním změnám jinak služebně zařazen a plat mu v souvislosti s tím klesl. 

Jednání o kontrole v Budvaru poslanci zamítli

Poslanci dnes ráno odmítli hned dvakrát jednat o situaci kolem zamýšlené kontroly v národním podniku Budvar. Dva návrhy na zařazení příslušného bodu na program schůze vznesl nezařazený poslanec Michal Doktor (dříve ODS), který v minulosti působil v dozorčí radě uvedeného pivovaru. Oba návrhy poslanci ale neschválili. Předseda KSČM Vojtěch Filip prohlásil, že pokud poslanci neschválí ani druhý návrh, vznese návrh na zřízení vyšetřovací komise k situaci kolem Budvaru.

Doktor chtěl od ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) například vědět, jak byla sestavena kontrolní skupina, jak je zajištěna mlčenlivost a také hmotná a trestní odpovědnost, pokud by unikly informace o duševním vlastnictví, například co se týče receptury, a o právních sporech o ochrannou známku. Žádal, aby Bendl nesl osobní, nikoli jen politickou odpovědnost v případě, že údaje uniknou. Informace, které o Budvaru uvádí Bendl v médiích, podle Doktora národní podnik poškozují.

Doktor poukazoval na to, že Tomáš Jindra, který kontrolu vede, není zaměstnancem ministerstva zemědělství. Podnik by neprověřovali státní zaměstnanci, ale soukromá firma HZ Consult, pokračoval. HZ Consult je údajně propojena se společností Bene Factum; na prodeji jejích akciích prý získal peníze poslanec VV Michal Babák.

Poslanci jeho návrh nejprve schválili, a to dokonce většinou osmi hlasů. Podpořili ho dokonce i koaliční poslanci s výjimkou občanských demokratů. Poté ale vystoupil předseda klubu VV Vít Bárta a hlasování zpochybnil. V opakovaném hlasování už sněmovna Doktorův návrh odmítla.

Vyšetřovací komise by se podle Filipa měla zabývat otázkou hodnoty a případné privatizace národního podniku Budvar. Sněmovní jednací řád vyžaduje, aby návrh na zřízení vyšetřovací komise vznesla nejméně pětina, tedy 40 poslanců. V klubu KSČM jich je 26. Šéf KSČM Filip však ve svém proslovu řekl, že listinu s potřebným počtem podpisů předloží. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc řekl, že sociální demokraté se obecně myšlence zřízení vyšetřovací komise nebrání. Rozhodnou se však podle toho, jaké bude konkrétní zadání komise. Doktor sdělil, že návrh podpoří.  

Tomek v komisi pro odbojáře

Sněmovna až na čtvrtý pokus zvolila historika Prokopa Tomka do etické komise, která má přezkoumávat odmítnuté žádosti o status protikomunistického odbojáře. Kandidát TOP 09 Tomek bude sněmovním zástupcem v komisi spolu s někdejším disidentem a kandidátem ODS Stanislavem Devátým, kterého poslanci vybrali už v prosinci. V devítičlenné komisi tak po dnešku zbývá zaplnit ještě čtyři místa, a to kandidáty Senátu, vlády a prezidenta.

Vlaky přestaly zastavovat v železniční stanici Praha-Vyšehrad v roce 1960, ale její budova stojí dodnes. S železnicí však už nemá kromě polohy u kolejí Pražské spojovací dráhy nic společného. České dráhy vlastnily budovu do roku 2007, potom ji prodaly firmě TIP Estate, která vzápětí proslula nepovoleným stržením historické čekárny na nádražním nástupišti. Potom přišla s návrhem na rekonstrukci hlavní budovy, jež se ale nelíbila radnici Prahy 2.

Problém přitom nespočíval přímo v plánovaných zásazích do nádražní budovy – která ostatně je od roku 2001 kulturní památkou –, ale spíše v uvažovaných přístavbách. Investor chce postavit u nádraží dvě nové skleněné budovy s kancelářemi a wellness centrem. Jejich původní projekt obvodní úřad zamítl, protože by zakryly výhled na Vyšehrad. Upravenému projektu už se ale radnice rozhodla nebránit. "Investor se to po domluvě s námi vynasnažil trochu zmenšit. Je to o 1 200 metrů čtverečních menší," uvedl místostarosta Václav Vondrášek.

Příznivěji hodnotí nový návrh i památkáři nebo klub Za starou Prahu. Jejich radost však není bezmezná. "Ústupek ze strany investora mohl být ještě větší. Rozhodně tomu prospělo, že se snížila hmota domů," podotkl Jakub Bachtík z klubu.

Ačkoli se výsledný návrh leckomu nelíbí, všichni se shodují, že se nelze dále přít vzhledem k stavu opuštěné nádražní budovy. "Pokud bychom do nekonečna zamítali ty novostavby, tak se můžeme dočkat toho, že vyšehradské nádraží skončí ve vzpomínkách – a to nechceme," zdůraznil Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu.

Sama společnost TIP Estate odmítá o vyšehradském nádraží hovořit, uvedla pouze, že by práce na budově mohly začít ještě letos. Co s objektem z roku 1905 nakonec bude, proto není jisté. Firma totiž v minulosti ukázala, že na některá pravidla nedbá, když strhla památkově chráněnou hrázděnou čekárnu na nástupišti. Později zase bez povolení vykácela stromy v jejím okolí.

Podle smlouvy mělo město do roku 2022 platit firmě ABD Invest za opravu a provoz zimního stadionu celkem přes 600 milionů korun. "Ukázalo se, že ta smlouva je pro město nevýhodná. Já jsem od začátku prosazoval, aby město investovalo samo po dobu tří letních pauz a přestavělo stadion ve své režii. S tímto projektem jsem nesouhlasil," zdůraznil primátor Hradce Králové Zdeněk Fink.

Dvě třetiny oprav jsou již hotové

Smlouvu s ABD uzavřela radnice před šesti lety. Měla být ukázkovým příkladem tzv. PPP projektů, tedy spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Firma ABD vložila do opravy 210 milionů, radnice zaplatila 215 milionů korun včetně nákladů na provoz. Rekonstrukce je hotová ze dvou třetin, zbývá opravit plochu nebo šatny. "Firma v rekonstrukci nepokračuje, stavební práce byly pozastaveny," uvedl Ondřej Votroubek z královéhradeckého magistrátu.

Radnice teď pronajala stadion novému nájemci, i když 20 lidí z provozu stále zaměstnává ten původní, tedy firma ABD. "O zimní stadion se v tuto chvíli stará hokejový klub, který má podepsanou nájemní smlouvu s městem Hradec Králové," uvedla mluvčí magistrátu Magdaléna Vlčková. V příštím týdnu začne město s firmou ABD Invest jednat o rozchodu. Na radnici nikdo nezastírá, že to bude velmi složité.

Pozemky, na kterých stojí rychlostní silnice R10, zatím státu nepatří. Auta projíždějí po soukromé půdě, o kterou se stát už dvacet let pře a soudí s rodinou Řehákových. Majitelé mají pocit, že se stát vyhýbá rozumné dohodě, proto poslali úřadům e-mailem s varováním, že rychlostní silnici v noci na pátek zablokují. "Oni nejsou majiteli, tak máme právo dělat si tam, co chceme," poukázala matka majitele pozemků Milada Řekáková.

Hrozba navezení hlíny na rychlostní silnici však popudila stát k činu. "Připravujeme trestní stíhání odesílatele tohoto e-mailu pro trestný čin šíření poplašné zprávy. Za tento trestný čin mu hrozí až tři roky vězení," sdělil mluvčí mladoboleslavské policie David Schön. Dodal, že nešlo o první podobnou hrozbu majitele pozemku.

Obě strany si všechny návrhy odmítly

Řehákovi tvrdí, že se dlouho snažili najít smírné řešení. Například chtěli blízkosti vytíženého tahu využít k podnikání – provozovali by odpočívadlo. "Nabízeli jsme, že jim pozemky postoupíme – jak se říká za korunu – s tím, že nám zpřístupní ostatní pozemky, protože jsme na nich chtěli podnikat," shrnul majitel pozemků u R10 Milan Řehák. Stát nabídku odmítl, podle mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martiny Vápeníkové není výhodné vybudovat odpočívadlo právě na sporném místě.

Vápeníková však rovněž tvrdí, že s rodinou není snadná dohoda. "ŘSD situaci dlouhodobě řeší, nicméně právě v tomto případě majitelé pozemků nepřistoupili na žádný z návrhů vypořádání, které jim byly ŘSD nabídnuty," uvedla mluvčí.

ŘSD se s rodinou pře i o kategorii pozemku o výměře 1 650 čtverečních metrů. Podle ŘSD se jedná o ornou půdu, za kterou Řehákovým nabídlo nejprve 80 tisíc korun, později 400 tisíc. Rodina ale nabídky odmítla s tím, že ve skutečnosti jde o stavební pozemek v průmyslové zóně a stát by za něj měl zaplatit dva miliony. To však podle mluvčí Vápeníkové neodpovídá znaleckým posudkům.

V úvahu podle Řehákových připadala i směna půdy, již ale stát také pohřbil. "Celou dobu jsme žádali, ať nám dají náhradní pozemky," poukázal Milan Řehák. Mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák uvedl, že stát náhradní pozemky hledal, ale bezúspěšně. "Požádali jsme pozemkový fond, aby našel náhradní pozemek, nicméně se ukázalo, že v oblasti žádný vhodný pozemek není," shrnul mluvčí Novák.

Odkaz spletité historie

Situace, která u Mladé Boleslavi nastala, je důsledkem pestré české historie. Stát totiž před rokem 1989 postavil silnici na pozemcích, které mu však před nástupem komunismu nepatřily. Po revoluci se vrátily původním majitelům. Ti následně začali jednat se státem o osudu pozemků, po kterých rychlostní silnice vede.

Nyní chce ministerstvo vypracovat nový odhad ceny pozemků. Pokud se s rodinou nedohodne, plánuje pozemky vyvlastnit. Řehákovi naproti tomu chtějí blokádu nahlásit znovu, klidně opakovaně a varují, že příště na silnici zeminu opravdu navezou.

Demisi dnes podali tři zástupci krajně pravicové Lidové ortodoxní výzvy (LAOS). Jde o dva ministry a jednoho náměstka ministra. Vedení strany oznámilo, že nepodpoří novou sérii úsporných opatření požadovaných Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem, za což má Řecko dostat další půjčku ve výši 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu korun). 

Kabinet rovněž opustila socialistická náměstkyně ministra zahraničí, a to den poté, co tak učinil její stranický kolega ve stejné funkci na ministerstvu práce. Vláda se potýká se snižující podporou poslanců všech koaličních stran, tedy i obou nejsilnějších politických stran v parlamentu – socialistů a konzervativců, mezi nimiž stále vzrůstající množství poslanců dává najevo odhodlání hlasovat v neděli proti reformám.

Šéf krajně pravicové Lidové ortodoxní výzvy Jorgos Karatzaferis už dnes oznámil, že reformy nepodpoří. Zároveň uvedl, že šéf mise MMF v Řecku Poul Thomsen by měl být prohlášen za nežádoucí osobu. I tak má ale koalice zatím v 300členném parlamentu podporu 250 hlasů.

Konání nynější generální stávky je posíleno tím, že ji nově řídí dvě největší odborová hnutí - AREDY a GSEE. Nesouhlasí s tvrdými škrty, které řecká prozatímní vláda schválila coby základní předpoklad pro získání druhé mezinárodní pomoci. Ty počítají s propuštěním 15 tisíc státních zaměstnanců nebo poklesem minimální mzdy. Dohoda zástupců hlavních řeckých politických stran počítá také s masivním omezením investic do infrastruktury, snížením výdajů na výplatu důchodů nebo omezení příspěvků na léky. 

Dnešní generální stávka zastavila aténské metro i námořní dopravu. Práci přerušili také lékaři nebo pracovníci bank. Stávka tentokrát naopak nenarušila leteckou dopravu. Rušno bylo i před budovou parlamentu. Lidé tam křičeli hesla jako: "Žádné propouštění! Žádné snižování platů! Nesklánějte hlavy! Odolejte!" Hlavní demonstrace v metropoli se zúčastnilo kolem 7 tisíc lidí. Kromě toho uspořádali pokojný protestní pochod s účastí asi 10 tisíc lidí také komunisté.

"Jsme ve válce, jiné řešení není. Na útok lze odpovědět jedině mobilizací," řekl o stávce předák GSEE Yannis Vassilopoulos. Policejní odbory navíc hrozí, že zatknou pozorovatele troiky.

S blížícími se volbami, které proběhnou v dubnu, začínají odboroví předáci získávat politické body i u dosavadních kritiků. Například předseda strany Nová demokracie Antonis Samaras byl jedním ze čtveřice politiků, kteří tvrdé škrty schválili. Pár hodin poté však už vyzdvihoval nutnost razantní politické změny. "Spolu můžeme uspět, ale pouze jako hrdý národ a nikoli jako žebráci. Jak? S novou vládou, která bude mít silný mandát. Takhle země ještě nikdy nepotřebovala volby jako nyní," sdělil Samaras. 

Stranou diskuse o budoucnosti Řecka nezůstávají ani média. "Důvěryhodnost Řecka je nulová. Proto troika žádá písemné záruky," napsal finanční deník Imerisia. "Nechte nás rozhodnout, jestli chceme být dál součástí eurozóny, nebo jestli chce kráčet dolů do tmy," dodal.

Zatím poslední generální stávka proběhla v úterý, kdy se k demonstracím sešlo asi 20 tisíc Řeků. Stávka také narušila hromadnou dopravu a práci úřadů. Odbory uspořádaly už loni šest generálních stávek, místní vládu ani věřitele Řecka ale prozatím nepřesvědčily.

Klíčová výtka, kterou komise vůči ČR má, se týká způsobilosti projektů - tedy toho, zda jsou unijní fondy používány tak, jak by měly podle stanovených cílů. "To je zásadní otázka," podotkl Andor. "Zjistili jsme vážná pochybení," dodal rovněž v reakci na dotaz, zda jsou české programy špatně připravené.

"Může to dosáhnout výše desítek milionů (eur), pokud ne víc," upozornil László Andor ohledně možných ztrát ČR. "Ministr se mnou souhlasil, že situace je vážná," dodal. Dobeš dnes i v minulých dnech, kdy byl kritizován opozicí i částí svých vládních kolegů, slíbil nápravu. Do konce března jeho ministerstvo prý zavede účinná opatření k nápravě výtek.

Česká vláda podle komisaře musí přistoupit k rázným krokům v zájmu vyřešení potíží. Situace je podle komisaře řešitelná. Komise nabídla Česku spolupráci v tom, aby se podařilo ztrátám prostředků z fondů vyhnout. "V debatě jsme se nebavili o desítkách, stovkách (milionů eur) a jiných číslech, ale bavili jsme se obecně o tom, že oba vnímáme situaci jako vážnou," tvrdil Dobeš po schůzce s eurokomisařem, kterou označil za velmi korektní a věcné.

Vedení projektů a čerpání dotací z Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost v Česku už kritizovala Evropská komise. Její auditoři našli chyby v zadávání veřejných zakázek. Komise proto pozastavila vyplácení dotací za 1,2 miliardy korun a hrozí i zastavení celého projektu, z nějž má ČR šanci získat až 53 miliard korun.

Problém s dotacemi vyřešíme, slibuje Dobeš

"S panem Andorem jsme se shodli, že situace je řešitelná. To je pro mě klíčové," uvedl pro ČT24 ministr. Dobeš dnes komisaři v Bruselu předložil harmonogram, podle kterého jeho resort hodlá problémy s dotacemi řešit. "Komisař můj plán přijal a slíbil intenzivní součinnost komise, abychom harmonogram dodrželi," podotkl Dobeš. O situaci bude komisař s českými představiteli hovořit znovu v Praze v březnu.

Dobeš podotkl, že se nyní intenzivně pracuje na řadě projektů, které by měly z tohoto programu získat peníze. Zaměřit by se měly například na podporu odborného vzdělávání technických oborů, kariérní růst učitelů a ředitelů či vzdělávání v odlehlých regionech. Rozhodnuto by o nich mělo být do 31. března.

Opozice i koalice vyzívají Dobeše k rezignaci

O závažnosti situace prý Dobeš ví už od července 2010. Například minulý rok ale v roli ministra ani jednou nepřijel. Podotkl ale, že jednání se zástupci Evropské komise se i tak konala pravidelně. "Já tento závod běžím už rok a půl a rok a půl potvrzuji, že to stihneme, i když je to velmi těžké," zdůraznil Dobeš přesvědčení, že podle něj nakonec ČR o žádné z vyčleněných peněz nepřijde. Odmíl přitom obvinění, že by doposud celou záležitost bagatelizoval.

Přestože si Dobeš věří, opozice i koaliční partneři ministra vyzývají k okamžitému odchodu. "Samozřejmě je to další důvod, aby ministr sám rezignoval," reagoval na dnešní komisařova slova stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Pemiér Petr Nečas dnes zopakoval, že má Dobeš čas do dubna, aby problémy s eurofondy napravil. Sám Dobeš dnes opět prohlásil, že pokud se mu to nepovede, odejde z funkce sám.

Záchranný balík by měl mít podle předchozích informací výši 130 miliard eur. Pokud Řecko peníze nedostane, hrozí mu v březnu neřízený bankrot. Eurozóna dala Řecku několik podmínek, které je třeba naplnit, aby mohla dát novému programu půjček zelenou. Pokud je Řekové splní, pak by o druhém záchranném programu mohli ministři rozhodnout ve středu, na tu Juncker podmíněně svolal další mimořádné jednání. "Neměli jsme všechny potřebné elementy na stole, abychom mohli přijmout rozhodnutí," řekl Juncker.

Unie chce slyšet jasné slovo od řeckého parlamentu

Jednou z podmínek je to, že řecký parlament musí v neděli schválit dohodnutá úsporná opatření. Řečtí politici také podle Junckera musí jasně prokázat, že podpoří tato opatření i po blížících se parlamentních volbách. Řekové budou muset rovněž přijít s návrhy dalších úspor ve výši 325 milionů eur v letošním roce ve strukturálních výdajích, aby bylo možné dosáhnout požadované výše dluhu.

Tyto podmínky jsou podle něj nezbytné k tomu, aby eurozóna dala souhlas s druhým úvěrovým balíkem. Juncker po "živé" debatě ministrů, jak ji sám charakterizoval, zdůraznil, že řečtí zákonodárci podle něj potřebné kroky schválí.  

Řecká vláda se otřásá, získá pro úspory podporu?

Řečtí politici sice po průtazích na společné schůzce dohodu podpořili, dnes se ale kvůli úsporám, o kterých má parlament hlasovat v neděli, začala řecká vláda otřásat. Šéf krajně pravicové Lidové ortodoxní výzvy (LAOS) Georges Karacaferis dnes nejprve prohlásil, že reformní program nepodpoří, a dokonce řekl, že šéf mise Mezinárodního měnového fondu v Řecku Poul Thomsen by měl být prohlášen za nežádoucí osobu. Krátce nato podali zástupci jeho LAOSu ve vládě demisi.

Na schválení úspor ve třísetčlenném parlamentu by nicméně odmítavý postoj populistů neměl mít vliv, protože koalici podporuje přes 250 zákonodárců a LAOS jich má 16. Jenže ani hlasy dalších koaličních partnerů by nemusely být úplně jisté. Vláda se obecně potýká s klesající podporou poslanců všech koaličních stran, tedy i obou nejsilnějších politických stran v parlamentu – socialistů a konzervativců, mezi nimiž stále vzrůstající množství poslanců dává najevo odhodlání hlasovat v neděli proti reformám.

Soukromí věřitelé jsou připraveni odepsat až 70 procent řeckých dluhů

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos kolegy informoval o rámcové dohodě mezi Aténami a zástupci soukromých věřitelů, na dobrovolném seškrtání řeckých dluhů. Privátní sféra by měla odepsat až 70 procent řeckých dluhopisů. To by mělo o zhruba 100 miliard eur snížit masivní dluh Řecka, který dosahuje zhruba 350 miliard eur. 

Eurokomisař pro měnové Olli Rehn záležitosti připustil, že času není nazbyt. Stále je ale prý možné stihnout vše tak, jak bylo plánováno, aby se podařilo vyhnout neřízenému bankrotu těžce zadlužené země.

Nad záchranou Řecka panují pochyby

Ne všichni politici jsou ovšem tak optimističtí. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble poukázal na to, že příslib hospodářských reforem, k němuž se zavázalo Řecko, nesplňuje základní požadavek na snížení státního dluhu na požadovanou úroveň. Podle navrženého plánu by se prý státní dluh do roku 2020 snížil na 136 procent hrubého domácího produktu (HDP), věřitelé ale požadují snížení až na 120 procent. Pakt stability a růstu, který se země eurozóny v minulosti zavázaly dodržovat, přitom počítá s dluhem maximálně na úrovni 60 procent HDP.

Skepse je znát na finančních trzích. Evropské akcie ztrácejí a oslabuje i euro. "Zdá se, že trhy už toho mají dost," míní úrokový stratég banky Credit Agricole Orlando Green. A skepsí nešetří ani některá média. Německý ekonomický list Kommersant například soudí, že řeckou krizi nelze vyřešit žádnými dohodami. Ve hře je podle něj i odchod Řecka z eurozóny.

"Zůstane obrovský rozpočtový schodek, který nelze seškrtat na nulu při tak vysokém kurzu měny, a i náklady na obsluhu dluhu zůstanou katastrofálně vysoké. Kdyby země měla vlastní měnu, vše by se dalo vyřešit devalvací, ať postupnou či okamžitou. Tak problém v nepříliš vzdálené minulosti vyřešilo sousední Turecko. Ale v podmínkách jednotné evropské měny je devalvace nemožná," upozornil Kommersant.

Se záchranným plánem nejsou spokojeni ani sami Řekové

Plánované reformy v Řecku, kde nezaměstnanost už přesáhla 20 procent, vyvolávají masivní protesty. Odbory na pátek a sobotu vyzvaly ke 48hodinové generální stávce. Dohoda zástupců hlavních řeckých politických stran počítá mimo jiné s masivním omezením investic do infrastruktury, snížením výdajů na výplatu důchodů nebo omezení příspěvků na léky. O 22 procent se sníží minimální mzda.   

Každého filmového diváka bude pochopitelně zajímat film z tak vzdálené provenience, který provází aureola vynikajícího díla, posvěcená již získáním několika prestižních cen. Z počátku však v sále může pocítit i jakési lehké zklamání, neboť příběh se odvíjí v celkem pomalém tempu, v nijak vynalézavém aranžmá a nic nenasvědčuje tomu, že příběh manželů, jejichž cit se vyčerpal, může mít takový účinek. 

Režisér však drama se závažným morálním apelem, pevně zasazeným do společenských reálií současného Iránu, rozehrává rafinovaně, pomalu a nenápadně vtahuje diváka do sítí otázek, které nezodpovídá. Civilní herectví aktérů nabízí portréty kultivovaných postav, jež vesměs své city a nejistoty skrývají v někdy citlivém a jindy sobeckém nitru. Před divákem se stále něco ukrývá, žádná náhlá reakce není vysvětlena a jen pozvolna se dozvídáme nejednoznačnou pravdu. 

Důležitou úlohu v jednání postav i v celém příběhu hraje hrdost a čest. Lidské drama začíná ve chvíli, kdy každá z postav trochu zalže nebo něco nevyřkne. Důsledky jsou katastrofální, a to nikoli v existenčním smyslu slova, ale v existencionálním. Na konci filmu, se slzami v očích, se loučíme s postavami, z nichž každá má tak trochu pravdu a jako by žádná z nich nenesla zásadní vinu, přesto se ocitají v bezvýchodné a hlavně neřešitelné situaci. 

Režisér divákovi nic neusnadňuje a nepředkládá jednoduchá řešení. Dokonce v samotném závěru ho nechává bez odpovědi, která se v tu chvíli zdá tou nejdůležitější. Jenže si v tom vzduchoprázdnu uvědomíme, že vlastně absence odpovědi je nutná. Ani s ní se totiž nic nevyřeší a jsou mezi lidmi věci, na které není žádná odpověď správná. "Současný svět potřebuje více otázek než odpovědí. Odpovědi zadržují pochybnosti, přemýšlení, uvažování. Jsou otázky, na něž neexistují odpovědi. Mým přáním bylo, aby si divák sám sobě zadával otázky a hledal na ně odpovědi," prohlásil režisér Farhádí. Záměr se mu zdařil, divák po jeho snímku odchází z kina opatrným krokem s hlavou plnou křehkých vjemů o složitosti lidských vztahů v komplikované společnosti.