Včera v podvečer euro oslabilo vůči dolaru na 1,2574 USD/EUR. Šlo o nejnižší kurz od července roku 2010. Ani po středečním summitu nepadlo rozhodné slovo, evropští státníci investory zkrátka nepřesvědčili. Velké investiční fondy se už ale eur ze svých portfolií houfně zbavovali i před tím. Napomohla k tomu nejistota ohledně sestavování nové vlády v Řecku, kde sílí strany odmítající tvrdé škrty naordinované Bruselem. Ale také výroky nového francouzského prezidenta Francoise Hollanda, který volá po revizi rozpočtového paktu.

"Poslední eura jsme prodali 15. května," uvedl investiční ředitel fondu Merk Investments Axel Merk. K podobnému kroku se pak rozhodly i druhý největší evropský investiční fond Amundi a jeden z největších britských fondů Threadneedle Investments.

A další data přicházející z eurozóny důvody k obratu rozhodně nezavdávají. "Co stojí za tím posledním vývojem, jsou data týkající se podnikatelských nálad v eurozóně. Nálada spadla na tříletá minima. Pesimismus nezasahuje pouze země, které procházejí fiskální restrikcí, dotknul se i Německa. Evropská banka bude muset snížit i úrokové sazby," upozornil analytik ČSOB Jan Čermák.

Že Španělska přichází jedna špatná zpráva za druhou

Situaci eura zhoršují i spekulace o odchodu zadlužených zemí z eurozóny. Po Řecku se nově týkají i Španělska. "Pravděpodobnost řeckého exitu je z našeho pohledu někde na úrovni 55, 65 procent. My počítáme s tím, že eurozóna zůstane zachována s tím, že předpokládáme, že v ní zůstane i Španělsko. Pokud by Španělsko mělo vystoupit, tak si myslím, že se celá měnová unie rozpadne," varoval Čermák. Ze Španělska přitom přichází jedna špatná zpráva za druhou. Dnes například katalánský premiér Artur Mas oznámil, že Katalánsko potřebuje finanční pomoc od ústřední vlády. Nemá totiž na splácení dluhů. Katalánsko přitom je nejbohatším regionem Španělska.

Podle banky Citigroup by se tak mohlo snadno stát, že se kurz eura a dolaru brzy vyrovná. Jinými slovy jedno euro koupíte za jeden dolar. "Pokud Řekové odejdou nekontrolovaně a pokud se jejich problémy rozšíří do Španělska, Itálie nebo jiných států, tak tu hovoříme o rozpadu měnové unie, a to by znamenalo, že se euro může dostat i pod hranici jednoho dolaru," upozornil Piovarcsy. Jak moc je tato hrozba reálná, napoví hlavně výsledek nových řeckých voleb. Řekové půjdou znovu k urnám v červnu.

Bankia, která je čtvrtou největší španělskou bankou, byla částečně znárodněna před dvěma týdny kvůli svým dluhovým problémům. Ministr hospodářství Luis de Guindos před dvěma dny řekl, že vláda napumpuje do Bankie minimálně devět miliard eur. Zdroje z finančních kruhů, kterými disponuje agentura Reuters, nyní ale hovoří o patnnácti milard euro.

Kvůli restrukturalizaci přestala banka obchodovat své akcie. Akcie v mateřské firmě Banco Financiero y de Ahorros (BFA) byly rovněž pozastaveny. Bankia totiž musela uklidnit své střadatele, že jejich peníze jsou v bezpečí poté, co španělský deník minulý týden ohlásil run na banky. Podle jedoho z analytiků citovaných agenturou Reuters je již proces dost dlouhý a Bankia si natolik podkopala důvěryhodnost, že lidé si stejně budou myslet, že to nestačí.

Španělská vláda již do banky vložila 4,5 miliardy euro a nyní se odhaduje, že celá záchrana bude stát kolem dvaceti miliard. Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos už ale Španěly ujistil, že žádné peníze putující do Bankie nejsou z veřejných rozpočtů. Španělsko si tak musí vypůjčit na trhu a to v době, kdy trh vykazuje vyšší náklady na půjčky.

"Vedení Unipetrolu vyhodnocuje ekonomickou výnosnost zpracování ropy v Paramu," prohlásil Duda. Nedokázal však říct, kdy by mělo rozhodnutí o budoucnosti rafinerie padnout.

Podle dřívejších vyjádření zástupců Unipetrolu by se zpracování ropy z Parama mohlo přesunout do rafinerie v Litvínově nebo v Kralupech nad Vltavou. Podle nedávného vyjádření ředitele úseku rafinerie Unipetrolu Ivana Ottise byl dosud provoz Parama neefektivní a rafinerie měla potíže s pokrytím vlastních variabilních nákladů.

V případě uzavření Parama by přišlo o práci několik desítek lidí

Kdyby bylo v Paramu zpracování ropy ukončeno, o práci by podle Dudy zřejmě přišlo několik desítek zaměstnanců. Vedení Unipetrolu chce však v Paramu zachovat výrobu asfaltů a olejů.

V poslední době se rafinérský segment v Česku potýká s ekonomickými problémy. Unipetrol loni vykázal ztrátu téměř šest miliard korun. "Využití rafinérských kapacit v Evropě od roku 2005 klesá. Několik menších nebo méně komplexních rafinérií bylo uzavřeno, případně transformovány na sklady a terminály. Tento trend pokračuje i v roce 2011/2012," uvedl v minulosti mluvčí České rafinérské Aleš Soukup.

Unipetrol se zaměřuje na zpracování ropy, distribuci pohonných hmot a petrochemickou výrobu. V roce 2005 se společnost stala součástí polské skupiny PKN Orlen, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě.

Tímto krokem tak BP podle agentury Reuters de facto rozhodla, že projekt, který má silnou podporu Evropské unie, by mohl být životaschopný jen v jiné podobě. Nakonec se tak zřejmě bude muset zmenšit jeho rozsah.

Šéf divize BP Iain Conn prohlásil, že jeho firma spolu s ázerbájdžánskou státní ropnou společností Socar pro svůj plyn zvažují už jen dvě varianty. V obou případech je to menší alternativa k původním plánům. Jednou z možností je podle Conna projekt konsorcia Nabucco označovaný jako Nabucco West. Druhou variantou je projekt South East Europe Pipeline (SEEP).

"Podle našeho chápání je původní verze projektu Nabucco pořád na stole," prohlásila mluvčí komisaře EU pro energetiku Marlene Holznerová. Podle ní ani tak nezáleží na tom, jak se projekt bude jmenovat, podstatné je, aby nějaký alternativní plynovod vůbec vznikl. 

Nabucco už nechtěla dál financovat ani maďarská firma MOL

Navíc BP není první, komu se původní plány na výstavbu plynovodu přestaly líbit. Maďarská společnost MOL před časem uvedla, že projekt už nehodlá dál financovat. V dubnu pak Maďaři oznámili, že jsou připraveni svůj podíl v projektu prodat. Konsorcium Nabucco vede rakouská společnost OMV, součástí konsorcia jsou německá společnost RWE, zmíněný MOL, turecký Botas, bulharský BEH a rumunský Transgaz.

V hodnocení situace po zprávě BP je opatrný i německý koncern RWE. Podle firmy je pravděpodobné, že o původních plánech na výstavbu plynovodu Nabucco se ještě bude jednat, i kdyby nakonec dostala přednost kratší varianta. "Věříme, že v soutěži uspěje Nabucco West. Pak si stále myslím, že o původním konceptu Nabucco se ještě bude hovořit," míní člen řídícího týmu RWE Leonhard Birnbaum.

BP: Původní projekt Nabucco jde k ledu

Poté však BP dodala, že původní projekt Nabucco jde k ledu, protože není ekonomicky životaschopný. Pole Šach Deniz mělo být hlavním dodavatelem plynu pro Nabucco, pokud tedy BP zvažovanému projektu nevěří, je to pro celý záměr zcela zásadní. Pole Šach Deniz mělo do potrubí Nabucco ročně dodávat asi 16 miliard metrů krychlových plynu. To je zhruba polovina celkové plánované kapacity 30 miliard kubíků.

Podle původních plánů měl být plynovod Nabucco dlouhý asi 4 000 kilometrů a měl by přepravovat plyn z oblastí Střední Asie přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do Rakouska a zemí západní Evropy. Plynovod by měl snížit závislost Evropy na ruském plynu.

"Omezení dovozu uložená Argentinou porušují pravidla mezinárodního obchodu a musí být odstraněna. Tato opatření podstatným způsobem poškozují společnosti v EU a negativně dopadají na pracovní místa a naše hospodářství obecně," řekl eurokomisař pro obchod Karel de Gucht. Podle něj se podmínky pro obchodování v této jihoamerické zemi očividně zhoršují. "Proto nemám na výběr a musím napadnout argentinský ochranářský režim pro dovoz," dodal.   

Problém má unie nejen se zmiňovanou povinností získávat dovozní licence, ale třeba i s tím, že firmy musí zajišťovat kompenzaci dovozu vývozem. Licenční systém už od počátku roku 2011 postihl víc než 600 druhů výrobků, podotkla EK, například autosoučástky nebo elektrické přístroje. Omezení uplatněná v loňském roce se dotkla vývozu za 500 milionů eur.

Unie už naznačovala, že proti Argentině použije obchodní páky. Podle některých zdrojů například zvažuje zastavit jednání o preferenční celní dohodě se čtyřčlenným jihoamerickým obchodním blokem Mercosur (Mercado Común del Sur, Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay a Venezuela). Španělsko proti Argentině kvůli znárodnění podílu ve společnosti YPF podniklo první odvetný úder už minulý měsíc v podobě omezení dovozu argentinské bionafty.

Účelem zákona z pera senátorů by byla "zvláštní ochrana přírody a krajiny před nevratnými lidskými zásahy". Norma by měla výslovně zakázat použití všech metod hydraulického štěpení hornin, podotkl spoluautor návrhu Petr Pakosta s tím, že pod předlohou jsou podepsáni berounský senátor Jiří Oberfalzer (ODS) a trutnovský Pavel Trpák (ČSSD). Právě v jejich regionech se o těžbě uvažuje. 

Za rychlé přijetí zákona se postavil náchodský starosta Jan Birke (ČSSD), královéhradecký hejtman Lubomír Franc, podle něhož je třeba těžbu zakázat nebo alespoň na desítky let odložit, nebo koalice Stop HF, pod jejíž petici proti těžbě se podepsalo podle Jiřího Malíka už třiadvacet tisíc lidí.

Proti těžbě i průzkumům výskytu břidličného plynu se na slyšení postavil také docent geologie Oldřich Fatka z Karlovy univerzity. Podle něj je těžba v ČR nevhodná a vzhledem k zásobám pitné vody ve vytipovaných lokalitách riziková. "Stát ve své podstatě potřebné informace již má. Nejsou však zpracovány a vyhodnoceny fundovanými odborníky, proto tato diskuse z mé strany je poněkud přebytečnou," prohlásil.   

Těžba břidlicového plynu už je zákonem zakázána ve Francii nebo v Bulharsku. Její zastánci naopak argumentují příkladem USA, které se díky těžbě už předloni staly největším producentem plynu na světě. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) vedlo v USA využívání břidlicového plynu místo uhlí k prudkému poklesu emisí oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu.

Senátorský návrh je jednodušší než chystaný postup ministra Chalupy

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) na dnešním senátním slyšení zopakoval, že požádá vládu o dvouleté moratorium na průzkumy výskytu břidlicového plynu, než se podaří v zákonech stanovit jasná pravidla, která by předešla zejména ekologickým rizikům.

Chalupa chce kvůli průzkumům zásob plynu novelizovat zákon o geologických pracích, horní zákon, zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a vyhlášku o hospodárném využívání ložisek a povolování těžby. Měly by podle ministra stanovit "jasná pravidla hry". Například musí být jasně stanoveno, že už na počátku bude nutné provést hodnocení podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, zdůraznil Chalupa. 

Podle MPO sice Česko disponuje zásobami břidlicového plynu, ale ty pravděpodobně nebudou mít zásadní význam pro pokrytí spotřeby plynu. Podle náměstka MPO Pavla Šolce by to ale musely potvrdit až průzkumy. "Odhady podle geologických struktur zatím signalizují, že je možné očekávat nějaký výskyt břidličného plynu, nicméně nebude se jednat o takové zásoby v takovém významu, jako je tomu například v Polsku," uvedl Šolc. "Pravděpodobně zásoby nebudou mít naprosto zásadní význam," řekl. 

Zdroje agentury Reuters uvedly, že společnost Nasdaq je teď kvůli potížím ve sporu s tvůrci trhu Knight Capital, Citadel Securities, UBS a Automated Tradind Desk ze skupiny Citigroup. Celkové škody ale mohou být ještě vyšší, protože jen Citadel a Knight Capital ztráty vyčíslily každý na 30 až 35 milionů dolarů.

Pokud se škody potvrdí, bude mít Nasdaq zřejmě nový problém. Burza totiž vyčlenila na odškodnění v souvislosti s pokaženým vstupem Facebooku na trh speciální fond s částkou 13 milionů dolarů. Ani to ale ještě nemusí být všechno: svou příležitost vycítila konkurenční newyorská burza NYSE, která už Facebooku nabídka, aby z Nasdaqu přešel k ní.

Z ostudy kabát má kvůli primární emisi akcií Facebooku i banka Morgan Stanley, která byla hlavním manažerem primární emise. Banka údajně krátce před vstupem Facebooku na burzu zhoršila vyhlídky hospodaření sociální sítě, tuto informaci však podle zdroje agentury Reuters sdělila jen vybraným klientům. Banka sice toto obvinění popírá s tím, že postupovala běžným způsobem, přesto ovšem zvažuje, že sníží drobným investorům cenu, za kterou první obchodní den koupili akcie Facebooku.

Na obhajobu banky ovšem mluví to, že šlo o gigantickou emisi z relativně neotestovaného sektoru. Řada odborníků se proto domnívá, že by chybovala i jiná banka. "Je to problém systému IPO, ne speciálně banky Morgan Stanley. Kdyby to bývala byla jiná banka, mohla by mít podobné problémy," prohlásil manažer jednoho z hedgeových fondů, který se účastnil primárního úpisu.

Primární veřejná nabídka akcií Facebooku byla největší mezi internetovými podniky a jedna z největších na světě. Firma prodejem akcií získala minimálně 16 miliard dolarů (asi 324 miliard Kč), pokud se vezme v úvahu i prodej akcií rezervovaných bankám, celkový výnos dosahuje asi 18,4 miliardy dolarů.

Při svých výpočtech se statistici opírali o takzvaný standardy kupní síly (PPS). Jde o uměle vytvořenou měnovou jednotku, která se používá při mezinárodních srovnáních. Její výhodou je, že se v ní vyrovnávají rozdíly, které jinak existují mezi kupní silou národních měn. Obecně je možné říct, že za jeden PPS by se koupilo stejné množství zboží či služeb ve všech zemích.

Průměrná cena elektřiny pro domácnosti činila od července do prosince loňského roku 18,4 PPS za 100 kWh. V Česku to bylo 19,9 PPS. Vůbec nejvíce platili Kypřané (26,7 PPS), nejméně Finové (11,4 PPS).

Meziročně vzrostly v Evropské unii v tomto období ceny elektřiny pro domácnosti o 6,3 procenta. Zatímco v Lotyšsku to bylo o více než 27 procent, tak v Lucembursku naopak o pět procent klesly. V Česku se zvýšily o 5,2 procenta.

"Kontrola zjistila významné riziko (significant risk), že centrální auditní orgán České republiky systematicky upravuje výsledky auditů tak, aby se v roční kontrolní zprávě snížil podíl chyb pod nebo na dvouprocentní hranici," cituje ve včerejším vydání deník Insider českou část výroční zprávy Evropského účetního dvora. Tato instituce sídlící v Lucemburku hraje v Evropské unii stejnou roli jako v Česku Nejvyšší kontrolní úřad, avšak s tím rozdílem, že bruselští politici nemohou jeho zjištění ignorovat.

Falšováno, nebo zfušováno?

Co přesně mají evropští kontroloři svojí větou na mysli - zda český audit zprávy falšuje, nebo je upravuje omylem - není zřejmé, protože tento postoj nechává zpráva s názvem Zkouška managementu a kontrolních systémů v členských státech stranou. Dokument popisuje práci auditního orgánu při ministerstvu financí, který nese v Česku za kontrolu evropských peněz hlavní odpovědnost.

Pro Česko je toto zjištění více než nepříjemné, protože čerpání evropských peněz je momentálně ohroženo a zdejší vláda se pokusila věc zachránit právě tím, že Kalouskovu auditnímu orgánu svěří oproti ostatním úřadům větší pravomoci. Teď však Evropský účetní dvůr označil za nedůvěryhodnou i tuto instituci.

Klid, je to předběžné

Kritickou zprávu zaslal Evropský účetní dvůr do Prahy 8. května v anglické verzi. Tuzemské úřady ji nezveřejnily, ani ji zatím nechtějí komentovat. "Jedná se o návrh a předběžná zjištění. Návrh ještě bude projednán s Evropským účetním dvorem v kontradiktorním řízení a teprve poté bude audit uzavřen a budou moci být poskytnuty jeho výsledky," vysvětluje zdrženlivost Jakub Haas z ministerstva financí.

"Dosavadní zkušenosti prokazují, že konečné zprávy vydané po tomto řízení se výrazně liší od původních návrhů zpráv," uvedl resort. Podle ministerstva je porovnávání předběžných neprojednaných zjištění Evropského účetního dvora s konečnými projednanými výsledky národních auditů manipulací s důvěrnými informacemi. "Účetní dvůr označuje návrhy zpráv jako důvěrné právě proto, aby se předešlo těmto spekulacím," dodalo ministerstvo.

Evropský účetní dvůr si ke kontrole vybral některé konkrétní projekty z dotačních programů Doprava a Jihovýchod (přes tento program čerpají peníze Jihomoravský kraj a Vysočina). Například v dopravních dotacích zjistili lucemburští úředníci chyby, kterých si nevšimli ani auditoři na ministerstvu dopravy ani Kalouskův auditní orgán. Ze zprávy však vyplývá, že se stávalo, že si chyb všimli, ale do Bruselu poslali zprávu o tom, že je všechno v pořádku.

41 procent chyb

Exemplárním případem je zpráva o dopravních dotacích za rok 2011. Auditní orgán odhalil, že špatně bylo rozděleno 1,85 procenta evropských dotací. Šlo tedy o zanedbatelnou částku do dvou procent, která potvrzuje, že dotační systém funguje správně. Lucemburská kontrola však tvrzení auditního orgánu prověřila a zjistila, že v dopravních projektech bylo chybně rozděleno 41,82 procenta celkové částky. V takovém případě Evropská komise automaticky krátí zmíněných 41 procent z dotačního programu, v tomto případě ze 160 miliard, které byly Čechům na dopravu přiděleny. Může však celý program zastavit, pokud usoudí, že kontrola selhala úplně.

Kontrolní zpráva označuje za nejčastější chybu manipulaci při veřejných soutěžích. Důkladně rozebírá například soutěž na stavbu dálnice D8 z Lovosic do Řehlovic a nákup tramvají brněnským magistrátem.

Úředníci z Lucemburku také podrobně popsali, jak jejich pražští kolegové došli k odlišnému výsledku. Podstatné bylo, že ze souboru šestadvaceti projektů vyškrtali ty nejvíc pokažené. Část z nich vyřadil speciální počítačový program, další byly zlikvidovány chybně použitou procedurou "neobvyklých chyb".

Kontrolní zpráva výslovně zmiňuje stavbu zdvihacího mostu v Kolíně a prohloubení Vltavy u Hluboké, kterých se auditní orgán zbavil tím, že projednání přesunul do letošního roku. Do loňského auditu o dopravních dotacích se tak dostaly pouze projekty, kde došlo jen k málo chybám, nebo kde je česká kontrola nezjistila.

Čím dál hůř

Výkony českých úřadů při kontrole evropských dotací se časem zhoršují. U dotací na dopravu v roce 2010 nenašli Češi žádnou chybu, jejich kolegové z Evropského účetního dvora však objevili, že se proti předpisům utratilo téměř pět procent dotací. Tento údaj upozorňuje, že se v kontrolním systému objevily vážné chyby, přesto jde o řádově lepší výsledek proti roku 2011, kdy český audit přehlédl čtyřicetiprocentní chybu.

Zvýšení DPH o procentní bod na 15 a 21 procent, omezení výdajových paušálů nebo dočasné zrušení stropů na zdravotní pojištění posvětila vláda ve středu. Návrh musí ještě schválit parlament a podepsat prezident.

Konkrétní pokles kupní síly bude podle partnera daňového oddělení společnosti Mazars Petra Frische záviset zejména na skladbě výdajů dané domácnosti a na tom, kolik svého čistého příjmu dokáže uspořit a kolik jde například na splácení hypoték nebo jiných úvěrů. Z komplexního pohledu klesnou spotřeba i úspory a v důsledku toho se omezí reálný hospodářský růst, doplnil.

Všechna zásadní vládní rozhodnutí byly kompromisy. "To, co jsem si přál, bylo povinné pojištění místo dobrovolného ve druhém pilíři," uvedl Kalousek s tím, že to není jediná výhrada, kterou k reformám má. Úplný účet by byl dlouhý. Patří do něj také například snížení zdanění práce na úkor zdanění spotřeby.

"Země, která bojuje s nezaměstnaností, chce dosáhnout konkurenceschopnosti, má mít co nejméně zdaněno pracovní místo. My nemáme nejvíc zdaněny buřty, my máme nejvíc zdaněno pracovní místo," řekl ministr v rozhovoru pro portál ČT24. "Každý bod, o který by se snížila odvodová zátěž na pracovní místo, by byl dobrý a přispěl by ke snížení nezaměstnanosti v České republice," dodal.

Start reforem bude pozvolný, proto nás nyní čeká "parametrická řezničina"

I přes nedostatky, které na reformách vidí, jdou podle Kalouska správným směrem. "Bez těchto reforem je dlouhodobá udržitelnost státního rozpočtu nemožná," míní Kalousek. Problémem je ovšem to, že nástup pozitivních efektů reforem bude pozvolný. "Kdyby ty reformy byly dokonalé, jako že nejsou, jsou dílem lidským a ještě výsledkem koaličního kompromisu, a kdyby byly startovány teď hned, jako že teď hned startovány nejsou, tak setrvačnost pozitivního dopadu do veřejných rozpočtů jsou minimálně čtyři roky," upozornil.

Aby do té doby Česko udrželo deficity veřejných financí na udržitelné úrovni, která by zajistila to, že se země nevydá řeckou cestou, si vyžádá úspory, po nichž právě nyní vláda sahá. "Čeká nás parametrická řezničina," prohlásil Kalousek na adresu zvyšování DPH, omezení valorizace penzí, zrušení zelené nafty a dalších škrtů.

V Evropě končí 40letá éra lehkovážného žití na dluh

Kalousek rovněž připomněl, že Evropa nyní prochází zásadním přerodem. Končí podle něj éra rozhazování za každou cenu jen proto, aby se zvyšoval blahobyt obyvatel. Toto období v Evropě trvalo ne 20, ale dokonce 40 let a odstartovaly ho ropné šoky. "Tehdejší politické reprezentace vystoupily na pódia a řekly: 'Tohle nesmí dopadnout na obyčejné lidi, my jsme tady od toho, abychom zajistili, že jim neklesne životní úroveň.' To ale nešlo jinak, než že si na to začali půjčovat od budoucích generací," popsal Kalousek. Výsledkem jsou vysoké dluhy a nízká konkurenceschopnost, se kterými nyní musí Evropa bojovat.

Vydat se touto cestou v Evropě zvyklé po dlouhá desetiletí na růst blahobytu bude nicméně velmi obtížné. "Buď se to prosadí bez velkých sociálních otřesů, nebo se to neprosadí. Pak dojedeme na zeď a o tu zeď si pořádně rozbijeme ústa," zdůraznil ministr. Jak daleko je ta zeď, je podle něj těžké odhadnout. Důvěra trhů, která na to má zásadní vliv, je totiž jen těžko měřitelná emoce. "Ty hodiny ale tikají a důvěra není. Proto to (škrty a reformy) česká vláda dělá," uzavřel.

Koncept, který postupně mění svět firemního IT, má zkratku BYOD. Spočívá v tom, že společnosti umožní svým zaměstnancům používat vlastní telefony nebo tablety pro pracovní účely. "Celá čtvrtina IT ředitelů považuje tento fenomén za ten nejvýznamnější v proměně informačních systémů," uvedl ředitel firmy Cisco Jiří Devát.

 V Česku už každý druhý manažer používá k připojení do podnikové sítě mobilní telefon. Do dvou let by měl jako standard přibýt i tablet. Podle studie společnosti Cisco ve Spojených státech mohou uspořit až 1 300 dolarů za jednoho zaměstnance na rok.

Lidé s nabídkou svých šéfů souhlasí, když jim firmy přidají na provoz, mohou totiž také ušetřit nemalé peníze. Ovšem pustit nezabezpečený chytrý telefon, tablet nebo počítač do firemní sítě je noční můrou pracovníků bezpečnostních oddělení. Proto je nutné nastavit úroveň, k jakým datům se mohou zaměstnanci dostat.

Správná pravidla pro používání zaměstnaneckých telefonů a tabletů má zatím jen polovina českých firem. Situace se ale rychle zlepšuje. "Je to jako se služebním autem, musíte mít zkoušky, starat se o opravy a tak," vysvětluje Elena Kohútiková, zástupkyně ředitele VÚB banky, která už k BYOD systému přistoupila.

Náměstek italského ministra hospodářství Vittorio Grilli řekl, že jeho země je na takovou eventualitu připravená. "V každém případě na to musíme být vždy připraveni," řekl Grilli na dotaz, zda se Itálie na odchod Řecka z eurozóny připravuje. "Možné je všechno, i když naším cílem je tomu zabránit," dodal.

Dosavadní průzkumy veřejného mínění v Řecku naznačují, že strany, které odmítají drakonické úspory a rozpočtové škrty, mají značnou oblibu. Proti nim sice stojí proevropské strany, které mají také mnoho příznivců, riziko vítězství antireformních stran je ale značné.

Možné scénáře

Pokud by se Řecko rozhodlo odstoupit od smluv, které jeho předchozí vlády dojednaly s mezinárodními věřiteli, což je hlavně Mezinárodní měnový fond a ostatní země eurozóny, pak by se Atény ocitly bez peněz. Země by neměla na platy státních zaměstnanců a na výplatu důchodů, musela by z eurozóny odejít a začít tisknout vlastní peníze.

Zdroje agentury Reuters uvedly, že vysocí představitelé Evropské unie zástupcům jednotlivých zemí sdělili, aby si připravili záložní plán pro případ, že Řecko z eurozóny odejde. Lídři EU nicméně stále zdůrazňují, že si přejí, aby Řecko v eurozóně zůstalo a pokračovalo v plnění programu, na němž se dohodlo s věřiteli.

Jeden ze zdrojů řekl, že na unijní úrovni se žádný záložní plán zatím nepřipravuje. Je ale prý přirozené, aby si vlády jednotlivých zemí připravily vlastní scénář. "Vzhledem k současné situaci a vzhledem k tomu, co už se odehrálo, si není možné představit, že by někdo neposuzoval všechny možné scénáře. To by nebylo zodpovědné chování," řekl.

Z velkých firem se dopady případného rozpadu eurozóny zabývá například letecká společnost International Airlines Group (IAG), která sdružuje aerolinky British Airways a Iberia, a dále například výrobce luxusních vozů BMW.

"My jsme zkoumali, co bychom dělali, kdyby Řecko z eurozóny odešlo. Zda by nastaly nějaké vážné problémy s eurem. Já si ale myslím, že pro aerolinky to není problém. Problém je to pro byznys," řekl šéf IAG Willy Walsh. "Ano, zabývali jsme se tím. Pro nás je to jen další krize, kterou ustojíme," dodal.

Prognózy Willema Buitera

Řecko pravděpodobně opustí eurozónu počátkem roku 2013. Taková je alespoň nejnovější prognóza vývoje ve světovém hospodářství od vedoucího ekonoma americké banky Citigroup Willema Buitera. Napsala o tom dnes agentura AFP.

"Domníváme se nyní, že pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny v příštím nebo v tom následujícím roce je zhruba 50 až 75 procent," napsal Buiter. Podle něj je v prognóze ještě mnoho neznámých. Nicméně odhaduje, že počátkem roku 2013 Řecko přijde o euro a zažije prudkou devalvaci své náhradní národní měny. V témže roce se v zemi silně omezí ekonomická aktivita a v roce 2014 bude následovat jen malý růst.

Podle něj sníží poté Evropská centrální banka úrokovou sazbu o půl procenta. Portugalsko a Irsko dostanou druhý balík pomoci, Španělsko pak čeká kombinovaná pomoc takzvané trojky, tedy EU, Mezinárodního měnového fondu a bankovních věřitelů. Španělsko a Itálie budou také potřebovat finanční podporu trhů pro svoje obligace.

Buiter soudí, že eurozóna odchod Řecka zvládne a že už žádná další členská země ho nebude muset následovat. Evropský bankovní systém tak bude dál v pořádku fungovat. Konec krize pro eurozónu to ale znamenat ještě nebude.

Data z Evropy mluví jasně, průmysl se zadrhává a výrobci mají obavy o další zakázky. Index nákupních manažerů v Německu je nejníž od léta 2009, tahounovi evropské ekonomiky dochází síla. A stejně jako Evropa je na tom i Čína, druhý největší spotřebitel ropy na světě.

"Recese v Evropě se nepříznivě projevuje na exportech Číny a tím pádem i na jejím hospodářství," podotýká Petr Čermák, analytik společnosti Colosseum. Pokud budou Číňani řešit podporu ekonomického růstu investicemi do infrastruktury, cena ropy půjde nahoru.

Případná dohoda Íránu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii by mohla znamenat konec embarga a obnovení vývozu ropy. "Jednání nepovede k úplnému vyřešení situace, po malých krocích se ale blížíme k dohodě a to je pozitivní," prohlásil Amir al-Musawi, poradce íránského prezidenta.

Ropa nahoru moc nepůjde, levnějšího benzinu se ale čeští řidiči asi nedočkají

"Myslím si, že v průběhu následujících týdnů se nedočkáme toho, že se ropa dostane na maxima, kterých jsme byli v posledních měsících svědky," doplňuje Čermák. To je dobrá zpráva pro světovou ekonomiku i řidiče, těm českým se ale nejspíš zlevňování benzinu vyhne. Slabší koruna totiž ceny u čerpacích stanic udrží vysoko.

Technologického obra tlačí k rozsáhlým změnám hospodářské výsledky. Za druhé čtvrtletí fiskálního roku firma vydělala 1,6 miliardy dolarů. Překonala sice očekávání analytiků, ale jen proto, že byla rekordně nízká. Meziročně firma propadla o 0,75 miliardy dolarů, a proto rozbíhá zeštíhlující kúru.

Změny se týkají hlavně divize tiskáren a osobních počítačů, které dlouhodobě ztrácejí. Firma chce také zjednodušit své sítě dodavatelů a úsporu více než tří miliard dolarů má přinést celosvětová vlna propouštění. Reorganizace zasáhne zhruba osm procent z celkových 300 tisíc zaměstnanců firmy.

"Společnost HP zatím neoznámila přesné plány pro jednotlivé regiony či země. Očekáváme však, že snižování počtu zaměstnanců se dotkne všech divizí firmy ve všech regionech, tedy i v České republice," upřesnil PR manažer Hewlett-Packard pro ČR a Slovensko Karel Taschner.

Uspořené peníze HP investuje do dalšího vývoje a výzkumu. Mířit bude hlavně na rostoucí segmenty trhu, například tablety. Posilovat bude i softwarová divize, která je v současnosti prakticky jedinou rostoucí součástí firmy.