Podle mluvčího uherskohradišťské policie Aleše Mergentala lyžař zřejmě podcenil své síly, když se rozhodl vydat na neupravenou část sjezdovky. "Dosavadním šetřením jsme zatím nezjistili cizí zavinění. Pád nastal zřejmě pouze následkem jízdy poškozeného," uvedl Mergental. Podle něj muži nepomohla ani helma. Zdravotníci už nmohli muži pomoci, jeho zranění byla velmi vážná. Příčinu úmrtí určí nařízená pitva.

Například 72letý důchodce Jiří Dvořák z Prahy si na předváděcí akci koupil nádobí. Spolu se smlouvou podepsal spotřebitelský úvěr na 16 tisíc korun. Úvěr ale nedokázal splácet a došlo na exekuci. Exekutor chtěl po panu Dvořákovi přes 60 tisíc korun, včetně devítitisícové odměny pro sebe. Vzhledem k tomu, že exekutor byl ze 190 kilometrů vzdálených Svitav, mohl si do své odměny přičíst i cestové.

Ministerstvo spravedlnosti chce, aby exekutoři už celé cestovné dlužníkům účtovat nemohli. Ti by měli platit jen výlohy odpovídající vzdálenostem v jejich kraji. Zbytek by zaplatili věřitelé. "Není správné, aby například exekutor z jižní Moravy vykonával exekuci v Karlových Varech, dojížděl do Karlových Varů a celkové náklady za cestovní výlohy platil dlužník, když si může takovýto věřitel vybrat exekutora přímo v Karlových Varech," domnívá se ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Tím ale plány ministerstva nekončí. Nově by exekutor musel – pokud si to dlužník bude přát – celou exekuci nahrát, aby nemohlo dojít ke sporům, jaký majetek zabaven byl a jaký ne. Zabavený majetek by také bylo možné prodat v dražbě až 30 dní po doručení jeho soupisu dlužníkovi. Někdy totiž exekutor odnese věc, která patří někomu jinému, a může dojít k tomu, že ji prodá dřív, než skutečný majitel prokáže, že mu patří. Exekutor by také musel prověřit, jestli byly splněny všechny podmínky pro exekuci. Dosud to dělal jen soud.

Po metropoli se nachází zhruba 100 ministerských budov, které tak či onak souvisí s činností resortů. Ministerstvo zemědělství se nachází hned na 24 adresách a například ministerstvo pro místní rozvoj spravuje 4 budovy, za které platí ročně kolem 50 milionů. Celkem 7 objektů rozmístěných v Praze, Plzni a Ostravě využívají úředníci ze životního prostředí. Ročně za ně resort platí přes pět milionů a jedním z řešení, jak ušetřit, je prodej nemovitostí. "Ministerstvo připravuje řadu slučování agend, slučuje pozemkový úřad a pozemkový fond a připravujeme další podněty," sdělil ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).

Možné plány na další úspory už má vymyšlené resort práce a sociálních věcí, který chce sloučit výzkumné ústavy. K podobnému kroku může sáhnout také místní rozvoj v případě stavebních úřadů. Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím počítá se snížením počtu zaměstnanců. V resortu dopravy a zdravotnictví nad výzvou premiéra pouze rozpažují ruce – více než nyní už prý škrtat nemohou.

Ušetřit desítky miliard však může například úplné zrušení nebo začlenění některého z ministerstev. Podle odpovědí by v takovém případě mělo nejblíže k zániku ministerstvo pro místní rozvoj. Za zbytný ho označil premiér Nečas a rozloučit se s ním prý mohou i ministr průmyslu Martin Kuba nebo šéf práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. "U toho místního rozvoje si myslím, že to má velký smysl, nebo je možnost to spíše sloučit pod jiné ministerstvo," dodal člen NERVu Jan Procházka.

Pro stát pracuje celkem 200 tisíc úředníků, kteří národní pokladnu stojí celou desetinu státního rozpočtu, tedy 128 miliard ročně. Pouze na správu ministerských budov padne ročně 5 miliard. Průzkumy navíc ukazují, že za pár let mohou úřady na svou neefektivitu doplatit a zkolabovat. Podobný názor má například šéf odboru veřejné správy ministerstva vnitra Robert Ledvinka.

Souboj o Pražský hrad se příští rok odehraje mezi Janem Švejnarem a Janem Fischerem. Předpokládají to alespoň výzkumy veřejného mínění. Podle toho nejnovějšího, který pro ČT uspořádala agentura SC&C, si Fischera na Hradě dokáže představit 25 procent respondentů, Švejnarovi přisoudilo šetření 13 procent.

Češi chtějí na Hradě nestraníka

Favorité prezidentské volby toho mají kromě křestního jména spoustu společného. Oba jsou profesí ekonomové a oba mají s politikou zkušenosti. Bývalý šéf Českého statistického úřadu Fischer z pozice předsedy úřednické vlády, profesor Michiganské univerzity Švejnar se již jednou o prezidentský úřad ucházel, když se v roce 2008 postavil Václavu Klausovi. Kromě toho ale ani jeden z nich není členem žádné politické strany.

Vzkaz voličů je tak podle sociologů zatím jasný, Češi chtějí, aby nejvyšší ústavní post obsadil nestraník. "Možná právě proto, aby byl jakýmsi regulátorem na té politické scéně, možná si lidé uvědomují, že ta nadstranickost je důležitá," myslí si Jana Hamanová z agentury SC&C. Dalším nestraníkem, který má šanci v březnu příštího roku Klause nahradit, je s devíti procenty podnikatel a komentátor společenských událostí Tomio Okamura. Svůj hlas by mu odevzdalo 9 procent dotázaných.

Na dalších příčkách žebříčku se už umístili pouze aktivní politici. Největší podporu mezi nimi má ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg (9 procent), expremiér Miloš Zeman (8 procent) a předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (6 procent). Méně než pět procent hlasů by dostali sociálně demokratický poslanec Jiří Dienstbier, senátor za ODS Přemysl Sobotka či europoslanci Vladimír Remek, Jana Bobošíková a Zuzana Roithová.

Účast v hlasování odmítlo jen 8 procent voličů

Bleskový průzkum rovněž prokázal, že v březnu příštího roku si svého prezidenta chtějí samy vybrat tři čtvrtiny občanů. Hlasovací lístek do urny prý vhodí 48 procent dotázaných, jen 8 procent lidí už nyní tvrdí, že k volbám rozhodně nepůjde. Podle Hamanové za tak vysokým zájmem stojí skutečnost, že hlava státu se bude v Česku volit poprvé. "Voliči si to budou chtít vyzkoušet," předpokládá.

Kdo nakonec opravdu vyrazí do boje o Hrad, bude jasné zřejmě až v polovině letošního roku. Výběr kandidátů v politických stranách teprve začíná. Na nejvyšší post svého předsedu Karla Schwarzenberga nominovala pouze TOP 09, ostatní strany dosud vyčkávaly, jak se k návrhu na přímou volbu prezidenta postaví senátoři. Horní komora novelu ústavy, která vejde v platnost začátkem letošního října, schválila tento týden ve středu.

Noční teploty klesly na mnoha místech k minus třiceti stupňům Celsia. Arktická zima byla na Šumavě, ale i na druhém konci republiky v Jizerských horách – v Kořenově naměřili minus 29,1 stupně. V Šindelové v Krušných horách potom bylo 28 stupňů pod nulou a jednu z nejchladnějších nocí mají za sebou i střední Čechy a Praha, kde bylo pod minus dvaceti.

Další noc potom může být rekordní. Meteorologové očekávají, že může padnout dosavadní český rekord, který činí minus 42,2 stupně Celsia. I tam, kde rekordní mráz nebude, lze očekávat obzvlášť chladnou noc – dost možná vrchol letošní zimy. Následně se má oteplovat, v příštím týdnu už mají teploměry ukazovat hodnoty i poměrně vysoko nad nulou.

Den mezi dvěma arktickými nocemi je teplejší, ale ne o mnoho. I v nižších polohách se teploty pohybují kolem minus deseti stupňů Celsia, na horách je o další tři stupně méně. Den však bude jasný a vzduch klidný – z toho ovšem také plyne, že se v místech, kde je špatný vzduch, zatím nic nezmění.

Prachu ve vzduchu je i desetkrát víc, než by mělo

V Moravskoslezském kraji je kvůli vysoké koncentraci polétavého prachu ve vzduchu stále vyhlášen signál regulace, mnoho to však nepomáhá. Na všech stanicích v regionu je výrazně překročen zdravotní limit 50 mikrogramů částic o průměru do deseti mikrometrů na metr krychlový. Průměrné čtyřiadvacetihodinové hodnoty se pohybují vesměs mezi 150 a 300 mikrogramy, nejlepší vzduch je v Opavě s 106 mikrogramy na metr krychlový, v Orlové je naopak koncentrace prachu ve vzduchu 312 mikrogramů na metr krychlový. Přes den se situace postupně zhoršuje, hodinové údaje jsou obzvlášť vysoké. V Havířově meteorologové zaznamenali hodinovou koncentraci prašných aerosolů dokonce 502 mikrogramů na metr krychlový – desetkrát více, než je přístupné.

Úředně potvrzeno je špatné ovzduší také ve středních Čechách, kde je vyhlášen signál upozornění na smog. Ranní údaje tomu odpovídaly, celodenní průměr dosáhl v Kladně 120 mikrogramů prachových částic na metr krychlový, v Mladé Boleslavi 91 a Berouně potom 94 mikrogramů. Špatně se dýchá také ve Zlínském kraji. V Uherském Hradišti odpoledne průměrná denní koncentrace dosáhla 146 mikrogramů na metr krychlový. Ve Zlíně přístroje naměřily 89 mikrogramů na metr krychlový, i tam je kvalita ovzduší špatná.

Polámané koleje a namrzlé silnice – dopravní kolorit zimy

Kvůli poruchám souvisejícím s mrazy vznikly potíže také na železnici. Odpoledne nabíraly zpoždění vlaky v Praze-Veleslavíně, kde se porouchalo zabezpečovací zařízení. Další poruchy už železničáři odstranili, vlaky během dne nejezdily nebo nabíraly zpoždění například mezi Prahou a Berounem, Prahou a Lysou nad Labem nebo Jihlavou a Havlíčkovým Brodem. Kvůli nehodě na přejezdu stála i lokálka z Chrástu u Plzně do Radnic. Porouchalo se také Pendolino, které jelo do Františkových Lázní. Nedojelo a zpět už se vracelo bez cestujících.

Zcela nesjízdná zůstává jedna silnice v Olomouckém kraji, další komunikace je až do konce zimy uzavřena v Krušných horách – jedná se o silnice z Loučné pod Klínovcem do Měděnce a z Hraničních Petrovic do Jívové. Ta moravská by se ale mohla otevřít dříve. "Silnice třetí třídy v úseku Hraniční Petrovice – Jívová je uzavřena od pátečního večera. Je zavátá sněhem, kdy se ji podaří otevřít, záleží na počasí. Nejde o frekventovanou silnici, dá se to objet. Místní lidé to znají," shrnul dispečer olomouckých silničářů Libor Pastucha.

Sjízdnost silnic v celé zemi není ideální. Vozovky jsou namrzlé, na mnoha místech je pokrývají i sněhové jazyky.

Pro lidi bez domova jsou mrazy nejhorším nepřítelem

Lidé, kteří přišli o střechu nad hlavou, mají za sebou dva týdny silných mrazů a před sebou noc, jež má být ještě horší než ty, které dosud přečkali. K dispozici jsou jim azylová centra i mimořádně otevřené prostory nebo provizorní stany.

Například v Praze se na vyhřívané stany, které nechalo postavit město, stojí denně dlouhé fronty. Ve stanech je teplota mezi patnácti až dvaceti stupni, podle toho, jak velká zima je venku. Sestry boromejky sem také vozí bezdomovcům teplou polévku. V deset hodin je večerka, v šest ráno pak budíček. Do tři čtvrtě hodiny pak musí bezdomovci stany opustit. Řada z nich si ale frontu přijde vystát další večer znovu. "Nechci zmrznout, letos mi zmrzli už tři kamarádi," řekl jeden z nich. Jeho slova potrvzuje i fakt, že přes zvýšenou péči umrzají letos bezdomovci takřka každý druhý den. V lednu a únoru zemřelo přes dvacet lidí. Zatím posledního objevili dnes odpoledne v opuštěné chatce v Praze-Dubči.

Bezdomovci v Ústí nad Labem mohou využít provizorní noclehárnu. Vlastní úřadovnu jim nabídl tamní Červený kříž. Přespat v ní mohou především lidé, které jinde nepřijmou - kterým chybí třeba doklady nebo mají potíže se zákonem. O denní i noční provoz se tu starají zadarmo dobrovolníci.

Hlasování v Hradišti se obešlo bez problémů, nejvíce voličů se dostavilo v Lučinách, přes 80 procent. V újezdu Hradiště žije nyní zhruba 560 obyvatel. Volilo se ještě v Albeřicích a Bražci.

"Anketa se uskutečnila v klidu a bez problémů. Účast se lišila obec od obce," uvedl přednosta újezdního úřadu vojenského újezdu Libavá Josef Dřímala. Anketní místa byla v Heroltovicích, Luboměři, Městě Libavá, Kozlově a Slavkově. V prvních třech obcích byla účast zhruba poloviční až šedesátiprocentní, v Kozlově ale přišlo jen 15 procent a ve Slavkově dokonce jen tři procenta tamních obyvatel, což je podle ministerstva překvapení. "Důvody, proč tomu tak bylo, neznáme. Patrně tamní lidé samostatné obce nechtějí a je jim jedno, kam budou přiděleni," uvedl předseda pro optimalizaci vojenských újezdů Vladimír Kazatel.

Ministerstvo obrany považuje anketu za platnou, pokud účast v ní je nejméně 35 procent. "V případě Kozlova a Slavkova budeme s ministerstvem vnitra jednat s okolními obcemi, která by byla ochotna tato sídla převzít včetně jejich katastrálních území," doplnil Kazatel. U zbývajících tří sídel předpokládá, že se tamní lidé vysloví pro samostatné obce. Pro lidi to bude například znamenat, že si budou moci koupit domy, ve kterých žijí, či rozhodovat sami o sobě. Někteří ale mají ze změny obavy. 

Anketa v újezdu v Boleticích se týkala tří obcí. V Boleticích, Polné na Šumavě a Květušíně žije 307 obyvatel. Pokud by se lidé z těchto osad nechtěli osamostatnit, mohli by se připojit k jiné obci. V případě Boletic by tak připadal v úvahu Kájov, u Polné na Šumavě a Květušína zase Hořice na Šumavě nebo Černá v Pošumaví. V Boleticích se přišlo vyjádřit 45 procent obyvatel, V Květušíně 63 a v Polné na Šumavě 67 procent. 

Ministerstvo v těchto újezdech připravuje omezení výcvikového prostoru, například Libavá by se měla zmenšit o čtvrtinu. Tím by se tamní osady, které spadají pod armádní správu, mohly stát klasickými obcemi. Dosud například obyvatelé obcí ve vojenských újezdech nemohli volit do zastupitelstev. Zastupitelstvo zde nahrazuje takzvané občanské aktivum, za chod obcí v újezdu zodpovídá přednosta. Obyvatelé mají domy, ve kterých žijí, v pronájmu. Veškerý majetek dosud vlastní armáda. Také vstup do osad je omezený a na povolení újezdního úřadu.

Nové znění zákonů týkajících se zmenšení vojenských prostorů předloží ministerstvo obrany vládě a Parlamentu v polovině roku 2013, k jejich schválení by mělo dojít do poloviny roku 2014. S novými hranicemi počítá v roce 2015, kdy by mohl být celý proces ukončen. 

Trasa pochodu v hlavním městě vedla ze Staroměstského náměstí přes Pařížskou ulici na náměstí Curieových, Čechův most a nábřeží Edvarda Beneše před sídlo vlády. U budovy kabinetu se průvod na chvíli zastavil a po krátkých projevech pokračoval přes Klárov na Mánesův most a na náměstí Jana Palacha, kde organizátoři otevřeli stránky s peticí proti ACTA.

Řada účastníků protestu měla typické masky z komiksu a filmu V jako Vendeta, jimiž se vyznačuje hnutí Anonymous. Nad davem, na který dohlížely desítky policistů, po celou dobu vlály pirátské vlajky a řada transparentů s nápisy "ACTA škodí vám i lidem ve vašem okolí", "ACTA = kyberfašismus".

Lidé v centru Brna dnes skandovali hesla jako "Internet nedáme" a "Stop ACTA". I když česká vláda schvalování dohody prozatím pozastavila, z dnešní atmosféry v Brně bylo patrné, že demonstranti mají daleko ke spokojenosti. "Ti, co dnes nepřišli, se nechali vládou obludit. Vláda to dala jen na chvíli k ledu," řekl jeden z protestujících Václav Pecl. Protestující chtějí, aby se vláda od dohody jasně distancovala. "Mlžení nám nestačí," doplnil místopředseda České pirátské strany Ivo Vašíček.

Dvě stovky demonstrantů se sešly v Plzni. Celý protest proběhl v klidu a bez problémů. Asi padesátka převážně mladých lidí prošla na protest proti smlouvě ACTA karlovarskou třídou T. G. Masaryka. Skupinku tam zastavila hlídka městské policie a od tří mladíků, kteří měli na tvářích masky, si vyžádala doklady totožnosti.

Nechceme ACTA, znělo v Ostravě přes rozbíjení techniky

Přibližně 200 převážně mladých lidí dnes v Ostravě na centrálním Masarykově náměstí. Organizátoři před davem rozbíjeli počítače a mobilní telefony. Představovali celníky, kteří při kontrolách na hranicích ničí zabavené přístroje. "Nechceme ACTA! Nechceme ACTA!" demonstroval při tom dav.

Krajský místopředseda České pirátské strany Robert Adámek se během svého proslovu vžil do role celníka, který likviduje zabavené počítače a mobilní telefony s nelegálními soubory a programy. S kladivem v ruce se nejprve vrhnul na klávesnici notebooku. Nástroj pak předal zájemcům z řad demonstrantů. "Dovedu si představit, že se jim to bude líbit. Já si ale svůj počítač ničit nenechám," křičel do mikrofonu.

V Pardubicích se k celosvětovým protestům připojily zhruba tři desítky především mladých lidí. "Jde o to, že nás bude systém šmírovat, například na letišti by mohli kontrolovat notebook. Další věc je, že se ACTA snaží tlačit poskytovatele internetového připojení k tomu, aby kontrolovali co dělají uživatelé," řekl jeden z účastníků a místopředseda pirátské strany v Pardubickém kraji Pavel Prchal. Lidi, kteří se na náměstí sešli, poměrně nízká účast nezaskočila. "Ta účast odpovídá zájmů českého občana o věci veřejné. Lidé se zajímají více o své soukromé věci," řekl Prchal.

V Ústí nad Labem demonstrovalo proti dohodě ACTA podle odhadů policie asi 80 lidí. Protest trval přibližně hodinu a půl, zúčastnění prošli městem a skončili před ústeckým magistrátem, kde zaznělo několik projevů. Minulý týden se v Ústí na shromáždění ze stejného důvodu sešlo asi třikrát tolik lidí. Na náměstí v Teplicích, kde podobnou demonstraci svolali také na dnešní odpoledne, přišli čtyři lidé.

Svůj negativní postoj ke smlouvě měli podle programu vyjádřit také lidé v Českých Budějovicích, Jihlavě, Karlových Varech, Liberci, Sokolově, Šumperku, Teplicích, Valašském Meziříčí, Zábřehu, Zlíně a Znojmě.

ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement, česky Obchodní dohoda proti padělatelství) vytváří pravidla pro dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví a bojuje proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu, mimo jiné záznamů hudebních či filmových děl, léků, značkových oděvů, ale například i spotřební elektroniky. Výklad dohody je však označován za velmi vágní a nejednoznačný, z čehož pramení chyby při jejím přejímání do národních legislativ. Názory odborníků i právních expertů na smlouvu se v mnohém různí. Podle jedné skupiny přináší ACTA výrazné změny, podle jiných naprostou většinu opatření, která přinese, již Česko či EU v právním řádu mají.

Česká republika se k mezinárodní dohodě ACTA připojila s dalšími 21 zeměmi EU. Premiér Petr Nečas však v pondělí oznámil, že ČR proces přijetí mezinárodní smlouvy pozastaví, aby mohla analyzovat její dopady. Zástupci hudebního průmyslu, podle nichž je smlouva potřebná, za to českou vládu kritizovali. Opoziční sociální demokraté naopak vyzvali vládu, aby od smlouvy zcela odstoupila.

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) o den později na své internetové stránce zpochybnil znění smlouvy vůči garanci zachování práv jednotlivců. Podle úřadu smlouva nejasně vymezuje zejména nové silné kompetence úřadů, které zahrnují nástroje represivní povahy. Úřad proto bude dále sledovat, jak bude konkrétní zákonná úprava převzetí ACTA do českého právního řádu nakládat s osobními údaji občanů.

Zájemci o toto bezplatné vyšetření se mohou na nemocničním webu podívat na video. Přihlásit se do studie mohou lidé, kteří dosáhli 50 let věku, netrpí závažným onemocněním ledvin a srdce a nikdo z jejich rodiny neměl rakovinu tlustého střeva a konečníku před šedesátkou. Cílem studie je prokázat, že vyšetření tlustého střeva kapslí zachytí stejný počet polypů, tedy výrůstků ve střevě, ze kterých se může vyvinout rakovina, a časných stadií nádorů jako klasická kolonoskopie.

Pokud se polyp včas odstraní, nemůže se už přeměnit v rakovinový nádor. Riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku stoupá po padesátce, Česko má od roku 2000 screeningový program na včasné vyhledání této rakoviny.

Lidem nad 50 let, kteří nemají problémy, poskytne jejich praktický lékař preventivní test na zjištění krve ve stolici. Pokud odhalí stopy krve, následuje kolonoskopické vyšetření. Konečníkem se do střeva zavede endoskop, sliznice se zobrazí na monitoru a lékař ji pohledem vyšetří. Nově se dělá kolonoskopické vyšetření i bez předchozího testu lidem starším 55 let.

Při kapslové kolonoskopii se vyšetří tlusté střevo a konečník za pomoci speciální videokapsle velikosti 31 krát 11 milimetrů, dělá až 35 snímků za sekundu. Snímky jsou zaznamenány elektrodami, které má vyšetřovaný nalepené na břiše, odtud jsou převedeny do záznamového zařízení.

Klíčová výtka, kterou komise vůči ČR má, se týká způsobilosti projektů - tedy toho, zda jsou unijní fondy používány tak, jak by měly podle stanovených cílů. "To je zásadní otázka," podotkl Andor. "Zjistili jsme vážná pochybení," dodal rovněž v reakci na dotaz, zda jsou české programy špatně připravené.

"Může to dosáhnout výše desítek milionů (eur), pokud ne víc," upozornil László Andor ohledně možných ztrát ČR. "Ministr se mnou souhlasil, že situace je vážná," dodal. Dobeš dnes i v minulých dnech, kdy byl kritizován opozicí i částí svých vládních kolegů, slíbil nápravu. Do konce března jeho ministerstvo prý zavede účinná opatření k nápravě výtek.

Česká vláda podle komisaře musí přistoupit k rázným krokům v zájmu vyřešení potíží. Situace je podle komisaře řešitelná. Komise nabídla Česku spolupráci v tom, aby se podařilo ztrátám prostředků z fondů vyhnout. "V debatě jsme se nebavili o desítkách, stovkách (milionů eur) a jiných číslech, ale bavili jsme se obecně o tom, že oba vnímáme situaci jako vážnou," tvrdil Dobeš po schůzce s eurokomisařem, kterou označil za velmi korektní a věcné.

Vedení projektů a čerpání dotací z Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost v Česku už kritizovala Evropská komise. Její auditoři našli chyby v zadávání veřejných zakázek. Komise proto pozastavila vyplácení dotací za 1,2 miliardy korun a hrozí i zastavení celého projektu, z nějž má ČR šanci získat až 53 miliard korun.

Problém s dotacemi vyřešíme, slibuje Dobeš

"S panem Andorem jsme se shodli, že situace je řešitelná. To je pro mě klíčové," uvedl pro ČT24 ministr. Dobeš dnes komisaři v Bruselu předložil harmonogram, podle kterého jeho resort hodlá problémy s dotacemi řešit. "Komisař můj plán přijal a slíbil intenzivní součinnost komise, abychom harmonogram dodrželi," podotkl Dobeš. O situaci bude komisař s českými představiteli hovořit znovu v Praze v březnu.

Dobeš podotkl, že se nyní intenzivně pracuje na řadě projektů, které by měly z tohoto programu získat peníze. Zaměřit by se měly například na podporu odborného vzdělávání technických oborů, kariérní růst učitelů a ředitelů či vzdělávání v odlehlých regionech. Rozhodnuto by o nich mělo být do 31. března.

Opozice i koalice vyzívají Dobeše k rezignaci

O závažnosti situace prý Dobeš ví už od července 2010. Například minulý rok ale v roli ministra ani jednou nepřijel. Podotkl ale, že jednání se zástupci Evropské komise se i tak konala pravidelně. "Já tento závod běžím už rok a půl a rok a půl potvrzuji, že to stihneme, i když je to velmi těžké," zdůraznil Dobeš přesvědčení, že podle něj nakonec ČR o žádné z vyčleněných peněz nepřijde. Odmíl přitom obvinění, že by doposud celou záležitost bagatelizoval.

Přestože si Dobeš věří, opozice i koaliční partneři ministra vyzývají k okamžitému odchodu. "Samozřejmě je to další důvod, aby ministr sám rezignoval," reagoval na dnešní komisařova slova stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Pemiér Petr Nečas dnes zopakoval, že má Dobeš čas do dubna, aby problémy s eurofondy napravil. Sám Dobeš dnes opět prohlásil, že pokud se mu to nepovede, odejde z funkce sám.

Pokud jde o poplatky za znečištění ovzduší, poslanci vládní předlohu radikálně změnili. Podle původního návrhu kabinetu se totiž měly poplatky za znečištění mezi léty 2017 a 2021 postupně zvyšovat až na 3,5násobek současné sazby. Pak se měly z roku na rok zvednout na dvojnásobek. Sněmovna ale přijala v případě poplatků pozměňovací návrh Jana Bureše (ODS). Poplatky za znečištění jsou v českém právním řádu od roku 1991.

Přijatou změnu v poplatcích už zkritizovalo Hnutí Duha, podle kterého přijde stát zhruba o půl miliardy korun ročně. Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha poukázal na to, že poslanci chtějí odpustit poplatky největším viníkům smogu, například hutím a uhelným elektrárnám. "Je to nehoráznost. A lidé na Ostravsku, kteří trpí zdravotními obtížemi kvůli špinavému vzduchu, patrně budou volit ostřejší slova," uvedl v tiskové zprávě. Rozhodnutí zákonodárců kritizovalo i sdružení Arnika a Greenpeace. "Poplatky za vypouštěné emise představovaly motivaci, aby velcí znečišťovatelé raději zainvestovali do čistějších technologií, než soustavně odváděli státu peníze na poplatcích," řekla Vendula Krčmářová ze sdružení Arnika. Se zrušením poplatků nesouhlasí ani ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

Kritici poplatků poukazují na to, že zatěžují průmysl. Odvolávají se například na záměr EU snížit objem emisních povolenek, které by tím razantně podražily. Evropská směrnice o průmyslovém znečištění by navíc zavedla povinnost používat nejlepší dostupné technologie.

Úředníci nebudou moci kontrolovat v domácnostech, čím lidé topí

Ministerstvo životního prostředí nakonec ustoupilo od záměru vložit do zákona pravomoc pro úředníky, aby mohli kontrolovat přímo v domácnostech, čím lidé topí. Poslanci místo toho schválili návrh skupiny poslanců v čele s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou (ODS), který zavádí povinné pravidelné kontroly kotlů na tuhá paliva. Lidé budou předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad potvrzující, že je kotel
instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a zákonem. Ministerstvo navíc chce, aby lidé v budoucnu používali jen ekologičtější kotle. Jejich cena se pohybuje kolem 80 tisíc, mají ale nižší spotřebu paliva, takže je návratnost takové investice asi 15 let.

Norma dále předpokládá možnost vymezit nízkoemisní zónu ve znečištěných městech, lázeňských městech a obcích v chráněných územích. Chalupa uvedl, že by mohly být zavedeny v osmi až devíti z 16 největších měst Moravskoslezského kraje, jehož ovzduší patří k nejvíce znečištěným v Evropě. Norma počítá také s kompenzačními opatřeními, kdy firma bude muset při zavádění nových provozů odstavit staré tak, aby se na daném území emise nezvýšily. V novém zákoně nejsou pravidla pro nakládání s látkami ohrožujícími ozonovou vrstvu Země a klima. Tuto oblast bude ošetřovat samostatný zákon, jak tomu bylo do roku 2002. 

Poslanci také schválili návrh zákona o mediaci, který má umožnit urovnávat mimosoudní cestou nejen trestní, ale i civilní a rodinné spory. Z předlohy odstranili na návrh vicepremiérky Karolíny Peake (VV) pasáž, podle níž by mediátory v jiných než rodinných sporech mohli být pouze lidé, kteří mají právní vzdělání vyžadované pro advokacii. Návrh míří k posouzení senátorům.

Proti některým ustanovením předlohy protestovala Asociace mediátorů, podle níž zvýhodňuje zprostředkovatele, kteří jsou zároveň advokáty. Poslanci ale nepřijali návrh dvou poslankyň TOP 09 aStarostů, který by údajnou diskriminaci odstranil zcela. 

Vojáci nejspíš nedostanou příspěvek na přestěhování

Poslanci dnes schválili novelu o vojácích z povolání, která mimo jiné ruší příspěvky na přestěhování a zavádí další úspory. Vojáci budou muset doplácet část nákladů na používanou výstroj, pokud opustí armádu po dvou letech. Předloha míří nyní do Senátu. 

Novelu nepodpořili sociální demokraté. Podle jejich poslance Antonína Sedi omezuje práva vojáků při jejich propuštění z armády. Vládní předloha zakazuje pít alkohol a užívat drogy ve vojenských objektech. Kouření by bylo povoleno jen ve vyhrazených prostorách. Novela na druhou stranu právně zakotvuje povinnost resortu zajistit vojákům v armádních zahraničních operacích přiměřený kontakt s blízkými, například elektronickou poštou a podobně. Sjednocuje také rodičovskou dovolenou vojáků a civilních zaměstnanců.

Zrušení příspěvku na přestěhování zdůvodňuje ministerstvo obrany tím, že byla zavedena dotace na bydlení, která jej kompenzuje. Úhrada části výstroje by se týkala podle ministerstva zhruba stovky vojáků ročně. Při zániku služebního poměru totiž základní výbava vojákům zůstává. Z roku na šest měsíců navrhuje novela zkrátit dobu, po kterou je nyní vojákům vyplácen jejich plný plat v případě, že voják byl kvůli organizačním změnám jinak služebně zařazen a plat mu v souvislosti s tím klesl. 

Jednání o kontrole v Budvaru poslanci zamítli

Poslanci dnes ráno odmítli hned dvakrát jednat o situaci kolem zamýšlené kontroly v národním podniku Budvar. Dva návrhy na zařazení příslušného bodu na program schůze vznesl nezařazený poslanec Michal Doktor (dříve ODS), který v minulosti působil v dozorčí radě uvedeného pivovaru. Oba návrhy poslanci ale neschválili. Předseda KSČM Vojtěch Filip prohlásil, že pokud poslanci neschválí ani druhý návrh, vznese návrh na zřízení vyšetřovací komise k situaci kolem Budvaru.

Doktor chtěl od ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) například vědět, jak byla sestavena kontrolní skupina, jak je zajištěna mlčenlivost a také hmotná a trestní odpovědnost, pokud by unikly informace o duševním vlastnictví, například co se týče receptury, a o právních sporech o ochrannou známku. Žádal, aby Bendl nesl osobní, nikoli jen politickou odpovědnost v případě, že údaje uniknou. Informace, které o Budvaru uvádí Bendl v médiích, podle Doktora národní podnik poškozují.

Doktor poukazoval na to, že Tomáš Jindra, který kontrolu vede, není zaměstnancem ministerstva zemědělství. Podnik by neprověřovali státní zaměstnanci, ale soukromá firma HZ Consult, pokračoval. HZ Consult je údajně propojena se společností Bene Factum; na prodeji jejích akciích prý získal peníze poslanec VV Michal Babák.

Poslanci jeho návrh nejprve schválili, a to dokonce většinou osmi hlasů. Podpořili ho dokonce i koaliční poslanci s výjimkou občanských demokratů. Poté ale vystoupil předseda klubu VV Vít Bárta a hlasování zpochybnil. V opakovaném hlasování už sněmovna Doktorův návrh odmítla.

Vyšetřovací komise by se podle Filipa měla zabývat otázkou hodnoty a případné privatizace národního podniku Budvar. Sněmovní jednací řád vyžaduje, aby návrh na zřízení vyšetřovací komise vznesla nejméně pětina, tedy 40 poslanců. V klubu KSČM jich je 26. Šéf KSČM Filip však ve svém proslovu řekl, že listinu s potřebným počtem podpisů předloží. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc řekl, že sociální demokraté se obecně myšlence zřízení vyšetřovací komise nebrání. Rozhodnou se však podle toho, jaké bude konkrétní zadání komise. Doktor sdělil, že návrh podpoří.  

Tomek v komisi pro odbojáře

Sněmovna až na čtvrtý pokus zvolila historika Prokopa Tomka do etické komise, která má přezkoumávat odmítnuté žádosti o status protikomunistického odbojáře. Kandidát TOP 09 Tomek bude sněmovním zástupcem v komisi spolu s někdejším disidentem a kandidátem ODS Stanislavem Devátým, kterého poslanci vybrali už v prosinci. V devítičlenné komisi tak po dnešku zbývá zaplnit ještě čtyři místa, a to kandidáty Senátu, vlády a prezidenta.

V sedmdesátých letech byl Karel Landori ve vězení, protože odmítl nastoupit do vojenské služby. "Já jsem řekl, že nepůjdu na vojnu, protože tady máme sovětskou armádu, ať si to hlídají sami," uvedl Landori. Problémy přišly, když Karel Landori před Vánocemi přišel o práci operátora ve výrobě. V jiné firmě ho odmítli – kvůli záznamu v rejstříku trestů.

Bezúhonnost i pro manuální práce

Trestní bezúhonnost požadují některé firmy třeba i na pozici skladníka, dělníka nebo pomocnou práci v kuchyni. Ladislav Koleda přišel o zaměstnání, neplatil alimenty a za to je v podmínce. Další práci shání marně už tři roky. "Společnost ve své podstatě tyto lidi perzekvuje za to, že nemají možnosti, že nemají peníze, že prostě mají nárok na to, aby mohli chodit do práce," podotýká pracovnice v poradně IQ Roma Servis Jana Lochmanová.

Podle doporučení ombudsmana je přitom požadavek na doložení trestního rejstříku u nekvalifikovaných manuálních prací naprosto nepřiměřený. "Zaměstnavatel se může dopouštět porušení zákona o ochraně osobních údajů, což výpis z rejstříku trestů je. Zaměstnavatel musí mít skutečně důvod," upozorňuje mluvčí kanceláře ombudsmana Iva Hrazdílková. Ombudsman také apeluje na odsouzené, aby si sami pohlídali dobu, kdy už můžou soud požádat o vymazání z rejstříku trestů.

Dědičných nádorů je podle lékařů pětina až desetina a bývají agresivnější. "V průběhu života má taková žena riziko asi 80 procent, že karcinomem prsu onemocní," upozorňuje genetička Alena Šantavá. Aby ale genetici určili konkrétní riziko, potřebují znát zhoubné nemoci v rodině. Dělají proto podrobné vyšetření rodokmenu. 

Podle lékařky FN Olomouc Nory Zlámalové má v rodině onemocnění nádorem prsu stále více mladých žen. Na místě jsou proto častější prohlídky. Pokud genetika prokáže vyšší riziko rakoviny, uhradí je zdravotní pojišťovna.

Gen má na svědomí i řadu dalších nádorů

Gen, který může za rakovinu prsu, odhalili vědci v polovině 90. let. V poslední době se ale ukazuje, že má na svědomí i řadu dalších nádorových onemocnění. "Zvýšené riziko nádoru vaječníků nebo vejcovodů, zvyšuje se také riziko nádoru tlustého střeva," uvedla Alena Šantavá.

Pro tento neobvyklý zážitek se rozhodl i Karel Mrkvička, který právě na Kvildě očekává čtyřicetistupňový mráz. "Myslím, že to bude tak, že si lehnu, po hodině se zimou probudím, tak půjdu ven se rozcvičit, zaběhat si a v osm hodin ráno zmrzlej vlezu do hospody," usmívá se dobrodruh. Inspiroval ho prý reportér MF Dnes Jan Gazdík, který už na Kvildě jednu mrazivou noc letos přečkal. 

Pro přenocování v minus 40 stupních sice není nutná přímo polární výbava, nutné je ale kvalitní spodní prádlo, spacák a alespoň dvě karimatky. Polárník Miroslav Jakeš vysvětluje, že je nejdůležitější izolace od země, pokud tedy člověk nemá karimatku, tak poslouží alespoň větve položené na sníh. Důležité jsou i zásoby cukru, alkohol by naopak dobrodruzi měli nechat doma. Když totiž člověk není pod vlivem alkoholu nebo jiných látek, tak ho tělo v případě chladu v noci probudí, vysvětluje primář Interní kliniky v Nemocnici Na Bulovce František Paďour. 

Pokud už se někdo rozhodne strávit mrazivou noc ve sněhovém záhrabu, tak by se měl pro jistotu přihlásit i horské službě – záchranáři pak totiž v případě problémů budou vědět, kde ho hledat.

Z výsledků vyplývá, že se děti v matematice, čtení a přírodních vědách vyrovnaly běžnému průměru na základních školách, i když 80 procent z nich chodilo v Česku do škol praktických. "Neplatí, že by se romská etnicita rovnala nějakému handicapu sociálnímu či jinému," dodává Lucie Fremlová z nevládní organizace Equality.  

Jedním ze sledovaných dětí byla i Dominika Kandráčová, která se svými rodiči a čtyřmi sourozenci před dvěma lety opoustila Vsetín. Podle rodičů na základní škole šanci nedostala, protože špatně rozuměla česky, proto u nás navštěvovala školu praktickou. V Británii ale problém s přijetím na základní školu nebyl: "Jenom proto, že se ty děti narodily v jiné kultuře, v jiné skupině, nemůžeme jí odmítnout tuto šanci," vysvětluje ředitel školy v britském Peterboroughu. 

Ministerstvo školství jen od roku 2007 čerpalo na projekty podporující inkluzivní vzdělávání skoro 600 milionů a teď se připravují další za 250 milionů. V Česku se ale stejně většina romských dětí vzdělává ve školách praktických – podle programu pro lehce mentálně postižené. Právě za vylučování romských dětí z hlavního vzdělávacího proudu je Česko už několik let terčem ostré kritiky jak nevládních organizací, tak štrasburského soudu pro lidská práva. Vláda se proto zavázala praktické školy v budoucnu zrušit.

Objekt začal na piazzettě u divadla vyrůstat už od dnešního rána. Slavnostnímu odhalení odpoledne přihlížela i manželka bývalého prezidenta Dagmar Havlová. "Nejtěžší bylo vydržet s nervama, protože takto sešroubované jsme to ještě nikdy neviděli," řekl ČT spoluautor sochy Roman Švejda. "Z počátku jsem si třeba představoval, že ten vosk budeme loupat a pouštět si k tomu třeba Havlovy hry, ale časem se najednou stanete řemeslníky, protože když pracujete na něčem tak dlouho a intenzivně, tak už trošku otupíte," dodal Gavlovský. 

Symbolická plastika ve tvaru otevřeného srdce vznikala v průběhu ledna, necelé dva měsíce po smrti prvního polistopadového prezidenta. "Bude to vlastně duté srdce, do kterého budete moci vstoupit. I to otevření nám připadá, že je zajímavý námět. Má to spojitost," sdělil spoluautor Gavlovský.

Záměr odlít voskovou plastiku oznámili umělci poté, co úřady začaly uklízet pietní místa, která spontánně vznikla po Havlově smrti. Lidé zapalovali stovky svíček na místech spojených s Havlovým životem či událostmi roku 1989. Se zpracováním tun materiálu autorům pomáhal i tým odborníků.