Dřevěné kluzáky, na nichž nyní piloti nad Jindřichovým Hradcem a okolím létají, už měly patřit do šrotu. Ale příznivci historických větroňů je postupně zachraňují a stále udržují v provozu. "Životnost těch strojů přitom skončila už před lety. Za minulého režimu je tehdejší SVAZARM většinou vyřadil z provozu. Naštěstí však existují nadšenci, kteří i tyto staré stroje umí opravit a stále s nimi létat," uvedl Martin Růžička z jindřichohradeckého aeroklubu.

Do vzduchu se tak dostane například i typ Zlín 24 Krajánek vyrobený v roce 1947. "To je první československý poválečný větroň," uvedl předseda Plachtařského Old Timer Klubu Tomáš Mezera. Řada strojů, které na akci do Jindřichova Hradce dorazily, pocházejí z 50. a 60. let minulého století.

Všechny větroně patří soukromým osobám. Většinou jde o piloty, kteří si historické kluzáky na vlastní náklady zrekonstruovali a udržují je v bezpečném technickém stavu. "Nedokážeme přesně vyčíslit, jakou mají ty stroje cenu. Ale odhaduji, že náklady na znovuzprovoznění starších větroňů činí tak 150 000 korun," řekl Růžička.

Plachtění na starších strojích se většinou věnují starší piloti. Pouze výjimečně se prý najdou mladí lidé, kteří se pro tento koníček nadchnou. Ví to i sedmasedmdesátiletý Milan Svoboda z Plzně, jenž stále patří mezi aktivní piloty. "Zkoušel jsem k tomu přivést i syna. Chvíli se tomu věnoval, ale po svatbě s tím skončil," uvedl bývalý mistr republiky v bezmotorovém létání. Podle něj je plachtění na starých strojích koníčkem, které snad ani nemá věkové omezení. "Člověk hlavně musí být zdravý a musí to mít rád," řekl Svoboda.

Díky nové trati mělo být možné dojet tramvají do areálu Západočeské univerzity. Její představitelé rozhodnutí magistrátu stavbu trati odložit kritizují. Již dříve zdůrazňovali, jak je pro univerzitu tramvajové spojení důležité. Na Borská Pole denně cestuje na 30 tisíc lidí – nejen na univerzitu, ale také do průmyslové a obchodní zóny. Vedle sídliště Lochotín je to nejexponovanější část města.

Primátor Martin Baxa ovšem řekl, že město chce peníze původně určené na tramvajovou trať převést do jiného operačního programu a využít na připravovanou obnovu a úpravu areálu bývalého pivovaru a kasáren Světovar na kulturní centrum.

"Co se týká výstavby tramvajové trati, nic se nemění na našem stanovisku, že je to projekt důležitý, který chceme naplnit," dodal primátor. Uvedl, že městu se ještě nepodařilo vypořádat majetkové záležitosti.

Trať se měla podle původních plánů začít stavět nejpozději na začátku příštího roku, město ale dosud nemá stavební povolení. Vedení radnice chce proto v tomto volebním období dotáhnout přípravu do konce a připravit podání nové žádosti na dotaci EU. "Věříme, že v novém programovém období EU se nám podaří získat dotaci v podstatně vyšší výši, než byla dosud," doplnil Baxa.

Ještě před několika lety bylo přitom v Pardubicích odhadem 15 rodinných center. Od města dostávají ročně příspěvek kolem 45 tisíc korun. Rodiče pak platí poplatek jen několik set korun. Například centrum Kašpárek řeší, jak přežít letošní rok. Na provoz chybí 90 tisíc korun. Dotace jsou stále nižší a rodičovské příspěvky centrum zvednout nemůže. "Pak by centrum fungovalo jen pro pár vyvolených, kteří si to budou moci dovolit," upozorňuje vedoucí centra Kašpárek Olga Pavlů.    

Centra o pomoc pravidelně žádají městské obvody i radnici. Radní ale argumentují tím, že je rozpočet města napjatý. "Snažíme se šetřit, kde se dá," uvedl náměstek primátorky Jindřich Tauber.

V Pardubicích se už letos jedno centrum uzavřelo. Další sice naopak vzniklo, jak dlouho se ale udrží, je zatím otázka.

Ruský vyšetřovací tým přiletěl ve čtvrtek večer dalším strojem An-30 do Pardubic. Tentokrát se přistání podařilo, a tak se vyšetřovatelé mohli přesunout na čáslavskou základnu, kde prověřovali okolnosti nehody společně s komisí pro vyšetřování leteckých nehod Inspekce ministra obrany. Dnes dopoledne oba vyšetřovací týmy zkoumaly okolnosti havárie přímo na vzletové a přistávací dráze a pak také v havarovaném letounu. Až poté mohla být dráha uklizena a obnoven provoz.

Kvůli čáslavské nehodě bylo ochromeno letectvo české armády. Nadzvukové stíhačky, jejichž základna je právě v Čáslavi, nemohly do vzduchu. Český vzdušný prostor proto střežili spojenci z NATO. Gripeny opět vzlétly až dnes dopoledne, poté co se podařilo trosky antonovu odklidit.

Ruský antonov havaroval ve středu při přistání po pravidelném letu v rámci programu Otevřené nebe, při kterém monitoroval české území. Stroj po nehodě sjel z přistávací dráhy a začal hořet. Na palubě bylo 23 lidí z Ruska i Česka, šest z nich bylo zraněno. Většinou utrpěli popáleniny.

Nehoda se stala v půl jedenácté dopoledne v prostoru smyčky Tyršovy sady. "Tramvaj odjížděla do Liberce, když do ní chodec z boku narazil," popsal Tomáš Krebs z Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou.

Sedmačtyřicetiletý opilý muž, který tramvaj zřejmě přehlédl, se při nehodě zranil. "Nárazem do vozu si způsobil tržnou ránu na hlavě a byl k ošetření převezen do nemocnice," upřesnila mluvčí záchranné služby Lenka Markovičová.

Po střetu byla za linku 11, která do Jablonce zajíždí, zavedena náhradní autobusová doprava. Jezdila asi hodinu z Tyršových sadů ke smyčce ve Vratislavicích.

Na místo se po nehodě sjeli záchranáři. Zraněného řidiče nemuseli vyprošťovat hasiči, z kabiny jej dostali už zdravotníci, kteří byli u havarovaného válce první. Vyprostit také havarované vozidlo však nedokázali bez speciální techniky ani hasiči, a tak museli čekat na dva jeřáby, které k nehodě zamířily.

Teprve po zajištění těžkého válce mohli hasiči uklidit uniklé látky, které z vozidla vytekly. Dříve to nebylo možné, protože hrozilo, že se na ně válec převrátí. Zásah u havárie tak trval pět hodin.

Slevy lze získat na Opuscard při návštěvách turistických atrakcí a také při nákupech nebo ubytování v Libereckém kraji. "V současné době je Opuscard akceptovaná na 239 místech v Libereckém kraji, takže otevíráme možnost, že turista může tyto slevy využít stejně jako občan Libereckého kraje," řekla hejtmanská náměstkyně Lidie Vajnerová.

Že je možné získat anonymní Opuscard, zatím Liberecký kraj příliš nepropaguje a turisté ji zatím neseženou nikde jinde než v Liberci. Podle náměstkyně je to proto, že anonymní verze je ve zkušebním provozu. "Chtěli bychom, aby Opuscard sloužila nejen obyvatelům Liberce, ale i návštěvníkům a turistům," uvedla.

V kraji bylo zatím vydáno 160 tisíc krajských čipových karet. Nejvíce je využívána ve veřejné dopravě, neboť cestování s ní je levnější než s papírovými jízdenkami. Ve veřejné dopravě ji denně použije na 60 tisíc lidí.

Nový konvent kladrubského kláštera chátral už od 19. století. V roce 1875 poničil požár jeho střechy a původní barokní krovy. Nahradilo je pouze provizorní zastřešení, které popíralo barokní původ stavby z roku 1770. "Západní křídlo mělo sice střechu celou, ale s poškozenou krytinou, ta na severním křídle byla provizorní a neměla barokní tvar, dalšímu křídlu chyběla střecha 40 let," shrnul správce kláštera Milan Zoubek.

Zásadní rekonstrukce začala skoro po 130 letech od požáru. "Svým významem a rozsahem je dokončená stavba největší akcí obnovy památkových objektů ve správě plzeňského památkového pracoviště," zdůraznil David Růžička z památkového ústavu. "Návratem k původním barokním proporcím došlo k rehabilitaci trojice vstupních portálů v hlavním průčelí," dodal. Součástí prací byly i dílčí rekonstrukce a restaurování kamenických a štukových prvků, slunečních hodin, sochařské výzdoby atiky hlavního průčelí, dvojice soch vstupního portálu a měděných tepaných chrličů.

Ačkoli je nový konvent zrekonstruován, uvnitř je z větší části zatím prázdný. Správce Zoubek proto chce sehnat peníze, které by umožnily celý objekt zpřístupnit. Zatím lidé mohou pouze do severního a východního křídla, kudy vedou prohlídkové trasy v rámci kladrubského kláštera a návštěvníci si například mohou prohlédnout knihovnu a archiv rodu Windischgrätzů. "Už od 1. června chceme veřejnosti zpřístupnit dvůr, budeme na něm pořádat kulturní akce. Dosud využíván nebyl," dodal Milan Zoubek.

Klášter Kladruby, který vloni navštívilo kolem 18 tisíc lidí, založil na počátku 12. století kníže Vladislav I. Významnou roli hrál na počátku 15. století v době sporu krále Václava IV. s církevními představiteli. Později byl vypleněn husity, současná podoba kláštera potom pochází z 18. století. Nejpozoruhodnější součástí areálu je barokně-gotický kostel. Na jeho přestavbě se podílel Jan Blažej Santini, který navrhoval i vybavení interiérů. Budova nového konventu je poslední stavbou v klášterním areálu, klášter byl zrušen Josefem II.

Lanová dráha na Komáří vížku je dlouhá 2 348 metrů, patří tak k nejdelším jednoúsekovým lanovkám v celé Evropě. Především však patří mezi pamětníky. Z přelomového poválečného dvousedačkového typu VR-101 zůstala poslední a patří také mezi vůbec nejstarší sedačkové lanovky dosud provozované v původní podobě.

O sestavení zvláštní komise požádal nedávno jmenovaný ředitel záchranky Luděk Nečesaný sám. "Těch náhod je až příliš najednou. Začínám se obávat a nechci předjímat nějaké sabotáže," poznamenal.

V komisi zasednou zástupci kontrolního a zdravotního odboru krajského úřadu a nezávislí členové z jiných záchranných služeb, aby byla zaručena její nezávislost. "Závěry komise, z nichž musí vyplynout konkrétní viníci případu, bychom chtěli mít nejpozději do poloviny června," doplnil Nečesaný.

Média nejdříve odhalila, že náměstek ředitele Dušan Keil se prokazoval falešným maturitním vysvědčením. Když věc vyplynula na povrch, sám dal výpověď. Podle Nečesaného bude muset zpětně vrátit část mzdy, kterou dostal, ačkoli na ni podle vzdělání neměl nárok. Půjde ale jen asi o dva tisíce korun.

Vzápětí prosákla na veřejnost informace, že ve sklepě karlovarského sídla záchranné služby ležel čtyři dny nebožtík, který zemřel při převozu. Běžně by měl být převezen na patologii nebo po dvou hodinách předán pohřební službě. "Na záchrance ale nebyl žádný metodický pokyn, který by jasně říkal, kdo a co má udělat. Sestra a dispečerka se nyní přou, kdo měl zavolat," uvedl Nečesaný.

Na náměstkyni chodí vulgární anonymy, bývalá sestra podává stížnosti

Kromě evidentních pochybení, jako zapomenutý nebožtík či Keilovo falešné vysvědčení, atmosféra na záchrance houstne také kvůli vulgárním anonymům obviňujícím ředitelovu náměstkyni z nevěry. "Už je to nepříjemné a je to pro mě výhrůžkou," poznamenala Jana Pastuchová. Dopisy dostaly i pojišťovny, ministerstvo a úřad karlovarského hejtmana. Náměstkyně předchozího ředitele a zdravotní sestra Ludmila Neumannová si v nich ovšem stěžovala, že záchranka porušuje předpisy.

Například se prý jedná o zbytečné výjezdy, za které pak pojišťovny platí. "Nejde v žádném případě o žádnou mstu. Akorát je mi líto, kam se ta záchranka žene," odmítá nařčení krajských radních Neumannová. Ministerstvo zdravotnictví podle svého mluvčího nemá pravomoc do případu zasahovat. "Místní samospráva, popřípadě kraj by se měly rozhodně obrátit na orgány činné v trestním řízení," uvedl Vlastimil Sršeň.

V případě, že závěry komise neprokážou přímou Nečesaného odpovědnost, tělo ponechané ve sklepě setrvá na základě doporučení Karlovarského kraje na svém místě do doby, než bude vybrán nový ředitel ve výběrovém říení. Nejpozději ale do září.

Rumburská ČSSD se rozhádala vloni v říjnu kvůli zakázce na rekonstrukci povodní poškozených mostků. Sykáček tvrdil, že ji Šváb protiprávně rozdělil na devět dílčích, takže nemusel zadávat výběrové řízení. Šváb dodnes opakuje, že se ničeho nezákonného nedopustil. Po střetu se Švábem musel odejít další místostarosta Ladislav Pokorný (ČSSD), teď jde i Sykáček.

"Vzhledem k tomu, že jsem cítil podporu od občanů, jsem ve funkci zůstal a pokusil se zadávání zakázek zprůhlednit. Jenže se to nepovedlo, rada ani zastupitelstvo neschválily nákup softwaru a situaci zablokovaly," řekl zastupitelům Sykáček. Šváb se k jeho rezignaci nevyjádřil.

Letiště je zatím mimo provoz, nemohou vzlétat a přistávat armádní gripeny. Ochrana českého vzdušného prostoru je zajištěna v rámci integrovaného systému NATO. "V případě potřeby by v našem vzdušném prostoru zasáhli naši nejbližší spojenci. Spadáme pod velitelství v Německu, které by rozhodlo o tom, který letoun z které země by byl na naše území vyslán," řekla mluvčí Generálního štábu AČR Jana Růžičková. 

O příčinách nehody odmítla mluvčí spekulovat a až do ukončení šetření českých a ruských vyšetřovatelů se nebude k záležitosti vyjadřovat. Podle vojenského analytika Martina Kollera by nejpravděpodobnější příčinou byla technická závada na přední podvozkové noze.

Deník Kommersant oslovil experty na letecké nehody, kteří považují zlomení nohy podvozku za nepravděpodobné. Poukázali na neobvyklý průběh přistání například s vysokou sestupovou rychlostí. Poničení podvozku po tvrdém dosednutí tak bylo "logickým koncem chyb udělaných ve vzduchu", napsal list.

Část odborníků z průběhu přistání vyvodila, že šlo o nouzový manévr zřejmě kvůli požáru nebo alespoň dýmu v kabině. O tom podle listu svědčí i fotografie ohořelých trosek letounu. Nejvíce poškozen byl v místě, kde je panel, na který je napojena snímací technika letounu upraveného pro pozorovací mise. Experti poukázali, že právě v něm často dochází ke zkratům a může tak vzniknout i požár. Kommersant upozornil, že právě tento panel pozorovatelé často tajně upravují, aby svoji techniku vylepšili nad rámec povolený mezinárodními smlouvami.

Česká armáda se ke spekulacím ruského deníku zatím nechce vyjádřit. Generální štáb čeká na výsledky práce ruských inspektorů.

Ruský Antonov An-30 byl v Česku na pravidelné misi v rámci programu Otevřené nebe, při níž monitoroval české území. Při přistání na letišti v Čáslavi ve středu havaroval. Na palubě bylo 23 lidí z Ruska i Česka, šest z nich bylo zraněno. Tři nejhůře poranění jsou na popáleninovém centru v pražské vinohradské nemocnici. Přednosta kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady primář Ludomír Brož však ubezpečil, že jsou ve stabilizovaném stavu. 

Poraněné vojáky dnes ve vinohradské nemocnici navštívil ministr obrany Alexandr Vondra. "Přesvědčil jsem se, že vojákům se dostává nejlepší možné péče na vysoce specializovaném pracovišti," řekl na závěr návštěvy.

V této kavárně tradiční kavárenské židličky nenajdete. Její zákazníci totiž sedí permanentně, jsou upoutáni na invalidní vozík. Každý, kdo dnes šel kolem, si mohl invalidní vozík vyzkoušet a alespoň na chvíli zjistit, jaké to je, být v roli handicapovaného.

Dočasný objekt postavený z kontejnerů má zdravým lidem ukázat svět vozíčkářů a dát najevo, že také patří do společnosti. Záměr evidentně vychází, potvrzují to první návštěvníci. "Když nemůžu použít nohy a jsem závislá jenom na těch rukách, tak je to fakt docela náročný," popisuje své první zkušenosti s pomůckou náhodná kolemjdoucí Štěpánka.

Mezi stoly projíždí každý den také Martin Černý, který od hostů přijímá objednávky. "Přijedu ke stolu, zeptám se, jestli si host nedá něco k pití. Pak to přijedu nahlásit na bar a oni to tam odnesou," přiblížil chod netradičního podniku třicetiletý vozíčkář. Kavárna nabízí během týdne také bohaté kulturní vyžití v podobě koncertů, filmů, divadla nebo sportovních aktivit. Bude se hrát třeba florbal či na vozíku takzvaná boccia.

Šestnáctiletá Žaneta se do ústavu dostala před rokem. V praktické škole ji teprve zkoušky čekají, v dílně ale uspěla na výbornou. Proutěné a papírové koše dokáže uplést za pár hodin. "Strašně nás to baví a jsme rády, že jsme se to naučily," uvedla Žaneta. Pod rukama dívek zde vznikají originální díla. Konvice na čaj čeká na vypálení, na první ústavní jarmark ale už míří malovaná trička, keramické ozdoby a barevné lžičky. "Jsem ráda, že jsme ty trhy udělaly pro lidi, aby věděli, jaké jsme," doplnila Dominika, další klientka ústavu.

Ústavem ročně projde zhruba 100 dívek, teď jich je v pokojích 26. Zhruba třetina z nich si našla cestu do dílen, tráví tady i večery. "Zpočátku je to problematické, ale potom si zvyknou a začne je to bavit," vysvětlila vychovatelka Jitka Haladová. Výrobky přímo prodávat nechtějí, proto u žádného z nich není cena. Zájemci o tyto bytové doplňky pouze přispívají na nákup materiálu. "Děti to mají jako výstavu a lidé za to platí dobrovolně," dodala Jitka Haladová.

Správci ústav otevřeli záměrně, nechtějí, aby byl místním trnem v oku. Naopak hodlají dívky více do dění zapojit, zúčastní se například červnového fotbalového turnaje. "Chceme, aby viděli, že jsou tady normální děti. Že taky něco dělají, že se snaží," ujistil ředitel výchovného ústavu Pavel Vítkovský a starosta Jindřichova Hradce Stanislav Mrvka (ČSSD) podotkl: "Lidé pochopí, že to není žádný strašák, ale že je to prostě součást města."

Vychovatelé zpřístupní na jeden den dvůr tohoto ústavu i v příštím roce, z jarmarku chtějí udělat tradici.

Předsedkyně akreditační komise Vladimíra Dvořáková krok ministerstva uvítala. "Návrh na omezení akreditace magisterského studia práv byl na ministerstvu od června loňského roku... Vracíme se tím ke standardním postupům. Čekám, jakým způsobem bude rozhodnuto kolem otázky udělení akreditace, která podle našeho názoru byla v rozporu se zákonem," řekla ČT. Mluvčí ZČU Kamila Kvapilová dodala, že podle vedení univerzity je nynější rozhodnutí ministerstva v souladu s předchozími stanovisky kolegia rektorky, Akademického senátu ZČU a Vědecké rady ZČU, které nedoporučily fakultě letos přijímat nové studenty.

Děkan Pauly zatím text rozhodnutí nestihl prostudovat  a neví, na jak dlouho zákaz nepřijímat studenty platí. Rozhodnutí ale podle něj vychází ze skutkového stavu, který na fakultě možná panoval před více než 11 měsíci. "Od té doby uplynulo mnoho času a události vzaly rychlý spád. Fakulta udělala obrovský krok kupředu... To, co se nám v rozhodnutí vytýká, není pravda," řekl ve Studiu ČT24. Stále tu podle něj panuje úvaha, že se nesmí zpochybnit rozhodnutí akreditační komise. Domnívá se ale, že i na to tu jsou zákonné prostředky: "Nikdo není neomylný." O dalším postupu nyní rozhodne rektorka, která je oprávněná podat proti rozhodnutí rozklad.

Pětiletému programu, kam chtěla fakulta letos přijmout 300 studentů, prodloužil exministr Josef Dobeš (VV) akreditaci do roku 2016. Učinil tak ale v rozporu s rozhodnutím akreditační komise, která počátkem února navrhla ministerstvu, aby fakultě akreditaci magisterského studia odebralo. Dobeš ale nerozhodl, zda může fakulta přijímat nové studenty. Rozhodnutí nyní vydal odbor vysokých škol na návrh akreditační komise.

Spor akreditační komise a Dobeše se dostal na stůl Nejvyššího státního zastupitelství. "Kdyby zrušilo rozhodnutí ministra, (…) končí plzeňským právům akreditace, tuším, že jednatřicátého července tohoto roku," uvedla pro ČT Dvořáková. Pokud dají státní zástupci komisi za pravdu, bude to znamenat konec nadějí pro 1 200 studentů magisterského oboru. "Já si nedovedu představit nějaký avanturistický hazard, který by ze dne na den něco takového rušil," komentoval to děkan Pauly.

Ministerstvo školství už dříve doručilo fakultě rozhodnutí, že nesmí přijímat studenty tříletého bakalářského programu. Zároveň ale prodloužilo jeho akreditaci o čtyři roky. Na bakalářské studium se hlásilo 161 zájemců.