Záhadné kruhy a fleky na tělech olympioniků? V Riu zkoušejí baňkování

Fanoušky na olympijských hrách v Riu de Janeiru překvapily velké červené skvrny na tělech především amerických sportovců. Vypadá to jako nákaza, které se nevyhnul ani fenomenální plavec Michael Phelps. Vysvětlení je jednodušší: Pro zmírnění únavy využívají olympionici metodu starou stovky let – baňkování.

Michael Phelps (USA) s výraznou skvrnou na pravém rameni
Zdroj: Reuters Autor: Michael Dalder

Po baňkování často zůstávají kruhy nebo skrvrny, záleží na typu pokožky. Sportovci uvádějí, že tuto techniku využívají hlavně ke zmírnění bolesti a při rekonvalescenci. Tedy aby  se rychleji zotavili po náročném tréninku nebo soutěži.

Michael Phelps (USA) na olympiádě v Riu de Janeiro
Zdroj: ČTK/imago sportfotodienst
 

Jak připomíná zpravodajský server BBC, sportovci využívají spoustu osvědčených metod, jak vrátit tělu sílu. Masáže, saunu, ledové koupele, kompresní oblečení. Baňkování patří k těm méně známým způsobům. „Skvrnitý“ americký gymnasta Alex Naddour pro USA Today řekl, že je to „lepší než všechny podobné metody, za které dosud utratil peníze“. Baňky mu prý pomohly od velkých bolestí.

Nejvíce ale zaujaly skvrny na těle rekordmana Phelpse. Na sociálních sítích se vzápětí rozběhla debata o tom, jestli Phelps byl hrát paintball nebo bojoval s obří chobotnicí.

 

Technika baňkování vznikla ve starověké Číně ještě před zrozením akupunktury. Baňkování se provádí za pomoci nahřátých baněk rozmístěných po těle. Podtlak způsobuje pasivní překrvení kůže a roztažení cév. Tím se zvyšuje průtok krve, stoupá teplota, zlepšuje se odolnost a schopnost organismu překonat chorobu nebo únavu. Baňky se nechávají na těle přisáté 10 až 15 minut.