Kryštof Kolumbus přirovnal Kubu ke kráse, kterou lidské oko ještě nespatřilo. Kdo projede celým ostrovem a nezůstanete pouze v letovisku Varadero, které je proslulé svými bělostnými plážemi, pozná zemi ze všech stran – i z těch méně populárních. Reportáž z Kuby připravil spolupracovník Objektivu Miloš Brunner, kterého nejvíce potěšila otevřenost místních obyvatel.
Perla Karibiku i sami Kubánci se otevírají turistům
Havana Objektivem Miloše Brunnera (zdroj: ČT24)
Na první pohled Kuba oplývá nekonečnými poli cukrové třtiny, továrnami na rum, tabákovými manufakturami, pulsujícími bary a starými americký bouráky. Dříve turisté nesměli „americké káry“ použít, dnes řidiči amerických chevroletů, cadillaců, buicků anebo dodgeů kohokoliv rádi svezou. Na své stroje jsou patřičně hrdí a vzorně se o ně starají.
Řadu pamětihodností nabízí pochopitelně hlavní město Havana. Osmikilometrová promenáda Malecón se táhne od ústí přístavu. Hlavním důvodem její stavby byla snaha ochránit starou Havanu před příbojem a větry bičujícími tuto část města. Dlouhá desetiletí chátrala, nyní se však povolující ruka režimu projevuje vznikem mnoha nových podniků.
Malecón slouží turistům, rybářům, umělcům i milencům. „Chci říct, že se cítím velmi šťastný, jsem velmi spokojený, díky svému věku a proto, že dlouho žiju v této zemi. Myslím, že teď v tuto chvíli bych se měl cítit spokojenější než kdy jindy,“ říká hudebník Fidel Lopez, který na promenádě hraje pro všechny, kdo se zastaví.
Havana
Na proslulém nábřeží se chodci kochají pohledy na protější pevnost Castillo del moro. Město bylo v minulosti několikrát vystaveno útokům pirátů. Právě z té doby se dochovala pobřežní opevnění.
Krásná místa skýtají také havanská náměstí. Na Plaza de San Francisco lze obdivovat fontánu, kostel i barokní klášter. Capitolio je impozantní budova na náměstí blízko Parque Central. Je kopií washingtonského Bílého domu. Před revolucí tu sídlil parlament a senát. V současnosti je zde sídlo ministerstva vědy, technologie a životního prostředí. Veřejnosti je přístupné pouze první patro.
Nejzajímavější památky se rozkládají okolo tří hlavních náměstí staré Havany. Plaze de La Catedral dominuje katedrála svatého Kryštofa, která je zasvěcena slavnému objeviteli Kuby. V centru Havany se nachází také přehršel muzeí, galerií a koloniálních budov. Od roku 1977 se pomalu opravují.
Havana
Pojem stres na Kubě neznají
Na balkonech a napříč ulicemi všude visí pověšené vyprané prádlo. Podle toho se pozná, že v domech někdo skutečně bydlí. Isabela je svobodná matka ze staré Havany. Z balkonu posílá na ulici tašku s penězi, kde ji naplní obchodnice. „Lepší než běhat čtyři patra dolů a nahoru,“ usmívá se.
Z peněz, které si Kubánci vydělají příležitostnou prací, si toho moc nepořídí. Ti, kdo nemají co na práci, zevlují na balkonech. Všichni se zdají být spokojeni. Pojem stres tady zatím neznají.
Ani v dopravě. Na Kubě se jezdí vpravo. Pravidla tu ale moc neplatí. Je potřeba dávat si pozor na provoz, ale i na velmi ledabylé značení. Aut po silnicích ale jezdí poskrovnu a nevznikají tak žádné zácpy. Mezi auty kličkují rikši a cyklisté.
Havana
Havanou ustavičně otřásá hudba. Seznámit se s hudebníky nedá mnoho práce. Najít se dají naprosto všude, v putykách, věhlasných barech nebo prostě na ulici. Muzikanti hrají písně s černošským espritem, který na ostrov proniknul společně s otroky přiváženými z Afriky. Ti postupně nahradili vymírající indiány při těžké práci na plantážích cukrové třtiny.
Jednapadesátiletý trumpetista Carlos poslouchá kubánskou hudbu odmalička. Učil se stejně jako staří bluesmani, pozoroval hudebníky, jak tisknou klapky. „Když mi bylo patnáct, koupil jsem si trubku a začal hrát. A protože jsem nevěděl, jak se to přesně dělá, nechával jsem hrát svou trubku,“ vzpomíná.