Tvůrce nejdelší Čechie zemřel v zapomnění

Země, kde své mistrovství rozvinul automobilový konstruktér Hans Ledwinka a která dala světu – přes všechny kontroverze – Ferdinanda Porscheho, se může pochlubit i dalšími kdysi zvučnými jmény motorismu. Mezi ty pozapomenuté patří Albin Hugo Liebisch, rumburský rodák, který proslul jako tvůrce mohutných motocyklů značky Čechie. Říká se o nich, že to byly nejdelší sériově vyráběné motorky v historii. Liebisch zemřel vyhnán z vlasti a pozapomenut před půl stoletím – 9. listopadu 1965 v Pasově.

Když v roce 1951 zemřel Ferdinand Porsche, věděl o tom každý. Když se pozapomnělo na jeho nacistickou minulost, dostal in memoriam mnoho oborových ocenění a dodnes na něj lidé vzpomínají jako na výjimečného inženýra. Když o čtrnáct let později zemřel Albin Hugo Liebisch, nevzpomněl si na něj takřka nikdo. V dějinách motorismu přitom zanechal rumburský rodák rovněž významnou stopu díky svým nezaměnitelným motocyklům Čechie.

Čechie vznikaly od 20. let

Albin Hugo Liebisch byl rodák z česko-německého pohraničí. Zatímco mnoho obyvatel Sudet v sobě dusilo nespokojenost, Liebisch dokázal naplno využít to, co mu nabízel život v regionu se silnými vztahy jak k Čechům, tak k Němcům. 

Motocykly začal Liebisch konstruovat ve dvacátých letech, autor jeho životopisu Jan Němec odhaduje období vzniku prototypů na léta 1921 až 1924. Měl tehdy již zkušenosti z kopřivnické automobilky, ale první motocykly tvořil zřejmě spíše jako koníček. Až po roce 1924 začal motorky nabízet, a to pod názvem Čechie, pro německý trh je označoval Böhmerland. Do historie vstoupily jako nejdelší sériově vyráběné motocykly.

Čechie vyráběl Albin Liebisch nejprve v Krásné Lípě, později v továrně v Kunraticích u Šluknova. Byly charakteristické dlouhým trubkovým rámem, prototypy byly třímetrové, ačkoli sériově vyráběl Liebisch také zkrácené stroje. Ve své době výjimečná potom byla hliníková litá kola.

Na dlouhých Čechiích (3,2 m) mohli jezdit až tři lidé, poháněl je motor o kubatuře 600 ccm, který po úpravách vzrostl až na 24 koní. Existovala také menší Čechie s motorem 350 ccm.

Přes jejich mohutnost měl Liebisch s Čechiemi i sportovní ambice a přihlásil tři stroje do posledního ročníku silničního závodu Schöberbergrennen, kde však nedosáhl on ani další jeho jezdci většího úspěchu.

Konec války byl též koncem Čechie

Válka znamenala pro Čechii velký problém. Výroba civilních motocyklů nemohla pokračovat – mimo jiné proto, že po odvedení majitelů do Wehrmachtu se nedařilo vymáhat pohledávky. Albin Liebisch, do jehož společnosti vstoupil nový investor Ernst Liebst, hledal civilní uplatnění, ale nakonec se zapojil do vojenské výroby, zejména vyráběl letecké součástky pro Junkerse a Messerschmitta.

Podle Jana Němce současně Liebisch zakoupil v roce 1943 od židovské rodiny žijící ve Vlčí Hoře u Krásné Lípy její domek. Ten zachránil před arizací a po zbytek války jeho obyvatele živil a ukrýval.

Přesto rozhodující ránu továrně Čechie nezasadila válka, ale až její konec. Tehdy se Albin Liebisch ocitl na poražené straně. Československé úřady mu zakázaly dále podnikat a rodina se brzy stala terčem rabiátů, kteří sužovali pohraničí.

Před smrtí vzpomínal pozapomenutý konstruktér, jak koncem července 1945 vnikla do jeho domu ozbrojená skupina. „Mému synovi vyrazili kulometem přední zuby a on zůstal ležet v tratolišti krve. (…) Co se mé osoby týče, vystřelili mi několikrát těsně u hlavy a potom mne (…) tloukli (…) ocelovým prutem,“ citoval Liebischovy vzpomínky Jan Němec.

Liebisch, o kterém jeho bývalí čeští obchodní partneři náhle tvrdili, že si navzájem šli na ruku s nacistickou mocí, přišel o svůj podnik. Nepomohl jeho slib, že bude co nejlépe pomáhat československému hospodářství, ani fakt, že měl několik motocyklů připravených k dokončení.

Čechie definitivně zanikla v roce 1947

Zatímco se synem skončil v koncentračním táboře v Rabštejně a později odjeli za manželkami do Pasova, společnost Čechie přešla do státních rukou, ve kterých však strádala. Vedením byl pověřen jistý František Pokorný, jehož působení skončilo po dvou letech zatčením. Další správce potom bez povolení rozprodával inventář z majetkové podstaty podniku a nakonec ho vystřídal již jen likvidátor. V roce 1947 tak Čechie zanikla.

Albin Hugo Liebisch se v Bavorsku ještě pokoušel podnikat, ale v těžké poválečné době a konkurenci zavedených firem neuspěl.

Motocykly Čechie, resp. Böhmerland tak ve všeobecném povědomí příliš nezůstávají. Fajnšmekři je však znají dobře. Obzvlášť dlouhé motocykly dodnes lákají sběratele, kteří se také pravidelně setkávají. První sjezd Čechií proběhl v roce 1998 v Krásné Lípě, později pohledem na ně mohli potěšit své oči lidé například ve Šluknově či v Chotěboři.