Dánsko

Dánsko je země ležící v severní Evropě. Spolu s Grónskem a Faerskými ostrovy tvoří státní celek Dánské království (Kongeriget Danmark). Dánsko je nejmenší ze skandinávských zemí, neleží však na Skandinávském poloostrově. Je tvořeno Jutským poloostrovem, ostrovy Fyn, Sjælland a stovkami dalších menších ostrovů. Na východě je omýváno Baltským mořem a na západě mořem Severním. Jedinou suchou hranici má Dánsko na jihu s Německem, další blízké země jsou na jihu Polsko, na severu a severovýchodě Švédsko a na severu Norsko. 6 z 10 Dánů žije v Kodaňské aglomeraci což je metropolitní oblast která se velmi malou částí rozkládá i ve Švédsku.

Rychlá navigace:

Geografické údaje
Měna, kurzy
Klimatické podmínky
Ceny
Clo, dovoz, vývoz
Časový posun
Elektřina (proud, používaní redukcí)
Fotografování a filmování
Internet
Jazyky, dohovoření
Kriminalita
Kuchyně - jídlo a nápoje
Místní doprava a taxi
Nákupy a suvenýry
Oblečení, zavazadla
Opalování
Pláže a koupání
Pošta
Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy
Restaurace, ceny, doporučení
Různé
Spropitné
Svátky
Telefonování + roaming
Tísňová volání
Víza, vstupní formality
Zajímavá místa
Zábava, kultura, sport
Zastupitelské úřady
Zdravotní péče, očkování, hygiena
Zvyklosti a obyčeje

Geografické údaje

Poloha: severní Evropa
Oficiální název: Dánské království
Hlavní město: Kodaň - (Kobehavn) 1 360 000
Jazyk: dánština, němčina, jutština
Náboženství: evangelicko-luteránská církev (89%)

Zpět na navigaci

Měna, kurzy

Měna: 1 dánská koruna (DKK) = 100 ore
Aktuální kurz: 1 DKK = 3,40 Kč

Zpět na navigaci

Klimatické podmínky

Podnebí Dánska je přímořské, pod vlivem Golfského proudu. Léta jsou chladná, s průměrnými teplotami 15 – 16 °C (s ojedinělými maximy až 30 °C), zimy mírné a deštivé, s průměrnými teplotami kolem nuly. Nejen léta, ale obzvláště zimy jsou větrné a mlhavé. Srážek ubývá od západu k východu (800 – 500 mm ročně). Nejméně prší na jaře, nejvíce v srpnu.
Podnebí Faerských ostrovů příznivě ovlivňuje Golfský proud: zimy jsou mírné a moře nezamrzá. Průměrné zimní teploty jsou 3 °C, letní 11 °C. Srážky činí 1500 mm ročně; prší přes 280 dní v roce. Sníh je vzácný. Velmi nepříjemný je vítr.
Podnebí Grónska je arktické až subarktické, s chladnými léty a ledovými zimami. Nejnižší průměrné teploty vzduchu jsou v lednu -34 °C, nejvyšší v červenci 8 °C. Kdykoliv během roku může přijít déšť nebo sněžení, počítat je nutné i s větrem, vyšší vlhkostí vzduchu a náhlými změnami počasí.

Zpět na navigaci

Ceny

Ceny zboží i služeb v Dánsku jsou vysoké: jídlo a pití je přibližně třikrát dražší než v České republice a o pivu zlí jazykové tvrdí, že levnější by bylo pít naftu. Plechovky i plastové láhve se zálohují (1 – 3 DKK). Levné supermarkety jsou mj. ALDI, Netto, Fakta, o něco dražší Super Brugsen nebo Irma; výhodně nakoupíte na trzích, zejména před zavírací dobou. Uvedené ceny jsou pouze orientační a mohou se lišit místně, sezónně i v konkrétních prodejnách.
V obchodě
chleba bochník 1 kg, dle druhu = DKK 10 – 20
žitný chléb (14 krajíců) = DKK 13
houska (8 ks v balení) = DKK 10
máslo 250 g = DKK 15
rostlinný tuk 200 g = DKK 8
vejce 10 ks = DKK 24
müsli 1000 g = DKK 25
mléko 1 l = DKK 10
jogurt 0,5 l = DKK 10 – 15
sýr / šunka / salám 100 g = od DKK 15
jablka / pomeranče 1 kg = DKK 15 – 20
okurka 1 ks / rajčata 1 kg = DKK 10 / 15
voda balená / nealko 1,5 l = DKK 10 – 15 / 23
cola 2 l = DKK 25
džus 1 l krabice, dle druhu = od DKK 15
nealko 0,5 l = DKK 8
pivo 0,3 l lahvové = DKK 6
pivo 4,7 % 0,5 l v plechovce = od DKK 10
stolní víno 0,7 l = od DKK 35
skotská whisky 35 cl = DKK 139
káva 1 kg = DKK 59
cigarety (20 ks, dánské) = DKK 33

Zpět na navigaci

Clo, dovoz, vývoz

Dánsko je členem EU a součástí Schengenského prostoru. Cestující ze zemí, které nejsou členy EU, mohou bezcelně dovézt zboží do hodnoty 175 eur u cestujícího staršího 15 let nebo 90 eur u cestujícího do 15 let; kromě toho 200 ks cigaret, 100 ks doutníčků, 50 ks doutníků, 250 g tabáku na kouření; dále 1 litr tvrdého alkoholu, 2 litry vína nebo šumivého vína, 50 g parfému nebo 250 ml toaletní vody. Dále může cestující při turistické cestě bez omezení dovézt a vyvézt jakékoli zboží v libovolném množství pro osobní spotřebu, tj. osobní oblečení, toaletní potřeby, fotografické vybavení, kameru, dalekohled, hudební nástroje, magnetofon či jiné přehrávače, rádio a televizi; kempinkové vybavení, sportovní vybavení a rybářské náčiní. Stejné limity platí i pro cestu ze země EU do Grónska a na Faerské ostrovy (které nejsou součástí EU).
Pro cestu uvnitř EU platí omezení pouze pro zboží podléhající spotřební dani. Konkrétně osoba starší 17 let může dovézt nanejvýš 800 ks cigaret nebo 400 ks krátkých doutníků nebo 200 ks doutníků či 1 kg tabáku a osoba starší 20 let 10 l lihovin, 20 l aperitivu, 90 l vína (60 l šumivého vína), 110 l piva a palivo v nádrži vozu, navíc maximálně 20 l. Dále je povoleno dovézt 50 g parfému, 0,25 litru toaletní vody, 500 g kávy nebo 200 g kávového extraktu (pouze osoby starší 15 let), 100 g čaje nebo 50 g čajového extraktu a dárky či suvenýry v max. hodnotě 700 DKK.
Platí přísný zákaz dovozu narkotik, některých léků (u léků pro vlastní potřebu, obsahujících narkotika, se doporučuje mít lékařský předpis, případně potvrzení lékaře o jejich užívání). Zakázán je i dovoz zbraní, narkotik a drog. Z potravin se nesmí dovážet maso, a to čerstvé, zmrazené ani uzené.
Spolucestující psi, kočky a fretky musí mít vlastní pas platný v členských zemích Evropské unie, tzv. EU Pet Passport. Dále musí být zvíře označeno čipem nebo tetováním a očkováno proti vzteklině nejméně 3 týdny před odjezdem. Ostatní dovážená zvířata musejí mít zvláštní povolení od dánského veterináře. Pro Faerské ostrovy platí přísný zákaz dovozu jakýchkoliv zvířat.

Zpět na navigaci

Časový posun

V Dánsku je celoročně čas stejný jako v ČR; letní čas je zaváděn od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu. Na Faerských ostrovech je celoročně o jednu hodinu méně než v ČR a v Grónsku o čtyři hodiny méně.

Zpět na navigaci

Elektřina (proud, používaní redukcí)

Napětí v elektrické síti je 220V/50Hz, ploché zásuvky s dvěma kulatými kolíky jsou v zásadě kompatibilní s českými; oproti českým však mají větší hloubku, což slouží jako ochrana dětí. Některým síťovým zástrčkám, zejména adaptérům, to může dělat problémy. Dánské kulaté zástrčky mívají dva kolíky kulaté a jeden obdélníkový nebo zploštělý.

Zpět na navigaci

Fotografování a filmování

Napětí v elektrické síti je 220V/50Hz, ploché zásuvky s dvěma kulatými kolíky jsou v zásadě kompatibilní s českými; oproti českým však mají větší hloubku, což slouží jako ochrana dětí. Některým síťovým zástrčkám, zejména adaptérům, to může dělat problémy. Dánské kulaté zástrčky mívají dva kolíky kulaté a jeden obdélníkový nebo zploštělý.

Zpět na navigaci

Internet

Internet má v Dánsku většina domácností; proto je, s výjimkou měst, internetových kaváren málo. Ceny se pohybují od 25 do 60 DKK za hodinu. Přístup na internet a wifi nabízejí svým hostům hotely, většinou za poplatek.

Zpět na navigaci

Jazyky, dohovoření

Úředním jazykem je dánština (dansk), na autonomních územích též faerština a grónština. Dánština je severogermánský jazyk, který se od ostatních skandinávských jazyků oddělil kolem roku 1000. Abeceda je anglická, bez písmene q, navíc obsahuje písmena a (A), o (O) a a (A). Písmena c, ch, w, x, z se vyskytují pouze v cizích slovech.
Běžné je užívání angličtiny, z dalších cizích jazyků jsou nejužívanější němčina a ostatní skandinávské jazyky. Cizí filmy se zásadně nedabují, ale jen opatřují titulky.
Místní obyvatele mile překvapíte, pokud se dánsky naučíte alespoň několik slov, například: dobré ráno / dobrý den = godmorgen / goddag; ahoj při setkání / při loučení = hej / vi ses; ano / ne = ja / nej; děkuji = tak; lituji = undskyld; promiňte = undskyld mig; vítejte = velkommen; jmenuji se = jeg hedder; mluvíte anglicky = taler du engelsk; gratuluji = tillykke; poštovní schránka = postkasse; krásný = smuk.
Faerština (foroyskt) je severogermánský jazyk, kterým mluví obyvatelé Faerských ostrovů a jehož spisovnou formu sestavil roku 1846 Venceslaus Ulricus Hammershaimb. Píše se latinkou, obohacenou o několik znaků: A a O pochází z norštiny, ? z islandštiny. Od roku 1948 je na faerských školách prvním vyučovacím jazykem. Druhá v pořadí je dánština.
Grónština (kalaallisut), úřední jazyk Grónska, patří do východoinuitské jazykové skupiny. Rozlišuje čtyři osoby a má 10 pádů (faerština pouze čtyři); vypadá složitě, protože více slov spojuje v jeden celek, který představuje větu. Píše se latinkou, ale má jen tři samohlásky (i, u, a). Má tři dialekty: západní (kitaa, kalaallisut; 54 tis. osob), východní (tunu, tunumiit; 3 tis. osob) a severní (avanersuaq, inuktun; 1 tis. osob), který je podobný jazyku kanadských Inuitů.

Zpět na navigaci

Kriminalita

Kriminalita v Dánsku je nízká; většinou jde o vykrádání automobilů, krádeže osobních zavazadel, peněženek, dokladů a platebních karet či vandalismus. Všude je třeba být ostražitější v místech s vyšší koncentrací lidí (letiště, přístavy, nádraží, veřejná doprava, obchodní domy). Nenoste u sebe větší obnosy peněz a nenechávejte své věci a příruční zavazadla bez dozoru, zejména pokud v nich máte doklady a peníze. Pas, letenky, platební karty a vyšší částky v hotovosti patří do hotelového sejfu, při přesunech do uzamčeného kufru v zavazadlovém prostoru autokaru. Buďte obezřetní při vybírání peněz z bankomatu. V Kodani se nedoporučuje chodit v noci sám do oblasti Christianie a do uliček v okolí hlavního nádraží. Ignorujte pouliční „sázkaře“ a prodavače. Zásadně se vyvarujte nákupu jakýchkoliv drog, včetně extáze.
Pokud dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu či občanského průkazu, je třeba získat náhradní cestovní doklad na zastupitelském úřadu. Pro tento případ se doporučuje mít s sebou kvalitní fotokopii cestovního pasu (stránky, kde je fotografie a osobní údaje) nebo občanského průkazu pro urychlení vydání náhradních dokladů. Tuto kopii mějte uloženu odděleně od originálu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla. Pokud dojde ke krádeži, nahlaste ji policii; o odcizení dokladů je třeba sepsat protokol.
Kouření je zakázáno ve veřejných vnitřních prostorách (s určitými výjimkami) a ve veřejných dopravních prostředcích včetně taxi.

Zpět na navigaci

Kuchyně - jídlo a nápoje

Základem dánské kuchyně jsou mořské ryby (losos, slaneček, úhoř, platýs a treska) a maso hovězí, telecí, vepřové a kuřecí; na jídelníčku je běžně i pečená husa a kachna. Preferovaná úprava ryb je vaření; následuje dušení a smažení. Přílohy jsou vařené brambory, bramborová nebo pohanková kaše, luštěniny, rýže, červené zelí a listová zelenina, červená řepa, houby (zejména žampiony), ančovičky, kapary, chřest, křen a okurky; nejčastějším dochucovadlem je hořčice, ústřicová omáčka a rozpuštěné máslo (smorr). Prvním chodem bývá slaneček (nakládaný, marinovaný nebo v kari omáčce) se syrovou cibulí. Polévky jsou husté, smetanové (například z piva a drůbků, ochucená sýrem); maso zejména na venkově bývá mleté. Na snídani (morgenmad) nechybí vejce na slanině, ovesná kaše a bílá káva. Oběd (frokost) bývá střídmější; obvykle je to sendvič (smorrebrod), bohatě naplněný mořskými plody, rostbífem, šunkou, paštikou, vejci, sýrem, zeleninou (zejména cibulí a pažitkou) nebo s plátky lososa nebo úhoře. Často se prezentuje jako bufet („koldt bord“, doslova „studený stůl“, známější jako „švédský stůl“) a představuje nabídku studených i teplých jídel. Hlavním jídlem je večeře (middag), která mívá několik chodů: obvykle nechybí masové kuličky v hnědé omáčce, nabídka sýrů (tvrdé, tavené, krémové s různými přísadami), kompot a ovocné nebo zeleninové saláty. Večeři zakončují tučné a sladké moučníky (marcipán, mandlové věnečky, čokoládový koláč, pudinky, koláče se skořicí a cukrem, cukroví na bázi lékořice, listové těsto s pudinkem a různým ovocem). Vynikající je dánská zmrzlina.
Národním nápojem je pivo, preferované značky jsou Carlsberg a Tuborg. Glög je horký nápoj z vodky, cukru, oříšků, kandovaného ovoce, rozinek a koření, Gammel Dansk Bitter Dram je hořký bylinný likér (mj. obsahuje zázvor, badyán a pelyněk). Lihovina Dalby (38 %) se podává k snídani, obědu i ke kávě, kterou Dánové milují stejně jako kávový punč. Akvavit je destilát z brambor nebo obilí, ochucený anýzem, fenyklem, kmínem, koprem, koriandrem apod. Jako „snaps“ se označuje jakýkoliv druh čirého alkoholického destilátu; pije se mezi jednotlivými chody (určitě zkuste vrbový snaps připravený z větviček a kočiček vrby, vylouhovaných ve vodce). Oblíbené jsou i likéry (banánový, mátový) a červené víno.
Vybrané speciality
aebleskiver: plátky jablek osmažené v těstíčku, sladký moučník
aeggekage: vaječný koláč se slaninou a rajčaty
frikadeller: smažené karbanátky z mletého masa s cibulí, vejci, mlékem, moukou, solí, pepřem
leverpostej: kořeněná paštika z vepřových jater s bylinkami, solí a pepřem
polse: klobása z vepřového masa, kořeněná zejména pepřem a muškátovým oříškem
remuláda: majonézová omáčka s nasekanou nakládanou zeleninou, kari, paprikou, křenem, ančovičkami a kapary
rullepolse: závitek z vepřového žaludku s bylinkami a kořením, nakrájený na plátky
rybí karbanátky: obdoba masových karbanátků
wienerbrod: sladké pečivo

Zpět na navigaci

Místní doprava a taxi

Letecká.
Hlavní mezinárodní letiště je Kastrup (Kobenhavns Kastrup Lufthavn), 8 km jižně od centra Kodaně na ostrově Amager, jedno z největších a nejmodernějších v Evropě; denně odbaví 60 tisíc cestujících. Do centra odsud jezdí metro. Spojení s Prahou je linkami SAS a ČSA (let trvá asi 2 hod). Vnitrostátní leteckou přepravu zajišťují společnosti Danair, SAS a Maersk Air; letecké spojení je s městy Alborg, Arhus, Billund, Esbjerg, Karup, Skive, Sonderborg, Thisted, Vojens, Odense a Ronne na ostrově Bornholm. Lety trvají 25 – 45 minut a letenka stojí 600 – 700 DKK; uplatní se rodinné a víkendové slevy. Pravidelné linky létají i do Grónska (Nuuk) a na Faerské ostrovy (Vagar).
Železniční.
V zemi je asi 2700 km železnic, vlakem se lze dostat téměř kamkoliv; dopravu zajišťují Dánské státní dráhy i soukromé společnosti (zejména regionální spoje). Propojena jsou všechna větší města, Kodaň, Odense, Esbjerg, Horsens, Randers, Herning a Alborg. Vlaky Inter City jezdí po hlavních trasách v hodinových intervalech (místenky jsou nutné). Místní i dálkové spoje jsou pohodlné, čisté a rychlé. Vlaky mají první a druhou třídu; noční spoje jsou lůžkové. Jízdenky jsou drahé, ale lze využít různé slevy. Wild card (roční, do 26 let; nabízí 25 – 50% slevy na jízdné), Orange ticket (sleva 30 %; nutno uplatnit 30 dní před cestou a cestovat mezi regiony), Scanrail (platná pro celou Skandinávii; na podrobnosti se vždy informujte předem). Vlaková jízdenka z letiště do centra stojí asi 18 DKK.
Lodní.
Dánských přístavů je okolo pěti set; největší jsou Alborg, Arhus, Kodaň, Helsingor, Esbjerg a Hirtshals, které mají i mezinárodní trajektová spojení. Společnost DFDS Seaways zajišťuje denní plavby do Norska na trasách Kodaň – Oslo, Hirtshals – Kristiansand, Hirtshals – Larvik a Frederikshaven – Oslo; Fjord Line spojuje Hirtshals v Dánsku se Stavangerem a Bergenem. Z Esbjergu míří trajekty na Shetlandy, Faerské ostrovy a Island (provozovatelem je faerská společnost Smyril Line). Největší společností provozující trajektovou dopravu je Scandlines (mezinárodní trajekty Gedser – Rostock a Helsingor – Helsinborg a meziostrovní trajekty, kdy denně vyplouvá kolem 45 linek, přepravujících veškerá vozidla, cyklisty i pěší). Hlavním přístavem na Faerských ostrovech je Tórshavn, v Grónsku Sisimiut.
Hlavní trasa mezi ostrovy se nazývá Great Belt Lin; nejfrekventovanější jsou spojení mezi přístavy Kalundborg a Arhus, Ebeltoft a Sjallands Odde a mezi Ronne a Kodaní. Frekvence spojů a cena záleží na délce přepravy a vytíženosti spojení; v každém přístavišti je zdarma k dispozici přehled lodních řádů a cen pro celou oblast. Na hlavních tazích je ve dne obvyklý interval trajektů 30 minut a rezervace nejsou nutné; na palubě jsou toalety a možnost občerstvení. Na molu („ferjekai“ / „fergekai“) se auta řadí za sebou, jak přijela; přednost mají sanitky, autobusové linky a doprava zvířat. Většina místních trajektů nepluje v noci; při špatném počasí může být plavba zpožděna nebo zrušena. Podél pobřeží se na mnoha místech organizují vyhlídkové plavby. V létě se nabízejí i po jezerech, např. po jezeře Slotso v Hillerodu (30 min, cca 30 DKK) či po největším dánském jezeře Arreso (40 km2) u Roskilde. V Kodani se na plavbu po kanálech stojí i fronta (dvě společnosti; plavba trvá asi 60 min, cena 30 DKK).
Autobusová.
Z Prahy a Brna jezdí do Kodaně společnosti Student Agency, Bohemian Lines, Eurotour a Bohemia Euroexpress International (cesta trvá asi 15 hod.). Vnitrostátní dopravu zajišťují státní i soukromé společnosti a dopravní síť je velmi hustá. Pohodlné a na čas jezdící autobusy navazují na vlakové spoje. Jízdenky jsou levnější než vlaky, ale slev je podstatně méně. Často splývají městské a meziměstské linky, např. „Ostjylland Card“ koupená v Arhusu platí i pro Ebeltoft (trajekt na Sjaland), Grena (trajekty na Sjaland, Anholt a do Švédska), Randers, Silkeborg a Skanderborg; kodaňská síť sahá od Helsingoru přes Roskilde až po Koge.
Městská doprava.
Městskou dopravu mají všechna větší města. Aglomerace Kodaně je rozdělena na sedm pásem. Jednorázová jízdenka stojí DKK 20 (pro děti do 12 let DKK 10) a je platná 60 minut pro tři druhy dopravních prostředků; lze ji koupit v automatu, na stáncích a v trafikách, nebo za výrazný příplatek u řidiče. Výhodné jsou bločky jízdenek na více jízd (10 jízdenek za DKK 125 / 60), jízdenka na 24 hod (pro všechny zóny a neomezený počet jízd a přestupů, DKK 115 / 58) nebo sedm dní platná Flexcard (DKK 200). Ve špičce (13.00 – 15.00) je cena jízdného dvojnásobná. Jízda načerno se nevyplatí; pokuta činí 600 DKK. Nejvíce vytížená je příměstská doprava, tzv. S-train, jezdící od 5.00 do 00.30 hod. Důležité jsou i dvě linky žlutých vodních autobusů (ferries), pro něž platí běžná jízdenka. Metro má Kodaň od roku 2002; dvě linky tvoří trasu dlouhou 20 km s 22 stanicemi. Jezdí od 5.00 do 24.00, ve špičce v dvouminutových intervalech. Je plně automatické, bez strojvedoucích. Příplatek za kolo v městské dopravě je 20 DKK.
Taxi.
Taxislužbu provozuje několik společností; taxíky lze objednat telefonicky, nebo je zastavit mávnutím ruky. Ceny taxi jsou zhruba čtyřikrát vyšší než v ČR; cesta taxíkem z letiště do centra stojí asi 150 DKK. Jízdné se zaokrouhluje nahoru, někdy lze platit i kartou. Doporučujeme ověřit si předpokládanou cenu předem.
Kolo. Běžným dopravním prostředkem v Dánsku je kolo, a to na venkově i ve městech, kde je vybudována rozsáhlá síť kvalitních cyklostezek. Kolo lze vypůjčit v klasické půjčovně i v ubytovacích zařízeních, nebo od dubna do října v systému City-Bike obdobně jako nákupní vozík v supermarketu, kdy vložením mince 20 DKK do stojanu kolo odemknete. U kteréhokoliv stojanu pak kolo vrátíte a uzamknutím získáte minci zpět.

Zpět na navigaci

Nákupy a suvenýry

Typické dánské suvenýry jsou předměty z jantaru (šperky, těžítka, přívěsky ke klíčům), stříbrné šperky, ručně vyráběná keramika (zejména z Bornholmu), originální sklo (mj. vázy, mísy, sklenky) a kodaňský porcelán; původním dánským výrobkem je stavebnice Lego. Z Faerských ostrovů se vozí předměty z ovčí vlny a z Grónska originální inuitské výrobky z kamene či kostí zvířat. Labužníky potěší dánské sýry či piva Tuborg a Carlsberg.
Obchody v Dánsku mají otevřeno ve všední dny od 8.00 až 10.00 do 18.00 až 20.00 hod, v sobotu do 12.00 až 14.00; o nedělích a svátcích jsou otevřena pouze pekařství, kiosky, cukrářství a květinářství. Ve velkých městech a nákupních centrech je otevírací doba delší, supermarkety mívají zejména v turistické sezóně otevřeno dlouho do noci. Základní potraviny lze koupit i na benzínových čerpadlech a v pouličních stáncích s občerstvením.

Zpět na navigaci

Oblečení, zavazadla

Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Do odbavovaného zavazadla uložte všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které nesmíte vzít s sebou do kabiny letadla. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například léky, které užíváte pravidelně). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete.
Oblečení by mělo být příjemné a praktické, klidně i do města sportovní. Důležité jsou pohodlné boty (nejlépe vodovzdorné) či pevné sandály; dále dlouhé i krátké kalhoty, košile s dlouhými i krátkými rukávy, teplý svetr, teplé ponožky a nepromokavá bunda s kapucí proti větru. Pokud míříte na Faerské ostrovy nebo do Grónska, je kvalitní a nepromokavé oblečení i obutí zásadní prioritou.
Přibalte i pláštěnku a deštník, pokrývku hlavy a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte. Jestliže cokoliv zapomenete, není problém to koupit.

Zpět na navigaci

Opalování

I v Dánsku využijete opalovací krém, zejména na mořském pobřeží či při plavbě trajektem. Hodnota ochranného faktoru by měla odpovídat citlivosti vaší pleti.

Zpět na navigaci

Pláže a koupání

Na dánském pobřeží v délce 7300 km je dost místa pro každého a Dánové se koupají v moři i v jezerech běžně. Zákaz koupání platí jen v přístavech a na několika místech s nebezpečnými mořskými proudy. Z početných pláží jich je přes dvě stovky nositelem Modré vlajky EU. Nejvyhledávanější jsou pláže na západním pobřeží Jutska od Skagen na severu po Romo na jihu, Grenen ve městě Skagen (bílá písečná kosa mezi Severním a Baltským mořem, s několika majáky); Norrestange Strand v Holbaku (hrubě písčitá); Revkrogen Strand v Korsoru (bílá písčitá); Bulbjerg ve Frostrupu (s vápencovými útesy); Kerteminde Sydstrand u Kerteminde (písečná, též naturistická); Ballen Strand na ostrově Samso (ideální pro děti); Bogeskov-stranden ve Store Heddinge (kamenito-písčitá, obklopená lesem); Hou Nordstrand v Tranekaru na ostrově North Langeland (vhodná pro děti); Middelfart Marina v Middelafrtu (ideální koupání); Handbjerg Strand ve Vinderupu (pro děti); Logstor Strand v Logstoru (romantická, nepříliš velká); Hestehovedet v Nakskovu (s dlouhým koupacím molem a navezeným pískem); Reerso Nordstrand v Gorlevu (tmavý písek); Lundo Nordspids ve Skive (mělké moře, pro děti); Smormosen ve Svendborgu (s koupacím molem, ideální pro děti); Nibe Fjordbad v Nibe (rušná) či Amager Strandpark/Kastrup Fort jižně od Kodaně (vhodná i pro windsurfing). Severně od Kodaně leží pláže Charlottenlund Strandbad a Bellevue Beach (pro nudisty); jižně od města Koge Bugt Strandpark. Přímo v metropoli jsou koupací plošiny Islands Brygge, Fisketorvet a Amager Strand Park.
Severní moře se mění každou chvíli a je třeba opatrnosti kvůli mořským proudům. Nikdy neplavte sami a děti mějte stále na očích. Limfjorden a východní pobřeží Jutska jsou přívětivější a pláže jsou proto vhodnější pro malé děti. Koupání v moři je povoleno, pokud je na stanovišti plavčíka vyvěšena zelená vlajka.
Přístup na pláže je zdarma, ale nesmí se na nich stanovat ani přespávat v autech. Pokud jsou u nich soukromé domy, měli byste se od nich držet ve vzdálenosti minimálně 50metrů. Nudismus a naturismus je široce tolerován; zakázaný je jen na několika plážích a tam zákaz samozřejmě respektujte.
Vyhledávané aquaparky (většinou s přihřívanou vodou) jsou mj. Farup Sommerland ve Blokhusu, Holstebro Badeland ve Holstebro, Abo Camping Aqua domes ve Tverstedu, Ho Ferie- & Aktivitetscenter ve Blavandu, Svommestadion Danmark v Esbjergu a aquapark s wellness centrem ve Fredericii.

Zpět na navigaci

Pošta

Pošty jsou téměř v každé osadě, obvyklá otevírací doba je ve všední dny od 9.00 až 10.00 do 17.30, v sobotu od 10.00 do 14.00 hodin, liší se podle regionu a obce. V neděli je zavřeno.
Známky lze zakoupit v prodejnách tabáku, na poštách a u čerpacích stanic; na pohlednici do České republiky a zemí EU stojí 8,50 DKK („priority“). Pohlednice stojí 5 – 10 DKK podle velikosti.
Poštovní schránky jsou jasně červené. Spolehlivé je odeslání pošty prostřednictvím hotelové recepce.

Zpět na navigaci

Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy

Autopůjčovny jsou v každém větším městě, většinou u nádraží a na letišti; zastoupeny jsou i mezinárodní Avis, Hertz, Europcar, Budget, Sixt, které mívají výhodnější sazby při objednávce předem přes internet. Za příplatek je možno pronajmout auto i s anglicky hovořícím řidičem. K zapůjčení vozu je třeba kreditní karta, pas a platný řidičský průkaz (průkaz vydaný v členské zemi EU platí i v Dánsku). Řidič musí být starší 21 let (přičemž do 25 let je obvykle požadován příplatek) a vlastnit řidičský průkaz minimálně jeden rok. Ceny jsou nižší mimo letní sezónu a při zapůjčení vozu na delší dobu. Vždy podrobně prostudujte smluvní podmínky, stav vozu a rozsah pojištění (mj. odpovědnost za způsobenou škodu, pojistku proti havárii a proti krádeži).
V Dánsku je asi 950 km kvalitních dálnic, za jejichž použití osobním vozidlem se neplatí poplatky. Hlavními tahy jsou na Sjalandu dálnice z Helsingoru přes Kodaň do Rodby a na Jutském poloostrově dálnice z Alborgu přes Arhus do Německa. Na několika mostech se vybírá mýtné. Transport mezi ostrovy zajišťují trajekty, převážející i automobily. Čerpacích stanic je dostatek, otevřené 6.00 – 21.00/ 24.00 nebo non-stop, platit je možné kreditními kartami. Běžné jsou i automatické pumpy, u nich se v automatu platí výhradně dánskými bankovkami. Litr bezolovnatého benzínu stojí asi 10,00 DKK, nafta asi 9,00 DKK.
Maximální povolená rychlost na dálnici je 110 km/h, mimo obec 80 km/h a v obci 50 km/h. Používání bezpečnostních pásů je povinné; děti do 3 let musí být v autosedačce. Celoročně se jezdí i ve dne s rozsvícenými světly. Povolené množství alkoholu v krvi je 0,5 promile, za překročení hrozí pokuta, vězení i odebrání řidičského průkazu. Autostop není běžný. Pokuty za dopravní přestupky jsou vysoké, zejména za překročení povolené rychlosti, při nebezpečném předjíždění, za jízdu na červenou nebo bez zapnutých bezpečnostních pásů. Pozor je třeba dávat zejména na cyklisty, kteří mívají vyhrazený pruh mezi vozovkou a chodníkem. Chtějí-li zastavit, zvednou na znamení předloktí levé ruky.
Při dopravní nehodě nabízí pomoc Dansk Foreging for International Motorkfretfsjsforsikring, Amaliegade 10, Kodaň (tel. 33 13 75 55). Telefony na odtahovou a servisní službu FALCK jsou na všech dálnicích.
Parkování v Kodani stojí 7 až 20 DKK/h dle vzdálenosti od centra. Na některých místech se smí parkovat po omezenou dobu zdarma.
Při cestě vlastním autem musí mít řidič u sebe zelenou kartu a u vypůjčených vozidel notářsky ověřené potvrzení o zapůjčení v některém ze světových jazyků.

Zpět na navigaci

Restaurace, ceny, doporučení

Stánky s rychlým občerstvením jsou doslova všude a „polse“ a „smorebrod“, zjednodušeně párek v rohlíku s bohatou oblohou a obložená houska nebo sendvič, jsou téměř národním jídlem. Stejně tak kebab či pizza. Najíte se levně (za 20 – 35 DKK) a případnou přílohu (nasládlou majonézu, kečup, hořčici, cibuli) si volíte sami. Jídlo v restauraci je drahé – stejně tak pivo či víno, a tak i Dánové preferují popíjení doma. Ceny na jídelním lístku a účtu v restauracích zahrnují daň a spropitné.
Ceny závisejí na kategorii podniku a lokalitě; v Kodani počítejte s cenou za tříchodové menu v restauraci střední kategorie DKK 235 – 425, za láhev běžného vína DK 130 – 175, 0,5 l točeného piva DKK 40 – 50, šálek kávy DKK 15 – 27, nealko 25 cl DKK 15 – 18; mimo hlavní město najdete ceny o poznání nižší.
Kouření je zakázáno ve veřejných vnitřních prostorách, ledaže je pro kuřáky vytvořen zvláštní prostor, nebo je v provozovně v daném okamžiku jen jedna osoba.
Všechny restaurace jsou pravidelně podrobovány kontrolám a kromě protokolu dostávají zjednodušené označení „smajlíkem“, který musí být umístěn viditelně u vchodu nebo uvnitř. Smajlík se širokým úsměvem, případně označený jako „Elite“ je sám o sobě doporučením.
Snídaně jsou zpravidla podávány mezi 7. a 10. hodinou, obvykle jako „kontinentální“. Oběd se podává kolem 12. hodiny a většinou jej tvoří chlebíčky, nebo velký studený bufet, u kterého si chlebíček vytvoříte sami. Jeho obsahem jsou především ryby, studená masa, saláty či sýr. Večeře se odehrává mezi 18. a 20. hodinou, případně později. V nabídce budou především dánské produkty – maso či ryby, typickou přílohou jsou brambory a zelenina.

V restauraci
hot dog, sendvič na stánku = DKK 20 – 35
pizza v levné pizzerii 2 ks = DKK 25 – 40
McDonald, menu = DKK 40 – 70
snídaně v hotelu = DKK 40
oběd v levnější restauraci = od DKK 80
večeře v restauraci = DKK 150 – 250
pivo lahvové 0,3 l = DKK 40 – 60
cola 0,2 l v plechovce = DKK 15
láhev vína 0,7 l dle značky = od DKK 110
káva, čaj = DKK 20
Další ceny
vstupy do památek dospělí = DKK 30 – 80
lístek do kina = DKK 50 – 70
poplatek na mostě přes Store Balt, jednosměrně osobní auto = DKK 220
poplatek na mostě přes Oresund, jednosměrně osobní auto = DKK 230
trajekt Rostock – Gedser, jednosměrně osobní auto od června do září = DKK 445 – 595 podle dne v týdnu.

Zpět na navigaci

Různé

Dánsko má 5,5 miliónů obyvatel, z nichž téměř třetina žije na východním pobřeží ostrova Sjaland, v okolí Kodaně, která je největším městem v zemi (1,6 mil. obyv.). Další velká města jsou  Arhus (250 tis.) a Alborg (155 tis.) na Jutském poloostrově a Odense (170 tis.) na ostrově Fyn; ve městech žije 87 % obyvatel. Průměrný věk je 41 let, předpokládaný věk dožití mužů 76 let, žen 81 let. Rodina má průměrně dvě děti, téměř polovina domácností je jednočlenná. Kromě Dánů (91 % obyvatel) v zemi žijí Faeřané, Inuité, Norové, Švédové, Němci; imigrují sem zejména Turci, Íránci a Somálci.
Dánové jsou potomci germánského kmene, který sem přišel v 5. – 6. století z jižního Švédska a vytlačil původní obyvatele. V 8 – 11. století podnikali výpravy jako Vikingové. Nejstarší památky jsou psané runami; runové kameny v Jellingu jsou chráněny jako památka UNESCO.
Podle statistik se 82 % Dánů hlásí k luteránské Dánské lidové církvi, která je financována státem a podle ústavy je jejím členem i panovník. Dánové platí tzv. církevní daň, ale ve skutečnosti se mnoho z nich považuje za ateisty. Za války Dánové zachránili asi 8 tisíc Židů, když je na lodích odvezli do neutrálního Švédska. K jiné víře se hlásí asi 200 tisíc muslimů a 20 tisíc buddhistů.
Faerské ostrovy
Souostroví (faersky Foroyar, dánsky Faroerne; Ovčí ostrovy) v severním Atlantiku, v polovině cesty mezi Islandem a Norskem, se skládá z 18 ostrovů, 11 ostrůvků a 779 skalisek a útesů. Politicky je závislým územím Dánska s vnitřní autonomií. Na rozloze 1393 km2 žije 48 tisíc obyvatel. Ostrovy osídlené okolo roku 700 irskými mnichy, obsadili v 8. – 9. století norští Vikingové a roku 1035 byly připojeny k Norsku; od roku 1380 byly spolu s Norskem součástí Dánska a zůstaly mu i po odtržení Norska v roce 1814. Za 2. světové války byly obsazeny Velkou Británií, která je po roce 1945 vrátila Dánsku. Dnes mají mj. vlastní vlajku a parlament (Logting). Souostroví je asi 110 km dlouhé a 75 km široké, s celkovou délkou pobřeží 1117 km. Nejvyšší hora je Slattaratindur (882 m n.m.). Většina obyvatel žije v hlavním městě Tórshavn na ostrově Streymoy. Administrativně jsou ostrovy rozděleny do 6 krajů. Státní svátek Ólavsoka se slaví 29. července (výročí úmrtí norského krále sv. Olava Haraldssona v bitvě u Stiklestadu roku 1030). Úředními jazyky jsou faerština a dánština. Lodní spojení zajišťuje domácí společnost Smyril Line, letecké mj. domácí společnost Atlantic Airways a nízkonákladové FaroeJet.
Grónsko
Největší ostrov na Zemi (Kalaallit Nunaat; Země lidí) leží mezi Atlantským a Severním ledovým oceánem. Na rozloze 2 166 086 km2 žije 57 tis. obyvatel; nazývají se Gróňané, původní obyvatelé Inuité. Hlavním městem je Nuuk (Godthaab; 14 tis. obyv.; národní muzeum). Asi 85 % území Grónska pokrývá led, místy o mocnosti až 3 kilometry, který představuje asi pětinu světových zásob pitné vody; nejvyšší horou je Gunnbjorns Fjeld (3434 m n.m.). Na ostrově osídleném Inuity přistál roku 982 Viking Erik Rudý a od roku 986 byl Vikingy osídlen; ze severní Kanady přicházejí Inuité. Od roku 1380 je Grónsko součástí Dánska, od roku 1979 má vnitřní autonomii (mj. vládu, parlament, vlajku) a v dánském parlamentu dva zástupce. V roce 1985 vystoupilo z Evropských společenství, ale nadále je s EU v celní unii. Úředním jazykem je dánština (14 %), místním grónština (grónská inuitština; 70 %). Všechny osady leží na pobřeží: na západě Sisimiut (Holsteinsborg), na jihu Qaqortoq (Julianehaab), Paamiut (Frederikshab), Nanortalik a Narsaq, na severozápadě Qaanaaq (Thule), Qasigiannut, Uummannaq a Kangaatsiaq, a na východě Ammassalik, Ittoqqortoormiit a Tasiilag; spojují je helikoptéry (celkem 14 letišť) a lodě, terénní automobily, čtyřkolky, sněžné skútry, motorové sáně i sáně tažené psím spřežením. Zdrojem obživy obyvatel je rybolov a export ryb, zejména garnátů.
Turisty lákají fjordy plné ledových ker, stáda sobů, velryby a kolorit místních obyvatel; nicméně léto je příliš krátké, s průměrnou červencovou teplotou 7 °C. Pravidelné lodní spojení s ostrovem neexistuje, ale připlouvá sem řada cruiserů z USA, Kanady i Evropy. Místní lodní dopravu provozují v létě společnosti Arctic Umiaq Line a Disco Line. Letecké spojení zajišťuje Air Greenland, SAS a Icelandair. Grónsko má své zastoupení u Evropské unie, v Kanadě a v Inuit Circumpolar Conference (ICC), což je organizace grónských, aljašských, kanadských a sibiřských Inuitů, zaměřená na zlepšování životních a kulturních podmínek (tato nevládní organizace má zastoupení i v OSN).
Christiania
Historie „hippies“ osady Christiania, v Christianhavnu jihovýchodně od centra Kodaně, se datuje od roku 1971, kdy opuštěný vojenský areál o rozloze 41 ha měl být srovnán se zemí. Objekty však obsadili squateři, vyhlásili zde svobodný stát na principech komuny a začali úspěšně bránit plánované demolici. Demokratická dánská vláda v roce 1976 svéráznou komunitu uzákonila jako „sociální experiment“; přibližně tisíc příznivců hnutí hippies poté proměnilo zchátralé domy na pitoreskní seskupení domků a domečků a společně začali pořádat různé alternativní workshopy a ekologické programy. Společenství si samosprávně organizuje své záležitosti, nejvyšším orgánem je společné shromáždění. „Děti květin“, propagující mj. nahotu, marihuanu a stát bez aut a policistů, však přitahovaly i narkomany, a protože kvůli nim hrozilo kolonii uzavření, musela drogově závislé vyloučit a uzavřít i tržiště s drogami (které se zde prodávají dál, ale už ne veřejně). Christiania sama sebe nepovažuje za území EU; vlastními zákony jsou zakázány zbraně, násilí, tvrdé drogy a motorová vozidla. V současné době žije v Christianii asi 900 obyvatel.
Královská rodina
Její veličenstvo královna Margrethe II. (Markéta II.) je panovnicí od roku 1972. Narodila se 16.4.1940 v Kodani a jejím mottem je „Guds hjalp, folkets karlighed, Danmarks styrke“ (Boží pomoc, láska lidu, síla Dánska). Vystudovala historii, politologii, práva, ekonomii, archeologii a sociologii na univerzitách v Kodani, Cambridge, Arhusu, Paříži a Londýně. Mluví plynně dánsky, francouzsky, švédsky, norsky, anglicky a německy; několik knih přeložila a některé ilustrovala. V roce 1967 se provdala za francouzského diplomata Henriho de Laborde de Monpezat, s nímž má dva syny: dědice trůnu Frederika a prince Joachima. Dánský princ-manžel Henrik strávil dětství ve Francouzské Indočíně; na Sorbonně vystudoval právo a politické vědy, později ještě čínštinu a vietnamštinu. Svatbou se stal dánským princem a z Henriho se stal Henrik. Dánským korunním princem je Frederik André Henrik Christian (* 1968, Kodaň). V roce 2004 se oženil s australskou právničkou Mary Elizabeth Donaldson ( * 1972, Tasmánie), nyní korunní princeznou Mary. Mají spolu 2 děti, prince Christiana (* 2005) a princeznu Isabellu (* 2007). Druhým královniným synem je Princ Joachim Dánský, hrabě z Monpezatu (* 1969 Kodaň). V letech 1994–2005 byl ženatý s Alexandrou Manley, původem z Hongkongu; s ní má dva syny, prince Nikolaie a prince Felixe. V roce 2008 se oženil s Francouzkou Marií Cavallierovou; v roce 2009 se jim narodil princ Henrik Carl Joachim Alain.
Slavní Dánové
Hans Christian Andersen (1805 – 1875) byl dánský spisovatel, považovaný za jednoho z největších světových pohádkářů. Jeho verše a romány byly neúspěšné, ale mnoho z jeho 156 pohádek se stalo nesmrtelnými (mj. Princezna na hrášku, Ošklivé káčátko, Císařův slavík, Císařovy nové šaty, Statečný cínový vojáček, Křesadlo a Malá mořská víla). Většina pohádek má smutný až tragický konec a odrážejí zřejmě jeho životní zkušenosti: Andersen pocházel z nuzných poměrů, byl přecitlivělý, ctižádostivý, marnivý a zřejmě homosexuál. Nikdy se neoženil. Jeho pohřbu se však účastnil i král Kristián IX. a tento den byl vyhlášen dnem národního smutku.
Karen Blixenová (Karen von Blixen-Finecke, rozená Dinesen, pseudonym Isak Dinesen) se narodila v roce 1885 v Rungstedu, kde roku 1962 i zemřela. Část života strávila v Keni, kde měli s manželem farmu na pěstování kávy; své zkušenosti vylíčila po vynuceném návratu do Evropy v autobiografickém románě „Out of Afrika“ (česky Měla jsem farmu v Africe). Zfilmovaná podoba díla z roku 1985, Vzpomínky na Afriku s Meryl Streepovou a Robertem Redfordem v hlavních rolích, získala několik Oscarů. Další díla přeložená do češtiny jsou Anekdoty osudu, Zimní pohádky (1942) či Sedm fantastických příběhů (1934). Je pohřbena na zahradě svého domu, na místě, které měla nejraději. V jejím rodném domě je muzeum; stejně tak na její bývalé farmě, dnes na okraji Nairobi v Keni.
Niels Henrick David Bohr (1885 – 1962) byl dánský fyzik působící v oblasti atomové a jaderné fyziky. Vyvinul první kvantový model atomu a prosadil širší kvantovou teorii. Roku 1921 teoreticky vysvětlil periodickou soustavu prvků. Později zavedl pojem složené jádro a vymyslel kapkový model jádra atomu. V roce 1939 spolu s jinými fyziky objevil pro praxi významné procesy štěpení jádra uranu. V roce 1922 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku za výzkum atomové struktury.
Tycho Brahe (1546, Knudstrup – 1601, Praha), původním jménem Tyge Ottesen Brahe, byl významný dánský astronom, astrolog a alchymista. Vystudoval filozofii, rétoriku a práva; ale poté, co zdědil značné jmění, se zaměřil jen na chemii a astronomii. Měl v Dánsku vlastní observatoř a v roce 1572 pozoroval a popsal výbuch supernovy v souhvězdí Cassiopeia. Když začal cestovat po Evropě, přiměl ho k návratu dánský král Fridrich II. tím, že mu dal postavit laboratoře a observatoře Uranienborg a Stjerneborg na ostrově Hven; zde pak Brahe pracoval přes dvacet let. Na radu Tadeáše Hájka z Hájku byl v roce 1599 pozván Rudolfem II. do Prahy, kde působil jako jeho císařský astrolog (mj. prosazoval myšlenku, že postavení nebeských těles pozemské události ovlivňuje, nikoliv předurčuje). V Benátkách nad Jizerou si postavil observatoř, kde mu několik měsíců asistoval Jan Kepler. Zemřel v Praze a byl pohřben v kostele Panny Marie před Týnem u Staroměstského náměstí.

Zpět na navigaci

Spropitné

Spropitné v restauracích je započteno do účtu a další se neočekává, leda byste byli výjimečně spokojení. V taxíku se jízdné zaokrouhluje nahoru.

Zpět na navigaci

Svátky

Tradice a svátky jsou důležitou součástí dánského kulturního dědictví: nejdůležitějšími z nich jsou vánoce a velikonoce, které jsou příležitostmi k setkání celé rodiny; odpočinek, cestování a čas na záliby jsou až na dalším místě. O státních svátcích je celodenní volno, o některých svátcích může zaměstnavatel volno udělit dle uvážení a jiné jsou běžnými pracovními dny. Některé náboženské svátky jsou pohyblivé.
Státní svátky a dny volna
1. leden: Nový rok
březen – duben (pohyblivý): velikonoce (Zelený čtvrtek, Velký pátek, Velikonoční pondělí)
duben – květen (pohyblivý): Velký modlitební den (4. pátek po velikonocích)
květen – červen (pohyblivý): Nanebevstoupení Páně (40 dní po velikonocích)
květen – červen (pohyblivý): Svatodušní neděle a pondělí (7 týdnů po velikonocích)
25. – 26. prosinec: 1. a 2. svátek vánoční
24. nebo 31. prosinec: Štědrý den a Silvestr (dle kolektivních dohod jeden z nich, v praxi se celostátně dodržují oba)
Svátky, kdy může být volno uděleno
9. duben: výročí okupace Dánska v roce 1940
1. květen: Svátek práce
5. květen: výročí osvobození Dánska v roce 1945
5. červen: Den ústavy
Další svátky (pracovní dny)
únor – březen (pohyblivý): Masopustní neděle (7 týdnů před velikonoční nedělí)
16. duben: narozeniny královny Margrethe II.
15. červen: Waldemarův den (dle legendy Dánsko v roce 1219 získalo státní vlajku)
24. červen: Svatojánský den (slaví se v předvečer, zejména zapalováním ohňů)

Zpět na navigaci

Telefonování + roaming

Veřejné telefonní budky fungují na mince v hodnotě 1, 2, 5, 10 a 20 DKK, 1 a 2 €  a 10, 20 či 50 eurocentů, nebo na dánské telefonní karty (Danmont cards), které lze koupit na poštách, nádražích, novinových stáncích a benzínových pumpách v hodnotě 30, 50 a 100 DKK. Hovorné je nižší ve všední dny a sobotu od 19.30 do 7.30 hodin a v neděli po celý den.
Předvolba při telefonování do Dánska je +45. Předvolba při volání do ČR je +420.
Čeští operátoři Telefónica O2, T-Mobile i Vodafone mají v Dánsku partnera. Ceny roamingu v závislosti na vašem tarifu zjistíte u svého poskytovatele služeb. Signál je po celé zemi.
Na všech pobočkách Čedoku lze zakoupit předplacenou telefonní kartu „X“.

Zpět na navigaci

Tísňová volání

integrovaný záchranný systém (lékařská záchranná služba, hasiči a policie): 112
informace o telefonních číslech v Dánsku: 118
informace o tel. číslech v zahraničí (včetně Faerských ostrovů a Grónska) 113
pohotovostní služba Čedoku: +420 724 626 775

Zpět na navigaci

Víza, vstupní formality

Dánsko je od roku 1973 členem Evropských společenství a od roku 2001 součástí Schengenského prostoru (s výjimkou autonomních území). Občan ČR může cestovat do Dánska na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu, který je vybaven strojově čitelnou zónou a který nemá oddělenou vyznačenou část (tj. odstřižený roh). Doklady by měly být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu na území Dánska. Občan mladší 15 let musí být vybaven vlastním cestovním pasem, protože občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele. Pokud tedy rodič cestuje s občanským průkazem společně s dítětem mladším 15 let, nestačí, že je dítě zapsáno v jeho občanském průkazu. Přihlašovací povinnost při pobytu do 3 měsíců neexistuje, ale ubytovací zařízení (hotely, penziony, kempy) musí návštěvníky registrovat a registrace odesílat policii. Občané České republiky mohou na území Dánska pracovat bez pracovního povolení.
Při turistické cestě do Grónska a na Faerské ostrovy nepřesahující 90 dnů stačí platný pas, vízum není potřeba. Pokud plánujete individuální cestu na Faerské ostrovy či do Grónska, kontaktujte v dostatečném předstihu Dánské velvyslanectví v Praze, protože tato autonomní území mají pro turisty řadu vlastních předpisů.
V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit na nejbližší zastupitelský úřad ČR, který za účelem návratu vystaví náhradní cestovní doklad, který slouží k jednorázově cestě do ČR.

Zpět na navigaci

Zajímavá místa

Kodaň
Hlavní a největší město Dánska (Kobenhavn; 530 tis. obyv., v aglomeraci 1,2 mil. obyv.) a sídlo královny leží na východním pobřeží ostrova Sjalland a částečně na ostrově Amager (mezinárodní letiště Kastrup); první zmínky o ní pocházejí z 11. století, kdy byla jako přístav založena králem Svenem I. Vidlím Vousem a jeho synem Knutem II. Velikým; v roce 1167 daroval král Waldemar Veliký tato území roskildskému biskupu Absolonovi. Městská práva získala v roce 1254, sídlem království se stala v roce 1536. Název města pochází ze zkomoleného Kobmandshavn („kupecký přístav“). V roce 2000 byla mostem přes Oresund spojena se švédským Malmö: v metropolitní oblasti Kodaň – Malmö žije v okruhu 50 km téměř 2,7 milionu obyvatel. Trajektové spojení má Kodaň se Švédskem, Norskem a Německem.
Zajímavosti jsou socha Malé mořské víly, zámek Christiansborg (základy prvního hradu položil roku 1167 biskup Absolon; dnes sídlo vlády a parlamentu a reprezentační prostory královské rodiny; moderní tapisérie s obrazy z dánské historie), historická přístavní pevnost Kastellet (17. stol.), zábavní park Tivoli, renesanční burzovní palác Borsen na ostrově Slotsholmen (17. stol., 54 m vysoká věž ze zapletených dračích ocasů), rokokový mramorový Frederiks Kirke (18. stol., 17 zinkových soch), Vor Frelsers Kirke (s venkovním točitým schodištěm, rozhled), kruhová věž (36 m, kruhová rampa místo schodiště, výstavní síň, rozhled na město), glyptotéka Ny Carlsberg (klasicistní; galerie ze soukromých sbírek), kruhové náměstí Kongens Nytorv (ústí 11 ulic, novorenesanční divadlo, obchodní dům Magasin du Nord z roku 1894, jezdecká socha krále Christiana V., v zimě kluziště), národní muzeum (18. stol.), Nyhavn (historický přístav, kopie původních originálních budov, restaurace a bary, atmosféra přístavu), planetárium Tycho Brahe (expozice, IMAX, zimní bruslení), radnice a Radniční náměstí (centrum reálného dění, Trubači, socha Hanse Christiana Andersena, moderní orloj, výstup na věž), Stroget (nejdelší pěší zóna v Evropě mezi Radničním náměstím a Kongens Nytorv), rokoková královská rezidence Amalienborg (18. stol., královská garda, v poledne slavnostní střídání stráží s hudbou, bronzová jezdecká socha krále Frederika V.) a renesanční zámek Rosenborg s anglickým parkem a kasárnami královské gardy.
Billund
Město (8 tis. obyv.) proslavil zábavní park Legoland. Jednoduché dřevěné kostky na hraní začal na počátku 30. let minulého století vyrábět truhlář Ole Kirk Christensen pod heslem „Leg godt“ = dobře si hrej. V práci otce pokračoval jeho syn Gotfred Kirk Christiansen, který dřevo nahradil plastem. První lego stavebnice byla odlita v roce 1949, a stavebnice Lego tak vstoupila do světových dějin. Zábavní park byl zřízen v roce 1968 a od té doby přivítá ročně milióny návštěvníků. Dnes má několik částí: Legominiatury (postavičky a budovy postavené z kostek lega), Legoredo town (restaurace a bary ve stylu Divokého západu, včetně vláčku) a řadu atrakcí, jako je horská dráha, plavba na lodi, fontány, kino, akvárium, muzeum a samozřejmě obchody.
Bornholm
Ostrov (588 km2; 43 tis. obyv.) v jihozápadní části Baltského moře, 150 km východně od Kodaně, 40 km jižně od Švédska. Se souostrovím Ertholmene tvoří nejvýchodnější část Dánska. Do roku 2006 byl samosprávnou jednotkou, nyní je součástí regionu Hovedstaden. Hlavním městem je přístav Ronne, místní nářečí se nazývá „bornholmsk“. Většinu ostrova zaujímá kopcovitá pahorkatina Rytterknagten, ledovcového původu s četnými morénami. Převládající horninou na severu je prahorní žula, na jihu prvohorní a druhohorní pískovce, břidlice a vápence. Pobřežní duny byly osázeny jehličnany. Bohatstvím ostrova jsou listnaté lesy (17 % území), žulové lomy a ložiska jílu a kaolínu. Zajímavé jsou hlavní město s hrázděnými domky ze 17. a 18. století (další jsou ve městečkách Ronne a Nexo), 15 středověkých opevněných kostelů a větrné mlýny. Zdrojem obživy obyvatel je rybolov, farmaření a v létě turistický ruch (jachting, cyklistika, golf, pláže). Na ostrov je spojení letecky nebo lodí (nejsnadněji ze švédského přístavu Ystad; trajektem 6 hodin).
Esbjerg
Páté největší město Dánska (83 tis. obyv.) je jeho nejdůležitějším atlantickým přístavem a klíčovou rybářskou základnou. Zajímavosti jsou Muzeum mořeplavby a rybolovu, akvárium a vyhlídková věž Vandtarnet nedaleko přístavu. Přístav má mezinárodní trajektové spojení s britským Harwichem (DFDS Seaways) a v létě s faerským Tórshavnem (Smyril Line).
Gedser
Městečko (820 obyv.) na jižním cípu dánského ostrova Falster je nejjižnějším v Dánsku. S německým přístavem Rostock je spojeno trajektem společnosti Scandlines.
Helsingor
Historické město (61 tis. obyv.) a přístav na ostrově Sjalland 40 km severně od Kodaně leží při nejužší části průlivu Oresund naproti švédskému městu Helsingborg. Vzdálenost 4 km překoná místní trajekt za 20 minut. Zajímavosti jsou katedrála sv. Olafa (původní kostel z roku 1231), hrad z doby Erika VII. Pomořanského (1429; do 19. století vybírání sundského cla), klasicistní zámeček Marienlyst (1588, královský letohrádek, dnes muzeum a v zahradě údajný Hamletův hrob) a především neznámější dánský zámek a pevnost Kronborg.
Hirtshals
V přístavu (6 tis. obyv.) s nápadným majákem sídlí Nordsoen Forskerpark, výzkumný ústav moře a rybolovu; v roce 1984 otevřen veřejnosti jako Nordsoemuseet, muzeum zaměřené na historii rybaření v Dánsku a biologii moře. Součástí expozice je Nordsoen Oceanarium, největší akvárium v Evropě (objem nádrží 4,5 milionu litrů vody).
Jelling
Městečko (3 tis. obyv) s pivovarem leží asi 10 km od Vejle. Nachází se zde vikingská loď sestavená z kamenů, dvě velké pohřební mohyly (958 n.l.), dva cenné runové kameny z 10. století a dřevěný kostel (965 n.l.), který dal pravděpodobně postavit Harald I. Dánský. Lokalita je památkou UNESCO (1994).
Kronborg
Opevněný renesanční zámek, postavený v 16. století Frederikem II. na místě hradu Erika VII. Pomořanského z roku 1420. Od roku 1429 zde bylo vybíráno clo od lodí, proplouvajících úžinou Oresund. Po požáru byl v 17. století rekonstruován, v letech 1785 – 1926 sloužil jako kasárna, od roku 2000 je památkou UNESCO. Banketní sál (61 x 11 m) patří k největším v Evropě a v kasematech se nachází socha spícího Holgera Dána (Holger Danske), národního symbolu země, který se dle legendy probudí ve chvíli, kdy bude zemi nejhůře a nepřátele zažene. V Kronborgu se odehrává děj Shakespearovy tragédie Hamlet, hrad se zde nazývá Elsinore.
Mon
Ostrov (615 km2; 46 tis. obyv.) na jihovýchodě Dánska, kde hledalo inspiraci mnoho malířů a spisovatelů, je spojený se Sjalandem mostem Královny Alexandry (1943; 746 m); na jihozápadě náspem s ostrovem Bogo (5 x 7 km; větrný mlýn a v létě trajekt do Stubbekobingu) a odtud dalším náspem s ostrůvkem Faro, přes který vede dálnice mezi Sjalandem a Falsterem. Severní most z Faro (1984, E 47) měří 1,5 km, jižní 1,7 km, přičemž plavbu lodí umožňují lana zavěšená na 95 m vysokých pylonech, zvedající jej do výše 26 m nad vodní hladinu. Na severozápadě spojuje Mon úzký most s ostrovem Nyord (přístav, ornitologická pozorovací věž). Největším městem je Stege (4 tis. obyv.) na jezeře Stege Nor, spojeném s mořem. Turisty přitahují stametrové 75 miliónů let staré křídové útesy Mons Klint (6 km, výška 128 m, chráněná krajinná oblast) na východním pobřeží, k nimž vedou z parkoviště tři různě náročné vyhlídkové cesty; na pláž vede 500 schodů (cesty jsou značené, k dispozici jsou plánky). Severně od útesů leží romantický zámek Liselund (19. stol.), dnes hotel s restaurací a parkem. Další zajímavosti jsou geologické muzeum (Geocenter; 2007), středověké kostely s freskami (Fanefjord, 13 – 15. stol.; Elmelunde, 12. stol.; Keldby), rokokový kostel v Damsholte a mohyly z doby kamenné a bronzové; mj. Somarke a There (5 tis. př.n.l.); Kong Asgers Hoj ve Sprove (4 tis. př.n.l.); Gronsalen u kostela ve Fanefjordu (3500 př.n.l.); další obdobné lokality jsou Rundysse, Klekkende, Jattestue, Jordehoj, Raaby a Busemarke. Další zajímavosti jsou muzeum bižuterie v Damme, skansen ve Keldbylille a pláže Ulvshale, Rabylille a Klintholm Havn.
Oresund
Úžina (dánsky Oresund, švédsky Öresund) mezi ostrovem Sjalland (Dánsko) na jihozápadě a Skandinávským poloostrovem (Švédsko) na severovýchodě je částí Baltského moře. Celková délka je 118 km, minimální šířka 4 km, maximální hloubka je 38 m, hloubka plavební dráhy 8 m. Povrchový mořský proud tudy míří na sever; v průlivu leží ostrovy Amager, Saltholm, Slotsholmen, umělý Peberholm, Ven (jediný patří Švédsku). Hlavní přístavy jsou Kodaň, Koge, Helsingor (Dánsko) a Malmö, Helsingborg, Landskrona (Švédsko). Kodaň a Malmö spojuje od roku 2000 nový most, dánsky Oresundsbroen, švédsky Öresundsbron, čtvrtý největší pevný na světě. Cesta z Malmö do Kodaně přes něj trvá 35 minut. Celý přejezd měří 16 km a tvoří jej (ve směru od Dánska): 430 m dlouhý umělý poloostrov, přes 3,5 km dlouhý tunel, 4 km dlouhý umělý ostrov a 7845 m dlouhý most zavěšený na dvou pylonech o výšce 204 m. Vlastní most je dvoupatrový; horní patro je určeno pro automobily, spodní pro vlaky, jezdící rychlostí až 130 km/hod. V nejvyšším místě je koruna vozovky 57 m nad vodní hladinou. Přes most přejede denně 10 tisíc automobilů a 280 vlaků.
Roskilde
Kdysi hlavní město (dnes 54 tis. obyv.) Dánska leží 30 km západně od Kodaně; podle legendy je založil vikingský král Roar. Reformace a rozvíjející se kodaňský přístav  postupně způsobily jeho úpadek. Zajímavosti jsou Roskildská katedrála (UNESCO 1995), pohřebiště dánských králů a královen (zatím jich zde odpočívá 38), a Muzeum vikingských lodí (záměrně potopených v Roskildském fjordu okolo roku 1000 – 1050, ve fjordu bývají k vidění jejich repliky). Až sto tisíc návštěvníků přitahuje od roku 1971 každoroční čtyřdenní hudební festival, který začíná vždy první čtvrtek v červenci; na sedmi jevištích vystupuje okolo 180 kapel.
Skagen
Nejsevernější město Dánska leží na březích Skagerraku a jeho historické jádro (1413) je plné obchůdků, muzeí a galerií. Turisty láká dlouhá písečná kosa Grenen, po níž v sezóně jezdí vláček Sandormen. V muzeu se nacházejí díla tzv. Skagenských mistrů a další atrakcí jsou tři majáky: starý vahadlový, nový bílý a na Grenen šedý (46 m, 1858).

Zpět na navigaci

Zábava, kultura, sport

Cyklistika: V Dánsku prakticky neexistuje místo, kam byste se nedostali na kole. Unikátní síť cyklostezek má délku přes 10 tisíc km, z nichž čtyři pětiny vedou po asfaltovém povrchu. Jednotlivé části země spojuje jedenáct národních tras, na nichž se návštěvníci mohou seznámit s místními pozoruhodnostmi jak kultury, tak přírody. Jsou to: 1. Cesta kolem západního pobřeží, 2. Hanstholm – Kodaň, 3. Harvejen, 4. Sondervig – Kodaň, 5. Cesta podél východního pobřeží, ze Skagenu do Sonderborgu, 6. Esbjerg – Kodaň, 7. Sjallands Odde – Gedser, 8. Rudbol – Mon, 9. Elsinore – Rodby, 10. Bornholm a 12. Okolo fjordu Limfjord. Číslo 11 neexistuje. Národní trasy jsou značeny červenobílým číslem na modrém podkladě, lichým pro stezky sever – jih, sudým pro směry východ – západ. Jsou doplněny tisíci kilometrů regionálních tras, značených bílým číslem od 16 do 99 na modrém podkladě. Přímo v Kodani je 350 kilometrů cyklistických tras a 40 km tzv. zelených cyklostezek. Jsou vhodné i pro děti a sváteční cyklisty, nebo naprosté začátečníky; cestování na kole je v Dánsku bezpečné a ubytování na farmách nebo tábořištích pro cykloturisty levné. Kolo si můžete přivézt vlastní, nebo je lze půjčit téměř kdekoliv, na jeden den či celý týden; k nejbližší půjčovně vás nasměrují turistické informační kanceláře. Regionální vlaky přepravují jízdní kola bez omezení, pouze přikoupíte jízdenku pro kolo.
Golf: Golfových hřišť je nespočet, přičemž za špičková je označováno 25 hřišť: Holstebro (27 jamek; 5600 m), Simon's (30 km od Kodaně, nové, 5800 m), Rungsted (turnajové, 5800 m), Esbjerg (27 jamek, 5700 m na vřesovišti a mezi borovicemi), Sct. Knuds (zalesněné a u vody, 5800 m), Hjarbak Fjord (turnajové, 27 jamek, VIS 5700 m), Silkeborg (v borovém lese, 5800 m), Skjoldenasholm (6000 m), Vejle (kopcovité, 27 jamek, VIS 5700 m), Alborg (turnajové, 5800 m), Falster (zalesněné, 6000 m), Fureso (turnajové, 5700 m), Helsingor (Elsinore, 5610 m), Kobenhavn (v parku zvěře Dyreparken, turnajové, 5700 m), Royal Oak (nové, 6100 m), Breinholtgard (zajímavé a obtížné, 5800 m), Hvide Klit (turnajové, 5800 m), Gilleleje (turnajové, 5800 m), Rold Skov (lesy a hodně jezírek, 5800 m), Samso (na stejnojmenném ostrově, 5600 m, vyhlídky na moře), Hillerod (5450 m), Himmerland Golf & Country Club (36 jamek, golfová akademie, 6100 m), Sollerod (turnajové, náročné, 5800 m), Nordbornholm (Bornholm, kopcovité, zalesněné, 5300 m) a Sonderjyllands (turnajové, 5700 m). Cena za hru (poplatek za green) na osmnáctijamkovém hřišti v atraktivní lokalitě činí v průměru DKK 200 – 250 ve všední den a DKK 300 – 350 o víkendech. Poplatek za devítijamkové hřiště je obvykle DKK 150 – 180. Nejdražší golfová hřiště jsou Rungsted a Simon´s, na nichž se mohou hrát i velké mezinárodní turnaje; ve všední den zaplatíte DKK 450, o víkendu DKK 600. Všechny kluby nabízejí slevy na konkrétní den nebo pro skupiny a poplatek obvykle platí na celodenní hru (tedy více než 18 jamek). U většiny hřišť jsou klubovny a možnost občerstvení, půjčovna golfového vybavení i půjčovna vozítek a u mnoha ubytování či golfová škola.
Jachting: Jachetních přístavů jsou téměř tři stovky a kotvit lze i u více než čtyř set ostrovů a ostrůvků. Přibližně sedm desítek marín má Modrou vlajku Evropské unie. Žluté kotvící bóje označené černými písmeny DS jsou určeny pro kotvení členů Svazu dánských jachtařů (Dansk Sejlunion). Každý, kdo u nich zakotví, musí vyvěsit příslušnou jachetní vlajku. Rozmístění těchto bójí a podrobná pravidla uvádí jachetní příručka Tursejlerhandbogen. Plachetnici nebo člun si lze i vypůjčit; podmínkou je oprávnění k řízení podle typu plavidla podle dánských zákonů. Půjčovny lodí slouží i pro turistiku po vnitrozemských vodách. Pro turisty s vlastní lodí se požaduje prokázání kvalifikace podle zákonů jejich vlastní země.
Jízda na koni, islandských koních a ponících: Nabízí ji např. jízdárny Paradisgardens Ridecenter v Rorvigu, Sportsrideklubben Lerbak v Frederikshavnu, Ponyfarm – pony riding v Thistedu, Rimmensgard v Laso, Hanstholm Camping „Riding along the North Sea“ v Hanstholmu, Stald Valhalla v Fjerritslevu, Stald Balle – Horse rental v Marsletu, Skallerup Klit Riding center v Hjorringu, Vederso Ridecenter/horse riding v Ulfborgu, Langagergaard – Horseriding ve Skagenu, Westergaard Riding Holidays v Thistedu, Lundforlund Islandsheste Center v Slagelse, Hojrupgaard Islander Turridning v Ringe, Riding at lake Orum/Flade So ve Vestervigu, Kommandorgardens Icelandic Horse Center – Romo v Romo, Thomsen Horses v Romo, Bellingegards Sports Riding Center v Nykobingu F., Alyst Turridning v Jerupu a Blokhus Ridecenter v Pandrupu. Pronájem koně stojí 75 – 200 DKK za hodinu.
Rybolov a lov: V dánských vodách, sladkovodních i mořských, se vyskytuje více než 100 druhů ryb. Osoby ve věku 18 až 65 let mohou lovit ryby pouze s rybářským lístkem (národní licencí), který je platný jeden rok a stojí 140 DKK. Lze jej zakoupit v místní turistické kanceláři nebo přes internet. Místní jezera a potoky jsou vesměs v soukromém vlastnictví a rybaření je v nich buď zakázáno (vyvěšená cedule), nebo je pro rybolov ve sladkých vodách potřeba ještě zakoupit povolenku pro příslušnou oblast v ceně 50 – 150 DKK za den, resp. 100 – 350 DKK za týden u místní rybářské asociace. Na mnoha místech lze zapůjčit rybářský člun společně s právem rybolovu. Podrobné informace ohledně možností rybolovu v místě získáte v turistické kanceláři nebo na stránkách společnosti Danmarks Sportsfiskerforbund.
Lov, zejména kachen a bažantů, je povolen pouze na základě dánské lovecké povolenky, kterou uděluje úřad Skov- og Naturstyrelsen se sídlem v Kodani. Povinnou přílohou žádosti je kopie povolenky ze země, jejíž má žadatel občanství.
Tenis: Tento sport je v Dánsku oblíbený a řada klubů pronajímá kurty turistům, případně najdete hřiště jako součást nabídky ubytování. Poplatek za venkovní kurt obvykle činí přibližně 100 DKK, za halový 150 DKK; někde ale zaplatíte i méně. Můžete si též půjčit vybavení za hodinové půjčovné přibližně 25 DKK pro dvojici.
Turistika: Dánsko ročně navštíví přes 5 miliónů turistů. Němci vyhledávají písčité pláže, Skandinávci restaurace a bary s levným pitím. Zajímavé pěší trasy jsou značené a schůdné zpravidla po celý rok. Dánsko má čtyři lokality UNESCO: katedrálu v Roskilde, zámecký hrad Kronborg (Elsinor, dějiště Shakespearova Hamleta), mohyly a runové kameny v Jellingu (Veile) a v Grónsku ledovec Ilulissat Icefjord (na západním pobřeží, pohybující se rychlostí 19 m denně). Další turistické cíle (kromě zábavních parků) jsou Jesperhus Flower Park a vodní zámek Egeskov; v Kodani soška Malé mořské víly, Kruhová věž (17. stol., pěší výstup na vrchol), Národní muzeum, Experimentarium, zámek Rosenborg (dánské korunovační klenoty) a planetárium Tycho de Brahe (mj. IMAX kino na ploše 1000 m2). Nahlédnutí do světa zvířat nabízejí ZOO v Kodani, v Odense a Alborgu, tropická ZOO v Randersu (Randers Regnskov) a Knuthenborg park and safari (nejlepší safari park v Evropě).
Wellness: Komplexní péči nabízejí např. centra Helnan Marina Hotel v Grenaa, Blokhus Fitness og Wellness – Danland i Blokhus v Blokhusu, Slotssobadet Wellnes v Koldingu, Fredericia Kurbad ve Fredericii, DanParcs Wellness v Ranumu, Hotel Viking Aqua Spa & Wellness Resort v Saby, Pure Nature spa & wellness v Bederu, Beautyinstituttet v Horsensu, Klim Strand Camping ve Fjerritslevu, Chianty Spa & Wellness v Esbjergu, Kommandorgardens Wellness & Beautycenter v Romo, Fysioterapien Lokkenshus v Lokkenu, Helle Thorup spa, Gilleleje Badehotel – Spa Atmosphere v Gilleleje, Wellness i Danmarks Saltcenter v Mariageru, Munkebjerg Fit & Relax ve Vejle a Ruths Wellness ve Skagenu.
Windsurfing a kitesurfing: Dánsko je větrná země, proto zde mají surfaři výborné podmínky. Nejznámějšími středisky jsou Klitmoller a Vorupor; najdeme zde také dvě desítky škol pro začátečníky, mj. u Klitmoller v národním parku Thy na Jutském poloostrově, kde si tento sport můžete vyzkoušet bezpečně a pod odborným dohledem.
Zábavní parky: Nejznámější a třetí nejnavštěvovanější v Evropě je Tivoli v Kodani (1843; otevřeno od poloviny dubna do konce října a o vánocích). Zalesněná oáza v centru metropole nabízí 26 atrakcí (střelnice, kolotoče, tematické horské dráhy, „ďábelská“ horská dráha se třemi lopingy, Zlatá věž s výhledem, „volný pád“ z výšky 40 m), 32 restaurací, představení na otevřené scéně včetně pantomimy, krojované stráže a v noci romantické osvětlení s téměř půl milionem žárovek. O pátcích se zde konají rockové koncerty a v sezóně je každý pátek a sobotu ve 23 hodin ohňostroj. Vstupenky lze zakoupit u čtyř vchodů (s kodaňskou turistickou kartou vstup zdarma); lístky na jednotlivé atrakce se kupují ve speciálních automatech, na nichž je vyvěšen aktuální ceník. Dyrehavsbakken (1563) v Bakkenu je nejstarší zábavní park v Evropě, ráj pro milovníky kolečkových bruslí. Legoland (1968) v Billundu je tematický park pro rodiny s dětmi; člení se na Duplo Land, Imagination Zone, LEGOREDO Town, Adventure Land, Miniland, Pirate Land, Lego City, Knights Kingdom a Viking land. Faarup Sommerland je aquapark (1975) v Blokhusu a aquapark Djurs Sommerland se nachází 35 km od Randersu.

Zpět na navigaci

Zastupitelské úřady

Velvyslanectví České republiky v Dánsku

Embassy of the Czech Republic
Ryvangs Allé 14-16, 2100 Kobenhavn
tel: +45/39101810 KO: +45/39101819 +45/39101818
fax: +45/39290930, KO: +45/3910 1828
e-mail: copenhagen@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/copenhagen
provozní hodiny: po – pá 07.45 – 16.15
úřední hodiny: po – pá 08.00 – 12.00, 13.00 – 16.00
úřední hodiny konzulárního oddělení: po – pá 10.00 – 11.00

Honorární konzulát České republiky v Dánsku
Sosterhojvej 35,
8270 Hojbjerg
tel: +45/87450111
fax: +45/87450111
e-mail: aarhus@honorary.mzv.cz
web: www.nb-group.dk
otevírací hodiny: pondělí – pátek 10.00 – 11.00

Velvyslanectví Dánského království v České republice
Maltézské náměstí 5, P.O.Box 25,
118 01 Praha 1 - Malá Strana
tel: 257 531 600
fax: 257 531 410, konzulární oddělení 257 531 609
e-mail: prgamb@um.dk
web: www.ambprag.um.dk
provozní hodiny úřadu:  po – čt   09.00 – 16.00, pá 09.00 – 15.30
návštěvní hodiny: po – pá   09.00 – 12.00

Zpět na navigaci

Zdravotní péče, očkování, hygiena

Zdravotní péče v Dánsku je na velmi dobré úrovni. Při ošetření je třeba předložit Evropský průkaz zdravotního pojištění (nebo Potvrzení dočasně nahrazující tento průkaz). Hospitalizaci doporučuje ošetřující lékař. Jména a adresy lékařů obdržíte na obecním úřadě v místě pobytu, tzv. Amtskommune nebo ve Zlatých stránkách – Lager. Většina praktických lékařů je smluvních. Pokud potřebujete lékařské ošetření mimo ordinační hodiny, obraťte se na nejbližší pohotovost, k dispozici je telefonická informační linka 118, v Kodani turistická informační centrála, tel: 33154600 (v pracovní dny 8 – 16 hod), resp. 70130041 (večery a víkendy). V akutních případech volejte 112. Záchranná služba, objednané návštěvy u praktického lékaře a akutní nemocniční péče jsou zdarma.
Zásadní je uzavření cestovního připojištění, které pokryje případné další náklady (spoluúčast, repatriace apod.). Kromě první pomoci se za lékařskou konzultaci platí 200 – 500 DKK. Spoluúčast u zubního ošetření je 100%; u některých akutních případů 35% – 60%, děti do 18 let bez spoluúčasti; u smluvního stomatologa osoby do 26 let 35%, osoby nad 26 let 60%; na výši platby se doporučuje informovat předem. Rozhodně doporučujeme svěřit se v případě potřeby výhradně nemocnici nebo lékaři, kteří jsou smluvním partnerem České pojišťovny, jejíž pojištění je součástí zájezdu u CK Čedok. Jeho rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu.
V každém případě je nezbytné nechat si vystavit lékařskou zprávu s diagnózou a uschovat veškeré originály účtů o zaplacení ošetření či léků, receptů a dalších dokladů (např. rtg snímků) pro pozdější jednání se svou zdravotní pojišťovnou. Ta vám náklady proplatí do výše, kterou by uhradila dánská strana. Na tuto úhradu budete muset určitou dobu počkat. Pokud účet nepřesahuje 1000 EUR, můžete svou českou zdravotní pojišťovnu požádat o proplacení účtu do výše českých tarifů. Tuto úhradu obdržíte v relativně krátké době.
Lékárny
V lékárnách počítejte s tím, že i za léky na recept budete doplácet (podle výše celkových nákladů je spoluúčast od 100 % do 15 %), přestože předložíte Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo Potvrzení dočasně jej nahrazující.
Při první návštěvě v lékárně obdržíte registrační kartu, kterou budete používat při každé další návštěvě pro evidenci celkových nákladů. Pokud jsou celkové náklady do 850 DKK/rok, činí spoluúčast 100 %, pak postupně klesá; u osob do 18 let je spoluúčast 40 % podle celkové výše nákladů do limitu 1340 DKK za rok. Komunikace mezi lékařem a lékárnami funguje většinou přes internet. Pokud nějaký lék užíváte pravidelně, nezapomeňte si jej vzít na cestu dostatečné množství, nejlépe v originálním balení (v lékárně jej nevydají ani na český recept).
Většina lékáren je otevřena od 9.30 do 17.30, v sobotu od 9.30 do 14.00, vybrané lékárny pak 24 hodin; případný odkaz na lékárnu s nepřetržitou službou najdete na dveřích každé lékárny. Běžné léky lze zakoupit i v některých supermarketech, drogeriích, kioscích a na čerpacích stanicích pohonných hmot.
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Ercefuryl, Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform), případně antibiotika předepsaná lékařem, antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.
Očkování není povinné, ale doporučuje se mít očkování proti tetanu. Voda z vodovodu je pitná.

Zpět na navigaci

Zvyklosti a obyčeje

Dánové jsou svobodomyslní a prioritní je pro ně rovnost, individualita, svoboda projevu a demokracie. Stejně tak milují divokou přírodu a ze všech sil se snaží chránit životní prostředí. Mají rádi pohodu a jsou méně formální, než je obvyklé ve většině zemí, běžné je oslovování křestním jménem i v pracovních vztazích. Otevřené diskuse jsou součástí výchovy i práce. Cení se podnikavost, iniciativa a sebedůvěra; součástí národní povahy je také smysl pro humor a ironii. Pozor byste měli dávat při přípitcích, k nimž hostitel vyzývá průběžně během oběda: pokaždé se očekává oční kontakt a vypití panáka snapsu do dna.

Zpět na navigaci