Po uhlazených kamenech na italský Manhattan

San Gimignano se tyčí vysoko nad toskánskou krajinou. Mezi vinicemi jsou jeho obrysy vidět už zdaleka, a v rozpálené toskánské krajině tak s otevřenou náručí lákají turisty do úzkých, kameny vydlážděných uliček. A proč se mu přezdívá italský Manhattan? Středověcí obyvatelé Itálie si zde oblíbili bydlení v tzv. obytných věžích. V dobách největšího rozmachu města se jich vstříc modrému toskánskému nebi tyčilo přes 70. Do dnešních dnů se sice zachovalo jen zhruba 15 věží, městečku na pahorku uprostřed Toskánska ale propůjčují nezaměnitelný ráz.

San Gimignano není nijak velké město, má kolem 8 tisíc obyvatel. Jeho drobné historické centrum pevně obepíná prstenec středověkých hradeb, ze kterých jako rákosí z hnízda vykukují pověstné věže. San Gimignano je nesmírně fotogenické město – zdálky i při podrobnějším zkoumání zblízka, při procházkách po ulicích i při posezení v jedné z mnoha restaurací či enoték.

Věže San Gimignana měly pro jejich majitele být bezpečným obydlím. Staly se ale také symbolem moci. A tak si jejich stavitelé mnohdy sáhli až na hranici technických možností. V roce 1255 proto místní radní vydali zákaz výstavby dalších věží.

Jak se rodí turistická atrakce?

Italský Manhattan zůstává věrný svému jménu, a není tedy divu, že se zde ze všeho udělá atrakce pro turisty. A tak je možné za nějakých 6 euro vystoupat i na vrchol jedné z věží. Z letáku, který ve věži každý turista dostane, je zřejmé, že původní záměr majitelky byl jiný než nabízet prohlídky. Věž pečlivě zrekonstruovala, aby ji mohla nabízet jako luxusní apartmán s poměrně moderním vybavením. Pak si ale zřejmě dala dvě a dvě dohromady – ony ty prohlídky asi vynáší víc.

Z věže je nádherný výhled na toskánskou krajinu i na městečko. Shora si snadno uděláte obrázek o tom, které věže se dnes ještě využívají a které slouží jen jako romantická kulisa a „komíny“, na nichž snadno mohou zahnízdit nejrůznější druhy ptactva. Ale pozor, ještě než se vydáte po úzkém schodišti na vrchol, uvědomte si, že výstup rozhodně není vhodný pro lidi trpící strachem z malých stísněných prostor. Některé „pokojíčky“ ve věži měří stěží dva krát dva metry, a to se do nich kromě schodiště musí vejít třeba i postel.

A taky se před výstupem připravte na to, že to na vrcholku věže dost často pěkně fouká. Není divu, vždyť San Gimignano je dominantou okolní krajiny. A tak romantické fotky zamilovaného páru v ptačí perspektivě nejspíš neuděláte. Spíš budete vypadat jako rozcuchaná dvojice na sletu čarodějnic.

San Gimignano - pohled z věže
Zdroj: ČT24
Autor: Alžběta Vejvodová

Etruská a středověká sláva, pak úpadek

Stejně jako Volterra má San Gimignano prastarou historii a i u jeho vzniku stáli Etruskové. Osadu na místě dnešního města založili už ve 4. století před naším letopočtem. Své nynější jméno ale město získalo až později. Pojmenováno je podle Svatého Gimignana, modenského biskupa, který za ostrogótských válek v 6. století našeho letopočtu zachránil město před řáděním barbarského krále Totily.

Město vzkvétalo až do roku 1348. V době, kdy byla v Praze založena slavná Karlova univerzita, San Gimignano zasáhla vlna morové epidemie, která se v té době procházela Evropou. Vylidněné městečko nakonec skončilo pod nadvládou Florencie. Florenťané postupně zruinovali jeho export a San Gimignano upadalo. To, co se ale současníkům jistě jevilo jako tragédie, zachovalo středověký ráz města až do dnešních dnů. K domům se totiž nepřilepovaly všemožné přístavby a strohý charakter ohlazenými kameny dlážděných ulic a uliček zůstal zachován až do 20. století, kdy San Gimignano objevili turisté.

San Gimignano
Zdroj: ČT24
Autor: Alžběta Vejvodová

Dnes se vyplatí do San Gimignana vyrazit s plnou peněženkou zvláště, pokud patříte k milovníkům vína a koženého zboží. Nejrůznějších krámků je ve stísněných prostorách středověkých domů bezpočet. Nezaměnitelná vůně kůže se line celým městem a na své si přijdou především dámy. Obchodníci v San Gimignanu totiž nabízí především velké množství kabelek v nejrůznějších módních barvách a provedeních.