Pod pojmem Skandinávie si našinec nejspíš vybaví buď velkou zimu, nebo všudypřítomný unifikovaný nábytek, případně vodku. A nebo také hokej. Švédská metropole Stockholm bude v květnu jedním ze dvou dějišť 76. mistrovství světa v nejrychlejší kolektivní hře. Své zápasy tu bude hrát i česká reprezentace a „Benátky severu“ se tak stanou cílem mnoha hokejových fandů. Omezit pobyt jen na návštěvy haly Globen a přilehlých „občerstvovacích stanic“ by však bylo kolosální chybou. Stockholm toho nabízí mnohem víc, než by se mohlo na první pohled zdát. A švédské jaro, to je jedním slovem pohádka…
Jarní Stockholm - ráj nejen pro hokejové fanoušky
Předně je totiž potřeba vyvrátit jeden mýtus, zmíněný hned na začátku. Švédsko není žádným královstvím sněhu a ledu, v květnu se rtuť teploměru drží někde kolem 17 °C, což se od průměrných teplot v našich končinách zas až tolik neliší. K tomu je třeba připočítat příjemný bonus v podobě extrémně krátkých jarních nocí, kdy slunce zapadá až dlouho po desáté a na svou pravidelnou pouť se vydává už někdy kolem třetí.
Počasí tak přímo vybízí k procházkám na čerstvém vzduchu a za ním není potřeba ve Stockholmu chodit nikam daleko. Švédská metropole rozložená na čtrnácti ostrovech mezi jezerem Mälaren a Baltským mořem je považována za jedno z nejzelenějších evropských měst. Takřka třetinu plochy tvoří voda a další třetinu nekonečné parky, navíc doprava není v centru díky propracovanému mýtnému systému nijak hustá. Ani hromadná doprava ovzduší tolik nezatěžuje, neboť autobusy jsou poháněny ethanolem a bioplynem.
- Stanice Näckrosen zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3400/339963.jpg
- Stanice Solna centrum zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3400/339964.jpg
- Stanice Radhuset zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3400/339965.jpg
- Stanice Stadion zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3400/339966.jpg
Nejlepším způsobem dopravy po Stockholmu je vedle kola jednoznačně metro. Nejen že umožňuje efektivní přesun mezi jednotlivými pamětihodnostmi, ale samo o sobě přináší nevšední kulturní zážitek. Podzemní dráha je totiž zároveň unikátní galerií moderního umění, od roku 1955 do dneška vyzdobila více než stovka umělců na sedm desítek stanic. Může se tak lehko stát, že vystoupíte úplně někde jinde, než jste chtěli, jen abyste se mohli dosyta vynadívat.
Ale zpátky na zem, a hlavně do přírody. Národní městský park na ostrově Djurgården nabídne nejen zoo zaměřenou zejména na severská zvířata, ale také unikátní sbírku severské architektury. Místní Skansen se stal předlohou a zároveň i synonymem pro mnohá podobná muzea po celém světě a funguje nepřetržitě už od roku 1891. Skansen ve více než 150 budovách ukazuje život v preindustriálním Švédsku 17.-19. století, přičemž drtivá většina domů je stále v původním stavu.
Kdo by neměl historie dost, ten si na své přijde ve Vasa muzeum. Tato budova ve tvaru plachetnice ukrývá překvapivě - loď. Avšak ne ledajakou, Vasa je jediná dochovaná loď na světě ze 17. století! Tato pýcha švédského námořnictva se v roce 1628 při své první plavbě poblíž stockholmského přístavu potopila a přes 300 let odpočívala na mořském dně. Zachovala se však v podivuhodně dobrém stavu, a tak mohla být počátkem 60. let minulého století vyzvednuta na hladinu a po nezbytných restaurátorských pracích umístěna v pro ni speciálně postavené budově.
Kdo by naopak toužil po ještě větším klidu, nechť zamíří na hřbitov. Skogskyrkogården nebo také Woodlandský hřbitov není jen místem posledního odpočinku světoznámé herečky Grety Garbo, ale patří také ke světovému kulturnímu dědictví UNESCO. Hřbitov byl stavěn mezi roky 1919 a 1940 podle návrhu architektů Erika Gunnara Asplunda a Sigurda Lewerentze a stal se jedinečnou ukázkou švédského funkcionalismu první poloviny 20. století. Skogskyrkogården v sobě snoubí krásu architektury a přírodní vegetace a ovlivnil podobu mnoha dalších moderních hřbitovů.
Na seznamu světového dědictví UNESCO je zapsán i palác Drottningholm, soukromé sídlo švédské královské rodiny. Palác ze 16. století zvaný též Versailles severu je však přístupný veřejnosti jen málokdy. V areálu Drottningholm se však vedle paláce nachází i barokní divadlo z 18. století a rozlehlý anglický park. Oficiálním sídlem krále je ale Stockholmský palác v centru města, postavený na místě středověké pevnosti. S více než šesti stovkami pokojů jde o jedno z největších královských sídel světa.
Z královského sídla na ostrově Stadsholmen je to jen kousek do historické čtvrti Gamla Stan. Nejstarší část Stockholmu s původní severogermánskou architekturou nabízí průřez historií města a ukázku jeho postupné proměny v moderní evropskou metropoli. Jedním ze symbolů města je pak budova radnice Stadshuset z typických červených cihel, která proslula coby místo, kde se koná závěrečný banket po předávání Nobelových cen. Radniční věž je přístupná návštěvníkům a z výšky 100 metrů nabízí úchvatný pohled na celé město.
Na stockholmském olympijském stadionu se kruh pomalu uzavírá. Právě letos uplyne 100 let od chvíle, kdy tento stánek hostil soutěže 5. letních olympijských her a z každého jeho místa doslova vyzařuje sportovní historie. A za pozornost stojí i samotná hala Globen, s průměrem 110 a výškou 85 metrů nejvyšší sférická budova na světě. Stavba připomínající golfový míček byla postavena na konci 80. let a při večerních hokejových zápasech září sytě modrou barvou, díky čemuž je viditelná ze vzdálenosti mnoha kilometrů.
