Svět mrtvých na dohled od malebné Kréty – vítejte na Spinalonze

Kréta láká turisty na teplé klima, nádherné pláže i historické památky. Jak asi každý ví, je právem považována za kolébku evropské civilizace. Ke Krétě se váže také celá řada antických legend, podle jedné z nich se na ostrově narodil sám vládce bohů Zeus. Kréta dokáže být romantická i přehnaně sladká. To, na co se podíváme dnes, ale bude spíš smutná stránka ostrova. Z nádherného letoviska Ágios Nikólaos se vydáme přímo do míst, kde se až do roku 1957 procházela smrt. V původně benátské pevnosti vzniklo počátkem 20. století ghetto pro malomocné, kde byli nemocní i domněle nemocní lidé internováni, aby nenakazili druhé. V ústranní zde dožívali své smutné životy, uzavírali manželství i rodili děti.

Spinalonga je malinký ostrůvek na dohled od větší sestry – Kréty. Dostanete se na něj pouze lodí – například z Eloundy nebo z Ágios Nikólaos. Na kusu suché skály vystupující z modravých vln zálivu Mirambellou postavili v roce 1579 Benátčané svou obrannou pevnost. Se svými 35 děly po staletí platila za nedobytnou, odolala dokonce i nájezdům Turků. Do nepřátelských rukou se dostala až v roce 1715. Dobyta však nikdy nebyla. Majitele změnila na základě smlouvy a až ve chvíli, kdy slábnoucí Benátčané už neměli ve východním Středomoří co bránit.

Když se blížíte modravými vodami k ostrovu, zdá se z dálky malebný. Vypadá jako zlatavý kopeček vystupující z modré vlnité záplavy. Když se přiblížíte ještě blíž, můžete už z paluby lodi rozeznat zbytky benátské pevnosti. Výletní lodě ostrov zpravidla obeplují, aby nabídly turistům pohled na Spinalongu pěkně ze všech stran. Nakonec pak přirazí u mola v jižní části ostrova.

Ještě než vkročíte do pevnosti, přesvědčte se, že s sebou máte dost vody. Ač je to v dnešní byznysem prodchnuté době až k nevíře, v srdci ruin nenajdete žádný obchod, ba ani stánek, ve kterém byste mohli doplnit zásoby. A věřte mi, že zvlášť v létě budete mít mezi sluncem rozpálenými zdmi a na vyprahlém ostrůvku opravdu velkou žízeň a voda z lahví bude ubývat velmi rychle.

Do pevnosti se vchází branou pod baštou Riva v jižní části ostrova. Vydáte-li se od brány cestou vlevo, hned na dohled od ní začíná část pevnosti, dříve obydlená malomocnými. Pod kopcem se zde krčí malé domky i obchůdky, ve kterých se nemocní snažili zachovat alespoň zdání normálního života. Měli tu svá pekařství, kino i knihovnu a dva kostely. Na ostrově se uzavírala manželství a dokonce i rodily děti. Narodilo se jich tu na 20. Pokud byly zdravé, na ostrově se svými rodiči ovšem dlouho nezůstaly. Byly matkám odebrány a odvezeny na Krétu do sirotčince.

Co je lepra a jaké má příznaky?

Lepra, česky malomocenství, je infekční onemocnění, způsobované bakterií Mycobacterium leprae. Napadá periferní nervy a jiné chladnější oblasti těla – kůži a sliznice. Nemoc často probíhá bez příznaků a není nijak zvlášť nakažlivá – až do chvíle, kdy se objeví vředy. V nejhorších stádiích nemoci pak mohou lidé nakažení leprou přijít o prsty, nos nebo uši, které vinou nemoci odpadnou. V minulosti byla lepra považována za boží trest a nakažení internováni v leprosariích, jako je právě Spinalonga.


Mizérie a beznaděj je ve zdech staré benátské pevnosti cítit i dnes. Jen těžko se při procházce úzkými uličkami mezi polorozbořenými obydlími ubráníte mrazení v zádech. Je to až symbolické, jak blízko je čtvrť malomocných od vstupní brány - jako kdyby se nemocní nechtěli vzdálit od vstupu do jejich smutného světa, aby jim náhodou neujela loď, která by jim slibovala záchranu a návrat do normálního života tam venku.

Jenže pro většinu z malomocných záchrana nikdy nepřišla. Jediné spojení se světem skýtal lékař, který na ostrov smrti přijížděl jednou týdně, aby nemocným ošetřil rány. Většina malomocných pak končila své životy v poměrně mladém věku na hřbitově vpravo od vstupní brány – na baště Dona. Místo posledního odpočinku tady našla například dvaatřicetiletá Maria Vlakou z Peloponésu. Zemřela v roce 1938. Jen o čtyři roky později ve zdech Spinalongy zemřela Angela Anngirou ze Soluně. Bylo jí 40 let. A stejný osud v roce 1928 stihl i osmnáctiletého Yannise Sarina z Edesy.

Část ostrova, kterou dříve obývali malomocní.
Zdroj: ČT24
Autor: Alžběta Vejvodová

Smutný, ale krásný ostrov je Spinalonga. Asi kilometr dlouhá procházka starou benátskou pevností turistům nabízí nádherné výhledy na moře i rozmanitou linii pobřeží. A tak není divu, že je tu v sezoně turistů plno. Více si tak atmosféru ostrova vychutnáte, pokud na něj vyrazíte v zimě. Mimo sezonu sice ostrov nemá žádné pravidelné spojení s pevninou, zcela jistě ale najdete někoho, kdo má loď a na ostrov vás ochotně odveze. Stačí zajít například do některé z taveren v přístavu v Place nebo Ágios Nikólaos. V zimě budete s největší pravděpodobností bloudit ruinami sami, narazíte maximálně na tým archeologů, který na ostrově provádí vykopávky.