Náměšť – omšelé, ale majestátní sídlo prezidenta Beneše

Zámek v Náměšti nad Oslavou jen stěží může na rozdíl od řady jiných památek po celém Česku sloužit jako romantická kulisa svatebních fotografií, i když i tady vás rádi oddají. Vlastně nejlépe zámek vypadá na černobílých fotografiích, protože na těch tolik nevynikne omšelá fasáda. Přesto zámek skrývá hned několik zajímavostí. Například mysleli jste si, že všichni čeští prezidenti využívali jako své letní sídlo zámek v Lánech? Chyba lávky! Edvard Beneš si vybral zámek v Náměšti nad Oslavou. Obdivovat tu tak do dnešních dnů návštěvníci mohou mimo jiné jeho pracovnu.

Náměšťský zámek nezapře, že vznikl přestavbou z původního hradu patrně ze 13. století. Nad stejnojmenným městečkem se stále hrdě tyčí, jako by chtěl ukázat, že ho nikdo nedokáže porazit – ani nedostatek peněz na nutné opravy. V podzámčí jsem strávila takřka 20 let svého života, ale vlastně si vůbec nevzpomínám, že by byl zámek někdy opravený, že by sem tam nevykukovaly zpod omítky jen obnažené zdi. Za to si velmi dobře vzpomínám na to, jak střecha zámku ztrácela při sebemenším větru tašky stejně snadno, jako se stromy na podzim zbavují listí. No, zaplať pánbůh, že alespoň novou „čepici“ se už zámku podařilo pořídit. A aspoň budovy na nádvoří už dostaly novou fasádu.

  • Zámek schovaný v korunách stromů
    Zámek schovaný v korunách stromů autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24
  • Zámek Náměšť nad Oslavou
    Zámek Náměšť nad Oslavou autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24

Haugwitzové přivedli do Náměště i Salieriho

Ale místo rozhořčování nad nedostatkem financí na opravu českých památek pojďme raději zpět do historie do dob, kdy Náměšť patřila k významným střediskům kulturního a společenského života na Moravě. O růst jejího významu se zasadili především Žerotínové, kteří panství zdědili v roce 1583. Právě oni se také postarali o přestavbu studeného středověkého hradu na mnohem pohodlnější renesanční zámek.

V době pobělohorské náměšťské panství často střídalo majitele, až nakonec roku 1752 zakotvilo v rukou autora rozsáhlé správní reformy císařovny Marie Terezie - konferenčního ministra a nejvyššího kancléře Českého království hraběte Bedřicha Viléma Haugwitze. Haugwitzům pak zámek a panství patřily až do konce druhé světové války, kdy na základě Benešových dekretů jejich majetek propadl státu. Za vlády rodu Haugwitzů Náměšť zažívá období největšího hospodářského rozkvětu. Město v té době navštívil i slavný hudební skladatel Salieri. Přátelil se totiž se zámeckým pánem, kterému věnoval i své Requiem.

Opravené první nádvoří
Opravené první nádvoří
Více fotek
  • Opravené první nádvoří autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3484/348322.jpg
  • Zámek Náměšť nad Oslavou autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3484/348324.jpg
  • Zámek schovaný za stromy parku autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3484/348321.jpg
  • Městečko Náměšť nad Oslavou autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3484/348318.jpg

Na scénu vchází stát, přináší na zámek unikum i zkázu

Přechod do státních rukou nepřinesl zámku jen těžkosti. Sídlo si oblíbil prezident Edvard Beneš, který pasoval Náměšť na své letní sídlo, a zejména reprezentační prostory v prvním patře si nechal rozsáhle upravit. Jenže to už se dny československé demokracie pomalu krátily, Beneš na zámku pobyl jen krátce v roce 1947, pak už další příležitost nedostal.

O dva roky později byl zámek částečně zpřístupněn veřejnosti a v jeho sálech byla instalována v českých zemích unikátní kolekce tapisérií, kterou zde mohou návštěvníci obdivovat dodnes. Komunistická éra znamenala ale také nešetrné opravy zámku. Zvláště v druhém patře byly během ní instalovány třeba moderní bojlery na ohřev vody, starobylé kliky dveří místy nahradil bakelit.

Francouzský park v hradním příkopu
Francouzský park v hradním příkopu

Dnes působí zámek zvláštním a rozporuplným dojmem. Když se k němu návštěvníci blíží od centrálního parkoviště, přivítá je několik omšelých hospodářských budov. Za nimi se ale z ničeho nic vynoří upravený anglický park. I ten ale v mnohém překvapí - najdete tu například betonovou díru do země připomínající bazén. Kdo by se od zámku těšil na krásné výhledy na město, při kterých by se tajil dech, také přijde zkrátka. Výhled zakrývají vzrostlé stromy.

Kouzlo, ze kterého mravenčí

I přesto ale má zámek zvláštní kouzlo. Zvlášť, když se budete procházet francouzským parkem, bude vám zcela jistě běhat mráz po zádech. Zahrada nezapře, že vznikla na místě hradního příkopu. A tak se vám možná bude zdát, že za každým okrasným keřem musí číhat medvěd. Na mostě nad parkem, jako by člověk slyšel cinkat podkovy hraběcích koní.

  • Pohled na náměšťský zámek z francouzské zahrady
    Pohled na náměšťský zámek z francouzské zahrady autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24
  • Zchátralé budovy v okolí zámku
    Zchátralé budovy v okolí zámku autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24

Já se při procházce parkem nikdy nemohu ubránit dojmu, že každá ta prasklinka ve fasádě má své přesně určené místo. Dává náměšťskému zámku sice omšelé, ale nostalgicky krásné kouzlo. Údiv budí i popínavé rostliny, které se jak z pohádky o Šípkové Růžence plazí vzhůru po prastarých zdech, jako by chtěly obejmout celý zámek.

A tak si vlastně nedokážu představit, jak bude zámek, který jsem za celý svůj život neviděla opravený, vypadat, až konečně získá nový háv. Bude to pořád ještě ta stará známá Náměšť? A nebo už bude podivně, cize nová?