Prošek: Antarktidu je možné stále zažít panensky netknutou

Brno – Jakkoliv doba polárníků skončila s Amundsenem, přece jen je možné Antarktidu stále zažít snad obdobně panensky netknutou, což je na této planetě jinak nevídaný zážitek. Takový je názor profesora Geografického ústavu Masarykovy univerzity v Brně a předního českého klimatologa Pavla Proška, který je zároveň zakladatelem první české polární stanice v Antarktidě na ostrově Jamese Rosse. 

„V Antarktidě je sníh modrý. Je to naprosto čistá destilovaná voda,“ tvrdí přední český klimatolog a zakladatel Mendelovy polární stanice Pavel Prošek. Cesta k založení polární stanice ale nebyla vždy lehká. Výzkumníci zprvu pobývali na stanicích zahraničních kolegů, avšak zanedlouho zjistili, že jim takovýto režim nevyhovuje. Nápad postavit si vlastní stanici přitom přišel jak z modrého nebe.

Pavel Prošek, klimatolog

„Vyhecoval nás jeden britský ekolog, když jen tak ze špásu řekl, proč si nepostavíme vlastní stanici. Nevěděl ale, že doslova smrdíme grošem. Nicméně jsme začali obcházet ministerstva, leštit kliky, a nakonec se prostředky podařilo sehnat.“


Předmětem českých vědců byl projekt vývoje pobřežních odledněných území. Takovýto projekt totiž vyhovoval všem výzkumníků. Od botaniků přes geomorfology až ke klimatologům. Později se přidali i další výzkumníci jako například geologové. 

  • Česká vědecká stanice J. G. Mendela v Antarktidě
    Česká vědecká stanice J. G. Mendela v Antarktidě autor: Kamil Láska, zdroj: Masarykova univerzita, Brno
  • Antarktida
    Antarktida zdroj: Getty Images

Změna klimatu probíhá, ale…

„Dneska vám žádný seriózní klimatolog neřekne, že globální klimatická změna je způsobena  antropogenními faktory. Asi ano, ale pokud nebudete schopni definovat podíl člověka a jeho činnosti na změně klimatu, tak to nebudete schopen dokázat,“ říká Prošek. Podle něj je sice pravdou, že klimatická změna probíhá a že oteplování je razantní, ale není zároveň jisté, jak moc se na tom podílí člověk. 

Změna klimatu je však regionálně velmi nepravidelná. Někde dochází k tomu, že se klima ochlazuje, někde se otepluje a někde se neděje vůbec nic. Lidé navíc nemusí mít obavy z katastrofických scénářů některých autorit, které často tvrdí, že až se ledovce rozpustí, tak dojde k silnému zaplavení některých částí světa. „K rozpuštění může dojít, ale je na to potřeba takové kvantum energie, že slunce na to nestačí i kdyby si oči vyplakalo,“ vysvětluje Prošek.

Život na Antarktidě a turismus 

Na rozdíl od minulosti panuje v současné době trend, kdy se opouští provozování celoročních expedicí. Důvodem jsou především náklady, kdy například v průběhu zimy jsou někteří výzkumníci zcela bez práce. Ty je ale stále třeba platit, a to včetně nákladů na energie či potraviny. Navíc při delším pobytu dochází podle Proška také například k sociálním konfliktům.  Expedice jsou tak jen několikaměsíční. 

Navštívit Antarktidu mimo rámec výzkumné expedice je pro běžného člověka takřka nemožné. Výprava je velice nákladá, nicméně existují cestovní kanceláře, které tyto návštěvy nabízejí. Výzkumníkům tak čas od času zamávají turisté z výletních lodí či je přímo navštíví. Jejich krátký pobyt na Antarktidě je ale velice omezený a podléhá řadě zákazů. Představa, že si vyfotíte kolonii tučnáků zblízka je tak velice mylná.