Když země je rozrytá polibky děl… Vítejte ve Verdunu

Vyžádala si přes 700 tisíc životů. Trvala deset měsíců, ale bojovou linií takřka nehnula. Řeč je o bitvě u Verdunu. I když se u tohoto severofrancouzského města bojovalo už skoro před celým stoletím, připomínka první světové války tu stále zůstává živá. V pevnostech i v krajině, která je dodnes zjizvená krátery po střelách i liniemi zákopů, jako by se zastavil čas.

Verdun je dnes poklidným francouzským městem. Když k němu přijíždíte, kromě několika jednoduchých dálničních ukazatelů nenasvědčuje nic tomu, jak krutě si tady s lidskými životy pohrála válka. Ve vesnicích kolem silnice v létě kvetou hortenzie a vesele si tu hrají děti. Život tu prostě běží úplně stejně jako kdekoliv jinde ve Francii nebo třeba i v Česku.

Městské domy i katedrála na nejvyšším kopci nad městem jsou dnes nádherně opravené. Centrum zdobí krásná nábřeží a výstavní lodě na řece. Že mají Verdunští staré bojiště za humny, by nejspíš na první pohled asi nikdo nehádal. Všímavému turistovi ale nejspíš neunikne, že na některých domech v centru města stále zůstávají stopy po kulkách, podobně jako třeba po okupaci ze srpna 1968 dodnes zůstává rozrytá fasáda pražského Národního muzea.

  • Jakoby válka nebyla. Bitva u Verdunu smazala z mapy několik vesnic, město ale odolalo.
    Jakoby válka nebyla. Bitva u Verdunu smazala z mapy několik vesnic, město ale odolalo. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24
  • Město Verdun působí malebně, zdi domů ale stále nesou stopy po kulkách.
    Město Verdun působí malebně, zdi domů ale stále nesou stopy po kulkách. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24

Vesnice zmizely, zákopy zůstaly

Verdun měl ale štěstí v neštěstí. Zatímco město změněné v trosky se z bojů první světové války nakonec vzpamatovalo, už nikdy se nepodařilo obnovit devět vesnic, které stály přímo na někdejším bojišti a které ničivá desetiměsíční bitva vymazala z mapy. Také okolní krajina nese stopy bojů dodnes. Několik desítek let se půdu otrávenou jedovatými plyny nedařilo zalesnit. Dnes už tu řídké lesy stojí, avšak mezi stromy i na travnatých polích jsou stále vidět krátery vyhloubené bombami a granáty. Jako hadi se po loukách i mezi stromy vinou zbytky zákopů. Úzkost, kterou v nich museli vojáci prožívat, si tady není těžké představit ani po téměř celém století, které už od bitvy uplynulo.

Historikové nechali zakonzervovat mimo jiné zákop, kde výbuch dělostřeleckého granátu pohřbil vojáky 137. dělostřeleckého regimentu tak, že se vestoje udusili hlínou a jen jejich bodáky zůstaly vyčnívat na povrch.

Kromě zákopů a kráterů po granátech je po někdejším bojišti rozeseta i řada betonových pevností a pevnůstek, které měly francouzským vojákům poskytnout zázemí a bezpečný úkryt a o něž vojáci z obou znesvářených stran sváděli líté boje. Ve 30. letech francouzské opevnění dokonce inspirovalo tehdejší Československo, když jeho stratégové vymýšleli, jak ochránit až příliš dlouhou hranici s německým agresorem.

  • Zbytky zákopů se dál jako hadi vinou krajinou u Verdunu
    Zbytky zákopů se dál jako hadi vinou krajinou u Verdunu autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24
  • Zbytky zákopu
    Zbytky zákopu autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24

V (ne)bezpečí betonových zdí

Jenže ani pevnosti první světové války nebyly zdaleka nedobytné. Některé zůstaly po bitvě ležet v troskách. A také tlusté zdi těch, které zůstaly stát, často nedokázaly odolat ničivé síle střel. O tom je možné se přesvědčit například v jednom z velikánů verdunského opevnění – Douaumontu.

Byť byli Francouzi o nedobytnosti Douaumontu skálopevně přesvědčení, některé dobře mířené střely dokázaly jeho zdi dokonce prorazit a otevřít do pevnosti nový vchod. Dnes svrchní plášť betonového obra rozhodně není hladký jako led tak, jak to známe z nepoužitého českého pohraničního opevnění, kulky a granáty ho „poďobaly“ k nepoznání.

Douaumont měl být nejdůkladnější součástí verdunského opevnění. To ale mělo kromě málo odolných zdí hned několik dalších háčků. Předně protože Francouzi útok na Verdun nečekali, stáhli z celé pevnostní linie většinu jednotek. Výsledkem bylo, že ačkoliv by se do útrob Douaumontu vešla posádka čítající až 500 vojáků, když Němci tuto pevnost překvapivým útokem zezadu dobyli, našli v ní jen asi 70 vyděšených Francouzů.

  • Kdysi byly zdi pevnosti Douamont kompaktním celkem důvěrně známým třeba z československého pohraničního opevnění. Ostřelování na nich ale zanechalo nesmazatelné stopy.
    Kdysi byly zdi pevnosti Douamont kompaktním celkem důvěrně známým třeba z československého pohraničního opevnění. Ostřelování na nich ale zanechalo nesmazatelné stopy. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24
  • Audioprůvodce, kterého si můžete v Douamontu půjčit, vám přiblíží život v jeho útrobách a porozradí vám i to, jak jeden z granátů prorazil do pevnosti nový vchod.
    Audioprůvodce, kterého si můžete v Douamontu půjčit, vám přiblíží život v jeho útrobách a porozradí vám i to, jak jeden z granátů prorazil do pevnosti nový vchod. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24

Ač bylo vítězství jednoduché, Němci rozhodně neměli v Douaumontu na růžích ustláno. Než Francouzi získali pevnost koncem roku 1916 zpět, stihl na 700 mužů zabít výbuch muničního skladu. Německé zesnulé dnes na samém konci prohlídkové trasy připomíná dřevěný kříž. Ten jen podtrhuje zoufalství téhle zbytečné války.

Vojáky uvnitř pevnosti také dusily zplodiny z vlastních zbraní i jedovaté plyny, které obě znesvářené strany vypouštěly do okolního ovzduší ve snaze uštědřit nepříteli co největší rány. Plyn se neutěsněnými otvory dostával i do pevnosti a své oběti si nevybíral. Bez ohledu na to, zda jej vypustili Francouzi, či Němci, zabíjel vojáky z obou stran.

Jedna z hlavních tepen pevnosti Douamont
Jedna z hlavních tepen pevnosti Douamont
Více fotek
  • Jedna z hlavních tepen pevnosti Douamont autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5146/514533.jpg
  • I v „bezpečí“ pevnosti se umíralo. Zabíjely požáry, jedovaté plyny, které do pevnosti pronikaly zvenčí, a v neposlední řadě bomby, které se zhoubně zavrtávaly do nedostatečně silných zdí. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5146/514535.jpg
  • Pevnost Douamont ukrývá kilometry ledově chladných a plísní prolezlých chodeb. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5146/514532.jpg
  • Důmyslný mechanismus, který dokázal otáčet kovovým kloboukem střílny. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5146/514529.jpg

Pevnost Douaumont je dnes možné projít s audio průvodcem, ze kterého se turisté dozví detaily ze života v pevnosti, fakta z její historie i poutavé příběhy z bojů, v nichž Douaumont sehrál klíčovou úlohu. K vidění jsou ubikace mužstva, umývárny, latríny i důmyslný mechanismus, který otáčel kovovým kloboukem střílny.

S čím je však potřeba při takřka dvouhodinové prohlídce počítat, je vlhko a zima. Ze stěn kape voda a místy je pokrývá i zelený mech. Je jasné, že život v pevnosti nemohl být pohodlný a ani o bezpečí nemohla být řeč.

Tam, kde kráčela smrt

Sama prohlídka Douaumontu nahání hrůzu a nutí člověka k přemýšlení nad smutnou historií 20. století a nad zmařenými lidskými životy. Obraz zkázy pak jen završí nedaleká kostnice a hřbitov s tisícovkami bílých křížů u její paty. Každý kříž nese jedno jméno mladého muže, který se už od Verdunu domů nevrátil. Některým ještě nebylo ani 20 let.

Padlé v bitvě u Verdunu připomínají tisíce bílých křížů.
Padlé v bitvě u Verdunu připomínají tisíce bílých křížů.
Více fotek
  • Padlé v bitvě u Verdunu připomínají tisíce bílých křížů. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5146/514520.jpg
  • Dlouhé řady křížů na vojenském hřbitově Ossuaire autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5146/514519.jpg
  • Jeden z celé řady hřbitovů rozesetých po někdejším bitevním poli. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5146/514518.jpg
  • Nezapomínáme. Jména mužů a chlapců padlých během krvavé bitvy u Verdenu vyrytá do chladných zdí kostnice. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5146/514517.jpg

Návštěvníci si mohou dnes projít celý hřbitov. Fascinující je také pohled z vrcholku vysoké věže samotné kostnice – z té se naskytne jedinečný pohled nejen na celý hřbitov, ale i na okolní bojiště. Tolik životů zbytečně položených na oltář mocenských zájmů! Jména padlých zdobí i stěny hlavní chodby, která tvoří osu kostnice. Někteří z nich, které dnes připomínají jen písmena vyrytá do oranžové omítky, nelze ani považovat za muže, byli spíš ještě dětmi, když položili své životy v této nesmyslné válce.

Verdunské bojiště, jeho zákopy a bílé kříže jsou dnes jednou z mála připomínek války, která se Evropou prohnala bezmála před stoletím. Dokáží nahnat hrůzu, návštěvníci se u křížů nebo v památnících mohou poklonit padlým, a některé možná procházka po starém bitevním poli přiměje k přemýšlení. Dokážeme se poučit z vlastní historie a ničivé války už napříště odvrátit? Kdo ví. O tom, že se to povede, byli zcela jistě přesvědčeni i pováleční státníci. Následující generace mladých mužů ale musela do války znovu. Navštívit Verdun by ale měl jednou za život každý – už alespoň z piety.

  • Kostnice připomíná padlé v bitvě u Verdunu. Některým ještě nebylo ani 20 let.
    Kostnice připomíná padlé v bitvě u Verdunu. Některým ještě nebylo ani 20 let. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24
  • Současný les bitvu nepamatuje. Je výsledkem dlouhé a náročné snahy o rekultivaci jedy zamořené krajiny. Jizvy zanechané válkou se ale přesto zcela vymazat nepodařilo.
    Současný les bitvu nepamatuje. Je výsledkem dlouhé a náročné snahy o rekultivaci jedy zamořené krajiny. Jizvy zanechané válkou se ale přesto zcela vymazat nepodařilo. autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24