Zpátky do minulosti: Lesk a zašlá sláva Rujány

Prora - Největší německý ostrov Rujána je už od 19. století vyhledávaným cílem turistů, které sem lákají především přímořské lázně, pláže s jemným pískem a divoká příroda. Nachází se zde také místo známé pod jménem Prora, které by na romantickém ostrově očekával asi jen málokdo.

Idylické pobřeží Prory totiž ve třicátých letech nacistický režim vybral pro stavbu gigantického rekreačního komplexu nazvaného Koloss von Prora. Měl sloužit jako propagandistický model péče o německé pracující v rámci organizace Kraft durch Freude neboli Radostí k síle. 

Hitlerův odkaz a pozdější nucené práce pro nepřátele socialismu

Zpočátku nacistům propaganda vycházela a autor projektu Clemens Klotz, jeden z prominentních Hitlerových architektů, obdržel za model celého objektu Velkou cenu za architekturu na Světové výstavě v Paříži roku 1937. Porota tehdy ocenila zejména moderní výraz celé stavby. Výstavba 4,5 kilometrů dlouhého komplexu, který se měl stát cílem dovolené pro dvacet tisíc německých rekreantů najednou, ale začala už o rok dříve. 

Němečtí pracující se měli střídat v týdenních turnusech po osm měsíců v roce. Cílem rekreantů neměl být bezmyšlenkovitý odpočinek, ale načerpání sil pro další práci a také, jak se později ukázalo, i pro nadcházející válku. Podle plánů režimu se všichni měli zdokonalovat radostně, jednotně a samozřejmě pod pečlivým státním dozorem v jakémsi beztřídním společenství. 

V plánech nechyběla nemocnice, sál pro dvacet tisíc lidí, restaurace a kavárny, divadlo či bazény. Deset tisíc naprosto identických dvoulůžkových pokojů s výhledem na moře a levná dovolená měly přilákat až 500 000 návštěvníků ročně. 

Součástí projektu byla i promenáda nad pláží a přístav pro rekreační námořní lodě. Promenáda měla sloužit zároveň jako gigantické cvičiště pro všechny ubytované hosty. Po vypuknutí druhé světové války v roce 1939 byla stavba rekreačního komplexu z větší části přerušena a místo německých pracujících zde byli ubytováni váleční uprchlíci a zranění vojáci.

V současné době je celý komplex využíván jen částečně. Naleznete zde například hostel, různá muzea a galerie, hudební kluby či výtvarné ateliery. Velké části nedostavěného komplexu se ale pomalu bez užitku rozpadají. 

Před rokem 1990 byla Prora zčásti dostavěna pod kontrolou armády a výslechy tu prováděla i tajná policie Stasi. Na stavbě tehdy v těžkých podmínkách až 12 hodin denně pracovali především vojáci, které komunistický režim považoval za nepřátele státu. Pracovní úrazy a sebevraždy si tady vyžádaly okolo sta lidských životů.

Zvětšit mapu

Bílé útesy rujánské

Pouze několik kilometrů od Prory je atmosféra ostrova již zcela odlišná. Najdete tam Jasmundský národní park, založený v roce 1990, který patří k nejmenším německým národním parkům a je jedním z nejnavštěvovanějších míst na Rujáně. Velkou část parku pokrývají převážné bukové lesy zařazené mezi světové památky UNESCO. 

Nedaleko odsud se nacházejí pověstné křídové útesy. Nejznámější je 120 metrů vysoký útes Königsstuhl neboli Královský stolec a sousední útes Victoria-Sicht. Podle pověstí se stal králem ten z uchazečů o královský trůn, který na Královský stolec vylezl jako první. 

Dnes z mořského břehu vede na strmé útesy dřevěné schodiště, což je mnohem pohodlnější cesta. Křídové útesy vznikly v době ledové a táhnou se v délce deseti kilometrů podél ostrova. Zdejší pobřeží patří k nejdeštivějším oblastem Německa a podnebí spolu s činností moře způsobuje erozi útesů, jejichž vzhled se neustále pozvolna mění. 

Město Sassnizt, největší přístav na ostrově, ležící na jižním okraji Národního Parku Jasmund, bývalo v minulosti malou rybářskou vesnicí. V průběhu 19. století tradiční domky s doškovými střechami nahradily luxusní lázeňské domy a vznikla zde plážová promenáda. Stejně jako na celé Rujáně i zde mořské pláže pročesávají neúnavní hledači, kteří se snaží objevit poměrně hojně se vyskytující jantar.