Třetí největší ostrov planety Borneo patří mezi jedno z posledních míst na Zemi, kde lze najít původní neporušené deštné lesy. Díky své ideální poloze přímo na rovníku se příroda Bornea rozrostla do překrásných a rozmanitých forem a ostrov se tak stal centrem evoluce mnoha podivuhodných endemických forem živočichů a rostlin. Najdete zde například jednu z nejmenších veverek světa a zároveň jednoho z největších mravenců, jací na planetě žijí.
Borneo: ostrov plný zvířat, jaká jinde nenajdete
Samotný název ostrova po staletí představoval symbol neprobádané a tajemné divočiny. Borneo, v porovnání s jinými místy na Zemi, je známo svou velmi bohatou biodiverzitou – tedy rozmanitostí druhů. Zajímavým obecným jevem evoluce je zmenšování velikosti velkých savců na ostrovech. Bornejským důkazem je velmi vzácný bornejský trpasličí slon a nejmenší druh medvěda na světě - medvěd malajský. Oba se přizpůsobili přírodním podmínkám tak, aby se uměli snáze pohybovat v pralese.
Bornejský trpasličí slon
Borneo má bohatý říční systém, a to hlavně v období dešťů. Při plavbě po řece je velká šance spatřit makaky jávské, jak si pochutnávají na kořenech rostlin, případně na oblíbených krabech a sušených rybičkách z rybářských sítí.
Při troše štěstí je možné natrefit na varana vylézajícího z vody nebo odpočívajícího na břehu. Tito obří plazi jsou výborní plavci a skvělí lovci. Dokážou ulovit i buvola, který je několikanásobně větší než oni sami.
GALERIE
Makak jávský zdroj: ČTK
Bornejským endemitem je i kahau nosatý, legračně vypadající opici nenajdete nikde jinde na světě. Kahauové tráví většinu času hledáním potravy v nepřístupných mangrovech. Místní lidé jim někdy říkají holandské opice kvůli velkému břichu a velmi nápadnému červenému nosu samců. Pojmenování pochází z dob, kdy ještě bylo Borneo nizozemskou kolonií.
Mangrovníky jsou stromy přizpůsobené prostředí s periodicky kolísající hladinou slané vody. Jejich porosty pokrývají rozsáhlé plochy na pobřeží a v deltách řek. Při odlivu se vynoří úchvatná složitá spleť kořenů, které sahají až do výšky několika metrů a během přílivu voda často vystoupá až po úroveň listů.
GALERIE
Orangutan autor: Ed Wrai, zdroj: ČTK
Skutečným symbolem Bornea je však pozoruhodný střapatý tvor zvaný „lesní člověk“. Orangutan tráví většinu dne v korunách stromů hledáním potravy. Najít ho v pralese tak není vůbec jednoduché. Na zem slézá jen zřídka a tím se odlišuje od ostatních lidoopů - šimpanzů a goril. Orangutan je vegetarián a jeho jídelníček je tvořen převážně plody a listy stromů.
Také jezera a velké řeky jsou důležitými ekosystémy ostrova. Oblast Mahakamských jezer ve východním Kalimantanu je co do plochy nejvýznamnějším útočištěm vodních ptáků na Borneu. Domovem vyder, krokodýlů, spousty druhů ryb i unikátní populace sladkovodních delfínů je zase řeka Mahakam, která jezera napájí.
Borneo (zdroj: ČT24)
Většina lidí na Borneu stále žije tradičním způsobem života v těsné závislosti na přírodě. Jsou odkázáni na to, co si sami uloví nebo vypěstují. Nikam nespěchají a čas tu plyne svým vlastním pomalým tempem. Řeku využívají nejen na rybolov, ale také ke koupání, mytí nádobí a praní prádla. Dokonce i některé domy jsou postaveny tak, že plavou na vodě. V období sucha hladina vody v řece klesá, a tak se některé domky ocitnou na pevném břehu řeky, někdy v dost šikmých polohách.
Na ostrově žije bok po boku množství různých etnik. Kromě většinové muslimské populace zde nalezneme potomky původních obyvatel ostrova – Dajaků. Jejich vesničky zdobí na každém rohu krásné vyřezávané dřevěné sochy. Dajakové totiž věří v duchy lesa a mnohé sochy mají pro ně magický význam. Pro svou tradici usekávat nepřátelům hlavy a následně je věšet na své domy bývali Dajakové, kdysi obávaní bojovníci, nazýváni lovci lebek.