Concorde slaví 45 let od prvního zkušebního letu

Dnes uplynulo přesně 45 let od chvíle, kdy prototyp nadzvukového letounu Concorde Aérospatiale-BAC poprvé uskutečnil svůj zkušební let z letiště v Toulouse. První komerční let proběhl ale až o několik let později - na linkách Paříž - Dakar - Rio de Janeiro a Londýn - Bahrajn. Concorde byl vyvinut v 60. letech a v té době vzbudil u aerolinií velký zájem.

Concorde byl považován za krále vzduchu. Konstrukce byla navržena a postavena firmami Aérospatiale a British Aircraft Corporation, pohonná jednotka Olympus 593 byla navržena a vyrobena firmou Rolls-Royce (Bristol-Siddley) a SNECMA. Přelet přes Atlantik trval přibližně 3 až 3,5 hodiny, letová výška byla 15 km po startu a postupně stoupala na 18 km.

Na začátku svého provozu letoun létal i do Ria de Janiera a Singapuru, nakonec však létal jen na lince mezi Paříží, resp. Londýnem a New Yorkem. Jedním z důvodů byl krátký dolet (6 000 km) a na mnohých letištích nedostal povolení k přistání, protože byl příliš hlučný (startující Concorde byl slyšet ve vzdálenosti 8 km).

Od 15. do 17. srpna 1995 se Concordu podařil nejrychlejší let okolo světa za 31 hodin, 27 minut a 49 sekund. Měřil se přitom celkový čas, od startu v Paříži až po opětovné přistání v Paříži včetně všech mezipřistání. 7. února 1996 Concorde British Airways přeletěl trasu New York – Londýn za 2 hodiny, 52 minut a 59 sekund. To je dodnes rekord pro nejrychlejší přelet přes Atlantik v civilním letadle.

Při letu z Londýna do New Yorku letoun vyletěl do výšky 8 400 m podzvukovou rychlostí, potom jižně od Bristolu zapnul přídavné spalování – forsáž – a stoupal dál, aby zrychlil na nadzvukovou rychlost, které dosáhl přibližně nad ostrovem Lundy. Takto se mohl vyhnout tomu, aby zvukové vlny a zvukový náraz (supersonický třesk) při překonávaní nadzvukové rychlosti zasáhly pevninu. Letoun zrychlil dál na Mach 1,7, vypnul přídavné spalování a při dosažení výšky 15 000 m dosáhl rychlosti Mach 2, během letu stoupal dál pozvolna až na 17 700 m. To trvalo až do začátku klesání při přistání. Klasická proudová letadla létala pro srovnání ve výškách 12 000 m až 13 500 m.

Tragická havárie z 25. července 2000 však osud Concordu zpečetila. Při startu z pařížského letiště najel na dráze na titanovou lamelu, která předtím odpadla ze stroje společnosti Continental Airlines. Lamela protrhla pneumatiku a palivovou nádrž, v důsledku čehož se letoun vzňal. Kromě této oficiální příčiny ovšem existuje i verze, že skutečným důvodem roztržení pneumatiky byl špatně sesazený podvozek (chybějící distanční kroužek na hřídeli mezi koly), což způsobilo rozkmitání kol a jejich přehřátí. 

Vymrštěné gumové části pneumatiky prorazily elektrický kabel levého podvozku a levou spodní část křídla, které tím bylo zčásti také poškozeno. Kvůli nárazu vznikly v nádržích díry. Vytékající palivo se zapálilo o elektrický kabel v blízkosti pohonné jednotky a postupně se vzňalo v celém levém křídle. Start se už v tomto okamžiku nedal zastavit, letoun byl pro nouzové brzdění příliš rychlý. Pilot, alarmovaný palubními přístroji a řídící věží, měl jedinou možnost v pokusu o nouzové přistání. Asi jednu minutu po startu se stroj zřítil na hotel v městečku Gonesse u Paříže. Všech 109 osob na palubě a čtyři osoby v hotelu přišly o život.

Letecká společnost Air France proto zastavila provoz všech Concordů. Lety byly obnoveny až po četných konstrukčních změnách. Britové vyvinuli zesílení nádrží pomocí vložené tkaniny z kevlarových vláken a francouzský výrobce pneumatik Michelin vyvinul stabilnější pneumatiky, odolné vůči prasknutí, které se používají i u Airbus A380. Kvůli změnám, které stály okolo 100 milionů euro, se stal Concorde těžší, což zmenšilo jeho šanci na hospodárné využití. Až na neštěstí v roce 2000 nedošlo během 27 let jeho provozu nikdy k větším nehodám nebo problémům.

7. listopadu 2001 byla obnovena letecká linka mezi Paříží, resp. Londýnem a New Yorkem. Kvůli malému zájmu ze strany cestujících, ovlivněnému i leteckou krizí v souvislosti s událostmi 11. září 2001 a novým bezpečnostním nedostatkům, vyhlásily společnosti Air France a British Airways, že v průběhu roku 2003 budou letecké linky Concordu zrušeny.

Poslední let Concordu společnosti Air-France se uskutečnil 24. června 2003, British Airways ukončily lety Concordu 24. října 2003. Úplně poslední let Concordu s označením G-BOAF proběhl 26. listopadu 2003 pod vedením šéfpilota Mike Bannistera z londýnského Heathrow do Filtonu v Anglii.

Concorde několikrát zavítal i do České republiky, poprvé při příležitosti 50. výročí otevření leteckého spojení mezi Londýnem a Prahou společností British Airways.