U Miss 1989 prý nešlo jen o přitažlivou tvář a ženské proporce

Praha - Před 25 lety poznalo Československo svou první novodobou miss, osmnáctiletou dívku z Prešova Ivanu Christovou. Porotu okouzlila symetrickou tváří a umírněným líčením, publikum ale volbu přijalo pískotem. „Určitě se mě to dotklo a bylo mi to líto. Ale to je život a zvykla jsem si na to,“ přiznává Christová, která byla první vítězkou soutěže krásy po téměř dvou desítkách let. Volby miss byly totiž v době normalizace nepřípustné a i v roce 1989 bylo třeba soutěž krásy ospravedlnit zaměřením také na další kvality soutěžících. „Spíše než o královně krásy bychom měli hovořit o naší nejsympatičtější dívce,“ psalo se v tehdejším Rudém právu.

„Přihlásili mě kolegové z práce, já vlastně ani nevěděla, do čeho jdu,“ vzpomíná na svou účast v soutěži krásy Christová, která se dalších 13 let úspěšně živila modelingem. „Nastartovalo to vlastnost, kterou jsem ani nevěděla, že mám, takovou tu průbojnost. Takže určitý význam to pro mě mělo,“ hodnotí zpětně negativní přijetí během finálového večera. Za Československo se Christová zúčastnila i soutěže Miss International, kterou vyhrála a odstartovala tak svou velmi úspěšnou kariéru. „Dalo mi to možnost něco dokázat a plnit si svoje sny,“ uzavřela modelka.

Rudé právo k volbě Miss ČSSR 1989:

„Téměř po dvaceti letech jsme tedy volili Miss ČSSR. Je to dobře, nebo je to daň módnosti? Těžko říci. Jisté je, že tentokrát nešlo jen o přitažlivou tvář a správné ženské proporce, ale adeptky prošly i psychologickými testy, zkouškami ze znalosti jazyků, musely prokázat takt, obratnost, sportovního ducha i umění společensky vystupovat. Spíše než o královně krásy bychom tedy měli hovořit o naší nejsympatičtější dívce. Neméně sympatické však byly všechny, které soutěžily.“


Soutěž Miss Československo se 8. dubna 1989 konala poprvé od šedesátých let. Dějištěm finálového večera byl tehdy nově postavený Palác kultury a sportu v Ostravě, večer moderoval herec Josef Dvořák a přímý přenos vysílala televize na druhém programu. Do soutěže se přihlásilo 2 300 dívek a porota podle fotografií do dubnového finále vybrala 24 z nich, hodnotily se třeba estetické a pohybové schopnosti, ale i to, jestli se dívky dokáží domluvit cizím jazykem, požadované ideální míry ale byly stejné jako dnes: 90–60–90. 

Pod znovuobnovením soutěže je podepsaný především Miloš Zapletal. „Určité politické kruhy chtěly, aby se soutěž jmenovala Dívka roku a aby v názvu nebylo slovo miss. Naštěstí se nám je podařilo přesvědčit, takže jsme měli Miss Československa,“ vzpomínal Zapletal pro ČRo. 

„Já si myslím, že ideál ženské krásy se za tu dobu až tolik nezměnil,“ potvrdil fotograf Jadran Šetlík. Vliv modelingového průmyslu ale je podle něj přesto patrný. „To, co modelingový průmysl vytváří, to už přestávají být ženy, natož atraktivní ženy, ale jsou to spíš chodící ramínka. S tím já se neztotožňuji,“ uvedl fotograf.

První královnu krásy měly Čechy už v roce 1910, v tehdejším Rakousku–Uhersku byla soutěž, v níž se dívky předvedly v šatech, které samy ušily, o poznání skromnější, trvala jen zhruba 20 minut. Druhý ročník se konal těsně před vznikem samostatného Československa v roce 1918, třetí ročník proběhl až o devět let později v dubnu 1928 na Pražském výstavišti. Ke čtvrté obnově soutěže krásy došlo před druhou světovou válkou v roce 1937, kdy proběhly ročníky 1937, 1938, 1939 a 1940.

Další ročník se uskutečnil až v 60. letech pod názvem Dívka roku Československé republiky. Soutěž běžela v letech 1965 až 1970 a zastavena byla tehdejším komunistickým režimem na příkaz Sovětského svazu. K poslední šesté obnově soutěže došlo v dubnu 1989 Milošem Zapletalem pod názvem Miss Československé socialistické republiky.