Objev uličky Komenského v Přerově je nominovaný na národní cenu

Přerov Archeologický objev dlážděné cesty z 16. století v Přerově, která spojovala původní kostel Jednoty bratrské s bratrskou školu, aspiruje na významné ocenění. Olomoucký kraj nominoval objev uličky, po které chodil jeden z největších českých myslitelů a uznávaný zakladatel moderní pedagogiky Jan Ámos Komenský, na Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro v kategorii Objev roku 2013.

Archeologové uličku objevili při průzkumu v přerovské lokalitě Na Marku u Tyršova mostu v letech 2012 až 2013. Přerovská radnice prostor uvolnila archeologům před plánovanou stavbou parkoviště. Podle historických dokladů tam Jednota bratrská v 16. století postavila kostel, u kterého měla také školu. V letech 1614 až 1618 tam učil pozdější biskup Jednoty bratrské Jan Ámos Komenský.

Mezi bratrským kostelem a školou

Archeologové pod vedením Zdeňka Schenka ze společnosti Archia Olomouc nejprve odkryli základy bratrského sboru, který se po rekatolizaci změnil na kostel sv. Marka. Poté odhalili i základy školy. „Mezi oběma objekty objevili zcela neporušenou uličku z kamenné dlažby, která je nádhernou ukázkou řemeslné práce své doby. Je to jeden z nejkrásnějších příkladů zpevnění komunikace pro pěší z období 16. století u nás,“ uvedl Pavel Šlézar z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu. Archeologům se podařilo odkrýt 13 metrů téměř dva metry široké cesty. „Uprostřed cesty je žlábek, který odváděl dešťovou vodu a splašky do Bečvy, která tekla přímo pod okny bratrského domu,“ doplnil Šlézar.

Objev středoevropského významu

Objev objektů Jednoty bratrské v Přerově má podle odborníků středoevropský význam, a to především ve vztahu ke Komenskému, který tam prokazatelně působil. Závěry průzkumu podpořily osobnosti z Národního památkového ústavu, Archeologického ústavu Akademie věd a dalších institucí. „To mělo nakonec vliv i na rozhodování přerovských zastupitelů, kteří ustoupili od myšlenky vybudování velkoplošného parkoviště,“ řekl archeolog Zdeněk Schenk. Město přistoupilo na návrh archeologů, aby v lokalitě vznikla odpočinková zóna s parkem, ve kterém by byl zvýrazněný půdorys kostela i školy. Letos v únoru radnice vyhlásila na tento záměr architektonicko-urbanistickou soutěž, nedávno vybrala nejvhodnější návrh a na projekt prezentace objevů vyčlenila více než dva miliony korun. Stavební práce by měly začít na jaře.

Komenský a Přerov

Jan Ámos Komenský (1592–1670) v Přerově nejprve studoval na vyšší latinské škole. Strávil tam roky 1608 až 1611. Pak odešel na vysokou školu do německého Herbornu. Přes Amsterodam, Heidelberg a Prahu se roku 1614 do Přerova vrátil a začal tam učit. Po svém vysvěcení na kazatele odešel do Fulneku. Se svou první ženou Magdalénou Vizovickou, která později zemřela na mor, se roku 1618 oženil také v Přerově.


Přerovské Muzeum Komenského podalo ministerstvu kultury návrh, aby archeologický objev v lokalitě Na Marku vyhlásilo kulturní památkou.