Ocelářské firmy se bojí krachu. Europarlament snížil počty emisních povolenek

Omezení množství povolenek (zdroj: ČT24)

Europoslanci schválili zavedení přísnějších limitů pro vypouštění skleníkových plynů do ovzduší. Počet emisních povolenek bude po roce 2020 klesat o 2,2 procenta ročně, což by mělo znečišťovatele motivovat k ekologicky odpovědnějšímu přístupu. Oceláři a zástupci největších hutí se ale bojí, že vysoké platby za vypouštění oxidu uhličitého mohou být likvidační.

Například v Třineckých železárnách pracuje na 7 tisíc lidí. Stejný počet zaměstnanců má i ostravský ArcelorMittal. Bez takzvaných teplých provozů, při kterých se uvolňuje oxid uhličitý, se ani jedna ze společností neobejde, uvádějí jejich zástupci.

„Právě při výrobě surového železa a oceli uniká do ovzduší oxid uhličitý. Od roku 2021 by za to hutě měly zaplatit miliardy,“ zjistila redaktorka České televize Pavla Daňková.

Stávající technologicky známé procesy neumožňují výrobu železa bez oxidu uhličitého, stejně tak jako nelze vyrobit tunu cementu bez oxidu uhličitého, nelze udělat keramiku bez oxidu uhličitého…
Jan Czudek
generální ředitel, Třinecké železárny
  • Oxid uhličitý (v pevném skupenství je znám jako suchý led) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Je těžší než vzduch. Jeho molekulu tvoří atom uhlíku a dva atomy kyslíku. 
  • Jedná se o jednu z řady látek, které jsou zodpovědné za takzvaný skleníkový efekt. Mezi další významné skleníkové plyny, které se podílejí na oteplování Země a pomáhají na planetě udržet život, patří například vodní pára.

Země Evropské unie vypouští do ovzduší deset procent z celosvětové produkce skleníkových plynů. Brusel chce toto číslo snížit do roku 2030 na polovinu.

Technologie na snížení oxidu uhličitého podle ocelářů neexistují. Za takzvané emisní povolenky tak budou muset firmy zaplatit. Ročně zřejmě stamiliony. „Požadavky EU nesplňuje v současnosti ani deset procent těch nejlepších a nejekologičtějších hutí v Evropě technologie na snižování oxidu uhličitého vůbec neexistují, takže je nemůžeme koupit, nemůžeme je nainstalovat a jako takové nám to přijde nefér, že máme být penalizováni za něco, čeho nemůžeme dosáhnout,“ sdělila mluvčí ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková.

Z hlediska globálního není globálnější produkt na světě než oxid uhličitý. Takže jestliže posunete tuto výrobu do Ruska, do Číny, do Indie, tak nedojde ani trošku ke snížení výskytu tohoto plynu. Naopak víme dobře, že ve srovnání s Evropou mají jak čínští, tak obecně asijští výrobci o 50 procent větší emise oxidu uhličitého.
Jan Czudek
generální ředitel, Třinecké železárny

Část europarlamentu byla pro přísnější normy

Parlament souhlasil s návrhem Evropské komise, ačkoli část europoslanců předložila pozměňovací návrh počítající s ještě výraznějším poklesem počtu povolenek o 2,4 procenta ročně. Pro většinu poslanců to ale byl limit příliš přísný vůči podnikům.

Se systémem emisních povolenek přišla EU v roce 2005 s cílem zpoplatnit znečišťování ovzduší. Počet povolenek, jejichž prostřednictvím si továrny či elektrárny v dražbách kupují možnost vypouštět do ovzduší CO2, postupně klesá. Kvůli převisu nabídky nad poptávkou však systém nebyl zcela účinný, což má přijatý návrh změnit.

Evropský parlament bude nyní o přijatém návrhu diskutovat se členskými státy, jejichž souhlas je nutný před schválením konečné podoby závazné směrnice.