Frýdek-Místek změnil postoj k historickým továrnám. Chce je chránit

Frýdek-Místek - Když zástupci magistrátu ve Frýdku-Místku nedávno povolili demolici přádelny bavlny židovského obchodníka Adolfa Landsbergera z konce 19. století, stovky lidí daly najevo rozhořčení a nesouhlas, mimo jiné formou petice. Představitelé města teď změnili postoj. Zbytek výrobních hal a dalších památek na významnou tradici města, kterou nedávno uzavřel krach textilky Slezan, chtějí chránit jako novou památkovou zónu. Požádali už o to ministerstvo kultury. Tentokrát se to nelíbí vlastníkům objektů, žádají stažení žádosti.

Představitelé města už se kvůli ochraně celého souboru výrobních hal a dalších budov obrátili na památkáře z Ostravy, zahájili jednání s ministerstvem kultury, které žádost posuzuje. V blízkosti frýdecko-místeckého nádraží je asi deset cenných objektů někdejší tovární čtvrti, například Neumannova přádelna postavená ve stylu průmyslové secese, tkalcovna Munk a synové nebo sklad bavlny Landsberger.

Video Frýdek-Místek chce další památkovou zónu kvůli textilním továrnám
video

Frýdek-Místek chce další památkovou zónu kvůli textilním továrnám

„Rozvoj textilního průmyslu ve druhé polovině 19. století se výrazně otiskl do dnešní podoby města, zvláště v okolí nádraží. Zásadní význam pro rozvoj této lokality mělo vybudování vodních mlýnů, na které textilní továrny navázaly. Formovala se urbanistická skladba území i s jeho dominantami, které tuto funkci plní dodnes,“ uvedl primátor Frýdku-Místku Michal Pobucký z ČSSD. Problém podle něho je, že zájmy vlastníků těchto hal a areálů jsou nejasné. „Myslím si, že památková ochrana by mohla zamezit nevratným ztrátám,“ vysvětloval Pobucký motivaci města.

Mnohé tyto objekty byly památkové chráněné v minulosti, ministerstvo kultury je ale ze seznamu vyškrtlo. Třeba Landsbergerova přádelna, ze které teď dělníci rozebírají poslední cihly, ochranu nezískala na doporučení lidí z magistrátu Frýdku-Místku a krajského úřadu, kteří ji nepovažovali za dost hodnotnou. Podle ředitele Metodického centra technických památek při Národním památkovém ústavu Ostrava Miloše Matěje jde o unikátní soubor budov. „Je zcela mimořádný v Evropě co se týče typologického vývoje, ale také architektury,“ řekl Matěj.

Miloš Matěj: Režim ochrany může lokalitu povzbudit

Změny přístupu magistrátu se obávají vlastníci budov v okolí nádraží. Návrh na vyhlášení památkové zóny je podle nich nesmyslný, zbrzdí možný rozvoj lokality, protože jakékoliv stavební úpravy budou minimálně velmi náročné a drahé. „Bez památkářů by nebylo možné provádět ani zásahy do interiérů, to znamaná, že by nebylo možné objekty upravovat podle dnešních standardů,“ obává se například předseda představenstva Textil Invest Group Jiří Karásek. Magistrát i památkáři oponují tím, že památková zóna představuje nižší stupeň ochrany než kulturní památka. „Dispoziční úpravy jsou možné. Dokonce se domnívám, že režim ochrany může tuto lokalitu naopak povzbudit,“ reagoval Miloš Matěj.

Primátor dodal, že všechny strany se budou moci k rozsahu a způsobu ochrany nemovitostí vyjádřit. Město Frýdek-Místek má nyní dvě památkové zony, obě vznikly v roce 1992, aby chránily historická jádra Frýdku i Místku, jejichž spojením město vzniklo.

Textilní výroba ve Frýdku-Místku

První textilku založil ve Frýdku v roce 1832 tamní Žid Josef Munk, v šedesátých letech 19. století v tom pokračovali další židovští podnikatelé – Filip Landsberger, Alois Lemberger či bratři Neumannové. V roce 1945 všechny továrny zabavil stát a vytvořil státní podnik Slezské bavlnářské závody. V šedesátých letech měl patnáct provozů, z toho deset ve Frýdku-Místku. Roku 1990 založil Fond národního majetku akciovou společnost Slezan. Vlivem hospodářské krize a zejména silné asijské konkurence začal postupný úpadek textilního průmyslu, který vyvrcholil v roce 2008 úpadkem společnosti. Insolvenční řízení se blíží ke konci, správce konkurzní podstaty vyplatil věřitele.