Před 20 lety skončila v Ostravě těžba uhlí. Duch hornictví nezmizel

Ostrava – Před dvaceti lety skončila černouhelná těžba v Ostravě. Poslední vozík s uhlím vyjel právě 30. června 1994 z Dolu Odra v Přívoze. Jeho těžební věž byla odstřelena o čtyři roky později. Během dvousetleté historie dolování živila práce v ostravských šachtách desítky tisíc lidí, stovky jich při extrémně těžké práci spojené s výbuchy plynu a otřesy zahynulo.

První organizovaná těžba v Ostravě začala v 18. století v Petřkovicích. Horníci tam ročně dolovali asi 120 tun uhlí. Nejvyšší produkci uhlí zažil socialistický podnik OKD v roce 1980 - 25 milionů tun uhlí. Teď dosahuje roční objem těžby společnosti OKD, která se soustředila na Karvinsko, asi 10 milionů tun. Před 20 lety, když končila poslední ostravská šachta, produkovala firma o 6 milionů tun více než dnes.

Část ostravských dolů je zasypána, mnohé těžní věže zmizely. Některé však zůstaly, jsou památkově chráněné a symbolizují hornickou minulost, bez které by Ostrava nebyla nikdy průmyslovým centrem Rakousko-Uherska ani ocelovým srdcem socialistické republiky. Investice do zachování havířských památek a skanzenů budoucím generacím se vyplácí, protože patří k nejnavštěvovanějším v regionu.

I když se v Ostravě dávno netěží, lidé mají k hornictví silný vztah. Dokonce se prý duch havířů a jejich zásad vyplývajících z nutnosti kolegiality a vzájemné důvěry v extrémních podmínkách, stále trochu odráží i v současných obyvatelích města. „Pro Ostraváky stále platí, že jsou to lidí spíše přímí, nemají rádi vytáčky, mluví na rovinu, jasně, stručně, krátce,“ shrnuje ostravský sociolog Lubor Hruška.

Video Hovoří bývalý horník Arnošt Felkl
video

Hovoří bývalý horník Arnošt Felkl

O to, aby se o hornictví nevyprávěly pohádky, ale pravda, se starají mnozí pamětníci, kteří odfárali desítky let. Například Arnošt Felkl byl horníkem přes 40 let, teď pracuje v hornickém muzeu pod Landekem v Ostravě-Petřkovicích jako průvodce turistů. Stále má příležitost vzpomínat, jak to bylo, když v padesátých letech například poprvé řídil důlní kombajn. „Nadřízený mi řekl, budeš s tím jezdit, já na to, že to neumím. Jenže tehdy to neuměl vůbec nikdo,“ vzpomínal Felkl.

Archeologické nálezy prokázaly, že uhlí z Ostravska využíval už pravěký člověk. Cílená a pravidelná těžba tam začala na přelomu 18. a 19. století a její obrovský rozmach je pak spojený s budováním železnice a založením Vítkovických železáren (1828).

Ostravsko-karvinské doly

Po 2. světové válce bylo asi třicet šachet čtyř těžařských společností na Ostravsku a Karvinsku znárodněno, staly se součástí národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly, ze kterého později vzniklo OKD. Už za socialismu některé doly zanikaly, jiné se otevíraly. Například v roce 1980 dosáhla těžba v revíru až 25 milionů tun ročně. Ještě roku 1990 pracovalo v OKD přes 100 tisíc lidí. Po převratu nová vláda státní podnik zrušila, roku 1991 vznikla akciová společnost s většinovým podílem státu. Probíhal velký útlum ostravské a petřvaldské části revíru, kde byly nižší sloje a nákladnější těžba, začala také privatizace. Postupně skončila těžba v dolech Jan Šverma, Heřmanice, Julius Fučík a dalších. Důl Odra, poslední na území Ostravy, definitivně ukončil těžbu roku 1994. Dolování pokračuje na Karvinsku a poslední důl na Frýdecko-Místecku – Paskov, se připravuje na útlum. Vlastníkem šachet je společnost New World Resources, jejímž spolumajitelem je miliardář Zdeněk Bakala. V OKD teď pracuje asi 13 tisíc lidí.