Ministerstvo kritizuje jihomoravské územní zásady. Vznikají v rozporu se zákonem

Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje vznikají v rozporu se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí. K takovému závěru dospělo ministerstvo životního prostředí. Právě jeho požadavky údajně kraj ignoroval. Lidovecký radní Antonín Tesařík, který má územní plánování na starosti, uvedl, že se kraj postará o to, aby konečný návrh zásad už byl v souladu se zákonem.

Brno bude nadále snižovat svůj dluh
Zdroj: ČTK Autor: Václav Šálek

Jižní Morava je jediným krajem, kterému zásady územního rozvoje chybí a nemohou tam tak vznikat stavby nadregionálního významu. Kvůli tomu v kraji není možné stavět žádné důležité dopravní stavby a od vstupu do Evropské unie se tam nepostavil ani kilometr dálnic. V nedohlednu je také stavba dálnice do Vídně.

Kritikům jihomoravských zásad nejvíce vadí, že kraj odsouvá řešení územního plánování v Brně a okolí. Po více než deseti letech příprav totiž kraj tvrdí, že nemá dostatek studií a podkladů, aby rozhodl o vedení klíčových dopravních tahů přes hlavní krajské město.

Ministerstvo životního prostředí proto letos v lednu uložilo kraji, aby dopravu v Brně a okolí v chystané studii řešil. Jenže jeho požadavek kraj do současného návrhu nezapracoval, a ani neuvedl proč. „Stanovisko má nezávazný charakter, kraj má možnost návrh přepracovat, nebo zdůvodnit, proč připomínky nevzal v potaz,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. 

 

Podle radního Tesaříka (KDU-ČSL), který se územním plánováním zabývá, se ale jedná jen o formalitu, kterou kraj lehce opraví. „Jsme názoru, že požadavky jsme naplnili,“ uvedl Tesařík. Podle něj se jedná pouze o slovíčkaření. Jenže pokud se kraj s výtkami nevypořádá, hrozí, že zásady opět zruší soud, jak se už stalo před čtyřmi lety. 

Na rozdíl od Tesaříka se náměstek brněnského primátora Martin Ander (Strana Zelených) domnívá, že stanovisko ministerstva je oprávněné. „Zásady územního rozvoje musí řešit celý systém dopravy v  rámci jižní Moravy tak, aby byla tranzitní doprava odvedena mimo město. Předložený systém řešení neobsahuje,“ uvedl Ander.

Proti návrhu jsou i jihomoravské obce 

S novým návrhem dokumentu navíc opět nesouhlasí řada jihomoravských obcí. Mezi největší kritiky zásad patří Ostopovice. Už nyní přes ně vede dálnice D1. A do budoucna by tam mohly vzniknout další klíčové dopravní stavby - například křižovatka se silnicí na Svitavy.

Problémem jsou také takzvané územní rezervy - šedá místa na mapě, která jsou nejproblematičtější.  „Zásady nebudou plnit svoji funkci, pokud půlka dopravních staveb bude vymezena jako rezervy. Z větší části, pokud jde o koncepci dopravy, je to dokument k ničemu,“ okomentoval zásady právník ze společnost Frank Bold Pavel Černý. 

Ve zmíněných místech totiž kraj výstavbu zablokuje. Jestli tam ale vůbec někdy bude silnice, rozhodne teprve připravovaná studie. Ani v tomto ale krajští politici chybu nevidí „Jihomoravský kraj nečeká, ale už připravuje zadání pro územní studii, aby mohla být okamžitě zadána,“ uvedl Tesařík.

Tesařík: Kraj nemůže na Brno čekat 

Kraj přitom spěchá s vypořádáním připomínek veřejnosti, které bylo možné posílat do půlky června. Dosud nezveřejnil, kolik jich přišlo a jaké byly. Současná koalice sociálních demokratů a lidovců chce totiž vydat dokument do říjnových voleb. Minulý dokument o územních zásadách ale zrušil soud právě proto, že kraj nepostupoval zákonně.

Podle Andera je rychlé schválení zásad chybou. „Zkomplikuje to možnost rychlého řešení dopravní situace v Brně,“ dodal. Naopak Tesařík uvedl, že celý kraj nemůže čekat na jedno město. „Jihomoravský kraj je 673 měst a obcí, které potřebují zásady územního rozvoje, jež nejsou jen o dopravní infrastruktuře,“ uvedl. 

Ministerstvo kraj také upozornilo na to, že se nevypořádal s připomínkou ohledně protipovodňových opatření v povodí Dunaje, tedy v povodí Moravy, podle vládního usnesení. Další připomínkou je, že se kraj nevypořádal s nově vyhlášenými či upravenými evropsky významnými lokalitami.