Vědci z Masarykovy univerzity zkoumají souvislost obezity a metabolismu - hledají dobrovolníky

Lidem s nadváhou nabízí Masarykova univerzita možnost účastnit se výzkumu, na základě kterého budou zjišťovat, jak moc souvisí obezita s metabolismem. Vědci hledají zhruba 200 dobrovolníků. Ti získají možnost bezplatného vyšetření na přístrojích a vědci zase data.

Paní Jitka během pár let bez sportu přibrala. Začala proto držet různé diety. Jenže bez výsledku. Když uslyšela o výzkumu, který provádějí vědci z Masarykovy univerzity, ani chvíli neváhala. Zvlášť když výzkum není nijak namáhavý. Stačí jedna velice klidná návštěva. Podle množství kyslíku v nádechu a oxidu uhličitého ve výdechu speciální přístroj během půl hodiny určí hodnotu toho, co vědce nejvíc zajímá. Bazálního metabolismu.

  • Bazální metabolický výdej – množství energie vydané v klidovém stavu v teplotně neutrálním prostředí na lačno. Výdej energie v tomto stavu je dán pouze prací životně důležitých orgánů, jako srdce, plíce, mozek a zbytek nervového systému, jater, ledvin, pohlavních orgánů, svalů a kůže. BMR se snižuje s věkem a ztrátou svalové hmoty. Naopak se zvyšuje díky kardiovaskulárnímu cvičení a nárůstu svalové hmoty. Nemoc, konzumované jídlo a nápoje, teplota prostředí a množství stresu může ovlivnit klidový energetický výdej.

Každý, kdo chce měření absolvovat, musí vydržet dvanáct hodin bez jídla, kofeinu a alkoholu. Zhruba tři hodiny před měřením také nesmí pít. Důležitá je co nejmenší fyzická námaha ráno mezi vstáváním a měřením. Výzkumníci po něm také chtějí jídelníček za tři dny. „Všem pak poskytneme interpretaci výsledků a vysvětlení naměřených hodnot,“ říká výzkumnice Jana Kunčická

Jana Kunčická, výzkumná pracovnice Ústavu ochrany a podpory zdraví LF MU (zdroj: ČT24)

Držení dlouhodobých diet není zdravé

Právě v držení různých diet vidí výzkumnice Jana Kunčická největší problém.„ Člověk, který drží dietu, začne přijímat malé množství energie, než jeho tělo potřebuje. A o to se sníží hodnota bazálního metabolismu. A jakmile přijmou něco málo navíc, tělo si to začne ukládat do zásob,“ vysvětluje Jana Kunčická. Navíc dlouhodobými dietami člověk v podstatě ohrožuje své zdraví, protože nedodává tělu dostatek energie a živin pro zajištění jeho funkcí.

Paní Jitka z výsledků měření zjistila, že obecně jedla ne víc, ale naopak mnohem méně, než její tělo ve skutečnosti potřebuje. Teď proto nejspíš změní celou životosprávu. Nebo se o to alespoň pokusí. Chce jíst mnohem častěji a hlavně výživněji než doposud.

  • Nadváha a obezita
     – Každý třetí Čech se potýká s nadváhou ( BMI 25–29,9).
     – V ČR je obezitou (BMI vyšší než 30) postiženo asi 25 procent žen a 22 procent mužů.
     – Nadváha obecně představuje potíž pro více než 50 procent populace středního věku.
     – Vzestup výskytu obezity byl zejména v poslední dekádě minulého století velmi výrazný, je prokázán ve většině ekonomicky vyspělých zemí.
     – Chronická onemocnění, u nichž je základní příčinou právě obezita, způsobila ve světě 60 procent z 56, 5 milionu hlášených úmrtí.
    Zdroj: www.szu.cz

Z hlediska výskytu obezity jsou na tom Češi líp než Američani. V Evropě se ale dělí o pomyslnou první příčku s Brity. Nadměrnou hmotnost tu má více než 56 procent dospělých.