Bude čištění brněnské přehrady pokračovat?

Brno - Projekt na čištění přehrady pod dozorem. Skupina odborníků, které si Povodí Moravy najalo, aby zkontrolovala, nakolik je celý projekt za 200 milionů korun kvalitní - se dnes sešla v Brně. První závěry komise ale nejsou zrovna pozitivní. Zjednodušeně řečeno - od roku 2006, kdy je projekt na světě, se více mluvilo, méně se pak řešilo. 

Unikátní projekt čištění brněnské přehrady měl být vzorem pro celou Evropu a právě teď se měl postavit na start. Dosavadní zásahy jako upuštění, respektive letnění přehrady, a vápnění bylo zatím jen přípravou na vlastní operaci. Povodí Moravy si ale ještě před tím, než se pustilo do výstavby aeračních věží a dalších následujících kroků, najalo odbornou komisi, aby projekt ještě prozkoumala a zjistila, nakolik je kvalitní.

Proč právě teď otazníky nad projektem?

Video Jan Hodovský, vedoucí odborného dohledu, o projektu čištění přehrady
video

Jan Hodovský, vedoucí odborného dohledu, o projektu čištění přehrady

Povodí Moravy nechává zkontrolovat projekt na čištění přehrady zřejmě ze dvou důvodů. Prvním faktorem může být to, že v srpnu loňského roku se vyměnilo vedení Povodí Moravy. Do čela se postavil nový generální ředitel Libor Dostál.

Druhý motiv – a ten může být velice zásadní, protože se v něm jedná o peníze: V těchto měsících si má Povodí Moravy požádat Státní fond životního prostředí na projekt o 160 milionů korun, z toho 152 milionů má jít z evropských peněz. Jenže pod smlouvou o dotaci stojí jedna velice důležitá podmínka – udržitelnost projektu musí být nejméně 5 let. Jinými slovy, pokud by se v přehradě opět objevily sinice nebo by se ani nepodařilo se jich zbavit, Evropa by mohla chtít peníze zpět. Zřejmě proto si chce Povodí Moravy zjistit, jestli se na projekt může spolehnout, a najala si odbornou komisi, aby vše prověřila. A první poznatky pracovní skupiny nejsou nejlepší.  

Zásadní problém: NEČINNOST

Projekt sice existuje od roku 2006, do dnešního dne ale chybí důležité analýzy a výzkumy. Technologie, které se mají používat při čištění přehrady, doposud nikdo neotestoval.

Hlavním problémem je pak zjištění, že síly se soustředily na přehradu, místo, aby se pracovalo hlavně na přítoku, odkud přichází do přehrady obrovské množství fosforu. Právě ten je přitom hlavní příčinou zamoření nádrže sinicemi. Z osmi měst na Svratce, která mají nad 2 000 obyvatel, jich má čističku a kanalizaci jen sedm. Veverská Bitýška, která je přímo u ústí přehrady je stále bez kanalizace. Dalším zásadním problémem je to, že ani jedna z těchto sedmi čističek nemá tzv. terciární čištění, tedy zařízení na odstranění fosforu. Na přítoku do přehrady je navíc v Jihomoravském kraji dalších 158 menších obcí, které si o kanalizaci mohou zatím jen nechat zdát.

Odborná komise teď upozorňuje na další fakt: Přestože několik čističek v kraji už funguje a byla zrealizována některá protipovodňová opatření, která mají zabránit splachování prohnojené půdy do řeky, opět nikdo ani neotestoval, nakolik se zásahy projevily. Tato opatření spolkla desítky milionů. Konkrétně z kapes Jihomoravského kraje šlo celých 60 milionů korun. Jenže nikdo stále neví, nakolik a jestli se vůbec situace zlepšila. „Je třeba udělat bilanční studii, zjistit, kde se fosfor bere, jak ho omezit, bez toho další technologie nemají žádný smysl, bylo by to plýtvání finančními prostředky bez efektu pro Brňany,“ říká člen odborné komise, hydrobiolog Jindřich Duras.

Radní Jihomoravského kraje Ivo Polák (ČSSD) slibuje, že se na konci března sejde s kolegy z Vysočiny a Pardubického kraje, aby společně probrali strategii čištění přítoku brněnské přehrady. Na otázku, jestli se tyto věci neměly řešit už dříve, ale odpovídá vyhýbavě: „Já jsem tento problém zdědil.“ 

Co na to Povodí Moravy, kraj a město? 

Oficiálních informací ze strany Povodí Moravy není zrovna mnoho. V každém případě ale zřejmě kvůli kritické zprávě odborné komise proběhla ve státním podniku bouře. Minulý pátek přišel o funkci Radim Světlík, ředitel povodí Dyje, který byl spoluodpovědný za projekt „Čistá Svratka“. O své místo přišel také investiční ředitel Ladislav Juříček.

Zástupci města a kraje jsou zatím podle vlastních slov Martina Andera a Ivo Poláka klidní. Právě oni mají za město a kraj situaci kolem čištění přehrady sledovat. Zatím projektu věří, respektive jeho funkčnosti alespoň po dobu pěti let. Žádné analýzy a důkazy, o které by se mohli opřít, ale nemají.

Co dál?

„Co je potřeba v této chvíli nejvíce, je zaprvé vyhodnotit opatření, která už v povodí byla provedena, a podívat se, jaký přínos měla na kvalitu vody. Zadruhé najít mezery a rezervy v opatření, která už realizována být měla a nebyla a odhadnout jejich efekt na kvalitu vody v nádrži. Dále se musíme podívat, která z navržených opatření v nádrži, jako např. aerace, dávkování chemických látek a úprava rybí obsádky apod., mají největší naději na zlepšení kvality vody a otestovat jejich realizaci. Všechna ta opatření vypadají dobře na papíru, ale reálné zkušenosti s jejich provozem nejsou,“ dívá se do budoucna Jindřich Duras.

První testy by měly proběhnout v dubnu. Hned poté by tedy mohly být konkrétnější výsledky úspěšnosti celého projektu. V každém případě členové komise zdůrazňují, že jejich úkolem není kritika, ale spíše navržení takových změn, aby se projekt podařilo dotáhnout do úspěšného konce. Příští týden by se měla začít přehrada napouštět a hned poté se odborníci chystají otestovat funkčnost první z navržených technologií, tzv. aeračních, tedy mísících věží.