O Jalta pasáž, kterou chtělo Brno prodat v Cannes, stále není zájem

Brno - Nenápadný šestapadesátý bod v programu jednání brněnské městské rady skrývá nedobrou zprávu. O Jalta pasáž, kterou před více jak čtyřmi lety Brno koupilo v kontrovezním obchodě s Miroslavem Lekešem a nakonec se jí rozhodlo zbavit, nemá nikdo zájem. Od veletrhu v Cannes, od něhož představitelé města očekávali zájem zahraničních investorů, se ozvali jen tři zájemci. Neperspektivní. Sto milionů na koupi funkcionalistického skvostu a dalších 362 milionů na jeho rekonstrukci nikdo v době krize zřejmě nemá. Stejně jako na ni nemělo před lety Brno, které ji získalo do svého vlastnictví. Famózní památka tak bude zřejmě chátrat dál.

Žádný zájemce o unikátní pasáž se neozval, přestože ji radnice v inzerci nabízí velmi dlouho. „Bohužel musím přiznat, že zájemci, kteří se přišli zeptat na Pasáž Jalta, absolvovali pouze informativní schůzku. Žádná vážná nabídka od nich nepřišla. A to byl jeden z nich dokonce zástupcem rakouského investora,“ uvedl náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil (ČSSD).

Město tak zůstává ve stejné situaci už několik let. Má prázdnou uzavřenou budovu v centru města, ve špatném stavu, kterou bez finanční injekce a následné rekonstrukce nemůže využít. A nemá ani nikoho, kdo by unikátní památku funkcionalismu chtěl koupit, opravit a později využít.

Již dnes přitom město ví, že ten, kdo by chtěl Jaltu využít, bude muset mít nejen na její koupi, ale také téměř půl miliardy na její opravu. Ve špatném stavu jsou totiž základy stavby, ale i její další části.

Řešení je prodat nebo prodat „tak napůl“

Řešení je tak stále v nedohlednu. Podle náměstka Pospíšila jsou řešení pouze dvě: počkat na kupce a nebo najít spoluinvestora, který by se na rekonstrukci města za dlouhodobý pronájem podílel. „V takovém případě by to musel být pronájem skutečně na desítky let, aby se investorovi jeho vklad vyplatil,“ míní Pospíšil.

Obě varianty mají přitom svoje mínusy. Ta první - prodá se unikátní stavba v lukrativní části města za nevýhodnou cenu. Ta druhá - bude se muset najít skutečně silný partner, z nichž téměř všichni v současné době do tak velkých projektů z opatrnosti nejdou.

„Nějak se to ale vyřešit musí, protože ta budova dál nemůže chátrat. A kdyby případný investor užíval první nadzemní podlaží s obchody a první podzemní podlaží se sálem, bylo by to pro nás ideální,“ dodal náměstek, který je připraven na červnovém zastupitelstvu města Brna navrhnout, aby se budova ještě do konce roku zkoušela prodat.

Už dnes je ale spíš než jasné, že s tímto danajským darem bude město muset ještě nějaký čas žít. Získalo jej vlastním „přičiněním“ na začátku roku 2006, kdy tehdejší primátor Richard Svoboda podespal směnu Jalty za několik městských domů, lukrativní pozemky ve čtvrtích Pisárky a Stránice a milionové odstupné. Den předtím, než mělo zastupitelstvo hlasovat o získání Jalty znovu a chtělo celou transakci zamítnout.

Kontroverzní kšeft stvrdila radniční praxe minulých let

Tehdejší představitelé ODS tvrdili, že budovu chtějí kvůli tomu, aby z ní udělali kanceláře pro pracovníky magistrátu a že to bude pro Brno velmi výhodné, protože oprava pasáže bude stát maximálně padesát milionů. Jenže k zastupitelům se nedostala informace, že má budova špatné základy a že tak bude rekonstrukce stát mnohonásobně víc.

Revokovat rozhodnutí o koupi Jalty se zastupitelům nepodařilo a tak Jalta Brnu zůstala. Loni v červnu se ji po letech rozhodli prodat a od té doby marně čekají, že jim někdo dá 100 milionů a s Jaltou se něco stane.

Ze soudního sporu zastupitele Jiřího Zlatušky, který označil směnu Jalta pasáže za korupční aféru, zbyly jen stohy papírů, pro osud budovy a toho, jakým způsobem se prokšeftovala, to žádný význam nemá.

Kauza Jalta

Palác Jalta na Dominikánském náměstí, jenž vznikl v období mezi válkami, patří k nejznámějším a nejstarším pasážím v Brně. V budově se původně nacházel kinosál, ve vyšších patrech kanceláře, obchody a byty. Po roce 1989 pasáž přešla do soukromého vlastnictví a často střídala provozovatele, mezi kterými byli i kontroverzní podnikatelé Lubomír Hrstka a Radoslav Hošna. Budova postupně přišla o své využití a začala chátrat.

Konec roku 2004: Zástupci města začali uvažovat o odkoupení proslulé pasáže od tehdejšího majitele, podnikatele Miroslava Lekeše. Náměstek primátora Radomír Jonáš (ODS) uvedl, že město plánuje budovu zrekonstruovat a přestěhovat do ní úředníky sídlící mimo centrum. Ne všichni radní však považovali získání pasáže za natolik výhodné a nezbytné, jak tvrdil Jonáš.

Květen 2005: Město nabídlo Lukešovi za Jaltu několik městských domů a dva lukrativní pozemky. Tento způsob získání budovy radní odhlasovali v říjnu téhož roku, a to i přesto, že realitní makléři odhadovali hodnotu městského majetku, jenž měl směnou připadnout Lukešovi, až na dvojnásobek ceny, s níž operoval magistrát.

Listopad 2005: Náměstci Radomír Jonáš a Miroslav Hošek (oba ODS) odhadli cenu rekonstrukce budovy na třicet až padesát milionů korun.

Prosinec 2005: Dlouhá jednání a dohady přineslo řadu sporů mezi zástupci města z různých stran. Zatímco radní z ODS záměr podporovali, zástupci z ČSSD, KDU-ČSL a KSČM byli proti. Spor vyvrcholil 6. prosince tajným hlasováním, ve kterém podezřelá výměna prošla. Podle brněnského primátora Richarda Svobody (ODS) byl tento způsob rozhodování o běžném usnesení neobvyklý. Vše napovídá tomu, že vedení města rozehrálo temnou ekonomickou hru.

Koncem roku se v médiích objevily závěry z posudku z roku 2004, jehož existenci vedení města tajilo. Vyplynulo z něj, že stav budovy je mnohem horší, než se očekávalo. Ukázalo se totiž, že Jalta má problémy se statikou a rekonstrukce by musela být mnohem rozsáhlejší. Jonáš však i přesto trval na původních maximálně padesáti milionech za opravu a dokonce prohlásil, že jelikož mnohé prostory Jalty už v minulosti sloužily jako kancelářské prostory a jejich stav je ucházející, úředníci by se mohli začít stěhovat hned.

Zástupce majitelů lékárny U Červeného raka Vojtěch Halámek podal na vedení města trestní oznámení. Dům, v němž sídlí lékárna, je jednou z budou, která směnou měla připadnout podnikateli Lekešovi. Případem se začala zabývat policie.

Leden 2006: Spory na magistrátu neustaly ani začátkem nového roku. Všechny strany kromě ODS požádaly o nové, tentokrát veřejné hlasování, které se mělo uskutečnit 24. ledna. Podpis primátora Richarda Svobody se však na směnné smlouvě objevil o den dříve, 23. ledna. Svoboda argumentoval tím, že od zastupitelů nedostal žádnou oficiální žádost, aby smlouvu zatím nepodepisoval. Opozice se rozhodla podat návrh na Svobodovo odvolání. To jí však nebylo nic platné, Jalta definitivně přešla do majetku města. Sporný obchod se tak stal skutečností a trestní oznámení na představitele radnice bylo odloženo.

Květen 2006: Opozice si nechala vypracovat nový posudek, z nějž vyplynulo, že celková cena oprav by se mohla vyšplhat až 500 milionům korun. Zástupci Strany zelených a KDU-ČSL požádali o okamžité zastavení již odstartovaných oprav a o přehodnocení, zda má rekonstrukce vůbec smysl. O původní sídlo úředníků v Kounicově ulici  se už magistrátu přihlásil vážný zájemce.

Červen 2006: Jonáš se nechal slyšet, že je již znechucen praktikami opozičních zástupců a připustil, že v podzimních už nejspíš do zastupitelstva kandidovat nebude.

Říjen 2006: Radnice si nechala vypracovat právnickou analýzu jako důkaz, že transakce byla zcela v pořádku. Ukázalo se však, že autorem analýzy je Miloš Jednička, který působí v dozorčí radě firmy Qualiform. Právě tato firma má však na svědomí ocenění směněného majetku magistrátu.

Leden 2007: Magistrát na Jaltě zastavil veškeré opravy a radní se rozhodli od smlouvy odstoupit. Podnikatel Lekeš o celé záležitosti odmítá jednat. Budova nadále chátrá.

Listopad 2007: Primátor Brna Roman Onderka uvedl, že město budovu Jalty buď prodá, anebo zbourá. Soud označil směnu pasáže za podezřelou a bude se jí věnovat. Hovoří se o korupci.

Červen 2009: Zastupitelé schválili prodej pasáže Jalta s tím, že za ni budou požadovat 100 milionů korun. Poslední posudky opravu památky odhadly na 362 milionů korun.

Listopad 2009: Několikaměsíční nabídkové řízení stále nenašlo žádného zájemce. Na vině je nejspíše vysoká cena za chátrající stavbu a ekonomická krize.

Březen 2010: Město se budovu Jalty pokusilo nabídnout na veletrhu v Cannes.

Jalta pasáž
Jalta pasáž