Ústavní soud rozhodl o stížnosti senátorů. Zablokovanou církevní půdu neuvolní

Brno - Desítky obcí, které čekaly na rozhodnutí Ústavního soud v Brně, budou zklamány. Ani po devatenácti letech nebudou moci nakládat se svými pozemky, které jsou zatíženy takzvaným blokačním paragrafem z roku 1991. Tyto pozemky, jichž je v celé republice 29 tisíc hektarů, totiž patřily dříve církvi a protože se právě s církví stát do dnešního dne nebyl schopen vyrovnat, zůstávají stále ladem. Obce tak s nimi nebudou moci ani v budoucnu nakládat a využít je pro vlastní rozvoj.

Podle ústavního soudu se nemohou obce domáhat vlastnického práva tam, kde majetek nepředstavuje historické vlastnictví obce. „Ústavní soud musí odmítnout vtažení justice do politického boje. Dispoziční omezení slouží k ochraně pozemků. Převedení na obce by ztížilo jednání zákonodárců při řešení majetkových křínd z minulosti,“ vysvětlila postoj ústavního soudu soudkyně zpravodajka Ivana Janů. 

Blokační paragraf měl původně platit jako provizorní řešení do té doby, než se stát vyrovná s církví, respektive než se vyřídí její restituční nároky. Jenže žádná dohoda stále neexistuje a provizorium tak trvá už 19 let. Výsledek je, že ani církev, ani obce, kterým pozemky leží na katastru, se k této půdě nedostanou.

Některé obce v tuto chvíli už narazily na hranice takto zablokovaných pozemků a nemohou se dále rozvíjet, ať už v podobě výstavby bydlení nebo např. průmyslových nebo obchodních zón. Popřípadě mají na svém katastru nějakou chátrající památku, která dříve patřila církvi, a protože radnice nemají právo na pozemky, nemohou žádat ani o evropské dotace.

Nejznámější podobný případ je z obce Červená Řečice na Vysočině, kde chtělo vedení města zrekonstruovat tamní renesanční zámeček, ale protože zámek dříve patřil církvi a obec na něj nemá pravomoc, peníze z Evropy na opravu nepřišly.

Kvůli omezením bývalých církveních pozemků už léta zaznívá kritika z řad starostů mnoha obcí, kteří volají po zrušení blokace alespoň těch pozemků, které leží buď uvnitř města nebo na jeho samotném okraji. Většinou se jedná o bývalé pozemky církveních řádů a obce měly už dříve od státu příslib, že jakmile dojde k vyrovnání s církví, tyto parcely jim stát zajistí. Na prázdné pozemky si tak brousí zuby už řada developerů, kteří by do obecních peněz přisypali nemalé částky. Například v Brně a jeho okolí se jedná o 1100 hektarů.

Pokud by dnes Ústavní soud v Brně zrušil kritizovaný paragraf, nová vláda by musela urychleně najít řešení pro vyrovnání s církví, nebo alespoň rozhodnout, jestli ustoupí tlaku starostů a odblokuje přinejmenším ty nejlukrativnější pozemky v centrech a na okrajích měst. To se ale nestalo a tak bude stav nškdejších církevních pozemků stále stejný.