Kousek od vody a přitom na suchu je zvěř v okolí Novomlýnské nádrže

Pálava - Zvěř v okolí Novomlýnské nádrže trpí zvláště v těchto parných dnech nedostatkem vody. Největší vodní plochu na jižní Moravě přitom mají co by kamenem dohodil. Přes břehy plné rybářů, chatek a plotů se ale k vodě nedostane. Bez pomoci lidí by tak v létě jen těžko přežila. Myslivci jim proto začali budovat umělé napáječky.

„Nedostatek vody se stává v sušších oblastech jako je jižní Morava velkým problémem. Dříve bylo podstatně více roztroušené zeleně, neregulovaných vodních toků, a také byla vyšší hladina spodní vody. Voda ve volné přírodě tak byla pro zvěř lépe dostupná,“  vysvětlil ředitel Středoevropského institutu ekologie zvěře Miroslav Vodňanský. S postupným obhospodařováním krajiny a regulací potoků a řek se voda začala z krajiny vytrácet. V současné době je většina vody v oblasti Pálavy odváděna do Novomlýnské nádrže.

Z bezmála 3 400 hektarů vodní plochy ale zvěř nevyužije téměř nic. „Mohlo by se zdát, že v okolí nádrže nemají zvířata problém s nedostatkem vody, ale je to právě naopak, k vodě se buď bojí kvůli neustálému pohybu lidí a psů nebo se k ní přes ploty vůbec nedostanou,“ upozornil předseda mysliveckého sdružení Dolní Dunajovice Miloslav Šlůstek. A právě zpravidla nevzhledné maringotky a chatky přibývají na březích Novomlýnské nádrže jako houby po dešti. Ve většině případů jde přitom o černé stavby.

Video Miroslav Vodňanský, ředitel Středoevropského institutu ekologie zvěře
video

Miroslav Vodňanský, ředitel Středoevropského institutu ekologie zvěře

„Z hlediska územního plánu, na břehu Novomlýnské nádrže v katastru Dolních Dunajovic, který je v mé kompetenci, tam žádná výstavba možná není a pokud se tam nějaké stavby nachází, tak se to postavilo v rozporu s územním plánem,“ řekla Anna Bajková z Odboru územního plánování a stavebního řádu Městského úřadu v Mikulově. Řízení o odstranění stavby na parcelách, kde je často majitel neznámý, může ale trvat i několik let. Myslivci tedy byli nuceni hledat  řešení jinde.

„Viděli jsme, že kolegové z Rakouska, kde mají podobný problém s nedostatkem vody, začali budovat umělé napáječky z betonu. Nám se ale beton nezdál vhodným materiálem do přírody, a tak jsme vymysleli, že vykopanou jámu vyložíme silnou plachtou a zasypeme drobnými kamínky, aby ji zvěř kopyty neprotrhla. Tento způsob se nám osvědčil a v současné době máme jen na naší relativně malé honitbě čtyři napáječky,“ vysvětlil hospodář mysliveckého sdružení Dolní Věstonice Libor Pavlica.

Zvěř přitom v horkých dnech vypije velké množství vody. Zajíc například potřebuje denně až litr tekutin. Asi osmdesát zajíců v revíru dolnověstonických myslivců tak za týden vypije zhruba 560 litrů vody. Myslivci proto musí napáječky doplňovat minimálně dvakrát týdně. „Vodu budeme muset vozit nejméně do konce září, než začne více pršet a bude chladněji,“ doplnil Pavlica.