Náměstí Svobody má novou dominantu, prozatím ale nefunkční

Brno- Nová šestimetrová dominanta brněnského náměstí Svobody vyrostla do své finální podoby. Jeřáb usadil poslední tři žulové díly obelisku. Celá  instalace trvala téměř tři hodiny, vše totiž muselo sednout přesně na milimetr. Mechaniky teď čeká neviditelná mravenčí práce na technologii uvnitř hodin. „Brněnský orloj“ bude slavnostně odhalen 18. září.

Usadit tři více než tunové díly nebyla jednoduchá práce. Hned první z posledních dílů neseděl přesně, a tak musela na řadu přijít bruska. „Je to milimetrová práce a jeden kotvící prvek nám neseděl o tři milimetry, tak jsme ho museli uřezat. Na bezpečnost usazení to ale nemá vliv, jen nám to prodloužilo dobu instalace,“ vysvětlil ředitel firmy, která celé dílo dodává, Ladislav Jurák. Ostatní dva díly už na své místo dosedly bez problémů.

Hodiny na náměstí Svobody

Hodiny jsou vysoké 6 metrů, v nejširším místě mají průměr 170 centimetrů a jsou sestaveny ze sedmi kusů kamene. Na výrobu obelisku byla použita vzácná černá žula z Jihoafrické republiky. Díly zpracovali kameníci v italské Veroně. Hodiny si objednala brněnská radnice a zaplatí za ně 11 milionů korun. Autory návrhu  jsou Oldřich Rujbr a Petr Kameník.

Srdcem celých hodin je strojek, který je umístěný pod špičkou obelisku. Unikátní hodinový stroj bude otáčet vrchním 1200 kilogramů vážícím kusem mramoru a bude propojen s řídícím počítačem a vnějším ukazatelem hodin. „Čas bude ukazovat sestava čtyř skleněných dílů spolu se zvětšovací čočkou, která bude ukazovat, kolik je hodin a dva hranoly, které se každou minutu protnou,“ přiblížil spoluautor návrhu hodin Oldřich Rujbr, více ale prozradit nechtěl. Opravdová podoba ciferníku tak bude tajemstvím až do odhalení. Jisté ale prý podle autora je, že čas bude vidět z každého místa náměstí Svobody.

Po dokončení instalace byl obelisk opět zakryt. Kolemjdoucí tak měli možnost lesk černého mramoru obdivovat jen během stavby. V celé kráse a plně funkční se hodiny Brňanům ukáží 18. září při slavnostním odhalení. V ten den také poprvé odbijí poledne stejně jako katedrála na Petrově o hodinu dřív a strojem se spustí skleněná kulička. Autoři díla se totiž inspirovali legendou ze 17. století, kdy město přes tři měsíce obléhali Švédové. Ti tenkrát prohlásili, že když město nedobudou do pravého poledne, odtáhnou. Brňané je přelstili a dvanáctou odbili o hodinu dřív.

Skleněná kulička zase odkazuje k jinému příběhu o nezničitelném generálu Torstensonovi, kterého mohla zabít jen skleněná kulka odlitá o půlnoci. Skleněnka se každý den v 11 hodin spustí strojem, rozezní zvonkohru a na malou chvíli se objeví v jednom ze čtyř otvorů hodin. Ten, kdo bude mít štěstí, nastaví ruku do toho správného otvoru a bude dostatečně rychlý, si kuličku může odnést jako neobvyklý suvenýr.