Desítky lidí sledovaly zatmění Slunce na Špilberku

Brno - Od ranních hodin se scházely na hradbách brněnského Špilberku desítky lidí, kteří chtěli společně pozorovat částečné zatmění Slunce. Hvězdárna a planetárium Brno s Muzeem města Brna připravily komentované pozorování tohoto výjimečného úkazu z jihozápadního bastionu hradu Špilberku. Lidem přálo počasí, podle ředitele brněnské hvězdárny Jiřího Duška byly pozorovací podmínky na Špilberku nejlepší z celé České republiky.

Výjimečný úkaz začal krátce po východu Slunce, nízko nad jihovýchodním obzorem. Temný měsíční kotouč se objevil u pravého horního okraje slunečního disku jenom několik minut po osmé hodině našeho času. Následující desítky minut zakrýval větší a větší část, až kolem půl desáté Měsíc zakryl přibližně 75 procent Slunce.

Zatmění Slunce v Brně

Částečné zatmění Slunce je poměrně častým jevem. Naposledy jsme se na něj mohli podívat v srpnu roku 2008, další bude viditelné v březnu 2015. Mnohem vzácnější je tzv. úplné zatmění – za posledních tisíc let byly přímo z Brna pozorovány pouze dva takové jevy.

Pokud si Brňané 7. června 1415 užívali pěkné počasí, mohli tento úkaz sledovat krátce po sedmé hodině ranní. Měsíční kotouč zcela zakryl sluneční disk přesně na 180 sekund, po které byly na setmělé obloze patrné planety Venuše a Mars obklopené hvězdami ze souhvězdí Býka či Vozky.

Podobně unikátní pohled na nebe byl i v podvečer 16. března 1485.

Od té doby se až dodnes stejné představení v moravské metropoli nezopakovalo, to nejbližší nastane až 21. července roku 2726 – pokud bude pěkné počasí.

Zatmění Slunce nastává v okamžiku, kdy se Měsíc nachází mezi Sluncem a Zemí, tato tři tělesa jsou na jedné přímce a Měsíc se nachází v rovině dráhy Země. Dráha Měsíce je totiž vůči dráze Země skloněna, což je důvodem, proč k zatmění Slunce dochází jen v některých vzácných okamžicích a ne vždy, když je Měsíc v novu.

Na Zemi je zatmění pozorovatelné v místech, kam dopadá měsíční stín, případně polostín.

Zatmění můžeme pohodlně a bezpečně sledovat pomocí speciálních brýlí nebo temného svářečského filtru, který se prodává v obchodech s pracovními pomůckami. Namířit na něj lze i dalekohled, například lovecký triedr. V takovém případě je ale vhodné obraz Slunce raději promítnout na čistý bílý papír přidržený za okulárem dalekohledu. Jakmile přístroj na stativu nasměrujeme na Slunce, objeví se na papíru světlé kolečko – obraz Slunce. Jestliže nebudou jeho okraje ostré, stačí projekční plochu přiblížit či oddálit a obraz také zaostřit. Do dalekohledu se ale v žádném případě podívat nesmíme! Při pozorování Slunce je nezbytné vždy se chránit filtry, které dostatečně zeslabí viditelné i neviditelné záření. V opačném případě hrozí, že si dočasně nebo trvale poškodíme zrak!