Holešov řeší, co s neplatiči z periferie. Selhaly sociální agentury?

Holešov - Střet mezi proromskými sociálními organizacemi a vedením Holešova se vyostřuje. Zatímco organizace osočují Holešov za segregační praktiky namísto snah o integraci, starosta města Zdeněk Janalík (ODS) zase protistranu viní, že svoji práci nedělá tak, jak by měla. Působení grantových agentur podle něj v Holešově nepřineslo absolutně žádné zlepšení.

Stěhování přibližně šedesáti převážně romských obyvatel zchátralé kolonie ve Školní ulici v Holešově na Kroměřížsku začalo koncem loňského září. Vedení radnice pro ně nechalo postavit sedmnáct nových kontejnerových bytů v okrajové části Holešova za jedenadvacet milionů korun. Podle starosty Zdeňka Janalíka díky tomu ve městě ubylo potíží, problém ale mají stále s neplatiči.

„Měli jsme určitou představu z hlediska jejich platební morálky. Ta se bohužel nenaplňuje, ale stále věřím, že se nám podaří se s těmi lidmi nějak dohodnout, že se platit nájem naučí a budou se moci snadněji zařadit do běžného života,“ tvrdí optimisticky Janalík.

Nepomohlo ani další snížení nájemného

Původní dotované měsíční nájemné jednoho takového bytu činilo tři tisíce korun plus inkaso. Zároveň město po obyvatelích, kteří měli v minulosti s placením nájemného problémy, požaduje pravidelnou měsíční platbu 500 korun coby splátku dřívějších dluhů. „Někteří nám dluží i kolem 60 tisíců korun, takže si myslím, že je to od města velmi vstřícné gesto,“ domnívá se Zdeněk Janalík.

Nájemné se následně snížilo na pouhých tisíc korun, ovšem s placením i tak minimální částky mají mnozí nadále problém. „Kdyby se situace nezlepšila, nemohli bychom už s nimi obnovit nájemní smlouvy na další období,“ uvedl starosta. Většina neplatících obyvatel kontejnerových bytů by tím zůstala zcela bez domova.

Mělo by být řešení situace hlavním úkolem organizací?

Jak hodlá město tuto nepříznivou situaci řešit? „Především je nutné začít s těmi obyvateli více komunikovat, scházet se s nimi, hovořit o tom společně,“ řekl Janalík. Je však přesvědčený, že je to úkol primárně sociálních organizací, které v Holešově působí. „Měly by pracovat tak, jak se zavázaly, když žádaly o granty. Ať už stát nebo kraj dávají peníze právě na tyto účely, a je třeba, aby byly opravdu efektivně využity,“ myslí si holešovský starosta. To se podle něj neděje, není totiž vidět žádné zlepšení.

Sociální agentury:

„Holešov je neuvěřitelně rasistické město.“

Organizace zabývající se romskou otázkou naopak tvrdí, že město v čele s Janalíkem vidí problémy příliš zjednodušeně, a viní Holešov z rasismu. „Problémové obyvatele vystěhovali jen z centra na okraj města. Nemůžou si myslet, že tím něco skutečně vyřeší. Sice jsou pryč z centra, nejsou tolik na očích, ale stále žijí pohromadě, navíc v zóně zřejmého sociálního vyloučení,“ zkritizovala postup vedení města Božena Kalinová ze zlínské organizace ARGO.

Kvůli nesouhlasu s postupem města končí v Holešově své působení vládní Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Rozhodl o tom monitorovací výbor, který tvoří dvě desítky expertů z romských sdružení, ministerstev, krajských úřadů či radnic. Podle nich město jedná segregačně.

Ve Školní ulici chce město vybudovat moderní čtvrť

Reakce vystěhovaných obyvatel

Reakce nových obyvatel Bořenovské ulice jsou rozporuplné. Sice se jim líbí, že jdou do nového a čistého prostředí a že je nájemné dotované, čekali ale, že byty budou větší.

Kolonie stoletých bývalých dělnických domků ve Školní ulici v centru Holešova byla už řadu let v zoufalém stavu. Rekonstrukci by si podle starosty Zdeňka Janalíka (ODS) město nemohlo dovolit. Jediné možné řešení viděl v postavení nových levných bytů na periferii a demolici těch starých, kterou většina Holešováků vítala. Zastupitelé města by ve Školní ulici chtěli vybudovat moderní řadovou zástavbu.