Brno - Stačí jim pevný provaz a dva stromy. Důležitější než vybavení je zde totiž rovnováha a trpělivost. Ačkoliv je takzvaný slackline u nás rozšířený především mezi horolezci, získává si rychle oblibu také mladých lidí. Počet triků raketově stoupá, slacklineři mezi sebou rychle navazují kontakty a rozšiřují se do dalších a dalších měst. Na partu „provazochodců“ je za pěkného počasí možné narazit také v brněnských parcích.
Přišlo jaro, slacklineři v parcích natahují „lajny“. Kdo se přidá?
„Leze žába po žebříku, natahuje elektriku,…“ tak začíná jedna oblíbená dětská říkanka. Příslib teplého počasí však do parků neláká žáby. Mezi stromy brněnských parků začínají v posledních dnech natahovat lajny mladí lidé, kteří se vedle životní rovnováhy snaží objevit také rovnováhu tělesnou - slacklineři.
Slackline je mladý, teprve nedávno vzniklý sport. Posiluje smysl pro rovnováhu a držení celého těla. Chodec balancuje, skáče nebo chodí na popruhu upevněném mezi dvěma pevnými body, nejčastěji mezi stromy.
GALERIE
videogallery_000119939
Historie chození po lajně není dlouhá a průkopníci sportu na něj přišli vlastně náhodou. Když skupince horolezců v národním parku Yosemite v Kalifornii nepřálo počasí, krátili si čas balancováním na řetězech ohraničujících parkoviště. Postupně začali za tímto účelem napínat mezi stromy nebo kameny lano a zkoušeli po něm chodit. Od sedmdesátých let prošel slackline několika přeměnami a stále se vyvíjí. Vznikají nové triky, o desítky z nich se pokoušejí nadšenci z celého světa.
Spousta lidí si ho plete s obyčejným provazochodectvím. V čem je slackline jiný? Hlavní rozdíl spočívá v míře natažení provazu, slacklineři si jej totiž nenatahují napevno. Díky tomu je pružný, a proto se na něm dá nejen chodit, ale i zkoušet různé triky.
Chodit do parku „jen tak“ by byla nuda…
„Základním principem je udržet rovnováhu. Chodí se nejčastěji po 25 nebo 50 milimetrů širokém popruhu. Je to zábavné, lepší než chodit jen tak do parku. Někdo sem chodí například žonglovat. My chodíme na lajnu,“ popsal svoji zálibu Jakub Plšek, který se slacklinu věnuje už šestým rokem.
Kompletní set si začátečníci mohou pořídit přibližně za osm set korun. Žádné další vybavení nepotřebují. „Nejvhodnější lajna pro začátečníky je deset metrů dlouhá a člověk je schopný se na ni přibližně po hodině zkoušení udržet. Samozřejmě hodně záleží na tom, jaký má smysl pro rovnováhu. Přibližně po týdnu šikovnější chodci deset metrů přejdou,“ přiblížil první kroky po lajně zkušený slackliner Martin Fajkus. „Když si je na lajně nováček už jistý, může začít zkoušet i triky. Hodně záleží na tréninku a chuti zkoušet nové věci,“ doplnil.
Čeští slacklineři se snaží o vytvoření komunity, tedy jakési chodecké rodiny, jaké mají například party horolezců. Zájemcům o slackline vzkazují, aby se nebáli mezi ně kdykoliv zavítat.
Slacklinerská hantýrka
„Sbal si s sebou banány, padesátku a gibona. Dáme lajnu.“
Ptáte se, co že si to máte dát do batohu a kam jít? Rozhodně zapomeňte na žluté ovoce, starší dámu a opici. Kreditní kartu a bílý prášek také nebudete potřebovat. Slovník slacklinerů může být poněkud matoucí…
Lajna - polyesterový popruh, nejčastěji 2,5 centimetru široký, není zcela napnutý (slack = prověšený) a proto je možné na něm vedle obyčejného chození a balancování také skákat, sedět, ležet nebo „surfovat“
Trik – lze je rozdělit do několika skupin: nástupy na lajnu (z různých poloh, například ze sedu, ze dřepu, výmykem,…), čelem k lajně (nejobtížnější je svíčka, je možné si „jen“ sednout nebo kleknout), kolmo k lajně (turecký sed nebo raketa), lehnutí si na lajně a hlavně skoky na ní (otočení ve vzduchu, odražení do lajny zadkem, poskoky, salta,…)
Ráčna – zařízení k natažení lajny
Banán – náhrada za karabiny při napínání dlouhých lajn, snižuje namáhání lajny
Dvacítka, padesátka – označení délky lajny v metrech
Elington – samosvorné smyčky, pojmenováno podle jednoho z průkopníků slacklinu Jeffa Ellingtona
Trickline – nízko napnutá lajna (přibližně ve výšce jednoho metru), nejčastěji používaná, provádějí se na ní triky
Longline – lajna delší než třicet metrů, k chození po ni musí být už chodec zkušený a zdatný, delší lajna totiž znamená větší výkyvy do stran a je tedy potřeba síla i vytrvalost (současným prvenstvím se pyšní Stefan Junghanns a Damian Jörren z Landcruisingu díky zdolání 306 metrů dlouhé lajny)
Highline – nejvyšší meta lanařů, popruh natažený výše než deset metrů nad zemí, nezbytná je absolutní koncentrace chodce a dobré jištění (jednou z největších výzev pro každého lajnaře je Yosemistká highline – chodec zdolává sedmnáct metrů lajny ve výšce 900 metrů nad zemí)
- Lajna s ráčnou autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2440/243922.jpg
- Příprava na slackline autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2440/243923.jpg
- Slacklineři v akci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2440/243924.jpg